S kým tedy bylo příměří uzavřeno? Není zcela náhodné, že odpovídá do určité míry egyptsko-tureckým vyjednáváním s Hamasem, která požadovala desetidenní příměří, během něhož by se strany dohodly o mechanismech pro pohraniční přechody, pak by následovalo stažení izraelských vojsk a hranice by se otevřely pro humanitární a hospodářskou pomoc.

Avšak tím, že Izrael učinil příměří jednostrannou záležitostí (pouze podepsal deklaraci s USA), může Izrael pokračovat ve svém úsilí politicky ostrakizovat a izolovat vládu Hamasu v Gaze.

To přirozeně vyhovuje izraelské vládní koalici v dnešní předvolební kampani - avšak pokud Hamas nebude mít s udržování příměří nic, nemá žádné pobídky, proč by ho měl dodržovat.

Neexistuje také žádný mechanismus třetí strany, který by dohlížel na chování Hamasu a Izraele v tomto nebezpečném období. Je nutno otevřít Gazu a zabránit v pašování zbraní do Gazy.

Nejbezprostřednější potřeba je obrovské množství humanitární pomoci pro zraněné, pro nové bezdomovce a pro lidi bez prostředků, a je nutno také řešit současnou zdravotní krizi. Mnoho z asi 5000 zraněných osob bez okamžité lékařské pomoci zřejmě v nadcházejících dnech zemře.

Avšak šíření humanitární pomoci bude nesmírnmě obtížné, vzhledem k tomu, že instituční a hmotná infrastruktura v Gaze byla téměř celá úplně zničena (ministerstva, policie, vězení, i školy a nemocnice).

Organizace Hamas je široce uznávána, od té doby, kdy převzala moc, za to, že vytvořila efektivní a fungující ústřední vládu, i když kontroverzní. Hamas v Gaze v podstatě obnovila zákon a pořádek a vynutila si disciplínu od ostatních frakcí, i když v případě organizace Fatah to učinila formou politického útlaku.

Západ bude lákat možnost využít humanitární pomoci jako nenápadného nástroje k svržení Hamasu. Avšak jak radí bývalý šéf izraelského Mossadu Ephraim HaLevy, bývalý americký ministr zahraničí Colin Powell, bývalý středovýchodní vyjednavač generál Anthony Zinni, Sir Jeremy Greenstock a mnoho další, měl by se najít způsob jak zaangažovat při rekonstrukci právě organizaci Hamas.

V očích mnoha Palestinců bylo současné vedení organizace Fatah oslabeno, anebo se stalo během této krize irelevantním outsiderem. Tento izraelský útok Hamas oslabil vojensky, ale posílil jej politicky. Ovšem uvnitř hnutí Hamas budou kladeny tvrdé otázky, do jaké míry Hamas sdílí odpovědnost za to, co se stalo v Gaze. Nebude překvapivé, pokud v Hamasu v nadcházejících měsících dojde k změnám ve vedení.

V Izraeli válka v Gaze na interní politické scéně výrazně posílila Baraka a jeho Stranu práce, ale nikoliv natolik, aby automaticky zvítězil nad Netenyahuem ze strany Likud a Livniovou ze strany Kadima.

Je fakt, že Izrael docílil toho, že Hamas teď má méně raket. Ale za jakou cenu?

Spojenci Izraele byli oslabeni a silnější tvrdý postoj proti Izraeli nalezl novou rezonanci a nové stoupence. To by nemělo být Izraeli, pokud mu jde o jeho dlouhodobou bezpečnost, úplně jedno. Snad nejvíce znepokojující je pocit, uprostřed civilních mrtvých a všeobecného utrpení, naprosté ztráty jakéhokoliv morálního kompasu v Izraeli. To se zřejmě stane, když je někdo okupantem po dobu 41 let.

Důsledkem nynější války je i to, že stoupenci mírového řešení palestinsko-izraelské otázky byli oslabeni. Nejméně funkční se ukázala být Arabská liga, která se během tří týdnů izraelské ofenzívy v Gaze vůbec nesešla. Američtí stoupenci Izraele se octli mezi Scyllou a Charybdou, dál zastávali nepřátelské stanovisko vůči Hamasu, ale nebyli schopni podpořit Izrael.

Izrael zřejmě vyhlásil příměří nyní, protože nechce, aby zastínilo úterní Obamovu inauguraci a nechce, aby se věc Palestinců dostala výše na Obamovu agendu, než už je. Avšak je zjevné, že od prvního Obamova dne ve funkci se americký prezident bude snažit upevnit nynější příměří a udělat něco s mírovým procesem.

Podrobnosti v angličtině ZDE