Veřejný ochránce práv

Naše značka 184/2009/VOP/JH

2. února 2009

Vážený pane inženýre,

z pověření veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla odpovídám na Vaše elektronické podání doručené Kanceláři veřejného ochránce práv dne 13. 1. 2009, které nelze vzhledem k jeho obsahu považovat za podnět podle zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Ve svém podání vyjadřujete nesouhlas se stávající právní úpravou v oblasti pracovního práva, zejména poukazujete na nízkou ochranu zaměstnance vůči zaměstnavateli.

Problém, se kterým se na veřejného ochránce práv obracíte, je mimo jeho působnost stanovenou zákonem č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Na základě tohoto zákona působí ochránce k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí státní správy v konkrétních případech, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, nebo jsou-li tyto instituce nečinné. Ochránce není oprávněn poskytovat stanoviska k obecné právní úpravě. Jeho působnost se rovněž nevztahuje na zasahování do soukromoprávních vztahů, kam patří i vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Co se týče změny zákonné úpravy dle čl. 41 odst. 2 Ústavy ČR veřejný ochránce práv nedisponuje pravomocí podat návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (tzv. zákonodárnou iniciativou disponuje poslanec, skupina poslanců, senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku) a není ani oprávněn předkládat Ústavnímu soudu ČR návrh na zrušení zákona. Dle ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, je ochránce oprávněn doporučit (nikoli tedy nařídit) vydání, změnu nebo zrušení právního nebo vnitřního předpisu. Doporučení podává úřadu, jehož působnosti se týká, a jde-li o nařízení nebo usnesení vlády nebo zákon, vládě. Ovlivňování legislativy ze strany veřejného ochránce práv je však záležitostí spíše okrajovou a vycházející obvykle z jeho zjištění na základě monitorování praxe orgánů státní správy a vyhodnocení většího počtu podnětů týkajících se konkrétního problému v dané oblasti. Tato doporučení pak v konkrétních oblastech můžete najít v jednotlivých výročních zprávách dostupných na webových stránkách ochránce www.ochrance.cz. Chcete-li v oblasti ochrany zaměstnance vůči zaměstnavateli v pracovněprávních vztazích docílit změny určitého právního předpisu, nemohu Vám než doporučit obrátit se na poslance či senátora ve Vašem volebním obvodu s příslušným návrhem na iniciování změny právní úpravy.

S ohledem na nedostatek působnosti a nekonkrétnost Vašeho podnětu Vám nemohu být nijak nápomocen. V příloze zasílám informační leták z oblasti pracovněprávních vztahů a informace o tom, jak má podnět spadající do působnosti ochránce vypadat.

S pozdravem

JUDr. Pavel Pořízek

zástupce vedoucí právního odboru

Pracovněprávní vztahy - nejčastější dotazy

Může veřejný ochránce práv prošetřit jednání zaměstnavatele, který se mnou ukončil pracovní poměr výpovědí (okamžitým zrušením pracovního poměru)?

Nikoliv. Veřejný ochránce práv se může zabývat pouze nezákonným či jinak nesprávným postupem úřadů vůči občanům. Není však oprávněn zasahovat do soukromoprávních vztahů či sporů, tj. do sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, a to ani tehdy, je-li zaměstnavatelem úřad. Spory z pracovněprávních vztahů může řešit a rozhodovat pouze soud. Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí lze uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr touto výpovědí skončit.

Které orgány státní správy dohlíží ze zákona na to, zda zaměstnavatel dodržuje Zákoník práce a jiné pracovněprávní a mzdové předpisy?

Od 1. 7. 2005 jsou jimi příslušné oblastní inspektoráty práce (seznam oblastních inspektorátů a jejich sídel uveden v příloze). Kromě kontrolní činnosti poskytují také právní poradenství týkající se pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek jak zaměstnancům, tak i zaměstnavatelům. Kontrolní pravomoc úřadů práce je nyní omezena pouze na kontrolu dodržování předpisů o zaměstnanosti (např. zaměstnávání cizinců bez pracovního povolení, zákaz diskriminace při přijímání do zaměstnání atd.) a zákona o ochraně zaměstnanců proti platební neschopnosti zaměstnavatele. Postup inspektorátů práce a úřadů práce je oprávněn ochránce prošetřit.

Může mi veřejný ochránce práv pomoci v situaci, kdy mi zaměstnavatelem nebyla vyplacena mzda nebo část mzdy?

Ne, neboť se jedná o nárok z pracovněprávního vztahu, o němž může rozhodnout opět pouze soud. V úvahu připadá rovněž podání podnětu ke kontrole dodržování pracovněprávních předpisů k místně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce (viz příloha). Oblastní inspektoráty práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů zaměstnavateli a za jejich porušení mohou ukládat pokuty, nemohou však rozhodnout o individuálních nárocích jednotlivých zaměstnanců. Jinak řečeno - pokud zaměstnavatel i přes hrozbu uložení pokuty inspektorátem práce odmítne dlužnou mzdu vyplatit, nelze se proti jeho jednání bránit jiným způsobem než žalobou k soudu. Za předpokladu, že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy nebo jakoukoli její část do 15 dnů po uplynutí její splatnosti, je zaměstnanec oprávněn s ním okamžitě zrušit pracovní poměr.

Jak mám postupovat, když mi zaměstnavatel přestal vyplácet mzdu a vím o tom, že již delší dobu není schopen plnit své splatné závazky?

Neprodleně kontaktovat právní oddělení úřadu práce příslušného dle sídla zaměstnavatele. Pověření zaměstnanci úřadu práce jsou povinni poskytnout informace, jak dále postupovat, byl-li na zaměstnavatele podán návrh na prohlášení konkursu, zejména jakým způsobem podat přihlášku do konkursního řízení. Dále jsou povinni Vám vysvětlit, za jakých podmínek a v jaké lhůtě je možné žádat u úřadu práce o vyplacení dlužných mzdových nároků přímo po státu.

Může mi veřejný ochránce pomoci v situaci, kdy mi nebyl „prodloužen“ pracovní poměr uzavřený na dobu určitou?

Nikoliv. Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby, přičemž na její prodloužení nemá zaměstnanec právní nárok. Podle Zákoníku práce lze však pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky (zaměstnavatelem a zaměstnancem), až na stanovené výjimky (sezónní práce, mateřská dovolená, starobní důchodci), sjednat nebo dohodou účastníků prodlužovat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň šest měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží. Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny výše uvedené podmínky a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny výše uvedené podmínky, lze uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

Může mi veřejný ochránce práv pomoci, když mi zaměstnavatel odebral osobní ohodnocení, nepřiznal prémie, odměny?

Ne. Na poskytování osobního příplatku, odměn, prémií není právní nárok a jejich přiznání, zvýšení, popřípadě odnětí je zcela na rozhodnutí zaměstnavatele. Pokud se však domníváte, že se zaměstnavatel svým jednáním dopustil porušování pracovněprávních předpisů (např. pokud Vám změnu výše platu/mzdy neoznámil písemně nejpozději v den, kdy tato změna nabývá platnosti) nebo máte podezření, že tímto opatřením dochází k nerovnému zacházení či diskriminaci (např. osoba rozdílného pohlaví vykonává stejnou nebo srovnatelnou práci se shodnými výsledky za mzdu v rozdílné výši), je vhodné záležitost konzultovat s právníkem příslušného oblastního inspektorátu práce a zvážit možnost podání žaloby, případně podnětu k provedení kontroly; viz postup popsaný v odpovědi na následující dotaz.

Jak mám postupovat, cítím-li se ze strany zaměstnavatele šikanován či diskriminován a nelze zjednat nápravu pomocí nadřízeného orgánu zaměstnavatele nebo odborové organizace?

Zákoník práce zakazuje jakoukoliv diskriminaci v pracovněprávních vztazích. Pokud jde o definici diskriminace, odkazuje na antidiskriminační zákon, který však nebyl Parlamentem schválen. Definici přímé a nepřímé diskriminace, resp. dalších pojmů, lze nalézt ve směrnicích Evropského společenství nebo v zákoně o zaměstnanosti. Právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovním právu nejsou Zákoníkem práce v současné době upraveny. Nicméně lze dovodit, že proti diskriminaci se může zaměstnanec bránit žalobou k soudu. V případě, že by v mezidobí (před schválením antidiskriminačního zákona) došlo ke sporu týkajícímu se diskriminace v pracovněprávních vztazích, je účastník oprávněn vzhledem k nedostatečnosti české právní úpravy odvolat se přímo na obsah směrnic Evropských společenství. Vzhledem k obtížnosti soudních sporů týkajících se diskriminace je vhodné podání žaloby předem konzultovat s některým z odborníků z řad advokacie, nejlépe se specializací na pracovní právo, případně s právníkem příslušného oblastního inspektorátu práce, kde lze rovněž podat podnět ke kontrole. Dodržování zásady zákazu diskriminace a nerovného zacházení uvnitř pracovněprávního vztahu kontrolují oblastní inspektoráty práce. Oblastní inspektoráty práce tak mohou kontrolovat, zda například zaměstnavatel vyplácí ženám i mužům v podniku za stejnou práci či práci stejné hodnoty mzdu ve stejné výši nebo zda umožní všem zaměstnancům rovný přístup k zaměstnaneckým výhodám (např. příspěvky ze sociálního fondu, stravenky) či kariérnímu postupu.

Jak mám postupovat, pokud mám dojem, že při výběru uchazečů o zaměstnání došlo v mém případě k diskriminaci na základě národnostní příslušnosti (rasy, pohlaví, věku atd.)?

Proti nerovnému zacházení při přijímání do zaměstnání ze strany zaměstnavatele se lze bránit prostřednictvím žaloby podané k příslušnému soudu. Dle ustanovení § 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, platí, že dojde-li při uplatňování práva na zaměstnání k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má fyzická osoba právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, byly odstraněny následky tohoto porušování a jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Pokud byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost a nebylo postačující zajištění nápravy dle způsobů uvedených výše, má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Výši náhrady určí na návrh fyzické osoby soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo. Případné podání žaloby je vhodné předem konzultovat s některým z odborníků z řad advokacie, nejlépe se specializací na pracovní právo. Využít můžete rovněž bezplatného právního poradenství poskytovaného některými nevládními organizacemi. Více informací naleznete např. na www.diskriminace.cz. Dodržování zákazu diskriminace při přijímání zaměstnanců do zaměstnání (výběrová řízení) jsou oprávněny kontrolovat úřady práce. Úřady práce se mohou zabývat i obsahem pracovních inzerátů zveřejňovaných v tisku či na internetu, pokud by například znemožňovaly ucházet se o místo osobám určitého věku či pohlaví.

Seznam a kontaktní adresy jednotlivých oblastních inspektorátů práce

Oblastní inspektorát práce pro hl. m. Prahu se sídlem v Praze

Kladenská 103/105

160 00 Praha 6

tel.: 235 364 006, 235 007 410

Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích, detašované pracoviště Jihlava

Třída Legionářů 4181/17

586 01 Jihlava

tel.: 567 302 107

Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích

Vodní 1629/21

370 06 České Budějovice

tel.: 387 843 411 (spojovatelka)

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně

Milady Horákové 1970/3

658 60 Brno

tel.: 545 321 285 (spojovatelka), 545 572 414 (pracovněprávní předpisy)

Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové

Říční 1195/5

501 01 Hradec Králové

tel.: 495 217 494, 495 219 004, 495 219 012 (spojovatelka),

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě,

pracoviště Olomouc

Vejdovského 988/4

772 00 Olomouc

tel.: 587 433 249, 587 433 194, 587 433 239 (pracovněprávní vztahy)

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě

Živičná 1123/2

702 69 Ostrava

tel.: 595 134 511(spojovatelka)

Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni

Schwarzova 2617/27

320 16 Plzeň

tel.: 377 423 066

Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze

Průhonická 3180/55

106 00 Praha 10

tel.: 272 767 643

Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem

SNP 2720/21

400 11 Ústí nad Labem

tel.: 472 774 165, +420 472 772 842

Státní úřad inspekce práce

Janská 785/2

746 01 Opava

tel.: 553 696 154 (sekretariát generálního inspektora), 553 696 348 (pracovněprávní vztahy sekretariát)