Ačkoliv je Post coitum bezpochyby především hlavně komedie, jejímž účelem je bavit, obsahuje havlovské a kunderovské ozvěny. Havlovským tématem je vzájemná manipulace většiny postav. Podobně jako například v Havlově Pokoušení většina postav ostatním lže, až už vůbec nevíme, co je vlastně pravda. Kunderovskou asociací je tematika sexu. Milan Kundera podle svého vyjádření užíval ve svých knihách explicitního sexu proto, že mu erotika připadala jako účinný nástroj, jímž se člověk může přiblížit podstatě lidské existence. Z tohoto přístupu zůstávají ve filmu Post coitum přirozeně jen ozvěny.

Sex (v tomto filmu) je jistě pro postavy velmi příjemný: avšak - podobně jako v Kunderovi, je nakonec zcela klinický a mechanický. Skoro pokaždé post coitum si oba partneři navzájem libují, jaké to bylo dobré. Zapálí si cigaretu, zvoní jim mobil. Pak si vynadají, že to vlastně za nic nestálo. Jsou to variace na mechanický způsob života. Docela komicky, jedna velmi mladá dívka hledá stálého partnera. Znovu a znovu je překvapována, že všichni její mužští partneři jsou ženatí. Když to zjistí, udělá jim scénu. Ani v posledním případě, kdy by snad mohl vzniknout trvalejší romantický vztah, k tomu nedojde, protože svou zbrklou reakcí dívka tuto možnost zničí.

Post coitum je soubor variací na milostné vztahy mezi čtyřmi muži a pěti ženami. Skoro všichni z nich postupně spí s ostatními postavami. Všechny postavy jsou cynikové a sex není výrazem lásky, ale mocenských, případně jiných osobních vztahů a aspirací. Dalším vzdáleným odkazem na Havlova dramata je to, že podobně jako v Havlových hrách je jediný romantik a idealista, mladý muž Jaroušek (Jaromír Nosek) po zásluze potrestán.

Komediální erotické variace se k pobavení diváků dál a dál stupňují, jenže výsledným dojmem je prázdnota. Film končí svatbou - na níž kněz vypráví cosi o lásce a o věrném dlouholetém vztahu. V atmosféře hedonistického prostředí, kde je jedinou hodnotou jen vlastní prospěch, zní tyto knězovy řeči absurdně. Už se - podle tvůrců filmu - nedokážeme vrátit do minulosti a dodržovat hodnoty jako věrnost, pěstovat lásku. Je to pro nás už nepřijatelné a směšné. Tyto hodnoty jsme zatratili, jiné jsme však nenašli.

Jakubiskovy a Bystroňovy variace na sex jsou vizuálně zpracovány velmi tvůrčím způsobem: barevná kompozice jednotlivých scén je velmi dobrá a k integrovanému celku myslím přispívají i četné počítačové triky a efekty.