"To je skandál ! Nemůžeme jezdit ve vlastní zemi!" -- vzteklý dav řidičů rostl z minuty na minutu, když policie zastavovala na autostrádě další auta a přikazovala jim vjet na pískové, vybité cestičky. Celý pás autostrády z letiště Esenboga ve směru do Ankary byl zastaven pro provoz. Proud nadávek a zlořečení přerušil hlas elegantní, kaštanově přebarvené Turkyně, která z plna hlasu křičela: -"Papa jede! Papa jede!"- Dav jako živý přiběhl ke kordonu policie. Když se přiblížila kolona 45 aut, na rozhněvaných tvářích se roztáhly široké úsměvy, a několik lidí zamávalo. Když kolona zmizela, všichni se rozešli do automobilů a pokorně čekali 10 minut, po kterých jim policie dovolila opět vjet na dálnici.

Papežský automobil jel v prostředku kolony -- černá, pancéřová limuzína místo otevřeného papamobilu. Po cestě, místo vítajících davů, každých 50 metrů hlídka policie, čím blíž k letišti -- též vojáci z samopaly, obrněné vozy a oddíly na tlumení demonstrantů.

Premiér z islámské strany, který ještě před pár dny se třásl o to, co řeknou jeho voliči a odmítal se setkat s papežem, porušil protokol a vyšel k papežskému letadlu, aby Benediktovi podal ruku.

První, tvář premiéra-islamisty, který se třásl o voličstvo, odzbrojil ještě na letišti, když podpořil přijetí Turecka do EU a uznal islám za náboženství míru. Papežova slova nemohli padnout v lepším momentě.

Z dalšími tvářemi to šlo taky dobře. Papeže přívětivě přijal prezident Ahmet Necdet Sezer, rozhodný stoupenec odluky církve od státu a imám Ali Bardkoglu, hlava všech tureckých imámů. Byl to on, kdo po projevu Benedikta XVI v Řezně hřměl, že papež "nosí nenávist v srdci". Včera spolu s papežem vyzval ke smíření a k dialogu, i když vzpomněl na "islamofobii, která narůstá na Západě".

O tom, zda návštěva Benedikta XVI bude úspěšná, se dovíme ve čtvrtek a pátek, kdy se papež setká s pravoslavným patriarchou Bartolomějem I. Papežovi záleží na smíření s pravoslavím, které se oddělilo od Římu skoro před tisíci lety.

Příčina schizmatu -- rozdělení původně jednotné křesťanské církve, čili hlavně spor o osobu papeže, nebyla zatím odstraněna. Bartoloměj se považuje za rovnocenného s biskupem Říma, a katolíci jsou ochotni uznat, že je sotva druhý. I když přece Bartoloměj I. je nejvyšším duchovním 250 miliónů pravoslavných věřících, ve skutečnosti však reálnou vládu nad dušemi mají regionální patriarchové, zvláště pak moskevský.

V Turecku má Bartoloměj pod sebou 2 -- 3 tisíce řeckokatolických věřících, a světská turecká vláda odmítá mimo jiné otevřít seminář pro výuku kněží, čímž může za nedlouho zaniknout i ta hrstka.

Bartoloměj I. pozval Benedikta XVI do Turecka, aby vyvinul větší tlak na vládu. Papež však bude očekávat něco za něco -- uvádí ve svém článku internetová Gazeta Wyborcza.

Podrobnosti v polštině ZDE

-rai-