Americký časopis The New Yorker otiskl včera článek, v němž obvinil ministra obrany Donalda Rumsfelda z mnoha problémů, jimž nyní čelí americká armáda v Iráku na bojišti. V článku se tvrdí, že Rumsfeld a jeho civilní poradci opakovaně rušili rozhodnutí vojenských odborníků, protože "tomu rozuměli sami líp".

V reakci na článek popřel ministr obrany Rumsfeld i válečný velitel, generál Tommy Franks, tvrzení, obsažená v tomto článku, i když je otevřeným tajemstvím, že Rumsfeldův styl řízení rozčílil mnohé pracovníky Pentagonu.

Známkou možného odporu v britské armádě, poznamenal včera list Guardian, byla včerejší zpráva, že tři nejmenovaní britští vojáci byli poslání domů, kde budou postaveni před vojenský soud. Prý si stěžovali na způsob, jímž je tato válka vedena, a na rostoucí nebezpečí civilistům.

V Británii varoval bývalý člen vládního týmu, že by se konflikt v Iráku mohl proměnit v nový Vietnam. Doug Henderson, bývalý náměstek ministra obrany, veřejně požadoval příměří. Konstatoval: "Jestliže nedojde ke stažení vojsk ve velmi brzké době, pravděpodobně tam uvízneme asi tak, jak Američané uvízli ve Vietnamu, 55 000 mrtvých Američanů, pravděpodobně asi 2 miliony mrtvých Vietnamců. Chceme to skutečně?"

Britská vláda byla zatlačena do ofenzívy i nedělním útokem bývalého předsedy Dolní sněmovny Robina Cooka (který před čtrnácti dny z protestu proti válce v Iráku odstoupil z této své funkce), který požadoval, aby byla britská vojska z Iráku odvolána. Poté, co byl obviněn z nedostatku loajality, Cook dodal, že neusiluje o okamžité stažení vojsk a že si přeje, aby byl Saddám Husajn poražen.

Avšak Cook nestáhl svou kritiku a zdůraznil, že naděje britské vlády, že bude válka "rychlá a lehká" se neuskutečnila a že válka je "špatně naplánována". Dodal, že neexistují žádné známky toho, že by se Saddáma Husajna chystali svrhnout jeho společníci, ani že by Iráčané vítali západní vojáky jako "osvoboditele".

KONTINUÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ BRITSKÝCH LISTŮ

Britský ministr zahraničních věcí Jack Straw varoval v úterý před "příliš zbrklými úsudky" na základě televizního zpravodajství o válce v Iráku. Tvrdil, že by bylo ve věku čtyřiadvacetihodinových televizních zpravodajských okruhů obtížnější vyhrát první i druhou světovou válku. Přiznal, že to, že se televize za posledních dvanáct let zrovna nevěnovaly humanitární katastrofě, jakou způsobil v Iráku režim Saddáma Husajna, oslabilo morální argumenty pro současnou válku. Dodal, že soupeřící tlaky na vládu a na média v době války jsou "obrovské": "Ministři musejí brát při zveřejňování informací o válce v úvahu, že by to mohlo prospět nepřátelům a uškodit našim vojskům. Naproti tomu mají média jiné imperativy, potřebují proniknout válečnou mlhou, potřebují činit definitivní závěry na základě útržků informací a publikovat dychtivé veřejnosti nejnovější zprávy." Za poslední týden je britská vláda nesmírně znepokojena obrovským tlakem, který na vládu vyvíjejí čtyřiadvacetihodinové zpravodajské televizní okruhy a příliš omezeným pohledem reportérů, kteří jsou "svázáni" s jednotkami invazní armády.

Straw tvrdil, že masakr civilistů, k němuž došlo minulý týden na tržišti v Bagdádu, zřejmě způsobila irácká střela, a že britská média neférově dospěla k závěru - protože britská vláda konstatovala, že incident bude vyšetřovat - že je západní strana.

Straw konstatoval, že by bylo obtížné vyhrát první i druhou světovou válku, protože by působilo demoralizačně, kdyby britská veřejnost viděla reportáže německých vítězství.

"Sdělovací prostředky mění způsob vedení válek, nejsou ve válkách už jen reportéry," řekl Straw v neděli týdeníku Observer. Straw však potvrdil, že v moderní demokracii hrají svobodné sdělovací prostředky životně důležitou roli.

Televize NBC rozvázala pracovní poměr s Peterem Arnettem, držitelem Pullitzerovy ceny, poté co poskytl rozhovor irácké televizi a uvedl v něm, že americké vojenské plány selhaly. NBC Arnetta nejprve v neděli hájila, že rozhovor poskytl z profesní kolegiality a že jeho výroky byly analytického charakteru. Ale v pondělí ráno NBC změnila názor a uvedla, že s Arnettem již nebude pracovat.

"Od pana Arnetta nebylo správné, že poskytl rozhovor státem kontrolované irácké televizi, zejména v době války," konstatovala mluvčí televize NBC Allison Gollustová a dodala: "A bylo také nesprávné, že hovořil v tom rozhovoru o svých osobních názorech."

"Chci se omluvit americkému lidu za to, že jsem se zjevně dopustil špatného úsudku," řekl Arnett na omluvu "americkému lidu". Arnet v omluvě zdůraznil, že v rozhovoru jen řekl, "co o této válce víme všichni".

Arnett proslul v roce 1991, kdy byl reportérem při bombardování Bagdádu.

První Bushova vláda byla s jeho zpravodajstvím nespokojena a tvrdila, že šířil [proiráckou] propagandu. Arnett byl kritizován za to, že odvysílal reportáž o tom, že spojenci vybombardovali továrnu na výrobu práškového mléka pro kojence, o níž armáda tvrdila, že je to továrna na chemické zbraně.

Američtí republikáni charakterizovali Arnettův rozhovor pro iráckou televizi jako "něco, z čeho se člověku zvedá žaludek".

Polovina celé angloamerické armády nyní ochraňuje a provozuje zásobovací linii, která probíhá pouští. Bagdád je bombardován, ale není obléhán.

Nejnovější vývoj shrnul v úterním Independentu Robert Fisk a pokračoval:

KONTINUÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ BRITSKÝCH LISTŮ

Komentované zpravodajství o válce v Iráku očima východoevropanů - názory politické opozice z Ukrajiny, Běloruska a Moldávie, na multijazyčném serveru, podporovaném ze zdrojů Open Society Fund. Četnost zpráv - cca 1 za tři dny... Server se jinak povětšinou věnuje zvýrazňování pozic prozápadní politické opozice v uvedených zemích a komentování vnitropolitického vývoje. Odkazy na další, podobně zaměřené webové stránky východní Evropy.

Vyslechli jsme už spoustu rozličných scénářů východiska současné války v Iráku. Bushova administrativa předpovídá nový rozbřesk demokracie a svobody. Její odpůrci předvídají v nejhorším případě bezprostřední krvavou lázeň, v nejlepším pak americkou okupaci, která sklouzne do anarchie a občanské války. Ale je zde i třetí možnost, kterou neuvádí ani jeden z táborů: totiž, že se změní jen velmi, velmi málo.

Až dosud byl Irák řízen relativně účinnou a moderní, i když brutální, bezbožnou diktaturou. Až na nepříjemný detail, že této diktatuře stojí v čele Saddám Husajn, tedy člověk,který v posledních letech nebyl americkým dobrým klientem a obchodním partnerem, je to přesně ten typ správy, s níž by Bush, Cheney a spol. jednali v regionu nejsnáze. Tak proč by neměli všechno ponechat přesně tak, jak to je, jenom bez Saddáma a pod americkým vedením?

Každý den činí američtí a britští vedoucí politikové odvážně na veřejnosti různá tvrzení. O den později se ukáže, že většina těchto tvrzení byla nepravdivá. Tyto vyhýbavé výroky a nepřesnosti nemají nic společného s nutností utajovat vojenská rozhodnutí, napsal v sobotu v redakčním komentáři deník Independent a pokračoval:

Minulý týden prohlásil Tony Blair na tiskové konferenci s Georgem Bushem, že dva britští vojáci byli prý "popraveni". Brzo poté byli zoufalí příbuzní informováni, že tito vojáci "zemřeli v boji". Téhož dne tvrdil britský ministr obran Geoff Hoon, že objev protichemických obleků v Iráku je "kategorickým důkazem", že Irák vlastní chemické zbraně. Do 24 hodin toto tvrzení stáhl.

Dnes informujeme v našem listě, že Tony Blair silně přehnal rozsah humanitární pomoci, odesílané do města Basra. Jen polovinu nákladu jedné lodi tvoří potraviny a další zásoby z Británie. Ostatní náklad tvoří zbraně. Jak vysvětluje šéf nouzových akcí organizace Christian Aid, Irák potřebuje ekvivalent 32 takovýchto lodí, má-li být nynější humanitární krize zažehnána.

Snad nejabsurdněji, Tony Blair a američtí vedoucí politikové předem s určitostí tvrdili, že budou "osvoboditelé" vítáni na ulicích. Nyní se nám vysvětluje, že naši váleční politikové už předem dávno věděli, že žádné jásání nebude, a že nejsou překvapeni, že Iráčané se stavějí vůči "osvoboditelům" na odpor.

Než válka začala, neustále se měnily důvody, proč jít do této války. Jeden den byla jejím cílem likvidace zbraní hromadného ničení, druhý den to byla změna režimu a třetí den šlo o "osvobozeneckou válku". Jako důkaz, že je Saddám hrozbou světu, byla předložena stará doktorská práce. Vyjednávalo se v OSN, ale jen tak dlouho, dokud OSN souhlasila s USA a s Británií. Když OSN "odmítla souhlasit", Británie a USA prohlásily, že je to vina OSN. Pokaždé, když se někdo zeptal prezidenta Bushe anebo Tonyho Blaira na předchozí vyhlášený cíl této války anebo na jejich výrok, který se od té doby změnil, chovali se iritovaně anebo zmateně. Tito politikové věřili tomu, co říkali v daný den.

Teď se odehrává tatáž sekvence přímo během této války. Výrokům, které politikové činí se zjevnou sebejistotou, posléze protiřečí fakta anebo je dodatečně "dovysvětluje" prohlášení z ministerstva. A stejně se nyní hovoří i o tom, k čemu dojde po válce, politikové hrají jazykové hry, aby skryli neshody a nejistotu ohledně politické "rekonstrukce" Iráku.

Tyto systematické nepřesnosti, které politikové tvrdí tak sebejistě, odhalují velký nedostatek této války. Prezident Bush a Tony Blair nikdy jasně nevěděli, proč se tato válka vede a co se stane, až skončí. Vzhledem k tomu, že jim to nebylo jasné, není divu, že jsou jejich veřejná vystoupení nesouvislá a chaotická.

Od doby ještě před 11. září byl Irák součástí "agendy"nejednotné Bushovy administrativy z důvodů, které by vyžadovaly analýzu psychiatra, nikoliv jen práci vojenských a politických analytiků. Rozhodli se už dávno, že půjdou do války, a teprve pak začali hledat přesné důvody.

Oni nevědí, co dělají, a proč to dělají. Vedou zbytečnou válku a stále se ještě snaží najít důvody, proč ji vedou, přestože konflikt už začala a lidé přicházejí o život.

Jen neochotně se zde oživuje debata o univerzálnosti některých z nejzákladnějších článků naší humanistické víry, která se vedla během konfliktu v Afghánistánu.

A opět se nikam nedobíráme, protože zůstáváme u obecných, snadno stravitelných frází o lidském životě, které jsou tak snadno pochopitelné pouze proto, že pro každého mohou znamenat něco jiného.

Tuto otázku si položil komentátor britského deníku Times Matthew Parris:

Tak argumentoval v sobotu v deníku Independent reportér BBC Fergal Keane:

Předně těm, kteří umožňují publikaci alternativních textů, jež vybočují z autocenzurních hranic oficiálních sdělovacích prostředků, patří dík. Dokud taková média ještě -- přes všechny technické, lidské i finanční obtíže - vycházejí nebo jsou obecně dostupná na Internetu, je možno tuto společnost -- přese všechny autoritářské tendence a pokrytectví považovat za (omezeně) demokratickou a otevřenou. Až tyto informační kanály zmlknou, začne být opravdu zle.

Shrnujeme analýzu Jamese Webba, tajemníka amerického námořnictva za vlády Ronalda Reagana, který byl během vietnamské války v americké armádě velitelem roty. Vyšla v americkém deníku New York Times.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.