Již po páté nad ním převzala záštitu poslankyně Anna Čurdová . Letos spolu s ní také předsedkyně sněmovního petičního výboru Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM). "S požadavkem na zrušení poplatků se jednoznačně ztotožňuji," uvedla na úterní tiskové konferenci Čurdová. "Poplatky pro děti jsou pro nás nepřijatelné -- platí všechny děti, včetně kojenců a chronicky nemocných," připomněl předseda sdružení Miroslav Prokeš .

"Děti jsou ty, které na sebe nemohou vydělat. Jsou v tomto bezmocné. A pokud jim   nezaplatí rodič, nemohou si k doktorovi dojít ani v šestnácti letech," dodala místopředsedkyně sdružení Markéta Rattayová . Ta také uvedla, že dalším ze závěrů semináře byl kupříkladu požadavek na zřízení institutu dětského ombudsmana, který by na dodržování dětských práv v Česku dohlížel. Poplatky ve zdravotnictví by se měla příští úterý zabývat také Poslanecká sněmovna. Zákonodárci a zákonodárkyně ČSSD totiž navrhují jejich úplné zrušení -- u dětí i dospělých. Vedle sociální demokracie a KSČM zvažují návrh na zrušení poplatků podpořit také koaliční poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) či poslankyně Věra Jakubková (SZ) a Olga Zubová (SZ) -- těm vadí především ty pro děti. Návrh má tedy šanci na úspěch. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) je ale proti zrušení poplatků, které prosadil. Již dříve prohlásil, že souhlasí s jejich zavedením i u dětí. Legitimitu poplatků hájí tím, že jsou podle jeho interpretace regulační.

Čurdová v rámci úterní tiskové konference dále uvedla, že obdivuje entuziasmus, se kterým se organizace zabývající se dětskými právy, tématu věnují. Je jí podle jejích slov líto, že si toho málo všímají média. "Poté se stává, že občas vystoupí někdo z politické scény a periodicky zvedne prapor, že se tématu nikdo nevěnuje. Věnuje, jen o tom není slyšet," uvedla Čurdová. Takový "prapor" nedávno zvedla kupříkladu poslankyně Lenka Mazuchová (ČSSD), která se slovy, že děti nikoho nezajímají, navrhla, aby byl neplatičům výživného ze zákona odebírán řidičský průkaz. Toto ustanovení chce Mazuchová vtěsnat do právě sněmovnou projednávaného návrhu vládní koalice, který má změnou několika zákonů zpřísnit podmínky pro neplatiče výživného a naopak pomoci dětem a rodičům, jež o ně pečují. Mazuchová argumentuje tím, že takový zákon existuje v Polsku a vymáhání výživného se tam podle jejích informací daří.

Čurdová ale na dotaz gitY uvedla, že o podobném ustanovení existujícím v Polsku se ona, prostřednictvím poslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) a poslance Miroslava Opálky (KSČM), dozvěděla již začátkem stávajícího volebního období. To gitĚ potvrdila i Konečná. "Asi před rokem mi přišel mail od mých polských kamarádů, upozorňující mě na tento možný můstek, který sice moc nefunguje, ale je jedním z možných nástrojů," řekla Konečná. S tím, že ona si není jistá, zda by podobné ustanovení nemohlo být v Česku zneužívané, každopádně si ale podle ní zaslouží diskusi. Čurdová na tiskové konferenci na dotaz gitY uvedla, jak s informací o polské normě naložila.  "S odborníky jsme zvažovali, zda toto ustanovení dát také do českého návrhu o náhradním výživném, který nakonec vetoval prezident Klaus. Po důkladných konzultacích jsme tak neučinili. Praxe v Polsku totiž není tak růžová, jak se může zdát. Proběhlo tam přes sedm tisíc rozhodnutí o odejmutí řidičského průkazu -- pouze ale asi sto osmdesát pět otců bylo donuceno průkaz odevzdat a výživné platit," řekla. S tím, že návrh její stranické kolegyně je podle ní nepříliš uvážený. V praxi by prý navodil mnoho otazníků. "Co třeba s otci, kteří jsou profesionálními řidiči a odebráním průkazu by nemohli vydělávat a výživné platit už vůbec?" zeptala se řečnicky Čurdová.

Autorka je interní redaktorkou gitY.