Právě charakter vyjádření i politiky Petry Buzkové v Parlamentu i na ministerstvu školství poškozoval image sociální demokracie jako levicové strany. Ekonomické i konzumní elitářství není pro voliče levice pochopitelné, ani tolerovatelné. Buzková elitářkou vždy byla a dávala to i promyšleně mediálně najevo. Potřebovala někem patřit. Mezi úspěšné. Popularita politiků má ale odlišné mechanismy od popularity popových hvězdiček. Nestačí se jen tvářit a pěstovat si mediální konexe či se objevovat při společenských příležitostech jako věšák na róbu.

Charakteristickými výroky Buzkové byly ty o jejím příklonu ke stolování a životnímu stylu smetánky. Média popisovala její životní styl svým příklonem ke damaškovým ubrusům, servisu od Rosenthala, značkovým šatům, starožitným míšenským hrníčkům, thajské jasmínové rýži, mořskému vlkovi, krevetám, či doradě ze specializovaného obchodu evropského standardu s dary moře na tříšti Fulcrum ve Zborovské ulici na Smíchově, vztahu ke značkovému vínu.

Rozhovor pro ONA Dnes 28. března 2006: Buzková - Když neodejdu teď, tak nikdy ZDE

Pátek Lidových novin, Zuzana Boušková - 1. 2. 2002: Orgie labužníků

Autoprezentace pravnučky jednoho z vůdců sociálně demokratické strany z počátku století, Františka Modráčka v "lifestylových" magazínech přitom nepostrádala upřímnost. Petra Buzková se vždy chtěla dobře oblékat, dobře jíst a dobře pít. Dobře se mít. To "být" bylo pak prostředkem. Na "empajru" poslanecké sněmovny při řízení schůzí se projevovala jako schopná organizátorka sněmovního chaosu se znalostí jednacího řádu, která se uměla orientovat. Ale nic víc. Jiných, politických a vůči pravici konfrontačních vyjádření se od ní málokdo dočkal. S jedinou výjimkou. V rozporu se stanovisky sociální demokracie byla důsledně proti dostavbě Temelína. Na setkání s novináři však zároveň zdůrazňovala, že je to její osobní stanovisko. Tím se před volbami dostala do ostrého rozporu s šéfem ČSSD Milošem Zemanem a prvním místopředsedou Vladimírem Špidlou. Přátelila se se zeleným sdružením Jihočeské matky a podporovala ekologické aktivisty. Jako politiku ČSSD však tento svůj postoj neprosazovala.

JUDr. Petra Buzková, průvodkyně na volné noze, přišla do ČSSD pět dnů po jejím založení. Vždy ale neopomněla rozhodně a vášnivě odmítat spolupráci s Komunistickou stranou Čech a Moravy. To přesto, že mezi její přátele patřili mnozí bývalí členové svazáckých orgánů z řad spolužáků a i ona sama prošla předrevolučním Socialistickým svazem mládeže jako aktivní spolupracovnice tehdejšího režimu - tajemnice celoškolského výboru SSM na Karlově univerzitě. Kapitalismus se pro ni stal nejvyšším stadiem socialismu...

Bývalý premiér Miloš Zeman se nikdy netajil tím, že na politicích oceňuje inteligenci a pracovitost. O Petře Buzkové se vždy vyjadřoval velmi nelichotivě. Do memoárové knihy napsal odstavec, který sypatiemi zrovna neoplývá:

"Někteří puritánští členové ČSSD kritizovali Buzkovou pro její údajnou sexuální promiskuitu. Nejsem puritán a jen jsem s pobavením poslouchal příběhy několika kolegů, jak překonali vzdálenost mezi kunderovskou registráží, kontaktáží a konzumáží během jediného dne. Shodně s Markem Twainem bych jen dodal, že hodnota této trofeje byla poněkud devalvována četností jejích údajných výskytů. (...) Jednou jsem se svou ženou (...) a Karlem Krylem seděl v pražském kulturním domě Eden a přisedla si k nám Petra Buzková. Kryl se k ní otočil, změřil si ji lehce zamlženým pohledem a pronesl: ,Milostivá, vy jste se ráčila prošoustat až na místopředsedkyni sociální demokracie?'"

Miloš Zeman: Jak jsem se mýlil v politice. Ottovo nakladatelství, Praha 2005, 344 stran

Právnička Petra Buzková neomaleného premiéra Miloše Zemana nežalovala, a to ani tehdy, když tento odstavec zveřejnily 3. 3. 2005 Lidové noviny v článku Jaromíra Slomka... Zřejmě Zeman neseděl s Karlem Krylem v Edenu sám. Kniha Jak jsem se mýlil v politice se mezitím stala bestselerem.

Oficiální příjem Petry Buzkové byl dlouhou dobu zhruba sedmdesát pět tisíc korun, k tomu náhrady, přibližně deset tisíc korun, asistentka, kancelář, BMW s řidičem, služební octavia s nekonečnou benzínovou kartou. Státní byt na Barrandově. Lepší než společné bydlení s maminkou v Praze-Pankráci, v ulici Pod lázní. Pak nákup vily v Bráníku. Petra Buzková žije v nejdražší vile ze všech ministrů sociální demokracie. Dům Buzkové o přibližné ploše 180 m² kousek od slavného divadla Dobeška má podle médií cenu 8 milionů korun. V majetkovém přiznání přitom Petra Buzková uvedla, že její dům stojí jen 5,5 milionu korun. Podle Mladé fronty Dnes ze 7. 7. 2004 si na dům půjčila nadvakrát celkem 3 100 000 korun. Čert věř ale novinám...

Diskuze o politice ČSSD jí byly nepříjemné, společnost svých spolustraníků nevyhledávala, na schůzích se členy či voliči se vždy viditelně nudila a pokud na ně byla nucena chodit, po půlhodině či odbytém projevu se vždy omluvila a odešla. Potřeba nechat se zvolit do nějaké funkce, to byl jediný důvod, proč přetrpěla mnohdy naivní stesky či názory straníků. Do podoby názorů sociální demokracie na školství, ač do vlády Vladimíra Špidly povolaná jako ministryně, nezasáhla, narozdíl od svého předchůdce Eduarda Zemana. V komisi pro školství nepracovala, poslala tam za sebe náměstka Pícla. Nezasahovala ani do legislativních či ústavně právních představ a koncepcí sociální demokracie . V právní komisi ji také už dlouho neviděli. Nezasahovala ani do otázek genderových - její členství v SDŽ nepostrádalo formalismu. Zasahovala však do otázek mediálních, a to způsobem, který přivedl do krize Českou televizi v roce 2000, v době existence Rady ČT za předsedy Jana Jiráka a ředitelování Jakuba Puchalského. Po rezignaci šéfredaktora zpravodajství Ivana Kytky se stal jeho nástupcem Zdeněk Šámal. A tak televizní zpravodajství veřejné služby vypadá , jak vypadá. Dodnes.

Mediální politika devadesátých let, za kterou jako místopřesedkyně ČSSD Buzková odpovídala, se omezilo pouze na ovlivňování rozhodnutí o jmenování členů dozorčích rad médií veřejné služby. Bezprogramové taktizování těch členů rad, které Petra Buzková doporučovala poslancům, rozmělňovalo vliv ČSSD ve veřejnoprávních médiích a neumožnilo v nich ostře nastavit parametry vyváženosti a objektivity. Neváhala do Rady ČT doporučit manžela své matky. Buzková jako místopředsedkyně s odpovědností za mediální politiku nedokázala zprofesionalizovat tiskové a analytické oddělení strany, a prolomit mediální blokádu ČSSD v době vlád Václava Klause. Bylo jí to jedno. Ač členka stále komise pro sdělovací prostředky Sněmovny, mediální prezentaci strany a její politiky si pletla s autoprezentací své či své frakce v ČSSD. A tak byli dlouhou dobu "nejoblíbenější" a "nejprospěšnější" politici v ČR Petra Buzková a Stanislav Gross. Zborcení této mediální bubliny znamenalo i zklamání části voličů. Falešnost se v politice nevyplácí. Byla totiž více liberální demokratkou, než sociální demokratkou.

"Vypadám dost dobře a upravovat svůj vzhled nepotřebuji," odpověděla místopředsedkyně ČSSD Petra Buzková rezolutně na mítinku v Prostějově v půli května 1998 na hlasitý dotaz asi z dvousethlavého davu: "Považujete za potřebné svůj vzhled upravovat počítačovým programem na předvolebních plakátech?" Na náměstí se za chladného počasí sešla jen hrstka lidí a také některé dotazy nebyly nejvřelejší. Ty předvolební fotografie na billoardech byly otřesné. Za několik let nato Buzková radikálně změnila účes, šatník a nechala si udělat plastickou operaci prsou. Těch elektronických retuší a makeupu na jejích materiálech ale neubylo. Sen o mladé fotomodelce z devadesátých let (prospekt cestovní kancelář Mamut Jiřího Marka a titulní stránky jakéhosi magazínu) se rozplynul na chodbách sněmovny.

Buzková byla před volbami 1998 proti hlasování o důvěře pravicové vládě. Tvrdila tehdy, že je iniciativa poslaneckého klubu ČSSD bezpředmětná... Výsledek ČSSD ve volbách 1998 umožnil postavit první sociálně demokratickou vládu. Vládu sebevrahů. Výsledek v Praze patřil k těm nejhorším.