K činnosti orgánů České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) působících u okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) patří mimo jiné i kontroly těch, kterým byl přiznán invalidní důchod. Poživateli invalidního důchodu je pak výzvou orgánu ČSSZ, působícího u místně příslušné (dle bydliště poživatele důchodu) OSSZ uloženo, aby do stanovené lhůty předložil určité aktuální lékařské nálezy. Výzva ČSSZ je adresována do vlastních rukou invalidního důchodce, který má na opatření lékařských nálezů zpravidla 2 až 3 týdny. Většinou jde o vyžádání lékařských nálezů specialistů, kde jsou poměrně dlouhé objednací lhůty, to však ČSSZ nezajímá a výzvu neopomene ukončit hrozbou, že při neobdržení lékařských nálezů ve stanovené lhůtě bude výplata důchodu zastavena...

K tomu není celkem co dodat. Poživatel důchodu obíhá specialisty, prosí o sjednání návštěvy a vyšetření. "Legrace" je, když ČSSZ takové výzvy zašle v době dovolených, například v srpnu (jak se hromadnými výzvami stalo u ČSSZ, OSSZ ve Frýdku-Místku) kdy je skutečně obtížné si některé lékařské zprávy opatřit, ale i to se dá s určitým úsilím překonat. Takže -- poživatel důchodu (tak je dotyčný titulován výzvou ČSSZ) si ve lhůtě uložené mu výzvou požadované aktuální lékařské nálezy opatří a předloží orgánu ČSSZ na příslušné OSSZ.

Zákon umožňuje rozhodnout o posouzení zdravotního stavu bez toho, aby orgán nařídil ústní jednání. Je-li zdravotní stav podle lékařských nálezů nezměněn, není zapotřebí poživatele invalidního důchodu k posouzení zdravotního stavu předvolávat. Praxe je však taková, že jsou (snad s výjimkou osob prokazatelně nepohyblivých) předvolávání všichni poživatelé invalidního důchodu. Způsob tohoto předvolání, jak se plošně ve všech případech praktikuje u orgánu ČSSZ ve Frýdku-Místku, je totálním popřením zásad, které jsou zákonem (správní řád) stanoveny pro správní řízení. Případ, který zde uvedu, je popsáním způsobu vedení všech (sic!) těchto řízení u orgánů ČSSZ ve Frýdku-Místku při posuzování zdravotního stavu poživatelů invalidního důchodu. Žádná výjimka, žádné úřední nedopatření. Takže k věci.

Poživatel důchodu, který vyhověl povinnostem uloženým výzvou ČSSZ, očekává předvolání k ústnímu jednání (když už věc nelze bez tohoto jednání uzavřít). Přístí tahy orgánu ČSSZ jsou však věru učebnicovou ukázkou, jak nerespektovat zákon a jak zasazovat podpásové rány.

Podle zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) je orgán nařizující jednání povinen (ustanovení § 49, odst. 1) uvědomit účastníka o ústním jednání nejméně s 5 denním předstihem, přičemž je-li u osoby účast nutná (§ 59), musí být písemné uvědomění o jednání doručeno do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla nejméně 5 denním předstihem. O tom, že by pro nařizování jednání u orgánu ČSSZ ve Frýdku-Místku pro tento orgán tato zákonná povinnost neplatila, v zákoně nic není. Přesto orgán ČSSZ na zákon prostě kašle.

K ústnímu jednání předvolává dotyčné osoby zásadně obyčejnou poštou. Předvolání je dáno na poštu k přepravě záměrně tak, aby došlo jeden den (!) před termínem jednání. Přitom ani zde nechybí pohrůžka, že v případě nedostavení se může být výplata invalidního důchodu zastavena a -- vzhledem ke způsobu obeslání a časovým možnostem -- nejapné poučení, jak se u jednajícího orgánu omluvit při nemožnosti dostavit se z důvodu zdravotního stavu (vrácením pozvánky s potvrzením ošetřujícího lékaře!).

Převzal jsem bez jakékoli přípravy právní zastoupení osoby, které předvolání zaslané orgánem ČSSZ v pátek dne 29. 9. 2006 (datum podacího razítka pošty) obyčejnou poštou došlo v pondělí odpoledne dne 2. 10. 2006. Jednání bylo nařízeno na následující den, tedy na úterý 3. 10. 2006 (k tomu ještě na neuvěřitelných 7.30 hod.!) Zákon hovoří o předvolání s dostatečným, nejméně 5 denním předstihem, zde správní orgán nedal předvolanému na přípravu ani 24 hodin...

Když jsem s klientem a plnou mocí k zastupování chtěl před jednáním učinit podání v podatelně úřadu, s překvapením jsem zjistil, že ač jednání probíhají od 7.00 hod., podatelna se otvírá až v 8.00 hod. I tak rafinovaně dokáže v Česku fungovat státní správa.

Původně jsem považoval způsob obeslání za běžnou lapálii, ke které může v jednotlivém případě nedopatřením dojít. Omyl. Ten pravý šok na mne teprve čekal. Při jednání dne 3. 10. 2006 v 7.30 hod. jsem poukázal na to, že byl porušen zákon, pokud jde o způsob obeslání a především termín jednání. Vždyť také obyčejný dopis vhozený poštovním doručovatelem do domovní schránky a jednání nařízené na den po takovém vyrozumění nijak nezaručují, že se předvolaný dostaví. Nemusí být doma, schránku může vybrat až následující den a to už by bylo po nařízeném jednání. Způsob předvolání stanovený zákonem (do vlastních rukou) a pětidenní (nejméně) předstih mají svůj účel. Nehledě na to, že zákon se prostě dodržovat musí.

Poučení, které se mi od správního orgánu dostalo, je skutečnou korunou celého příběhu. Zákon prý znají. Vždyť z něj byli proškoleni a atestováni! Způsob obeslání podle nich není nic, co by mého klienta poškodilo. Podobně posílají předvolání ostatně všem. Tak se na tom na ČSSZ ve Frýdku-Místku usnesli.

Takže nešlo o nedopatření v jednom případě. V rozporu se zákonem se postupuje vědomě, je to program. Osobně si myslím, že zde nějaké vysvětlení být musí. Poživatel důchodu je někým, koho se sluší tu a tam pořádně prohnat. V jeho případě se zákon dodržovat nemusí, jeho správní orgán šikanovat a ponižovat nedůstojnými a nezákonnými praktikami může. Kdyby kupříkladu stejným způsobem obesílal k jednáním soudce, nevyhnul by se kárnému řízení a nejspíše by přišel o soudcovský talár.

Jak může mít osoba předvolaná k jednání důvěru ve spravedlivé posouzení své věci, když jednající orgán vědomě zákon o způsobu řízení nerespektuje? Podáním ze dne 3. 10. 2006 dotázal jsem se prostřednictvím správního orgánu na důvody takového počínání přímo u České správy sociálního zabezpečení, Křížová 25, Odbor interního auditu, kontroly a stížností, 225 08 Praha 5. Odpověď jsem dodnes nedostal.