15. 8. 2008
ŠOK│ Zajímavé informace přinesl na tiskové konferenci poslanec Evropského parlamentu a místopředseda KSČM Jiří Maštálka. Poděkoval médiím za jejich vyvážené a objektivní informace v první den kavkazské tragedie. Upozornil ale, že již od druhého dne převládla nad objektivním zpravodajstvím a seriózní analýzou událostí manipulativní a rusofobní propaganda. V současné době podle Maštálky postrádáme v médiích informace o tom, že zcela selhaly všechny evropské bezpečnostní struktury, tedy Evropská komise, Parlamentní shromáždění Rady Evropy i OBSE. Pozorovatelská stanoviště těchto institucí byla opuštěna právě v okamžiku, kdy gruzínská armáda na rozkaz prezidenta Saakašviliho zaútočila na Jižní Osetii a masakrovala civilní obyvatelstvo.
"Je zvláštní, že v tuto chvíli stále neznáme, jaké je stanovisko EU ke konfliktu. Známe totiž několik stanovisek, a to pomíjím chaos, který do náhledu situace vnáší český ministr zahraničních věcí a jeho úřad. Známe totiž stanovisko francouzského ministra zahraničí Kouchnera vypracované v Tbilisi bez konzultace s Abcházci, Osetinci či Rusy. Známe plán řešení situace vypracovaný prezidenty Medveděvem a Sarkozym -- šestibodový, známe jeho upravenou pětibodovou verzi a známe také společné stanovisko prezidentů Polska, Ukrajiny a pobaltských států. Je krajně udivující, že neznáme vůbec výsledky jednání ministrů zahraničních věcí zemí EU k této otázce", řekl Maštálka.
"Chtěl bych také upozornit, že zcela selhalo NATO. Gruzie je přece členem "Partnerství pro mír". Nelze opomíjet velmi závažný fakt, že to byly právě státy NATO, včetně ČR, které vyzbrojovaly Gruzii, přesto, že bylo zcela zřejmé, že jde o region velmi nestabilní, že tu nekontrolovatelně působí různé guerilly a že byla patrna řada náznaků, že se Saakašviliho gruzínské vedení chystá ke krvavému řešení. V okamžiku vypuknutí konfliktu dalo NATO ruce pryč a řeklo ústy svého generálního tajemníka, že je to věcí OSN, EU a OBSE. Nepodařilo se dokonce ani svolat schůzku Rady NATO a Ruska, protože americký velvyslanec se jednání odmítl zúčastnit".
KSČM podle Maštálky požaduje, aby ČR, coby budoucí předsedající stát EU, jasně sdělila současnému vedení Gruzie, že v žádném případě nepodpoří vstup země do evropských struktur, pokud v čele Gruzie budou stát lidé, kteří porušují mezinárodní právo a neváhali použít těžkých zbraní k etnickým čistkám. Nestačí totiž mít plná ústa demokratických frází. Prezident Saakašvili jasně ukázal, jak cizí mu jsou moderní evropské hodnoty a základní normy mezinárodního práva. Plně podporujeme myšlenku mezinárodního vyšetření zločinů spáchaných v Jižní Osetii. Akce hraničící s genocidou nesmějí zůstat bez potrestání. Viníci musí nést odpovědnost za svoje činy. Podporujeme, aby základem mezinárodního urovnání konfliktu byla šestibodová dohoda Medveděv – Sarkozy, protože tento plán je vyváženým a seriozním dokumentem.
V odpovědi na dotazy novinářů Maštálka odmítl pokusy srovnávat gruzínskou agresi s 21. srpnem 1968. Československá armáda tehdy nenapadla žádný stát, nedělala žádné čistky ani s náznakem genocidy a z druhé strany platí, že ruská armáda nevstoupila do Tbilisi a neinternovala gruzínské představitele. Ocenil stanovisko prezidenta republiky Václava Klause ke kavkazskému konfliktu jako rozumné a vyvážené.
Za správné označil jeho vyjádření, že současnou situaci v Gruzii zásadně ovlivnilo odtržení Kosova od Srbska. Souhlasil s jeho názorem, že "zásadně odsuzuje gruzínský útok na Jižní Osetii, vraždění civilistů v této oblasti i masivní nasazení ruské armády" s tím, že s posledním tvrzením souhlasit nemůže. O tom, co znamená masivní nasazení armády, spíše vypovídá účast Američanů v okupaci Iráku či Afghánistánu. Chápe ale, že ekonom Václav Klaus nemusí dostatečně rozumět vojenské problematice a terminologii.
Velmi kriticky se Maštálka vyjádřil k pokusům selektovat humanitární pomoc do postižených oblastí, připomněl publicistický článek Britských listů s titulkem "Lidé v Cchinvali jsou v tísni. Kde je Člověk v tísni?" a také vyjádření ministra Cyrila Svobody pro televizi Z1 z 10. srpna, že "humanitární pomoc se poskytuje těm, kteří trpí".
BL 13.8.2008, Štěpán Kotrba: ZDE
Při odpovědi na otázku ohledně masivních dodávek českých zbraní do tak citlivého regionu vzpomenul interpelace poslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) z let 2005 a 2006 na premiéry J. Paroubka a M. Topolánka, kdy oba ve svých odpovědích význam českých zbrojních dodávek bagatelizovali. Odcitoval z odpovědí větu, že "tímto darem (Gruzii) se ČR v žádném případě nepodílí na rozdmýchávání ozbrojeného konfliktu". Dnes známe výsledek. Osetinské obyvatelstvo bylo ostřelováno a zabíjeno právě těmito zbraněmi.