6. 2. 2008
O co Golgovi jde?Fabiano Golgo se z důvodů, které jsou nejspíš známy pouze jemu samotnému, pustil do BL. Napomíná Jana Čulíka za jeho odpověď na recenzi, kterou napsala Ivana Hejdová o jeho knize "Jací jsme". Golgovi bohužel uniklo, že zmíněná recenze byla a je především útokem na autora knihy, počínajíc titulkem "Sekýrující divák Čulík píše o tom, jací jsme". O několik vět dál píše Hejdová o tom, že se (Čulík) staví do "role novodobého buditele" a mluví o "rozhořčeném, nekorektním tónu jeho novin". Její výrazové prostředky jsou, pravda, o něco umírněnější než je obvyklé na diskusních fórech, ale úmysl napadnout nepohodlnou osobu a jeho internetové noviny v nich je lehce postřehnutelný. Jako pravidelný čtenář a příležitostný autor jsem si nikdy nevšiml, že by BL byly nekorektní. Irena Hejdová si zřejmě ve vlastním rozhořčení spletla slova korektní a kontroverzní. |
Fabiano Golgo dělá stejnou chybu, kterou vyčítá Čulíkovi, protože spojuje odpověď na recenzi s BL samými. V prvním přiblížení je možné položit rovnítko mezi Čulíka a jeho internetový deník. Jenže BL žijí víc než deset let i svým vlastním životem a díky tomu nejsou pouhou "kazatelnou" jejich zakladatele. Proto nelze zobecňovat Čulíkovu reakci na recenzi Hejdové jako neochotu BL kritiku přijímat. Je rovněž třeba vidět, že kritika BL se odehrává ve třech základních rovinách, jimiž je levicový charakter BL, někteří autoři (zvláště Vít a Kotrba) a pak Jan Čulík, který, jak jinak, může za všechno -- jako autor, glosátor a šéfredaktor. Levicovost BL je účelová nálepka (někdy bývá nahrazována adjektivem kontroverzní), která má diskreditovat nositele nepříjemných názorů. Do BL píší lidé, kteří se neostýchají vyjádřit svůj postoj k otázkám, které jsou jinak opomíjeny. Tito lidé se často pouštějí do polemik na stránkách BL i v soukromé korespondenci. Má-li někdo nápaditější a fundovanější články, pak sem s nimi. Jan Čulík tuto nabídku opakoval v minulosti mnohokrát. Nepochybuji o tom, že čtenáři BL by si se zájmem přečetli pravicový, fundovaný článek třeba o privatizaci zdravotnictví, zavedení školného na vysokých školách a nebo o positivním dopadu americké zahraniční politiky na náš svět. Potíž je v tom, že se takový článek nedá napsat, aby z něj nečouhala politika a ideologie jako sláma z bot. Problémem BL ale není, jak Jan Čulík mnohokráte zdůraznil, editování příspěvků, ale nemožnosti dělat pátrací žurnalistiku. BL nepotřebují, aby je editor uplácával jako bábovičku do předem stanovené formy, aby se nenarazilo*. Přeeditovaný National Geographic je dobrou ukázkou toho, jak rychle lze dospět k nudě až nečitelnosti. Otázka mít či nemít diskusní fórum je složitá. Na jedné straně je právní odpovědnost vydavatele za obsah deníku a na druhé straně i jeho pochopitelné znechucení z projevů různých exhibicionostů. Britské listy ve svých začátcích diskusní fórum měly, ale postupně se změnilo na smetiště nadávek a útoků proti BL samotným. Fabiano Golgo má nepochybně pravdu, že i v jiných zemích existují lidé s mentální kapacitou přispěvatelů do českých fór, ale nezmiňuje se o tom, že mnohá fóra jsou moderovaná (čti cenzurovaná). Pokud jde o grafickou úpravu, dovolím si nesouhlasit s Fabianem Golgem, že medium potřebuje každé dva roky novou grafickou úpravu. Měnit grafickou úpravu v pravidelných intervalech je možná dobré pro programátory a jako "vizitka" pro šéfredaktora. Čtenáře BL přitahuje obsah a snadný přístup k článkům a archivu. Otázka, Golgem samotným nezodpovězená, je jednoduchá: "o co mu vlastně jde"? (*) V městečku, v němž žiji, vychází týdeník The North Renfrew Times. Jsem členem jejich "Editorial Board", redakční rady, tedy skupiny lidí, která dbá o to, aby články nikoho nepopudily. Obzvláště citliví jsou hasiči a obchodníci s automobily. Censura a autocensura pak spolehlivě odstraňuje jakékoli narážky, které by mohly ohrozit příjem z reklam, který udržuje týdeník nad vodou. |