5. 2. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
M.S.Gorbačov
5. 2. 2008

Expertka na americké tajné služby:

Gorbačov se bál vážně hovořit s Bushem o Německu

JU│ Ruské Izvestije publikovaly zajímavý rozhovor s Catherine Durandin o zákulisí vývoje v osmdesátých letech a o tzv. sametových revolucích. Paní Durandin je profesorkou pařížského Institutu mezinárodních a strategických studií a dlouhodobě se zabývá americkými tajnými službami. Z překladu tohoto rozhovoru vyjímáme jen část, neboť v originále se zabývá i některými dalšími otázkami, které nesouvisejí s vývojem ve východní Evropě, ale politikou prezidenta G.W. Bushe .

Ano, je to skutečně tak, že vše zorganizovali Američané. Financování ze zámoří šlo převážně na studentské hnutí a demonstrace.

Otázka – Ve své práci využíváte materiálů CIA, které již byly odtajněny?

Odpověď – Věnovala jsem se v minulosti operacím CIA a přitom jsem se dostala v jejich speciálních archivech i ke složkám o minulých operacích CIA. Mám docela solidní soubor dokumentů, které CIA připravovala na setkání Bush st.– Gorbačov na Maltě v roce 1989.

Tehdy se setkání konalo na palubě vojenského křižníku u pobřeží Malty v době, kde na moři zuřila silná bouře. Dnes jsem si zcela jistá tím, že Gorbačov na toto setkání přijel naprosto nepřipraven. Posuzovaly se přitom kardinální otázky z hlediska budoucnosti Sovětského svazu – a to sjednocení Německa. Gorbačov potřeboval dosáhnout toho, že Německo bude neutrální. Ovšem on špatně odhadl svého partnera při rozhovorech – již předtím se totiž Bush st.dohodl s kancléřem Kohlem na tom, že sjednocené Německo se stane členem NATO.

Toto historické setkání připravoval State Department a přirozeně i rozvědka. Základní směr rozhovorů – lidská práva. Měli k dispozici nekonečné seznamy lidí, kteří chtěli odjet ze SSSR a kteří seděli v lágrech. Byly připraveny dokonce seznamy nevěst, které se neúspěšně snažily provdat za cizince. A Bush st. celou dobu hovořil, naléhal a hlavně - nedával partneru vůbec možnost na odpovědi. Bylo to dokonce i tak, že zdvořilý Gorbačov se neudržel a vykřikl - vy přece nemáte monopol na lidská práva.

Ale to Bushe st. vůbec nepřivedlo do rozpaků a pokračoval dál ve svém proslovu a ukazoval tyto seznamy a nedával sovětskému prezidentovi ani na okamžik příležitost odpovědět. Cíl byl jediný – nedovolit začít hovor na téma neutrality Německa. – a to se mu podařilo.

Nakonec se Gorbačov vzdal?

Mně se dnes zdá, že zpanikařil. A na to také CIA spoléhala. V té době už Moskvě byla pro Gorbačova velmi složitá situace byl tam pod soustavným tlakem z nejrůznějších stran. A na řešení německé otázky zbývaly tři týdny. Proto plán rozvědky, která si dobře přečetla charakter Gorbačova, spočíval v tom, že bude úplně vyčerpán psychologicky a proto nebude mít dostatek sil, aby se těmto útokům mohl tvrdě postavit. Dá se to dokázat i na tom, že francouzský prezident Mitterand se tak divil ústupkům Gorbačova, že dokonce telefonoval Bushovi st. s tím, že přece sovětský představitel nemohl na takové ústupky přistoupit.

Mám důkazy o tom, že ani tehdejší lídři západní Evropy neočekávali, že události půjdou rychle. Podle mého názoru - právě to byl tragický moment v historii Sovětského svazu.

Myslíte si, že bylo možné přinutit Bushe st. podepsat nějaké závazky za strany NATO?

Určitě. Je jasné, proč si Rusové myslí, že je nakonec oklamali. Vždyť přece byla ústní dohoda o tom, že na území bývalé NDR se nebudou rozmisťovat žádné zbraně - ale na tu se hned zapomnělo. A rozšíření NATO na východ nakonec vyprovokovalo rozpad SSSR. Kdyby to totiž probíhalo zvolna, a nikoli tak, jak to vyprovokovaly USA, mohla se východní Evropa vyvarovat těch problémů, které pak následovaly.

Ve vaší knize o CIA hovoříte o tom, že pro své záměry ve východní Evropě dokázali zverbovat i duchovní.

Tuto informaci mám z roku 1992 od spolupracovníka americké ambasády v Bukurešti. V rozhovoru si pochvaloval, že při „demokratizaci“ v Rumunsku americká rozvědka fungovala prostřednictvím polních kaplanů. CIA měla připraveny speciální programy pro pravoslavné duchovní, kteří působili v armádě. Dostali instrukce, jak se mají správně připravovat na svoji misijní činnost, jak mají zpochybňovat „slepou“ poslušnost neústavním rozkazům apod.

Byla jsem udivena, jak obratně Američané dokázali proniknout do prostředí Ceaušeskovy armády, které pro ně bylo jinak nepřístupné a které se formovalo na základě vojenské povinnosti. Nemám sice data o počtu zverbovaných duchovních, ale samotnou tuto idea považuji za velmi originální.

Kdy jste začala s těmito dokumenty pracovat?

Pracovala jsem v Rumunsku na analýze pádu režimu Ceaušeska a přitom jsem se zde setkala se zajímavými fakty – ministr obrany Rumunska (po roce 1990) byl školen v USA v roce 1988. Také tehdejší představitel Rumunska v OSN byl tím, kdo získal grant jednoho amerického výzkumného střediska. Začala jsem se proto zajímat i o ostatní představitele „demokratické“ rumunské vlády, vytvořené pod svržení Ceaušeska. Ukázalo se, že v ní většina z jejích představitelů byla nějak spojena s USA.

Je tak možno říci, že celá nová politická elita Rumunska prošla přípravou v USA?

Možná, že to nebyla přímo příprava, ale se všemi byl již dříve navázán kontakt. A dostali instrukce. Tak je to přesné. Politika „otevřenosti“ dávala USA možnost vytvořit vládnoucí vrstvu podle svých představ. Vezměte si Rumunsko, Bulharsko, i Maďarsko a podívejte se, co dělali současní ministři a vedoucí politici v devadesátých letech a dostanete zajímavý obrázek. Někdo pobýval na delším pobytu v USA, někdo absolvoval americké kurzy managementu se speciálním zaměřením. To byla velmi chytrá práce rozvědky při výběru potřebných lidí pro východní Evropu. A není mi moc jasné, proč se totéž Američané nepoužijí v Afghánistánu a Iráku.

Co si myslíte o barevných revolucích v bývalém SSSR?

Podle analýzy událostí v Bukurešti v roce 2004, export revoluce může být úspěšný jen tehdy, když existuje reálná vnitřní poptávka. Výměna prezidenta Iliesca za amerického kandidáta Basescu proběhla za pár dní. Ty politické strany, skupiny intelektuálů, studentské hnutí, které ho tlačily nahoru, se reálně opíraly o USA. Basescu je dosud v Rumunsku populární. Ano, je to skutečně tak, že vše zorganizovali Američané. Financování ze zámoří šlo převážně na studentské hnutí a demonstrace. Neznám tak dobře situaci na Ukrajině a v Gruzii, ale obvykle poskytování „pomoci“ zvnějšku přináší výsledky, když jsou pro to objektivní předpoklady. Pokud předpoklady nejsou, scénáře se mění a výsledek pak může být velmi překvapivý.

Олег Шевцов : Эксперт по американским спецслужбам Катрин Дюранден: "Горбачев побоялся всерьез говорить с Бушем о Германии" ZDE

POVINNÁ ČETBA ZÁJEMCE O ALTERNATIVNÍ REALITU SAMETOVÉ REVOLUCE 1989

Miroslav Polreich: Mediálně politické mýty jako náhražka politické reality a jejich trestuhodné dopady ZDE

Štěpán Kotrba: Duhové peníze ZDE
Oskar Krejčí: Sametová revoluce: pohled ze Strakovky ZDE
Oskar Krejčí: TASR: Nežná revolúcia: Scenár silového riešenia existoval ZDE
Štěpán Kotrba: Vějička evropské lidskoprávní politiky a vějička boje proti terorismu ZDE
Oskar Krejčí: 17. november 1989: Gorbačov hodil Adamca cez palubu ZDE
Oskar Krejčí: Komunisti museli disidentom moc doslova vnútiť ZDE
Karel Koecher: Co dělal špión Karel Koecher v Prognostickém ústavu? ZDE
Miroslav Polreich: 17. listopad trochu jinak ZDE
Štěpán Kotrba: Radikálně levicový neznamená nutně komunistický ZDE
Štěpán Kotrba: Spy university: Historie tajných služeb v podání amatérského čtenáře detektivek - díl 2. ZDE
                 
Obsah vydání       5. 2. 2008
5. 2. 2008 Británie plánovala postavit v Afghánistánu pro Taliban výcvikový tábor
5. 2. 2008 Britský princ Andrew kritizoval USA za iráckou válku
5. 2. 2008 Žádejte od zaměstnavatelů minimální mzdu
5. 2. 2008 Radar, který si poradí s klamáním? Stanislav  Kaucký
5. 2. 2008 Jak to, že lékaři neprotestují? Alexandr  Grozněv
5. 2. 2008 Chce Bůh radar a rakety? Milan  Daniel
5. 2. 2008 Trestní oznámení v souvislosti s distribucí knihy Harry Potter a relikvie smrti
5. 2. 2008 Přehnali novináři nebezpečí ptačí chřipky? Jan  Čulík
5. 2. 2008 Švejnar: Knihovny jsou v Americe laboratoře, s iráckou válkou to bylo komplikovanější Jan  Mech
5. 2. 2008 Policie odposlouchávala poslance
5. 2. 2008 Gorbačov se bál vážně hovořit s Bushem o Německu
5. 2. 2008 Totální blokáda "největšího vězení pod širým nebem na světě" v Gaze a hrobové ticho Daniel  Veselý
5. 2. 2008 Diskotéka aneb Incident na dálnici Antonín  Brousek
5. 2. 2008 Michael  Marčák
5. 2. 2008 Bling-bling: Francie hlásí Sarkozyho volný pád Josef  Brož
5. 2. 2008 Národní urážka krásy, žen a mužnosti Sandra  Wain
5. 2. 2008 Je ten "super úterek" pro nás v ČR "nic moc"? Miloš  Dokulil
5. 2. 2008 Ztratili jsme víru v sebe samotné? Zdeněk  Roubal
5. 2. 2008 Biologická a společenská evoluce, neboli Vlastně nikdo neplánuje jako jediný Uwe  Ladwig
5. 2. 2008 Tisíceré díky za amatérský statut Britských listů
5. 2. 2008 Nadměrná ideologická a aktivistická potřeba škatulkovat Karel  Březný
5. 2. 2008 Britské listy? Jiří  Drašnar
5. 2. 2008 Bojíte se socialismu? Pavel  Janíčko
5. 2. 2008 Bojíte se socialismu? - Slovo autorů Josef  Heller, František  Neužil
5. 2. 2008 Nepřipomínejte mi minulost a já vám nebudu připomínat budoucnost Josef  Heller
5. 2. 2008 Tříkrálový dar Fidel Castro Ruz
5. 2. 2008 Blábol Fidela Castra
5. 2. 2008 Dopouštějí se členové vlády a další osoby závažné trestné činnosti? Václav  Drbohlav
5. 2. 2008 Co se všechno může stát po amerických prezidentských volbách
5. 2. 2008 Britské listy: Údiv, že něco tak překvapivého v dnešní době vůbec existuje
5. 2. 2008 Není to mýtus, ale skutečný obraz naší společnosti
4. 2. 2008 Od Hejdové ke Golgovi aneb nejen o jedné recenzi knihy Jana Čulíka Vladislav  Černík
4. 2. 2008 Nesouhlasím s panem Černíkem Jan  Čulík
5. 2. 2008 Citujme přesně František  Řezáč
4. 2. 2008 O slušnosti v české politice
4. 2. 2008 Volby tajné či veřejné. Politika špinavá? Miloš  Štěpánek
4. 2. 2008 Děti ze stanice S-Born Tomáš  Havlín
4. 2. 2008 Nizozemská péče o rodičky je špatná Lucie  Bottaro
4. 2. 2008 Bill Clinton: "Nebyli jsme vůči utrpení obyvatel Východního Timoru dostatečně citliví." Jana  Ridvanová
4. 2. 2008 Írán provedl test odpalovací rampy a otevřel vesmírné kontrolní středisko Štěpán  Kotrba
4. 2. 2008 Všechny dobré potenciály pana Topolánka Bohumil  Kartous
4. 2. 2008 Američané mají o radaru pochyby, Češi nikoliv Bohumil  Kartous
3. 2. 2008 Bitva o Stalingrad - 65 let poté Richard  Seemann
4. 2. 2008 Nechceme byť obohnaní plotmi Naomi  Klein
4. 2. 2008 Král Králů Jaroslav  Kuba
4. 2. 2008 Kdy se naučí Britské listy přijímat kritiku? Fabiano  Golgo
4. 2. 2008 Díky Fabianovi za chválu Jan  Čulík
4. 2. 2008 Ještě pár důležitých poznámek k stylu Britských listů Jan  Čulík, Fabiano  Golgo
30. 11. 2007 Jací jsme
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007