Analýza jednotlivých zářičů alfa vyžaduje poměrně složitou chemickou separaci a následnou fixaci na disk, který se umisťuje ve vakuované cele s detektorem.

Mechanismus zamoření letadel je obtížné vizualizovat. Představa, že nějaký James Bond rozcmrndává tajemný prášek po letadle (protřepat, nemíchat) je stejně absurdní jako celý Litviněnkův případ. Jaké vzorky a odkud byly odebrány, není zatím jasné. Rovněž není jasné o jaké koncentrace vlastně šlo.

Vzorky z hladkých povrchů se odebírají pomocí takzvaných swipes (kouskem filtračního papíru se setře plocha známé rozlohy - například 30x30 cm), což je běžná metoda používaná například v jaderných elektrárnách. Problém samozřejmě je, že tyto povrchy se v letadlech (pravděpodobně) umývají, takže pravděpodobnost, že na nich něco zbude, je malá. Analyzovat vzorky koberců by bylo asi dost obtížné.

Analytické metody jsou neuvěřitelně citlivé, takže většinou detekují koncentrace několik řádů pod hranicí, která se považuje za zdraví nebezpečnou. Tato skutečnost často vede k misinterpretaci výsledků měření. V našm podniku například monitorujeme tritium ve vzorcích říční vody. Detekční limit pro danou metodu je řekněme 1Bq/l, kdežto maximální koncentrace, povolená pro pitnou vodu, je 7000 Bq/l. Výsledek 700 Bq/L budou jedni interpretovat jako hrůzu, protože 700 je zdánlivě vysoké číslo, kdežto druzí jako pouhých 10% povolené maximální hranice.

Vaše upozornění, že v USA můžete nejrůznější radionuklidy koupit, je poněkud nepřesné v tom, že táž firma uvádí, že jde o zanedbatelná množství. V Kanadě a USA můžete koupit detektory kouře, které obsabují Americium 241, rovněž relativně jedovatý alfa zářič...