5. 10. 2006
BRAZILSKÉ VOLBYLulu česká média ignorujíČeská média široce informovala, že v Brazílii spadlo letadlo a že nikdo nepřežil. Byla to nejhorší letecká katastrofa v dějinách země. Tentýž den se v Brazílii konaly presidentské volby. O tom však naše média nic nepsala, a když ano, tak jen velmi poskrovnu. Člověk si musí položit otázku, jestli české sdělovací prostředky pouze baží po senzacích, čím víc krve tím lépe, nebo je pro nás Brazílie tak vzdálená, že nám její politický vývoj nestojí ani za zmínku či snad jsme natolik sebestřední, že co se neděje v našem nejbližším okolí nás vůbec nezajímá. Vysílal ČRo 6 v rámci pořadu Názory a argumenty 3. 10. 2006 od 18:10 DOWNLOADSTREAM |
Brazílie je pátou největší zemí světa, i když mnozí Brazilci si upřímně myslí, že je vůbec největší. Má 190 milionů obyvatel. Téměř všichni oprávnění voliči, tedy asi 126 miliónů, přišli minulou neděli k urnám, aby rozhodli o nové hlavě státu. Největší naději na zvolení měl stávající president Luiz Inácio Lula da Silva, který je zároveň předsedou Strany pracujících. Dalším kandidátem byl bývalý guvernér státu Sao Paulo, pravostředový sociální demokrat Geraldo Alckmin, který byl také Lulovým největším soupeřem. Dále ještě kandidovali Cristovam Buarque za Dělnickou demokratickou stranu a senátorka Heloísa Helena Lima de Moraes Carvalho, známá jen jako Heloísa Helena za stranu Socialismus a svoboda (p-SOL). Obě strany vznikly v minulých letech odštěpením z Lulovy Strany pracujících. Další kandidáti, kterých bylo ještě více, se neumístili s takovým výsledkem, aby jejich jména oslovila podstatnou část občanů Brazílie. Evropského pozorovatele nesmí mást, že názvy stran jsou spíše levicové, pravdou je že v Latinské Americe je obsah těchto pojmů trochu posunut v porovnání s Evropou. Na druhou stranu je pravda, že velká chudoba většiny obyvatel nutí politiky, aby se levicově alespoň tvářili. V Brazílii je přes padesát miliónů občanů, kteří vydělají méně než dva dolary denně. Ti jsou oddanými voliči stávajícího presidenta. Naproti tomu na sociálně demokratického kandidáta Alckmina sázeli především zaměstnavatelé a bohaté vrstvy národa. O zbývajících uchazečích na presidentské křeslo není třeba se příliš zmiňovat, protože ve volbách výrazně neuspěli. Oba dokonce prohlásili, že cílem jejich kandidatury bylo, aby nebyl znovu zvolen současný president. Volby proběhly v klidu, k žádným závažným incidentům nedošlo. Vzhledem k tomu, že Brazílie má tři časová pásma volilo se vždy od osmi do 19 hodin místních časů, tedy od našeho poledne do 23. hodiny. Novinkou byly elektronické urny, které sestávají z klávesnice, na níž volič vyťuká číslo svého kandidáta, a z obrazovky, která mu ukáže, jestli se nespletl. Volbu pak stačí pouze potvrdit. To byl i důvod, proč první výsledky, tedy 98% hlasů byly sečteny ještě v neděli. Už tehdy bylo jasné, že současný president nezvítězil absolutní většinou, dostal pouze 48.6 procent hlasů, a bude se muset utkat se sociálně demokratickým Geraldem Alckminem, který získal přes 41% hlasů, v druhém kole, jež se bude konat 29. října. Místní politologové soudí, že více šancí na vítězství má Alckmin, který už v prvním kole získal jednou tolik hlasů než mu předpovídaly průzkumy. Slibuje aktivní vládu s větší účastí soukromého podnikání. V zahraniční politice chce postupovat pragmaticky a soustředit se na ekonomickou výhodnost. V předvolební kampani silně kritizoval korupci v politice a během čtyř let, co byl guvernérem nejlidnatější oblasti Brazílie, neměl žádný skandál. Zato Lulova Strana pracujících jich měla několik. Ten poslední se udál několik dní před volbami, když policie zadržela dva presidentovy blízké spolupracovníky s osmi sty tisíci dolary nejasného původu, které měly sloužit na nákup dokumentů kompromitující Lulovy rivaly. Inácio Lula se dušoval, že o tom nevěděl. Ostře je zkritizoval, propustil svého soukromého asistenta a šéfa své volební kampaně Freuda Godoye, který měl být do aféry zapleten. Sám Lula však odmítl zúčastnit se poslední televizní debaty před volbami. V zahraniční politice, která hraje v brazilském prostředí velkou roli, přislíbil, že zviditelní zemi na mezinárodním poli. Konkrétně že se pokusí prosadit Brazílii mezi stálé členy Rady bezpečnosti a pro začátek, že prosadí Brazílii za nestálého člena Rady. Nic z toho se mu nepovedlo, naopak v poslední době podpořil kandidaturu Venezuely, což někteří pozorovatelé označují jako nepochopitelnou pomoc Chávezovi a jiní říkají, že president mísí národní zájmy se svou politickou přízní vůči venezuelskému radikálovi. Chávez také útočí na přirozené vůdcovství Brazílie v Latinské Americe a v třetím světě. President dostal také řádný políček od bolivijského presidenta Evo Moralese, který při znárodňování zahraničních společností chce také přiškrtit kohoutek koncernu Petrobras. Tento brazilský státní podnik vydělává ročně miliardy dolarů. V této souvislosti je Lula označován za slabého politika, který nedovede prosadit zájmy své země. Je jisté, že kdyby byl znovu zvolen, vyvstanou tyto a podobné problémy ještě silněji. Za největší Lulův úspěch lze považovat normalizaci styků s Washingtonem, které byly po léta pošramocené. Brazilská ekonomika za Lulovy vlády rostla poměrně pomalu -- ročně o 2.6%, což ekonomové přičítají vysokým úrokům, jedněm z nejvyšších na světě. Pohybují se okolo čtrnácti procent a brzdí jak spotřebu tak investice. Na druhou stranu místní měna posílila vůči dolaru o plných 40% inflace se snížila ze 13% na 3.8% a zahraniční investice vloni činily přes 21 miliard dolarů, tedy nejvíce od privatizační vlny v letech 1998 až 2000. V roce 2002 sliboval nastupující president Lula snížit radikálně nezaměstnanost a vytvořit 10 miliónů nových pracovních míst. Podařilo se mu to ze 40%. I když mnohé ze slibů zůstaly nesplněné, přece jen je vidět za uplynulé období jistý pokrok. Tak to cítí téměř polovina těch, kteří přišli k urnám. Inácio Lula má ještě jedno eso v rukávu: na rozdíl od svého protivníka připadá Brazilcům charismatický. Kromě presidenta volili Brazilci také 513 federálních poslanců, 27 senátorů (to jest třetinu komory) a guvernéry 27 států země. Vítězní guvernéři ve dvou nejlidnatějších a tedy i nejvýznamnějších obvodech, to jest v Sao Paulo a v Minas Gerais jsou tradičně považováni za kandidáty na budoucího presidenta. V obou případech tentokrát zvítězili politici za Stranu pracujících. Pokud jde o volbu poslanců nastala situace, kterou předvídaly předvolební průzkumy: žádná ze stran nezískala výraznou většinu a budou tedy muset hledat nějaký kompromis. Vláda oznámila, že pokud v druhém kole zvítězí Lula, sezve představitele všech stran zastoupených v parlamentu a pokusí se vytvořit "velký národní pakt". Autor je editorem Českého rozhlasu 6 ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ ČRo 6 |
Brazílie a Luiz Inácio da Silva, zvaný Lula | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 10. 2006 | Lulu česká média ignorují | Karel Wichs | |
3. 10. 2006 | Výsledky prvního kola brazilských voleb | ||
2. 10. 2006 | Deníček brazilského pozorovatele | Josef Mikovec | |
30. 9. 2006 | U nás v Brazílii | Josef Mikovec | |
29. 9. 2006 | Brazilské zápisky | Josef Mikovec | |
11. 8. 2006 | Brasilia - pod mostem | Josef Mikovec | |
14. 4. 2006 | Latinská Amerika -- noční můra Condoleezzy Rice | Ludvík Šulda | |
12. 4. 2006 | GMO: Brazílie trestá pokusy s GM sójou u národního parku | ||
6. 3. 2006 | Lula -- začátek nebo konec jednoho historického procesu? | Beat Wehrle | |
31. 1. 2006 | OSN chce vyřešit světové problémy uvolněním blokovaných 7 bilionů dolarů | ||
27. 12. 2005 | Teológia oslobodenia žije | Eduard Chmelár | |
22. 8. 2005 | O odvážných Polácích, flegmatických Češích a neutrálních Brazilcích | Fabiano Golgo | |
24. 7. 2005 | Brazílie požaduje vysvětlení, proč a jak byl zabit | ||
13. 6. 2005 | Brazílie používá Linux |