1. 6. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 6. 2004

Staré psy novým kouskům nenaučíš - aneb psům psí smrt

Když jsem tuto polemiku - původně s vzdělaným a noblesním právníkem a místopředsedou KSČM Vojtěchem Filipem - začal, bylo mi předem jasné, že Filip odpoví slušně, ale napadení "ještěři" na mě nenechají nit suchou. Cílem polemiky ovšem bylo odkrýt v publicistické rovině druhou stranu rudé mince - podstatu argumentů, myšlení a jazyka té části KSČM, která prý existuje pouze v marginálním množství a kterou bývalý předseda KSČM, režisér Svoboda označil kdysi výstižným nápisem v chodbě před redakcí Haló novin - "Jurský park". Prozatím se mne rozhodl poplivat v pocitu existenciálního ohrožení integrity izolovaných debat levých s ještě levějšími na stánkách Haló novin pouze jeden z "ještěrů" - proslulý Jaroslav Kojzar. Způsobem sobě vlastním - bez schopnosti porozumět napsanému a snad i přečtenému. O myšleném nemluvě.

Nepřesnou citací mého výroku Kojzar na komentářové stránce Haló novin z 1. 6. 2004 začíná a bojem s větrnými mlýny tamtéž končí. Napsal jsem ve svém článku Mýtus a realita sjednocující se levice totiž Kojzarem citovanou větu jinak.

Vstoupit do Evropy a měnit ji i k obrazu svému znamená pro české komunisty překonat panslavistické a nacionalistické teze, zakotvené v národním obrození devatenáctého století, vyznávané staříky...

Přesto v polemice Kojzar mluví o národním osvobození. To, že Britské listy označuje jako listy britských rowdies, které mu však připadají jako MfD s "prosudetským myšlením"; to, že neví, jestli jsem vydavatel či "člen" je už jenom ukázkou žurnalistické i myšlenkové nedostatečnosti bývalého redaktora, který měl svého vydavatele i své čtenáře nad slunce jasné. Ale nešť, to jsou jen drobné nepřesnosti ve srovnání se zbytkem Kojzarova textu.

Hovořil jsem o PŘEKONÁNÍ panslavistických a nacionalistických tezí, zakotvených v devatenáctém století. Nyní jsme ale už ve století dvacátém prvém a ta propast několika generací vyznávající idoly a ideje spotřební kultury nelze překlenout. Opoměl jsem ale ve svém článku dodat, že ony panslavistické a nacionalistické teze už vyznávají POUZE staříci. Dnešní mladí lidé (až na vyznavače nadvlády bílé rasy a holých lebek) jsou objektivně ve vztahu k české historii a jejím kořenům , k pojmům "vlast" či "národ" daleko vlažnější a svou kulturní integritu už velmi dlouho chápou vrostlou a transformovanou do své vlastní kultury - živé kultury, nikoliv zkamenělé samou úctou předchozích generací do podoby budov s epitetem NÁRODNÍ. Když vzniklo kdysi ono "Národní" divadlo, bylo to opravdu cestou semknutosti statisíců prostých lidí, kterou dnešek už nezná. Hrálo vlastenecké kýče pro řemeslníky, služky a voraře, stejně jako pro romanticky naladěné měšťanstvo. Tvořilo tehdejší politiku, tvořilo tehdejší kulturu, tvořilo tehdejší veřejný život. Praha žila národním obrozením a jeho sybolem. Praha tehdy žila emancipací myšlenek na národní svébytnost. Praha žila tou kulturou, ve které se zpívá Proč bychóóm se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá, zdraví dá.... Dnes je Národní divadlo budova, ve které režírují zahraniční kusy zahraniční režiséři většinou pro zahraniční diváky a lístek stojí tolik, že si jej začnou dávat čeští občané k vánocům jako vzácný dar. Kde je ona služebnost, pokora a skromnost oné "národní" kultury? Je snad v cenách vstupného? Je snad v počtu kupovaných knih? Karel Sýs kdysi vydával své rozmarné a rozverné verše v dvacetitisícových nákladech. Dnes jich vydá pět set až tisíc. Když se nedávno pražský primátor rozhodl otestovat kulturní vyspělost a vlastenectví stávajících občanů České republiky vypsáním sbírky na opravu Karlova mostu, namísto 200 milionů se mu sešly miliony dva. Stěží. Sbírku musel zrušit. A v tom je temná budoucnost českého vlastenectví, české kultury i identity. Teorie je nutno vždy prověřit praxí. Hlupák znásilňuje praxi, aniž se dobral poučení z omylu v teorii. Rozumný člověk mění teorii, kterou praxe překonala.

Nalézt ideu či vizi, schopnou extrapolace ne do odžilé minulosti, ale do reálné budounosti, vyžaduje něco jiného, než neustálý eklekticismus, odpor a nedůvěru k zítřku - byť třebas zítřku v kapitalismu, v oné integrující se Evropské unii. Realita společnosti je prostá - vyžaduje integraci vyššího řádu, vyžaduje hledání rezerv v ekonomice, vyžaduje hledání společných stanovisek v co nejrozsáhlejším civilizačním prostoru. Každý kus přinese a každý o kus přijde. To je podstata kompromisu. To je podstata soužití bez hranic. V Evropě se opravdu nejspíš bude mluvit v nepříliš daleké budoucnosti jen jedním společným jazykem - angličtinou. Ne němčinou, ale angličtinou. A to proto, že je to jazyk jednoduchý, globálně rozšířený po celé severní polokouli a současně je to jazyk výpočetních systémů a programů. Je to jazyk nastupující knowledge society - informační společnosti. Je to jazyk digitální budoucnosti.

Nic na tom nezmění uzákonění mrtvých paragrafů o spisovném českém jazyce. Nezmění se nic, jen několik iniciátorů bude k smíchu. Jedinou cestou je masivní finační a institucionální podpora kultury v této řeči psané, řečené či zpívané, podpora tvůrců, podpora médií veřejné služby, podpora tvorby i propagace této kultury, masiní podpora vzdělání už od základní školy - podpora učitelského povolání, jeho ocenění i prestiže, podpora technického vybavení škol a jejich propojení s praxí - s realitou života. To vše si může dovolit pouze bohatá spoelčnost. Cesta k výdajům vede přes příjmy. Vyšší daně a větší míra přerozdělování jsou logickým vyústěním potřeb podporovat masivněji ŽIVOU kulturu a s ní i ŽIVOU kulturní identitu občanů.

Nalézt ideu či vizi znamená oprostit se od klišé a mýtů minulosti a pohlédnout odhodlaně a tvořivě do budoucnosti. Pro komunistickou, socialistickou, sociálně demokratickou i liberálně demokratickou levici, ale i pro pravici to znamená definovat, znovu definovat či modernizovat pojmy veřejný statek, veřejná služba, veřejný prostor, sociální spravedlnost; nalézt odpovědi a specifické postoje k existenci pojmů jiných - globalizace, integrace, kooperace . Znamená to také přehodnotit obsah některých v nedávné minulosti významově degradovaných či degenerovaných pojmů - internacionalismus, solidarita, ale i socialismus. Znamená to vysvětlovat tyto pojmy neformalisticky a srozumitelně - jazykem voličů. Vše ostatní je uměním politického boje - politické výřečnosti, argumentace, plánování, řízení a v neposlední řadě práce.

Pro levici to znamená přinejmenším a důkladně znovu přečíst Marxe - a možná i Ransdorfovo Nové čtení Marxe. Znamená to nejen znovu číst, ale nově rozumět. A to je to, co už bohužel nelze naučit staré psy. I kdyby chtěli. Ale oni nechtějí.

psáno pro Haló noviny a Britské listy

                 
Obsah vydání       1. 6. 2004
1. 6. 2004 Mučení v Iráku: Co jsme to udělali?
1. 6. 2004 Přehánění je charakteristikou bulváru Jan  Čulík
1. 6. 2004 Nejvíce tuberkulózy je na Karlovarsku Radek  Mokrý
1. 6. 2004 Prezidentské velerady aneb kterak se Klaus lidských práv bál Bohumil  Kartous
1. 6. 2004 Prezident vidí Evropu očima osmdesátých let Lubomír  Zaorálek
1. 6. 2004 120. výročí od narození Edvarda Beneše Lubomír  Zaorálek
29. 5. 2004 Výbor OSN proti mučení kritizuje Českou republiku
1. 6. 2004 Kotrbovy myšlenky mi zavánějí sudetoněmeckým myšlením Jaroslav  Kojzar
1. 6. 2004 Staré psy novým kouskům nenaučíš - aneb psům psí smrt Štěpán  Kotrba
1. 6. 2004 Mitrofanov viděl sjezd jen z té horší stránky Vojtěch  Filip
1. 6. 2004 BL píší o Iráku příliš jednostranně
1. 6. 2004 348 mladistvých zajatců, mezi nimi je 30 nemocných a 24 bez obvinění
1. 6. 2004 Palestinské děti jsou snadným cílem kulek
1. 6. 2004 Návštěva tibetského představitele v Paříži Simone  Radačičová
1. 6. 2004 Hranice normálu překročeny na stránkách Deníků Bohemia?
1. 6. 2004 Jak jsme v Československém rozhlase bojovali proti totalitě Jan  Čulík
1. 6. 2004 Proč bych si nikdy nepořídil internetové připojení od firmy chello.cz Jan  Čulík
1. 6. 2004 O několika krásných skladbách, které nejdou zahrát Lucie  Jandová
31. 5. 2004 Czech made: Arogance, ignorance a patronizace jako společenská strategie a kulturní kód? Jan  Matonoha
31. 5. 2004 Umění jako nástroj komunikace Jan  Čulík
31. 5. 2004 O Finech, slonech a švédském jazyce Kari  Senius
31. 5. 2004 Trpaslíci tančí v opojení, že se jednou stanou obry Václav  Dušek
31. 5. 2004 Jak ČR ignorovala slavné francouzské inscenace románu Ladislava Fukse Jiří  Tušl
31. 5. 2004 Americká armáda: nejen brutalita, ale i nekompetence
31. 5. 2004 Post coitum: Parodie na sex s vážným vyzněním Jan  Čulík
31. 5. 2004 Mýtus a realita sjednocující se levice Štěpán  Kotrba
31. 5. 2004 Demokracie bez voleb? Jan  Sýkora
30. 5. 2004 Lidské žvanění a Boží Slovo Zdeněk  Bárta
30. 5. 2004 Pro strach uděláno Zdeněk  Bárta
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
5. 5. 2004 Hospodaření OSBL za duben 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
1. 6. 2004 Prezident vidí Evropu očima osmdesátých let Lubomír  Zaorálek
1. 6. 2004 120. výročí od narození Edvarda Beneše Lubomír  Zaorálek
1. 6. 2004 Prezidentské velerady aneb kterak se Klaus lidských práv bál Bohumil  Kartous
1. 6. 2004 Nejvíce tuberkulózy je na Karlovarsku Radek  Mokrý
1. 6. 2004 Přehánění je charakteristikou bulváru Jan  Čulík
1. 6. 2004 O několika krásných skladbách, které nejdou zahrát Lucie  Jandová
1. 6. 2004 Mučení v Iráku: Co jsme to udělali?   
1. 6. 2004 Jak jsme v Československém rozhlase bojovali proti totalitě Jan  Čulík
1. 6. 2004 Proč bych si nikdy nepořídil internetové připojení od firmy chello.cz Jan  Čulík
1. 6. 2004 Kotrbovy myšlenky mi zavánějí sudetoněmeckým myšlením Jaroslav  Kojzar
1. 6. 2004 Staré psy novým kouskům nenaučíš - aneb psům psí smrt Štěpán  Kotrba
31. 5. 2004 Post coitum: Parodie na sex s vážným vyzněním Jan  Čulík
31. 5. 2004 Městská policie Praha: V metru se nesmí sedět na dvou místech najednou! Jan  Čulík
31. 5. 2004 Mýtus a realita sjednocující se levice Štěpán  Kotrba
31. 5. 2004 Demokracie bez voleb? Jan  Sýkora

Haló noviny RSS 2.0      Historie >
1. 6. 2004 Mitrofanov viděl sjezd jen z té horší stránky Vojtěch  Filip
1. 6. 2004 Kotrbovy myšlenky mi zavánějí sudetoněmeckým myšlením Jaroslav  Kojzar
1. 6. 2004 Staré psy novým kouskům nenaučíš - aneb psům psí smrt Štěpán  Kotrba
31. 5. 2004 Mýtus a realita sjednocující se levice Štěpán  Kotrba
24. 5. 2004 Novináři a "novináři" Štěpán  Kotrba
24. 5. 2004 Výzva naší schopnosti tolerovat odlišnost Štefan  Švec
21. 5. 2004 Komunista morálně pokleslou osobou zůstane Petr  Jánský
21. 5. 2004 Bylo to v komunismu skutečně "stejné jako na Západě"? Jan  Čulík
20. 5. 2004 Nálepkování se nevyplácí Jan  Čulík
13. 5. 2004 Když chceš s vlky býti, musíš s nimi výti   
12. 5. 2004 Jak jsem pracoval v Haló novinách Tomáš  Koloc
30. 4. 2004 Mají Haló noviny redakci?   
22. 4. 2004 Dovysvětlování rozhovorů Štěpán  Kotrba
20. 4. 2004 Cyrilu Svobodovi zůstalo alespoň pět prstů Štěpán  Kotrba
14. 3. 2004 Ransdorf v očekávání Miloslav  Ransdorf

Knowledge society - znalostní společnost RSS 2.0      Historie >
1. 6. 2004 Staré psy novým kouskům nenaučíš - aneb psům psí smrt Štěpán  Kotrba
13. 2. 2004 Finsko: informační společnost jako národní projekt   
29. 1. 2004 Jaká budou "nová" média a jací budou "noví" lidé Štěpán  Kotrba
26. 1. 2004 Předvídání budoucích válek Štěpán  Kotrba
23. 1. 2004 Pentagon chtěl prosadit svůj systém internetových voleb, neuspěl Štěpán  Kotrba
22. 12. 2003 Digitální politikum - aneb říkají-li dva totéž, bývá to většinou totéž Štěpán  Kotrba
22. 10. 2003 Je sociálny model EÚ prekážkou konkurencieschopnosti? Brigita  Schmögnerová
4. 9. 2003 Bude vzdělání zbožím? Josef  Vít
10. 7. 2003 Sociální politika EÚ II.
Európsky sociálny model
Brigita  Schmögnerová
7. 7. 2003 1986 - Hackerův manifest   
26. 6. 2003 Reforma v půli cesty III. ještě jednou
Ostuda ministerstva, ostuda vlády
Štěpán  Kotrba
24. 6. 2003 Reforma v půli cesty II.
Elektronický podpis nebo elektronické šidítko?
Jiří  Kofránek
10. 2. 2003 Načo je čipová električenka? Peter  Greguš
8. 3. 2002 Parlament: Debata ústavních právníků o věcech, kterým nerozumějí a přesto o nich musí rozhodovat Štěpán  Kotrba