Opakuji ze svého prvního textu podstatné věty: "...nastává debata o tom, kdo začal, jež dojde až k rezoluci OSN o vzniku dvou států na území Palestiny a následnému útoku Arabů. Další a poslední argument zní, že to byla nespravedlivá rezoluce, a jsme na začátku dvacátého století u prvních sionistů -- a tak se můžeme dostat až k Tiberiovi a králi Herodovi a jejich chybám. Ta debata je nesmyslná a nevede vůbec nikam. Je bohužel stejně bezvýsledná, jako ty války."

Nejprve citáty. Jsou opravdu každý z jiné kapsy.

• 1. Benjamin Netanjahu (cituji z Neviditelného psa)

  Není pravda...

  ...že Izrael má namířeno na civilisty. Naší snahou je maximálně redukovat počet civilních obětí. Litujeme každého nevinného života, který je v této válce zmařen. Ale odpovědná vláda nemůže teroristům, kteří se schovávají za živé lidské štíty, zaručit imunitu. Kdybychom to dělali - nejen na bitevním poli, ale i na poli veřejného mínění - uznali bychom oprávněnost teroru. Schválili bychom taktiku, která je dnes používána proti nám - ale nakonec se obrátí i proti vašim zemím. Říkám to s naprostou jistotou: Jestli tento jev nezarazíme teď, bude se šířit dál.

  Měl by Izrael znovu obsadit pásmo Gazy?

  Já jsem byl proti tomu, abychom se odtamtud stahovali. Stalo se právě to, čeho jsem se bál: Gaza se stala teroristickou základnou Íránu. Nemyslím si, že bychom se měli do Gazy vrátit a trvale ji obsadit. Na druhé straně nesmíme stejnou chybu opakovat znovu, tím že například vyklidíme Golany, které ovládají Tel Aviv a Ben Gurionovo letiště, nebo polovinu Jeruzaléma.

  Co bude v pásmu Gazy po Hamásu?

  Velká část palestinského národa a arabského světa dobře ví, co je Hamás zač. Mnozí tajně doufají - někteří se s tím dokonce ani moc netají -, že tohle střetnutí vyhrajeme. O tom se málo muví, ale Hamás využívá současnou krizi k likvidaci politických protivníků. Mnoha Arabům je jasné, že Hamás je dnes i jejich nepřítelem a nepřítelem míru.

  Den po skončení operace "Lité olovo", budete --i premiérem...

  ...chci začít realizovat plán pro hospodářský mír v oblasti. Politická atmosféra nedovoluje momentálně Izraeli ani Palestinské samosprávě řešit otázku uprchlíků nebo Jeruzaléma. Izraelská veřejnost je nedůvěřivá. Neexistuje palestinský partner, který by byl schopen prosadit předpoklady k míru. Proto se musí vybudovat nejdříve stabilita, důvěra, bezpečnost a společná hospodářská základna. Pak se může zahájit jednání o politických dohodách.

• 2. "Žádný palestinský národ neexistuje. Vytvoření palestinského státu je pouze prostředkem pokračování našeho boje proti státu Izrael za naši arabskou jednotu. Ve skutečnosti dnes není žádný rozdíl mezi Jordánci, Palestinci, Syřany a Libanonci. O palestinském lidu mluvíme dnes pouze z politických a taktických důvodů, protože národní zájmy Arabů vyžadují, abychom jako účinný prostředek boje proti sionismu vyzvedli existenci zvláštního 'palestinského národa'. Jordánsko jako suverénní stát s definovanými hranicemi nemůže uplatňovat nároky na Haifu a Jaffu. Jako Palestinec si však mohu nepochybně nárokovat Haifu, Jaffu, Beer-ševu i Jeruzalém. Jakmile jednou prosadíme naše právo na celou Palestinu a zlikvidujeme Izrael, nebudeme váhat ani minutu a spojíme ji s Jordánskem."
  výrok Zahíra Músejna, člena výkonného výboru PLO v rozhovoru poskytnutém holandským novinám Trau, 31. 3. 1977 (z internetu)

• 3. "Jordánsko zažilo éru mít Palestince na svém území. Dělali jim tam bordel -napadali odtud Izrael a málem spustili občanskou válku. Když to přesáhlo únosnou mez, tak zasáhla armáda a palestinské bojůvky za země vyhnala. Roky teď Jordánci žiji v klidu a mají dobré vztahy s Izraelem. Ani teď nejsou ochotni otevřít hranice pro uprchlíky z Gazy. Protože vědí, že jak by to udělali, tak mají po pokojném životě.

  Taktéž Egypt neotevřel svoje hranice v nynějším konfliktu, protože dobře ví,že by se mu tam nastěhoval Hamás a měli by po klidu a přibyly by jim starosti,jak eliminovat výpady proti Izraeli ze svého území. Ani Sýrie si Palestince nevezme, protože ví, jakou veš by si nastěhovala na své území. Arabi o Palestince zkrátka ani omylem nestojí. Tato tvrzení se nezakládají na pravdě, viz poznámka pod čarou, pozn. red *)

  Nakonec to odnesl Libanon, kde je nastěhovaný Hizballah. Kdysi se Libanonu říkalo Švýcarsko východu.

  diskutér na centrum.cz

• 4. MF Dnes: Hamas v neděli ráno také podle agentury DPA začal šířit v pásmu letáky, v nichž vyhlášení jednostranného příměří označuje za své vítězství. Zároveň gratuluje palestinskému lidu za ozbrojený odpor, který "způsobil nepříteli těžké ztráty a přinutil ho k jednostrannému ústupu".

Konec citátů.

Teď k textu Daniela Veselého. Bohužel většinou reaguje jen na části vět a ty nepohodlné přechází, ale v tom není sám, touto metodou pracuje v debatách mnoho diskutérů a jistě by se někdy taková finta našla u mne taky.

Daniel Veselý píše, že "nejen média, ale i izraelská vláda se na konflikt připravovaly" -- psal jsem ale, že se světová média i politici na všechny předcházející projevy kašlali a šanci eventuálně nějak tragédii předejít naprosto promeškali. Co týče izraelských příprav -- velmi bych každé vládě a generálnímu štábu vyčítal, kdyby neměly připraveny všechny varianty takové situace a reagovaly teprve ad hoc. Ostatně, Hamás si obstaral v době příměří lepší rakety, což bylo myslím také jedním z důvodů, proč příměří vypověděl - et cetera.

Daniel Veselý cituje mně neznámého izraelského představitele, který pravil, že "nepřestanou-li padat na Izrael rakety, připraví Palestincům šoa". Šoa není jen holocaust, šoa je tragické a hluboké utrpení. Ale hlavně je to člen vlády, generálního štábu, šéf tajné služby? -- pokud není, je to na úrovni výkřiků fanatiků s pejzy někde v pološílené ortodoxní osadě. Proti tomu by se daly citovat stovky podobných "výroků" z druhé strany o zahánění židů do moře, počínaje ovšem klausulí o zničení státu Izrael v palestinské chartě, obávám se.

Daniel Veselý dále cituje můj znechucený popis využívání nevinných lidí jako živých štítů, ukrývání raket a munice ve školách a nemocnicích a podobně. Nechutný výrok Fathi Hammada nekomentuje a píše, že "takové věci se dějí na obou stranách, ale nechápe, co to má společného s utrpením obyčejných Palestinců. Zdá se mi, že hodně -- protože těmi živými štíty, které zároveň se zbraněmi teroristů pak létají do nebe, jsou právě oni a je mi jich nesmírně líto. Měli by pověsit pana Haníju na kandelábr.

Daniel Veselý dále píše, že mé srovnání legality voleb Hamásu a Hitlera (ten byl též zvolen legálně, dlouho respektován, až posléze nechal také raději strašlivě trpět obyčejné Němce a rozbít německá města, než by přijal zodpovědnost) je "známá a ohraná písnička o demokracii jen pro někoho". Nemám ten argument rád, používali ho bolševici, vždycky říkali "to je zase ta stará písnička o ľudských právách" a mávli rukou. Samozřejmě, že demokracie, jak píše, je "odsud až potud" -- jinak by nám náckové na ulicích mlátili cikány a Araby v průvodech. Mimochodem, první souboj sváděli židé, pokud vím, s Angličany, ne s Araby.

Myslím, že kdyby Hamás vyškrtl po volbách zničení Izraele ze své "ústavy", všechno by bylo jinak. Ale obávám se, že to by mu penězo- a zbraňodárci, kteří na tom všem nestydatě vydělávají, asi nedovolili.

Ano, návrhy rabi Lernera jsou naivní, dokonce komické, protože například s výše zmíněnými loutkáři, kteří za nitky Hamásu a podobných humanitárních společností tahají, jaksi nepočítají.

Izrael se stáhl z Gazy a Západního břehu, takže o okupaci se dnes nedá mluvit, i když jistě své zájmy tam neopustil - což byl myslím dobrý první krok, ale teroristé si ho vyložili jako změknutí. Kdyby byl Daniel Veselý izraelským premiérem, asi by chtěl především záruky své existence -- tj. vyškrtnutí známé klausule o zničení Izraele, mírovou smlouvu, odzbrojení a mezinárodní dozor, ne nějaké příměří na x let. Přál bych mu v tom hodně úspěchu. Teď právě oznámil Hamás, že na žádné izraelské příměří nepřistoupí. (17.ledna, 20:00)

Neříkám, že to utrpení Gazanů není děsivé. Nářek zraněných studentů z autobusu vyhozeného do vzduchu mučedníkem na cestě k pannám není o nic méně dojímavý než křik zraněných, který slyšel Chris Guinness. Všechna zbytečná utrpení jsou děsivá - a smrt jednoho váží stejně jako deset jiných smrtí. Moje úvaha je o tom, že někdy je třeba použít rozum, nikoli víru. Proto se moje úvaha jmenuje O neštěstí a neporozumění. Mimochodem, kdyby Palestinci všechny peníze, které utratili z nejrůznějších fondů a podpor na zbraně a na korupci, investovali do rozvoje Gazy, byla by dnes ona Švýcarskem Blízkého Východu. Ono to platí o Izraeli rovněž. Větší nenávist, která zaslepuje, ale cítím na straně Arabů, bohužel podporovanou fundamentalismem a náboženstvím.

Prostě jediné řešení je "nemilovat smrt".

*) Pozn. JČ: Nerad zasahuju do textu Alexe Koenigsmarka, ale tyto informace se nezakládají na pravdě. Nelze asi brát nějakého "diskutéra" na serveru "centrum.cz" za zdroj ověřených informací. Cituji:

Jonathan Dimbleby: Dvě věci. Zaprvé, v arabských zemích žije velké množství Palestinců, zejména v uprchlických táborech v Jordánsku a v Libanonu. Ale také, Palestinci by argumentovali, že Palestina je jejich země, chtějí žít doma, nechtějí být uprchlíky v cizině.

rozhlasová diskuse BBC moderátora Jonathana Dimblebyho ZDE

V Sýrii žije 522,100 palestinských uprchlíků.

zdroj údaje CIA: The World Factbook ZDE

V Jordánsku žije 1,835,704 palestinských uprchlíků.

zdroj údaje CIA: The World Factbook ZDE

V Egyptě žije 70,198 palestinských uprchlíků.

zdroj údaje CIA: The World Factbook ZDE

A když už jsem začal do textu Alexe Koenigsmarka rýt, měl bych ještě jinou drobnou poznámku: Z podrobného zpravodajství o Palestincích i z Gazy, nyní po ukončení izraelské ofenzívy, které průběžně vidím v britských televizích, mi nijak nepřipadá, že by "Palestinci vzývali smrt". Spíš vystupují jako úplně normální lidi, kteří chtějí normálně žít - trochu jim vadí třeba, že byl tu a tam některému izraelskou střelou zabit třináctiletý syn, když rodina v noci poklidně spala.