Izraelci kritizují teroristické útoky palestinských atentátníků, zatímco Arabové je označují jako boj za vlast či za její osvobození. Izraelci popisují boření palestinských obydlí a destrukci civilní infrastruktury v Palestině jako odvetná opatření v boji proti terorismu, Hanan Ašráwí a Noam Chomsky konstatují provádění státního terorismu.

Zjednodušeně řečeno: Máme zde jeden jev -- násilí -- ale dvě jeho ostře protikladná hodnocení. Jde o interpretaci jevu. Jde o slova a způsob jejich užívání.

Orwelovský jazyk současnosti

Než dokazovat pomocí koně, že kůň není kůň, je lépe dokazovat pomocí nekoně, že kůň není kůň.

Mistr Čuang-c'

Síly slov a jejich významu si byli v době existence ČSSR velmi dobře vědomi vládnoucí komunisté; a proto buď posouvali význam slov nebo slova používali pro označení něčeho jiného, než co původně znamenala.

Příkladem je slovo "oportunista", jež označuje toho, kdo využívá příležitosti, mění své smýšlení a jednání dle okolností. "Kam vítr, tam plášť", řekli bychom česky. Za vlády komunistů se však toto slovo používalo pro označení osob s nepohodlnými názory. "Jsi pravicový oportunista" byl např. odsudek mistra, který už potřetí za sebou kritizoval přílišnou produkci zmetků, jakkoli byl už dvakrát upozorněn, že pokud s kritikou nepřestane, přijde o prémie.

Nejinak je tomu v době probíhající "války proti terorismu". Slova zůstávají, jejich význam a použití se mění. Tak z bojovníka proti komunistické hrozbě Usámy bin Ládina se stal nejhledanější terorista světa. Pojem "mírový proces na Blízkém východě" sloužil k označení pokračující okupace a rozšiřování izraelských osad na palestinském území. Mučení ve věznicích Pákistánu, Egypta a dalších zemí Blízkého východu a Maghribu už není mučením, nýbrž jen jedním z prostředků nesnadného boje proti mezinárodnímu terorismu. A bombardování nemocnic a zabíjení civilistů dokonce ve spánku (např. ve Fallúdži) je prostě jen jednou z mnoha protiteroristických operací v Iráku.

Irák je vůbec zajímavá položka ve vztahu k "válce proti terorismu". Jedním z Bushových důvodů pro útok na Irák byla údajná podpora Saddáma Husajna teroristickým organizacím, jmenovitě Al-Qá'idě. Šlo o smyšlený argument -- pro sekulární Husajnův režim představovala tato organizace hrozbu a spolupráce s ní byla vyloučena.

Dnes zdůvodňuje prezident Bush přítomnost amerických vojsk v Iráku tím, že jde o důležitou frontu války proti terorismu. Odejdou-li Spojené státy z Iráku, terorismus tam prý zvítězí.

Je to neobyčejně hloupý argument. Situace je ve skutečnosti takováto: Noční můrou amerických GI v Iráku je odboj. Noční můrou iráckého civilního obyvatelstva je terorismus. Jak se lze dočíst v tomto článku, americká armáda není ochotna, ba dokonce ani schopna, s tímto terorismem cokoli udělat.

Bylo-li a je-li cílem americké okupace potlačit terorismus, pak se Spojeným státům podařil pravý opak. Ší'itské eskadry smrti, spolupracující nebo dokonce přímo zaměstnané na iráckém Ministerstvu vnitra, unášejí sunnitské civilisty, mučí je a pak popravují. To, co se stalo těmto mladým iráckým mužům, je typická ukázka terorismu -- snahy násilím vzbudit hrůzu v cílové skupině a prosadit tak vlastní politické představy. Něco takového se v dnešním Iráku odehrává denně. Případ unesených 100 až 150 pracovníků výzkumného ústavu je pouze špičkou ledovce, o níž se v České republice dovídáme jen proto, že šlo o Baghdád a vyskytlo se tam příliš mnoho svědků.

Válka proti terorismu vrací euroatlantickou civilizaci do středověku

Současná "válka proti terorismu" se vyznačuje jistou podivuhodnou asymetrií. Stát, mající k disposici nejsilnější a nejlépe financovanou armádu na světě, mohutný špionážní aparát a mnoho družic denně sledujících celou Zemi, tento stát v rámci "boje proti terorismu" unáší jednotlivé civilisty, tajně je přepravuje po světě a dle své vůle je neomezeně dlouho drží v tajných věznicích. Dodejme, že tito lidé nejsou z právního hlediska teroristé, jsou to osoby z terorismu podezřelé.

Vyskytlo se několik organizací, kterým toto jednání mimo jakýkoli právní rámec připadlo podivné. Reprezentant demokratického státu, tentokrát České republiky, poslanec Evropského parlamentu za ODS Jan Zahradil jejich námitky zpochybnil. V rozhovoru na rozhlasové stanici Radiožurnál dne 15. června 2006 se jej redaktor Martin Veselovský zeptal:

Jan Zahradil na to odpověděl:

Pro obrovský kolos, jím jsou Spojené státy, by měla platit jakási presumpce neviny. Pro jednotlivce, jehož tento nejsilnější stát světa zajme, ovšem presumpce neviny neplatí. Zde je úryvek ze zprávy ČTK ze dne 14. listopadu 2006:

A dále pak:

Není pochyb o tom, že existují teroristé. Není pochyb o tom, že mají být souzeni a potrestáni. Právě soud je jim však odepřen. Přesně řečeno: Soud je odepřen osobám podezřelým z terorismu, a to právě proto, že jsou podezřelé z terorismu.

Situace tak začíná připomínat nechvalně proslulé čarodějnické procesy. Jakmile byl někdo zatčen pro podezření ze spolčení s ďáblem, neměl žádného práva dovolávat se běžné spravedlnosti, protože byl podezřelý ze spolčení s ďáblem. Žádnému jeho (jejímu) slovu o nevině se nesmělo věřit, neboť to byla slova ďáblova.

Podrobnosti o tomto zrůdném systému, kdy stačilo pouhé podezření pro to, aby člověk skončil umučen, zlovolně odsouzen a případně upálen, jsou zdařile popsány v knize Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice.

Dnešní přístup k osobám podezřelým z terorismu je obdobný. Jakmile se někdo stane podezřelým z terorismu, nemá více již "žádná ústavní práva". Protože nemá "žádná ústavní práva", nemůže se dovolat k žádnému soudu, před nímž by mohl prokázat svou nevinu. Je odsouzen již svou podezřelostí.

Jde o bezpříkladnou erozi civilizovaného nezávislého soudního systému. Exekutiva a armáda si uzurpují práva moci soudní. Euroatlantická civilizace začíná být ohrožena svými nejvyššími reprezentanty, kteří kvůli tzv. "válce proti terorismu" zrušili presumpci neviny a demontují moderní právní řád. Vracíme se do středověku.