Každý den činí američtí a britští vedoucí politikové odvážně na veřejnosti různá tvrzení. O den později se ukáže, že většina těchto tvrzení byla nepravdivá. Tyto vyhýbavé výroky a nepřesnosti nemají nic společného s nutností utajovat vojenská rozhodnutí, napsal v sobotu v redakčním komentáři deník Independent a pokračoval:

Minulý týden prohlásil Tony Blair na tiskové konferenci s Georgem Bushem, že dva britští vojáci byli prý "popraveni". Brzo poté byli zoufalí příbuzní informováni, že tito vojáci "zemřeli v boji". Téhož dne tvrdil britský ministr obran Geoff Hoon, že objev protichemických obleků v Iráku je "kategorickým důkazem", že Irák vlastní chemické zbraně. Do 24 hodin toto tvrzení stáhl.

Dnes informujeme v našem listě, že Tony Blair silně přehnal rozsah humanitární pomoci, odesílané do města Basra. Jen polovinu nákladu jedné lodi tvoří potraviny a další zásoby z Británie. Ostatní náklad tvoří zbraně. Jak vysvětluje šéf nouzových akcí organizace Christian Aid, Irák potřebuje ekvivalent 32 takovýchto lodí, má-li být nynější humanitární krize zažehnána.

Snad nejabsurdněji, Tony Blair a američtí vedoucí politikové předem s určitostí tvrdili, že budou "osvoboditelé" vítáni na ulicích. Nyní se nám vysvětluje, že naši váleční politikové už předem dávno věděli, že žádné jásání nebude, a že nejsou překvapeni, že Iráčané se stavějí vůči "osvoboditelům" na odpor.

Než válka začala, neustále se měnily důvody, proč jít do této války. Jeden den byla jejím cílem likvidace zbraní hromadného ničení, druhý den to byla změna režimu a třetí den šlo o "osvobozeneckou válku". Jako důkaz, že je Saddám hrozbou světu, byla předložena stará doktorská práce. Vyjednávalo se v OSN, ale jen tak dlouho, dokud OSN souhlasila s USA a s Británií. Když OSN "odmítla souhlasit", Británie a USA prohlásily, že je to vina OSN. Pokaždé, když se někdo zeptal prezidenta Bushe anebo Tonyho Blaira na předchozí vyhlášený cíl této války anebo na jejich výrok, který se od té doby změnil, chovali se iritovaně anebo zmateně. Tito politikové věřili tomu, co říkali v daný den.

Teď se odehrává tatáž sekvence přímo během této války. Výrokům, které politikové činí se zjevnou sebejistotou, posléze protiřečí fakta anebo je dodatečně "dovysvětluje" prohlášení z ministerstva. A stejně se nyní hovoří i o tom, k čemu dojde po válce, politikové hrají jazykové hry, aby skryli neshody a nejistotu ohledně politické "rekonstrukce" Iráku.

Tyto systematické nepřesnosti, které politikové tvrdí tak sebejistě, odhalují velký nedostatek této války. Prezident Bush a Tony Blair nikdy jasně nevěděli, proč se tato válka vede a co se stane, až skončí. Vzhledem k tomu, že jim to nebylo jasné, není divu, že jsou jejich veřejná vystoupení nesouvislá a chaotická.

Od doby ještě před 11. září byl Irák součástí "agendy"nejednotné Bushovy administrativy z důvodů, které by vyžadovaly analýzu psychiatra, nikoliv jen práci vojenských a politických analytiků. Rozhodli se už dávno, že půjdou do války, a teprve pak začali hledat přesné důvody.

Oni nevědí, co dělají, a proč to dělají. Vedou zbytečnou válku a stále se ještě snaží najít důvody, proč ji vedou, přestože konflikt už začala a lidé přicházejí o život.