28. 3. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
28. 3. 2006

Hlas z ledové planety

Při sledování trestních kauz, jejichž účastníci si stěžují na nesprávnost postupu a závěrů orgánů činných v trestním řízení, mívám dojem, že státní zástupci a soudci žijí na ledové planetě, značně odlišné od naší, a přicházejí pouze na chvíli, aby nás soudili. Myslí proto jinak než ostatní lidé a mluví jiným jazykem. Nevnímají strázně stíhaných či odsouzených osob, vytržených jejich zásahem z obvyklého způsobu života, trápících se ztrátou dosavadní dobré pověsti, nezřídka čelících následkům související ztráty rodiny, trpících zničením ekonomického postavení. Nevnímají utrpení rodin, zbavených opory odsouzeného člena, nezřídka trpících nouzí a frustrovaných studem.

Nevciťují se do zmatku v hlavách dětí, náhle zbavených lásky, vzoru a opory postiženého rodiče, nezřídka i hmotného zabezpečení v navyklé úrovni. Samozřejmě, nelze požadovat soucit a ohledy pro skutečné pachatele trestné činnosti, ale v souladu s presumpcí neviny na ně mají zcela jistě nárok osoby vyšetřované nebo odsouzení, kteří se cestou opravných prostředků domáhají nápravy v případech, v nichž jsou důvodné pochyby o bezchybnosti postupu orgánů činných v trestním řízení. V případě pochybností o vině by mělo být odnětí osobní svobody vždy jen krajním řešením, protože nespravedlivým uvězněním vždy vzniknou škody, které jsou z větší části nenapravitelné.

Díky podmínkám života na vzdálené ledové planetě je smyslem života některých soudců dostávat lidi do vězení za každou cenu, a když už je tam dostanou, držet je tam, i když nové okolnosti zpochybní spravedlivost rozsudku.

Příkladem, který mě inspiroval k těmto úvahám, je zvukový záznam rozhovoru Jany Jurečkové, mladé soudkyně příbramského okresního soudu a místopředsedkyně Soudcovské unie ČR, který poskytla reportérovi Českého rozhlasu pro relaci Mikroforum stanice Regina, vysílané 27. 3. 2006.

Tato kauza vznikla v r. 2002, kdy pachatel přepadení čerpací stanice pohonných hmot použil ruční granát, pocházející z armádního skladu v Rožmitále pod Třemšínem. Následná kontrola zjistila značné nepořádky ve skladu a manko ručních granátů a další munice. Za viníka byl označen skladník Jozef Janíček, který se k rozkrádání skladovaného materiálu přiznal a vydal orgánům činným v trestním řízení jména skupiny překupníků, kteří od něj kradenou munici kupovali.

Věc se časem dostala před výše zmíněnou samosoudkyni příbramského okresního soudu. Všichni obžalovaní se ke svým činům doznali, s výjimkou Jaroslava Černého a Tomáše Dunaje-Jurči, kteří vinu tvrdošíjně popírají. Soudkyně je za tvrdohlavost odměnila: zatímco ostatní překupníci vyvázli s podmíněnými tresty, ti dva dostali podstatně vyšší nepodmíněné tresty než původce všeho zla, odsouzený Jozef Janíček. Odvolací soud zjevnou nerovnost postavení odsouzených zmírnil: srovnal tresty Jozefa Janíčka, Jaroslava Černého a Tomáše Dunaje-Jurči na stejnou úroveň nepodmíněného odnětí svobody v trvání tří let.

Odsouzený Jozef Janíček se po právní moci rozsudku psychicky zhroutil. Pokusil se o sebevraždu a skončil v psychiatrické léčebně. Zde udal jako důvod krize výčitky svědomí, vyvolané křivým obviněním nevinných lidí, Jaroslava Černého a Tomáše Dunaje-Jurči, ke kterému měl být donucen nátlakem ze strany příslušníků Vojenské policie ČR. 14.10.2004 vydal odsouzený o této nemilé záležitosti písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem. Oba jím nařčení odsouzení podali následně návrh na povolení obnovy řízení, spojený s žádostí o odklad nástupu trestu. Soudkyně Jana Jurečková dlouho vzdorovala a odmítala zahájit řízení s odůvodněním, že změna výpovědi odsouzeného Janíčka není důkazem, který by mohl vyvolat změnu výroku o jejich vině. Odklad nástupu trestu nepřipustila. Když nakonec v březnu r. 2005 řízení konečně zahájila, Jozef Janíček se při výslechu před soudem zhroutil a musel být převezen k nemocničnímu ošetření. Soudkyně odročila řízení na neurčito. Jaroslav Černý se podrobil rozsudku a nastoupil trest, protože chtěl chránit rodinu před zneklidňováním policií, která by po něm jinak pátrala. Tomáš Dunaj-Jurčo se dále pokoušel legálně dosáhnout odkladu nástupu trestu a nakonec se od listopadu 2005 začal skrývat.

Téměř po roční přestávce se u příbramského soudu konalo 27.2.2006 další jednání. Byl slyšen odsouzený Jozef Janíček, který zopakoval svá dřívější tvrzení ve prospěch neviny spoluodsouzených. Vysvětlil poměry v armádním skladu v Rožmitálu p.Třemšínem takovým způsobem, že to vzbuzuje domněnku, že v rozkrádání vojenského materiálu měl předchůdce či souputníky, jejichž vinu vzal na sebe. Obsáhle popsal způsob, jakým jej vyslýchala Vojenská policie ČR. V tomto směru lze jeho výpovědi rozumět jednoznačně tak, že postup Vojenské policie ČR při vyšetřování rozkrádání granátů a další munice v armádním skladu v Rožmitálu p.Třemšínem byl nezákonný. Jozef Janíček byl klidný, mluvil souvisle, logicky, bez rozpaků, jeho výpověď neobsahovala rozpory, nezněla jako výpověď nejistého psychopata, naopak působila věrohodně. Odsouzený upozornil na významné okolnosti, které mají dosvědčovat věrohodnost jeho výpovědi: odešel z armády s výsluhou, jako by se nedopustil nezákonného jednání a armáda se nepřipojila k obžalobě s nárokem na náhradu škody. Podle jeho tvrzení mu vojenští policisté shovívavost armády nabídli jako protihodnotu za spolupráci při objasňování případu podle jejich pokynů. Nesplnili třetí údajný slib, jímž bylo zajištění podmíněného trestu. Vojenští policisté nemají pravomoc podobné sliby poskytovat a ani nemají oficielní nástroje k jejich uskutečnění. Nicméně sama okolnost, že se armáda zachovala k Jozefovi Janíčkovi tak velkodušně, vyvolává otazníky. Následovaly výslechy svědků-současných i bývalých vojenských policistů a příslušníků PČR, kteří se podíleli na vyšetřování případu. Vypovídali tak, jak se dalo očekávat: Janíčkova obvinění odmítali. Na jednání o návrhu obhajoby na přerušení, popř. odročení výkonu trestu nedošlo. Po skončení jednání byl Tomáš Dunaj-Jurčo zatčen a převezen do věznice. Řízení bylo odročeno na 23.3.2006

Přestože není ukončeno dokazování, je jasné, že po výpovědi Jozefa Janíčka vznikla nová, nejasná důkazní situace. Nevina Jaroslava Černého a Tomáše Dunaje není zdaleka prokázána, nicméně je možná. Povzbuzena touto okolností podala jedna z manželek návrh na přerušení výkonu trestu.

Na dalším jednání vypovídal pouze posádkový lékař-stomatolog, kterého vojenští policisté přivolali k Jozefu Janíčkovi jako rychlou lékařskou pomoc, když se vyšetřovaný při prvním výslechu zhroutil. Lékař si již mnoho nepamatoval a zejména nedokázal uspokojit obhájce, jenž se dožadoval podrobného vysvětlení obecného účinku podaného léku na lidskou psychiku. Z dalších předvolaných svědků se žádný nedostavil. Jednalo se o vojenské policisty, předvolané prostřednictvím velitelství Vojenské policie ČR. Doručení předvolání nebylo vykázáno. O dvou z nich se zjistilo, že jsou účastníky zahraniční mise.

Nejdůležitější z nich, který vystoupil v reportáži TV Nova, se vrátí do ČR až v srpnu letošního roku. Soudkyně se opět nezabývala návrhem na přerušení výkonu trestu a řízení odročila na neurčito za účelem výslechu dalších svědků. Bude-li obhajoba trvat na výslechu všech předvolaných svědků, k uzavření případu nedojde dříve než za půl roku. Odsouzení mají být zatím přesunuti do vzdálené věznice, takže jejich rodinám a obhájci bude ztížen styk s nimi.

Oknem do uvažování soudkyně Jany Jurečkové je rozhovor, který poskytla po líčení 23.3.2006 reportérovi Českého rozhlasu. Posloužil jako základ pro reportáž, která je součástí pořadu Mikroforum Radia Regina, vysílaného v pondělí 27.3.2006. Záznam je k dosažení v internetovém archivu stanice a bude dostupný i na internetových stránkách občanského sdružení Šalamoun. Patří k úkazům, které mě vedou k výše uvedeným úvahám o mimozemšťanské podstatě některých soudců.

Z rozhovoru je zřejmé, že paní soudkyně si uvědomuje, že změna výpovědi Jozefa Janíčka zásadně mění důkazní situaci. Přesto považuje úvahy o přerušení výkonu trestu obou jím údajně nařčených odsouzených za předčasné. Namítá především, že kromě původní Janíčkovy výpovědi v neprospěch odsouzených svědčí ještě další důkazy.

To je sice pravda, ale jí zmíněné důkazy jsou tak slabé, že nemohou převážit význam nové Janíčkovy výpovědi, uzná-li ji soud za věrohodnou. Dále uvádí, že je nutné zjistit, zda odsouzený Janíček ve změněné výpovědi mluví pravdu, či se jen účelově snaží vyhovět ostatním odsouzeným. Její úvaha má malou vadu krásy: pomoc ostatním odsouzeným nepřinese Jozefu Janíčkovi žádný prospěch, naopak se vystavuje riziku trestního stíhání pro křivé obvinění a křivé svědectví. Není také jasné, jak by odsouzení Černý a Dunaj-Jurčo dokázali jej přesvědčit ke spolupráci v době, kdy byli od něho izolováni. Souhrnným poznatkem, vyplývajícím z výpovědi paní soudkyně, je zjištění, že se vůbec nezamýšlí nad přerušením výkonu trestu, čili je připravena nechat oba odsouzené dalšího půl roku za mřížemi, bez ohledu na to, že jejich osvobození na konci dokazování dnes nemůže vyloučit. Budou-li nakonec zproštěni obžaloby, vznikne mezitím jim a jejich rodinám obrovská hmotná i morální újma, které budou z větší části nevratné a nezhojitelné. Naopak, pokud by nyní došlo k přerušení výkonu trestu, a další dokazování by potvrdilo správnost původního rozsudku, společnosti by nevznikla žádná škoda: odsouzení by se prostě museli vrátit k odpykání zbytku trestu. Není pravděpodobné, že by kvůli poměrně malému trestu uprchli do zahraničí. Není také třeba se obávat, že by ovlivňovali nevyslechnuté svědky, protože to jsou pouze vojenští policisté, kterým pud sebezáchovy velí, aby Janíčkovu výpověď vyvraceli, jak jim jen síly stačí. Je škoda, že se reportér paní soudkyně neotázal, jak se vyrovná se svým svědomím, ukáže-li se v další části řízení, že Jaroslav Černý a Tomáš Dunaj-Jurčo jsou skutečně nevinní a jejich věznění a týrání jejich rodin bylo nedůvodné.

Výsledek řízení nelze předjímat. Ze způsobu, jakým paní soudkyně vede výslechy svědků, stojících proti Jozefu Janíčkovi, a z její neochoty přerušit výkon trestu odsouzeným Černému a Dunaji-Jurčovi usuzuji, že zproštění viny není zatím nakloněna. Patrně nakonec "nabude přesvědčení", že Janíčkova tvrzení jsou nevěrohodná, vyvrácena souhlasnými výpověďmi poctivých vojenských policistů a příslušníků PČR. Paní soudkyně Jana Jurečková ovšem není vůbec neomylná a její rozsudek nemusí obstát před opravnými prostředky. Ostatně ani její výchozí rozsudek v této kauze neprošel odvolacím řízením bez změny a nedávný výsledek řízení proti spisovateli Janu Benešovi byl pro ni krajně nepříznivý. V druhostupňovém či dalším řízení pak může být vše úplně jinak.

Ve prospěch možného konečného příznivého výsledku řízení pro nařčené odsouzené hovoří velmi rozdílné postavení ods. Jozefa Janíčka a proti němu stojících svědků z řad Vojenské policie ČR a PČR. Jozef Janíček změnil výpověď dobrovolně, pod tlakem svědomí a v případě obnovy procesu nemůže počítat s mírnějším trestem, o zproštění viny nemluvě. Naopak může být stíhán za nepravdivou výpověď v původním řízení. Naproti tomu jeho protivníci vypovídají ze služební povinnosti a v případě potvrzení pravdivosti Janíčkovy výpovědi by si patrně přivodili různé nepříjemnosti až do možného trestního stíhání. Soud ovšem může zhodnotit výpovědi účastníků řízení prakticky úplně libovolně, třeba i proti zásadám zdravého selského rozumu.

Autor je členem Spolku Šalamoun

                 
Obsah vydání       28. 3. 2006
28. 3. 2006 Blair: "Evropský antiamerikanismus je šílenstvím"
28. 3. 2006 Zahleněné myšlení o politice a společnosti Ondřej  Hausenblas
28. 3. 2006 Televizní hlasování je zvrhlost Jiří  Jírovec
28. 3. 2006 Politické posluhování v České televizi Jiří  Jírovec
28. 3. 2006 Krátká paměť Vladimíra Železného Pavel  Pečínka
28. 3. 2006 "V České republice vládne plebejství, ne elita"
28. 3. 2006 Michael  Marčák
28. 3. 2006 Možná Vít  Slíva
28. 3. 2006 Hlas z ledové planety Zdeněk  Jemelík
28. 3. 2006 "Bicí komando" a "ASANACE" opět před soudem Štěpán  Kotrba
28. 3. 2006 Jízda z nákupu Milan  Bureš
28. 3. 2006 Zrušte nedemokratické televizní hlasování
28. 3. 2006 Spalovna je jinými slovy zařízení na energetické využití odpadu František  Lemfeld
28. 3. 2006 Je jaro - nastala opět topná sezóna "alternativních" zdrojů Jan  Hošek
28. 3. 2006 Bezpečnost jako moderní zaklínadlo Ladislav  Žák
21. 3. 2006 Popírání a zamlčování Lubomír  Molnár
28. 3. 2006 Michael  Marčák
24. 3. 2006 Česká televize hrubě zkresluje předvolební situaci v České republice Jan  Čulík
27. 3. 2006 "Většina podniků je obětí absolutních nesmyslů"
27. 3. 2006 Lovecké povídky Václav  Dušek
27. 3. 2006 Británie: Nová generace "elitních žen" mění radikálně společnost
27. 3. 2006 Co se změnilo od dob normalizace? Jan  Čulík
27. 3. 2006 Pravicovost, levicovost, kritičnost a bolševismus Jan  Čulík
27. 3. 2006 "Komunismus je hnus!"
27. 3. 2006 Proč pořád ten strach?: Homofobie jako vyjádření individuálního postoje Věra  Sokolová
25. 3. 2006 Prošetřete, zda je telefonní hlasování v Moravcových pořadech přijatelné Jan  Čulík
24. 3. 2006 Přijde znovu povodeň na dolní Labe? Václav  Houfek
27. 3. 2006 Lidská práva a suverenita: Představy a skutečnost Mesfin  Gedlu
25. 3. 2006 FebioFest: Špinavé peníze mu nesmrdí? Jan  Čulík
27. 3. 2006 Proč pracují učebnice cizích jazyků se zastaralými stereotypy? Zuzana  Geryková
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Nezávislost soudců nebo soudcovský korporativismus? RSS 2.0      Historie >
28. 3. 2006 Hlas z ledové planety Zdeněk  Jemelík
28. 3. 2006 "Bicí komando" a "ASANACE" opět před soudem Štěpán  Kotrba
21. 3. 2006 Občanská nauka a hlouposti moudrých Stanislav  Křeček
20. 3. 2006 Bývalá vysoká americká soudkyně varuje, že by v USA mohla vzniknout diktatura   
20. 3. 2006 Americký soudce nařídil Googlu, aby vládě vydal vyhledávací data   
16. 3. 2006 Francouzský soud rozhodl: jaderný odpad je odpad Jan  Beránek
7. 3. 2006 Formalismem proti spravedlnosti Zdeněk  Jemelík
1. 3. 2006 V neprospěch Adély Rajdlové Zdeněk  Jemelík
24. 2. 2006 Google odsouzen za porušování autorských práv   
21. 2. 2006 Otakar Motejl: Kdyby tomu velel jiný policejní ředitel, vzal by to na bodáky Dalibor "Exx" Záhora
21. 2. 2006 Tři utopické návrhy soudní Vladislav  Černík
21. 2. 2006 Otakar Motejl: Kdyby tomu velel jiný policejní ředitel, vzal by to na bodáky Martin "Juki" Jyrkinen
17. 2. 2006 Další trestní stíhání za "pomluvu"   
17. 2. 2006 Britský soudce podpořil muže z Británie, vězněné v Guantanámu   
25. 1. 2006 Daily Telegraph prohrál odvolání proti Gallowayovi