15. 8. 2008 / Karel Dolejší
Americká organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch včera v Tbilisi zveřejnila zprávu o nasazení ruských kazetových bomb proti sídelním oblastem. Podle zjištění HRW tyto zbraně zabily nejméně 11 lidí a mnoho dalších zranily. Organizace vyzvala Rusko, aby okamžitě přestalo používat kazetové bomby, na jejichž zákazu se nedávno "téměř shodlo" celkem 107 států. Stranou dohody ovšem zůstaly ty státy, které jsou největšími výrobci a uživateli kazetových bomb - USA, ČLR nebo Izrael... Následující text přináší komentované shrnutí zprávy HRW.
"Kazetové bomby zabíjejí bez rozlišování a většina zemí se shodla na jejich zákazu," řekl Marc Garlasco, hlavní vojenský analytik HRW. "Použití této zbraně ze strany Ruska nemá jen smrtící účinek na civilisty, ale je současně útokem na mezinárodní snahy bránit globální humanitární katastrofě způsobené nášlapnými minami."
Podle HRW ruská letadla shazovala bomby RBK-250, z nichž každá obsahuje 30 kusů protipancéřové submunice PTAB-2,5M, na města Ruisi (3 mrtví) a Gori (8 mrtvých) při náletech z 12. srpna 2008. Jednou z obětí se stal nizozemský žurnalista Stan Storimans, zatímco izraelský novinář Zadok Yehezkeli utrpěl vážná zranění. Došlo ke zničení pancéřovaného vozidla agentury Reuters.
HRW upozorňuje, že jde o první známý případ nasazení kazetových bomb od roku 2006, kdy Izrael tuto zbraň nasadil proti libanonskému Hizballáhu. Kazetové bomby obsahují v hlavním tělese desítky až stovky kusů submunice. V případě použití je submunice vymrštěna ven a působí na velké ploše, kde zničí vše bez rozlišení. Všechna submunice navíc neexploduje okamžitě, ale část zůstane ležet v terénu a může být velmi snadno přivedena k výbuchu náhodnou manipulací nebo pouhým dotykem. Působí tedy podobně jako nášlapné miny a právě proto se 107 zemí celého světa v květnu tohoto roku dohodlo na jejím úplném zákazu.
HRW provedla řadu rozhovorů s oběťmi, lékaři a vojenským personálem, prozkoumala fotografie kráterů a videozáznam leteckého útoku na Gori z 12. srpna. Prohlédla si rovněž fotografii částí zbraňového kontejneru RBK-250 pořízených v Gori. Video ukazuje přinejmenším dvě současné exploze kazetových bomb, svědectví a tvar kráterů odpovídají nasazení kazetových bomb.
Lékaři ve dvou hlavních tbiliských nemocnicích popsali řadu případů civilistů zraněných při útoku na Gori, o nichž se domnívají, že jsou konzistentní s kazetovými bombami. Výzkumníci HRW viděli fragment submunice vyoperovaný z hlavy jedné z obětí. Hovořili také s mnoha zraněnými.
Pětadvacetiletá Keti Džavachišvili utrpěla masivní traumatické poškození jater, žaludku a střev a také hemorhagický šok. Dvě jiné oběti utrpěly tříštivé zlomeniny nohou a pánve. Všechna tato zranění odpovídají zraněním způsobeným kazetovými pumami.
Fotografické důkazy ve složce HRW ukazují snímek civilního obyvatele města Ruisi, který drží subminici PTAB, aniž tuší, že může při sebemenším doteku vybuchnout. Tento incident ukazuje na naléhavou potřebu poučit obyvatelstvo Gruzie o nebzpečnosti této nevybuchlé submunice.
HRW vyzvala Rusko, aby poskytlo přesná data o útocích kazetovými pumami a umožnilo tak odstranění jejich nebezpečných pozůstatků. Současně vyzvala Gruzii, o níž je známo, že disponuje bombami RBK-500 (obdobnou bombou dvojnásobné ráže, která se mimochodem vyprodávala v jednom z tendrů českého ministerstva obrany -- KD), aby se připojila k mezinárodnímu úsilí zakázat kazetovou munici a veřejně prohlásila, že v tomto konfliktu kazetové bomby nepoužije.
Rusko se neúčastnilo Procesu z Osla zahájeného v únoru 2007, jehož cílem bylo dospět k nové mezinárodní normě zakazující kazetovou munici. V květnu 2008 107 zemí přijalo Úmluvu o kazetové munici, která zakazuje použití, výrobu, skladování kazetové munice a obchod s ní. Bude připravena k podpisu v Oslu od 3. prosince 2008.
"Rusko nemělo nikdy použít kazetové munice proti gruzínskému městu a nyní by mělo pomoci s jejím odstraněním, aby zabránilo dalším úmrtím," řekl Garlasco.
Rusko tvrdí, že že zbraně obsahující submunici jsou legitimní a mohou být přesně zacíleny, aby byly minimalizovány civilní škody. Používalo tyto zbraně v Čečně a Afghánistánu, jiné armády použily munici ruského původu v Angole, Afghánistánu, Ázerbájdžánu, Čadu, Čečně, Náhorním Karabachu, Tádžikistánu a Ugandě.
Rusko a dříve SSSR patřili k hlavním výrobcům a exportérům kazetové munice. Má se za to, že samo Rusko vlastní obrovské zásoby a kromě toho je ruská či sovětská munice tohoto typu hlášena z 29 dalších zemí. (SSSR patřil k průkopníkům této zbraně a začal ji používat již ve 30. letech 20. století -- KD.)
Bomby RBK (razovaja bombovaja kasseta -- bombová kazeta na jedno použití) se vyrábějí v ráži 250 a 500 kilogramů a mohou obsahovat různé typy submunice včetně střepinové, kumulativní protitankové, zápalné, určené k ničení letištních ploch nebo odpalované senzory.
Submunice PTAB-2,5M je určena primárně proti obrněným vozidlům. Používá elektrický (u podobné munice obvykle přinejmenším piezoelektrický -- KD) zapalovač navržený tak, aby při nárazu došlo k výbuchu. Obsahuje 454 gramů trhaviny (směs TNT/RDX -- KD) a uvádí se, že je schopna prorazit homogenní ocelový pancíř o tloušťce 120 milimetrů.
Do úsilí směřujícího k zákazu kazetových zbraní se fakticky nezapojili také někteří jiní hlavní výrobci a uživatelé této munice než Ruská federace, například USA, ČLR nebo Izrael, proto nedává velký smysl pokoušet se o tento typ morálního nátlaku. HRW by v celé zprávě spíše měla uvést - což nikde neudělala - že Rusko porušilo Dodatkový protokol z roku 1977k Ženevským úmluvám z roku 1949, jehož je signatářem. Tento protokol zakazuje nejen veškeré útoky nerozlišeně zasahující kombatanty i civilisty, ale také zbraně, které ze své podstaty nejsou schopny účinkovat jinak než nerozlišeně -- a takovou zbraní kazetová bomba v sídelní oblasti nepochybně je.
HRW dala přednost lobbování za budoucí úmluvu o kazetových zbraních. Ta bude ovšem platit teprve půl roku poté, co ji podepíše třicet zemí, a i pak zaváže pouze signatáře. Bylo přitom možno použít mnohem přesvědčivější poukaz na porušení již platné normy, která se považuje za součást mezinárodního obyčejového práva zavazujícího všechny členy mezinárodního společenství.
Celá zpráva Human Rights Watch "Georgia: Russian Cluster Bombs Kill Civilians"ZDE
Ruské letecké submuniční zbraně
| Typ | RBK-250-275 AO-1Š |
RBK-500 AO |
RBK-500 ŠOAB-0,5 |
RBK-500 AO-2,5RTM |
PROSAB-250 |
| Délka | 2119 mm | 2580 mm | 1500 mm | 2500 mm | 1950 mm |
| Průměr | 325 mm | 464 mm | 450 mm | 500 mm | 410 mm |
| Hmotnost | 273 kg | 380 kg | 334 kg | 380 kg | |
| Náplň | 150x AO-1Š (1,2 kg) | 290 kg | 565 bombiček po 0,5 kg | 108x AO-2,5TRM | |
| Výška vypuštění | > 200m | > 200m | > 200m | > 200m | |
| Pokrytí | 4800 m2 | 300 x 400 m | 6400 m2 |
zdroj tabulky Military.cz Zdeněk Kussior: Ruská letecká výzbroj - bomby SSSR / Rusko Submuniční zbraně RBK, KMGU, ...
Dumb Bombs, Cluster Munitions & Other Bombs ZDE