16. 11. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 11. 2006

Mletí Mlynáře na pokračování

Článek "Když Mlynáře mele mlýn justice", uveřejněný zde 9. 11. 2006, přiměl statečného anonyma Karla, aby mi 13. 11. vzkázal prostřednictvím redakce, že jsem nájemný pisálek. Vyjádřil tím nelichotivé mínění o literární úrovni mého textu. O to se s ním přít nebudu, má právo na svůj názor. Současně mě obvinil, že si mě někdo najal, abych spáchal ten literární zločin. K tomu bych chtěl uvést pár slov na vysvětlenou.

Mé články na justiční náměty jsou obvykle vedlejším produktem sledování případu občanským sdružením Šalamoun-Spolek na podporu nezávislé justice v ČR, a tak je tomu i tentokrát. Něco neobvyklého zde přece jen je: Šalamoun obvykle sleduje trestní věci zájemců, kteří jej požádali o pomoc. V tomto případě se zajímáme z vlastního zájmu, takže Vladimír Mlynář a jeho spoluobžalovaní nemohli předpokládat, že se někdo z členů Šalamouna k řízení dostaví. Mne osobně neznali a dost dlouho nevěděli, kdo jsem a proč sedím v soudní síni. Takže ani nemohli přijít na nápad si mne najmout. Nehledě k tomu, že sledování řízení spolkem Šalamoun si nelze najmout ani koupit.

Důvody našeho zájmu nejsou tajné. Vladimír Mlynář byl obviněn v době, kdy se jednalo o privatizaci Českého Telecomu a. s. , a nápadně rychle opustil ministerské křeslo. Kolovaly dohady, že uhnul politicky nebo korupčně (což je bohužel skoro totéž) motivovanému tlaku. Pokud by tomu tak bylo, hrozilo by nebezpečí, že dojde k pokusu o účelové odsouzení bez ohledu na skutečnou vinu, což by bylo popudem pro Šalamoun, aby se snažil obžalovanému pomoci.

Mimo to Vladimír Mlynář se těší vážnosti a oblibě disidentů, neb je jeden z nich. Ilustruje to ohlas na stejný článek, který mi poslala paní Jiřina Šiklová: "Díky za zaslání informací o Vladimírovi Mlynářovi. Možná, že v životě i v administrativních postupech udělal různé chyby, ale určitě se nechtěl nikdy obohatit a něco zcizit. Znám ho již od jeho dětství, vím co dělal v době disentu, kdy byl významný a neohrožený člověk, kdy pracoval na vydávání nepovolených Lidových novin i když později psal do Respektu a byl vynikajícím novinářem. Vláďa Mlynář je čestný člověk a velice si ho vážím a budu si ho vážit i kdyby ho naše úřady čtyřikrát odsoudily. S pozdravem Jiřina Šiklová" Zhruba vyjádřila i soukromý názor Johna Boka, předsedy Šalamouna, jenž se s Vladimírem Mlynářem rovněž zná z disentu. Náš zájem o průběh řízení je proto přirozený.

Anonym uvedl ještě jedno tvrzení, jehož předložením si vůbec neposloužil: "článek mne pobavil, hlavně zmínka o daňovém poplatníkovi. Tento proces je zlomkem výdajů za pokuty, které Úřad pro ochranu hospodářské soutěž uložil Ministerstvu informatiky. Zjevně nejste moc v obraze!" Chtěl tím jistě říci, že náklady na dlouhé soudní řízení jsou zanedbatelné ve srovnání se zmíněnými pokutami od ÚOHS. Měl smůlu: 13. se v soudní síni četly listinnými důkazy, dokazující, že ÚOHS v souvislosti s předmětem obžaloby neuložil pokutu ani Testcomu, ani ministerstvu informatiky. Ministerstvo sice skutečně pokutu dostalo, ale ta se týkala jiné záležitosti a byla tak malá, že náklady na soudní obranu proti jejímu uložení by ji převýšily; proto ji ministerstvo zaplatilo bez odporu. V obraze tedy není anonym Karel.

Třídenní pokračování veřejného jednání nepřineslo žádnou převratnou změnu do poznatků o skutkové podstatě žalovaného jednání. Těžiště se přeneslo na čtení listinných důkazů. Předsedkyně senátu se chytila do pasti vlastní pečlivosti. Trestní spis hlavně její zásluhou nabobtnal opakovaným doplňováním na více než trojnásobek stavu, v němž jej předala policie. A tak jí nezbylo než celé hodiny předčítat posluchačstvu, jež se občas viditelně nudilo. Předčítání výsledovek, rozvah, daňových přiznání a výpisů z bankovních účtů by se dalo předepsat jako lék na těžkou nespavost. Takže když do soudní síně vpadla početná eskorta justiční stráže s třemi spoutanými obžalovanými, většina přítomných přijala omyl jako milé osvěžení. Protože znám nevypočítatelnost soudů, v tu chvíli mě zamrazilo...

Až bude paní předsedkyně babičkou a bude předčítat vnoučatům pohádky před spaním, trénink z Mlynářova procesu se jí bude hodit. Nicméně i z únavné šedi listinných důkazů se dále vynořovaly podrobnosti obrazu žalované záležitosti a poměrů na ministerstvu a v Testcomu. Důležité byly zápisy z kontroly, kterou v Testcomu i na ministerstvu provedl NKÚ. Došel ke stejnému závěru jako ministerstvo financí: zřízením společnosti s ručením omezeným a použitím rezervního fondu příspěvkové organizace Testcom k naplnění základního kapitálu byl porušen zákon. Ale stejně jako kontroloři ministerstva financí, ani NKÚ nenašel důvody k trestnímu stíhání. Závěry obou úřadů se shodují ještě v jednom společném rysu: ani jeden z nich se nezamyslel nad právními důsledky okolnosti, že Testcom servis s. r. o. byl zapsán do obchodního rejstříku usnesením soudu, čímž jeho vznik dostal punc legálnosti. Nález NKÚ tedy pouze potvrdil existenci klíčového rozporu, o jehož vyřešení se určitě pokusí obhajoba i žalobce a soud se s ním bude muset vypořádat. Na okraj tohoto problému podotýkám, že v počátečních fázích řízení bylo z otázek předsedkyně senátu patrné, že jí vadí možnost převedení podílu společníka společnosti s ručením omezeným na třetí osobu nebo jeho zastavení za úvěr. Kdyby ovšem obžalovaní postupovali podle zákona o majetku státu a ustavili se souhlasem vlády akciovou společnost, nebyl by majetek státu zabezpečen lépe: akcie lze rovněž převést i zastavit. Pokud by akciová společnost vydala akcie na doručitele, jejich převod by byl anonymní, kdežto podíly společníků společnosti s ručením omezeným a jejich převody jsou vždy adresné. Zdá se mi, že dodatečné vsunutí zákazu zřizování společností s ručením omezeným do zákona o majetku státu je jen projevem socialistického sklonu řídit administrativně ekonomické procesy, ať už to má smysl či nikoli. Tato úvaha ovšem obžalovaným život neulehčí, protože zákon je možná hloupý, ale platí.

Listinné důkazy dokreslily také vztahové problémy, jež vedly k napětí mezi obžalovanými a odpůrci ustavení Testcom servisu s. r. o. V článku z 9. 11. 2006 jsem popsal subjektivní pozadí nepříjemností, jimž čelí Vladimír Mlynář a další obžalovaní. Připomenu proto pouze tolik, že v Testcomu a na ministerstvu informatiky se vytvořila jednotná fronta odpůrců obžalovaných a jejich dalších spolupracovníků, která rozvinula různé aktivity k zamezení zřízení Testcom servis s. r. o. a přenesení správy Portálu veřejné správy na něj. Obraz je třeba rozšířit o působení občanského sdružení "Občané za svá práva", s kterým navázala spojení jedna ze dvou odborových organizací na ministerstvu. Předseda sdružení podal trestní oznámení na nynější obžalované, jež jsem nedopatřením přičítal předsedovi odborů. Mimo to sdružení vedlo skutečně rozsáhlou korespondenci s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže a snažilo se dosáhnout pokutování Testcomu a ministerstva za domnělé porušení pravidel výběru dodavatele zakázek, spojených s touto trestní věcí. Jak jsem zmínil výše, úspěch úsilí se nedostavil, UOHS jejich přání nesplnil. Odboráři a vedení občanského sdružení zachovávají i nadále dojemnou jednotu. Výskyt jejich představitelů v soudní síni připomíná slétání supů na kořist: objeví se vždy, má-li být vyslýchán svědek obžaloby, od něhož se očekává, že to obžalovaným "zavaří. " Zajímavým doplňkem obrazu o účinkování jednotné fronty odbojníků z Testcomu, odborářů z ministerstva a činitelů občanského sdružení bylo slyšení svědkyně, která působila na ministerstvu jako kontrolorka. Otázkám obhájců čelila s viditelnými potížemi. Vypověděla, že na příkaz ministra provedla kontrolu v Testcomu, při které dospěla k názoru, že došlo k porušení zákona zřízením Testcom servisu s. r. o. Potvrdila však, že zprávu o provedené kontrole nikdy protokolárně nepředala. Poslala ji sice řediteli Testcomu elektronickou poštou,ale až za několik měsíců po zrušení Testcom servis s. r. o. Na dotaz obhájce, zda s ní někdo předem mluvil o její svědecké výpovědi, odpověděla záporně. Ale budovu opustila v doprovodu "supů" -- bývalého odboráře a předsedy občanského sdružení. Její vystoupení celkově zapadlo do celkového obrazu svědků obžaloby, kteří většinou působí dojmem frustrovaných lidí, kteří se nedokázali vyrovnat s náhlou změnou způsobu řízení dříve útulného, pohodlně zabydleného pracoviště. Nelze vyloučit, že také mladé vedení ministerstva informatiky a Testcomu má svůj díl viny na vyvolání odporu zaměstnanců . Není ale účelem dokazování před soudem toto zkoumat a ani z něj nepřicházejí samovolné důkazy pro takovou domněnku.

Řízení se blíží ke konci. Z dokazování je zřejmé, že v souvislosti s uváděním do provozu Portálu veřejné správy došlo k různým správním pochybením vedení ministerstva i Testcomu. Část z nich je vysvětlitelná krátkostí existence ministerstva informatiky, jehož administrativní kultura zatím nestačila vyzrát. Klíčový je rozpor mezi porušením ustanovení zákona o majetku státu založením Testcom servisu s. r. o. a legalizací jeho vzniku zápisem do obchodního rejstříku. Je to s podivem, ale obžalovaným nelze prokázat, že o porušení zákona o majetku státu skutečně věděli. Jediná škoda, která je jednoznačně prokazatelná, jsou úroky z prodlení za poslední pohledávky za Testcom servis s. r. o. , které nelze uhradit, protože PČR obstavila bankovní účty.

Nepředpokládám, že závěrečný blok jednání, který bude zahájen 6. prosince, podstatně ovlivní současný obraz skutkové podstaty. Vynesení rozsudku se očekává 11. prosince 2006.

                 
Obsah vydání       16. 11. 2006
18. 11. 2006 Blairovo přiznání, že je Irák "katastrofa", vyvolalo v Británii mediální bouři
19. 11. 2006 Topolánek dostal na kongresu většinu Štěpán  Kotrba
16. 11. 2006 Levičákův příslib zdeprimovaným konzervativcům Michael  Moore
18. 11. 2006 Jsem rád, že si politici uvědomili, že je demokracie založená na kompromisu Jan  Čulík
18. 11. 2006 Topolánek plive na demokracii Boris  Cvek
19. 11. 2006 Objevil Ameriku Miloslav "Kraken" Junek
17. 11. 2006 Nežná? Revolúcia? Lucia  Mrázová
18. 11. 2006 Sedmnáct let... aneb za tři roky to bude dvacet let Ladislav  Žák
17. 11. 2006 Za nekrology Pavel  Kopecký
17. 11. 2006 Kód elektronického pasu lze rozbít do 48 hodin
18. 11. 2006 Jak je tomu s "nadstranickou nezávislostí v dobrých médiích" Jan  Čulík, Darius  Nosreti
17. 11. 2006 O cenzuře a odpovědnosti České televize Nikolaj  Savický
19. 11. 2006 Propagandisté vpřed! Martin  Vadas
18. 11. 2006 Veřejná služba v rukou cenzorů Janečka, Lamberta, Savického, Baumruka a dalších Martin  Vadas
19. 11. 2006 Způsob páně Vadasovy argumentace mi stačí Jan  Čulík
18. 11. 2006 Jiný kraj, jiný mrav
16. 11. 2006 Mletí Mlynáře na pokračování Zdeněk  Jemelík
17. 11. 2006 Agitky Českých médií už netáhnou, není divu Štěpán  Kotrba
17. 11. 2006 Česť, sláva a hanba Gustáva Husáka Eduard  Chmelár
17. 11. 2006 Polistopadová doba..., téměř bez vtipů Vladislav  Černík
16. 11. 2006 Je Jandák poslancem ČSSD nebo ODS? Štěpán  Kotrba
16. 11. 2006 Báseň veskrze koaliční - S dvojím smyslem Jan Jeník z Bratřic
17. 11. 2006 Sedmnáctý po sedmnácté Stanislav  Křeček
17. 11. 2006 Citát dne - včerejšího
17. 11. 2006 Ségolène Royal zvítězila v primárkách Socialistické strany Simone  Radačičová
17. 11. 2006 Ségolène a Nicolas: nová Francie? Boris  Cvek
17. 11. 2006 17. listopad 1989 v Britských listech po deseti letech
16. 11. 2006 Jaká byla role agenta Zifčáka?
16. 11. 2006 Proč se ODS chce znemožnit Boris  Cvek
16. 11. 2006 Nedohoda versus dohoda Jiří  Pehe
18. 11. 2006 Dopis nestranného publicisty místopředsedkyni ODS Bohumil  Doležal
18. 11. 2006 Citáty dne - z kongresu ODS
16. 11. 2006 Televize, kam se podíváš Štěpán  Kotrba
16. 11. 2006 Ze života hmyzu Wenzel  Lischka
16. 11. 2006 První den anglické televize Al Džazíra
16. 11. 2006 Smrtelný sen žen proti ideálu mužů, aneb Nebylo to vlastně trestné Uwe  Ladwig
16. 11. 2006 Životopis Karla Kryla
16. 11. 2006 Klimtova kniha o Krylovi je výborná Martin  Štumpf
16. 11. 2006 Spotřeba nade vše Jan  Polívka
16. 11. 2006 Ropák se vzepřel, ropák vyhrál
16. 11. 2006 Arogantní jezdci, živící se hovězím Meike  Snijder
16. 11. 2006 Arrogant beef eating horse riders Meike  Snijder
15. 11. 2006 "Kdyby to nevyšlo a vládli Paroubek, Rath a Filip, budu v pozici demokratů z roku 1948"
15. 11. 2006 Havířov: Historie se opakuje, jednou jako drama a podruhé jako fraška Josef  Baxa
15. 11. 2006 "Duopol komerčních televizí" aneb jak je to doopravdy se sirénami trhu bez přívlastků Štěpán  Kotrba
15. 11. 2006 Svetoobčania nechcú prehliadať rozdiely, ale prekonávať ich Eduard  Chmelár
15. 11. 2006 Ponižování účastníků jako metoda vedení správního řízení Aleš  Uhlíř
15. 11. 2006 Boj proti terorismu: Novodobý hon na čarodějnice Jakub  Rolčík
15. 11. 2006 USA: Jak vykročit z kruhu Oskar  Krejčí
15. 11. 2006 Rakouská strana modrých zhnědla Richard  Seemann
6. 10. 2006 Hospodaření OSBL za září 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce