18. 1. 2009
Ve Východní Evropě hrozí nepokojeVýchodní Evropa směřuje podle odborníků v regionu k násilnému "jaru nepokojů". Obávají se, že globální hospodářská krize vyvolává nebezpečnou reakci obyvatelstva v ulicích. Země jako Rumunsko, Bulharsko a pobaltské republiky byly těžce zasaženy finanční krizí. Obávají se hluboké politické destabilizace a sociálních nepokojů, stejně jako vzrůstu rasového napětí. |
Minulý týden použila policie proti demonstrantům slzného plynu, když házeli na policii před parlamentem ve Vilniusu, v hlavním městě Litvy, kamením, na protest proti úspornému vládnímu balíčku, jímž byly zvýšeny daně a snížena sociální podpora. V bulharské Sofii bylo 150 osob zatčeno a nejméně 30 bylo zraněno při rozsáhlém násilí. Více než 100 osob bylo zatčeno v pouličních bojích mezi bezpečnostními jednotkami a demonstranty v lotyšském hlavním městě Rize. Po silném hospodářském růstu v posledních téměř deseti letech nyní dochází v některých východoevropských zemích k poklesu HDP až o 5 procent. Inflace dosahuje až 13 procent. Mnoho pozorovatelů se obává, že v Rumunsku, které spolu s Bulharskem vstoupilo do EU v roce 2007, dojde v nejbližší době také k vážným nepokojům. "Za pár měsíců budou i tady lidé v ulicích, to je jisté," konstatoval Luca Niculescu, mediální ředitel z Bukurešti. "Každý den se dozvídáme, že se likviduje další továrna, anebo se stěhuje do zahraničí. Máme novou vládu, která není moc schopná. Jsme zvyklí na rychlý hospodářský růst. Tohle je explozivní koktejl." Ohrožena je mimo jiné i automobilka Dacia, která vyrábí levné automobily. Tam bude zřejmě propuštěno až 4000 osob, pokud se vozy nezačnou zase prodávat. Mluvčí podniku Renault, který vlastní Dacii, uvedl, že to by byl pro Rumunsko "katastrofický scénář". Další velké firmy už oznámily, že se z Rumunska odstěhují, velká japonská továrna na drát se stěhuje do Maroka. Dr.Jonathan Eyal, regionální odborník v londýnském vojenském výzkumném ústavu Royal United Services Institute, se vyjádřil, že východoevropské země nejsou dostatečně vybaveny na to, aby si poradily s globální hospodářskou krizí a riskují "společenský rozklad". "Jsou to často křehké ekonomiky... s křehkými politickými strukturami, politické strany nejsou příliš dobře utvořeny a v těchto zemích existují jen slabé instituce. Tyto země nejsou připraveny na to, co je zasáhlo." Důvody pro protesty jsou různé. Bulharští studenti protestují, že jeden z nich byl usmrcen při údajné náhodném kriminálním útoku, a obviňují socialistickou vládu, že není schopna zajistit bezpečnost. Bulharští zemědělci protestují proti nízkým cenám svých produktů a proti tomu, že dotace z EU často kradou zkorumpovaní státní úředníci. Napětí se zvýšilo i v důsledku plynové krize, jejíž obětí je především Bulharsko. "Máme už plné zuby toho, že žijeme v nejchudší a nejzkorumpovanější zemi," konstatovali demonstranti v Sofii ve svém prohlášení. "Tento jedinečný protest sjednocuje občany, kteří si přejí změnu a chtějí žít v normální evropské zemi." V Lotyšsku se zastavil rychlý hospodářský růst a vznikla recese, inflace a stoupá nezaměstnanost. Důvěra ve státní úřady a vládu drastickým způsobem poklesla, uvedl minulý týden prezident Valdis Zatlers a pohrozil, že uspořádá předčasné volby. Vládnou obavy ohledně vzniku útoků proti etnickým menšinám. Česká republika, která je také silně zasažena krizí, zaznamenala nedávno své největší rasové nepokoje za mnoho let, když 700 příslušníků extrémně pravicové Dělnické strany se střetlo v Litvínově s 1000 příslušníky pořádkové policie, která jim zabránila v pochodu do romské oblasti. Podrobnosti v angličtině ZDE |