15. 11. 2003
Sloučení médií veřejné služby je krokem do budoucnostiPostupnou fúzi Českého rozhlasu, České televize a České tiskové kanceláře jsem navrhoval jako strategické rozhodnutí v nastupující digitálně mediální době už v roce 2001, když jsem pro Radu Českého rozhlasu připravoval analýzu s dlouhým, ale věcným názvem Rozvoj informačních a komunikačních technologií na počátku třetího tisíciletí a změny v poslání média veřejné služby . Za tři roky se nestalo téměř nic. Až doteď. Mediální komise nyní udělala klíčový krok do budoucnosti. Na poslancích teď závisí, jestli najdou odvahu k činu a změní dosavadní tápání a bezradnost v koncepční systémovou změnu. |
Když jsem měl náhodnou možnost pohlédnout na pracoviště svého osmdesátiletého, vzdělaného a pohříchu stále pracovitého tatínka, padlo mé oko na název jedné složky, kterou se právě zabýval. "Protržení přehrady na Bílé Desné z pohledu dnešní geotechniky", zněl název předmětné studie. Připomenu, že k inkriminované události došlo v roce 1916, v době první světové války i to, že přehrada se protrhla díky omylům a chybám při stavbě a že v letech třicátých byl o tom vyneseno soudní rozhodnutí. Kromě mnoha mrtvých, obětí následné povodně, mělo protržení na svém kontě i jednu sebevraždu odpovědné osoby. Ale proto to neříkám a nechci ani jako desenský a jizerskohorský patriot dělat místu či události jakoukoliv reklamu. Jde mi o ten zpětný kvalifikovaný pohled. Nebo spíše jenom pohled....
Kolik jich dnes kolem sebe máme. Kolik generálů generuje každý spor, když už je dávno po něm. Z toho, co všichni dávno věděli a co všechno říkali, z toho jde hlava kolem. Přitom, když se rozhoduje, tak všichni mlčí a maximálně pronesou:"Já neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde".
Aby bylo jasno, vůbec nezpochybňuji vědecké zkoumání minulého a to zejména nástroji, které v oné minulosti nebyly k dispozici. Vždyť jistě platí ono okřídlené "Historia magistra vitae".To, co mi vadí, jsou soudy, které toto zkoumání provázejí. A čím je zkoumání méně exaktní a vědecké tím kategoričtější soudy ho provázejí.
Již po několika dnech všichni vědí co se dělat a stát nemělo, aniž by byli schopni jen naznačit, co se dělat a stát mělo. K tomu se erudovanější Všeználci odhodlají až tehdy, kdy už skutečně nehrozí, že by se jejich nápady mohly realizovat nebo dokonce by za ně mohli nést odpovědnost. Tam, kde věda vynáší opatrně názory, vědoma si budoucí zákonité překonatelnosti svého současného názoru na základě budoucího poznání, tam v politice již padají hlavy a soudy vynášené nad minulostí nemají daleko k inkvizici. "Hysteria magistra politicae", dere se v mysli do popředí taková malá paralela.
Ani nevím proč to vlastně píši. Je toho kolem tolik, že se těžko vybírá ten pravý impuls. V každém ohledu ale platí, že klasickým příklady podobných soudů jsou naše kampaně za Benešovy dekrety, proti létům nesvobody, proti výsledkům naší společnosti v první polovině let devadesátých a jako závěrečná perla kampaň za náš vstup do Evropské unie. Bez nejmenšího uzardění pronášejí k těmto věcem podpůrné či kritické soudy nikdy za nic neodpovědní lidé, kteří mají takříkajíc jasno.
Soudit je ale nebudu. I když z mého pohledu....?!
15. 11. 2003
Už celou řadu let rozvíjí britská veřejnoprávní rozhlasová, televizní a nyní i internetová společnost systematicky své internetové stránky - nyní čítají desetitisíce samostatných serverů a mají stamiliony uživatelů. Ve Spojených státech se - zejména v důsledku nezávislých informací společnosti BBC o válkách v Iráku a v Afghánistánu - staly vedle internetových stránek deníku Guardian stránky BBC předním zahraničním informačním zdrojem, kam se uchylují Američané pro informace, které nenajdou ve vlastní zemi. Domácí rozhlasové a televizní vysílání doplňuje společnost BBC nyní i zahraničním televizním a rozhlasovým vysíláním. Televizní pořady jsou většinou k dispozici na síti i uživatelům internetu, totéž platí nejen o simultánním živém vysílání domácích rozhlasových stanic, ale i o archivech jednotlivých pořadů. Upozorňujeme v této souvislosti například na archiv pořadů rozhlasové stanice BBC Radio Four.
Stránky rozhlasu BBC Radio Four ZDE
Abecední seznam serverů jednotlivých pořadů stanice BBC Radio Four - s audiozáznamy pořadů ZDE Ústřední portál společnosti BBC, vedoucí k desetitisícům dalších serverů BBC ZDE
Televize BBC ZDE
Rozhlas BBC ZDE
Internetové zpravodajství BBC ZDE Čtyřiadvacetihodinové zpravodajské televizní vysílání do zahraničí BBC World ZDE Čtyřiadvacetihodinové zpravodajské televizní vysílání pro Británii BBC News 24 ZDE |
14. 11. 2003
ze zpravodajství vybral KOŠ Stálá komise pro sdělovací prostředky na svém zasedání v České televizi doporučila přerušit projednávání zákona o koncesionářských poplatcích a přijala na návrh Ivana Langera (ODS) usnesení, jímž plénu PSP ČR doporučuje zřídit skupinu poslanců, která by společně se zástupci Rady ČT a Rady ČRo připravila koncepci sloučení Českého rozhlasu a České televize do jednoho subjektu a navrhla tzv. jednosložkový model financování na základě koncesionářských poplatků. Projekt sloučení rozhlasu a televize má být připraven do 28. 2. 2004, projekt financování ČT bez komerčních vlivů (tj. bez reklamy) do 31. 1. 2004. Zákon o České televizi by podle rozhodnutí mediální komise plénum Poslanecké sněmovny nemělo zamítnout, nýbrž přerušit jeho projednávání a dopracovat. V pracovní skupině, která by měla koncepci sloučení obou médií veřejné služby připravit, by mělo být 5 poslanců (z každého klubu jeden) a po jednom zástupci z Rady ČT a Rady ČRo. Informaci přinesl jako první internetový server Česká média. Předseda Rady ČT Jan Mrzena také není proti diskusi o případném spojení ČT s ČRo, nicméně je to podle něj dlouhodobá a komplikovaná záležitost. Dnešní jednání Mrzena podle ČTK považuje za pozitivně zlomové v přístupu k financování veřejnoprávních médií. Zasedání komise zpestřil výstup Michala Pavlaty z Rady ČRo, který vyhlásil smrt reklamě ve veřejnoprávních médiích. Tuto perličku zaznamenala ČTK. Koncesionářské poplatky v ČT tvoří dnes 65 procent příjmů. Studio Febio na zákaldě avíza úspor zvažuje ukončení dlouholeté spolupráce s Českou televizí. Mediálního gesta Fero Feniče si všimla ČTK ve své monotematické "zprávě". Feničovo jednání přitom vyznívá značně zoufalecky a postrádá logiku jinou, než logiku výhrůžky managementu ČT a poslancům, protože tvorba Febia nejspíše televizi Nova či Prima zajímat nebude... |
15. 11. 2003
S pochybnostmi lze hodnotit rozhodnutí parlamentní komise odebrat veřejnému rozhlasu a televizi právo prodávat ve svém vysílání určité množství reklamy. Obecně se usuzuje, že v menších evropských zemích je právo prodávat malé množství reklamy ve veřejných sdělovacích prostředcích nutné, neboť malý počet obyvatel zemi prostě neumožňuje, aby se v ní na koncesionářských poplatcích vybralo dostatečné množství peněz tak, aby to stačilo financovat skutečně profesionální, dobrý veřejný rozhlas a televizi. Jiným důležitým faktorem, který měli poslanci vzít v úvahu, byla potřeba konkurence - televize Nova a Prima by neměly mít monopolní přístup k trhu reklamy: mohlo by to znamenat, že si budou plně určovat její ceny prostřednictvím kartelové dohody. Nehrozilo asi nebezpečí, že by kartelovou dohodu uzavřela s Novou a Primou i Česká televize. Např. ve Velké Británii sice televizní a rozhlasové stanice veřejnoprávní společnosti BBC neprodávají žádnou reklamu, avšak země má přibližně šestkrát větší počet obyvatel než Česká republika a její obyvatelstvo má také daleko větší kupní sílu. BBC nemusí v britském kontextu fungovat jako konkurenční síla na trhu televizní reklamy, protože si při prodeji televizní reklamy navzájem tvrdě konkuruje 16 samostatných komerčních regionálních stanic. Finanční prostředky, která má v ČR k dispozici Česká televize, byly - v mezinárodním kontextu - vždycky nesmírně malé. Jiná věc je, že nad nimi nebyla řádná veřejná kontrola a zdrojů ČT zneužívali a dosud často zneužívají tamější zaměstnanci k prosazování vlastních zájmů. Správným řešením by bylo Českou televizi otevřít, zprůhlednit a zprofesionalizovat a pak jí poskytnout skutečně profesionální míru financování, včetně určitého procenta reklamy. Uznávám ovšem, že takové řešení není asi v českém prostředí realistické. Nicméně rozhodnutí odebrat veřejnému rozhlasu a televizi právo prodávat reklamu mohou cynikové docela přesvědčivě interpretovat jako - úspěšný - pokus (ODS) postupně zlikvidovat rozhlas a televizi veřejné služby v ČR suchou cestou. Tak budou mnozí pravděpodobně interpretovat i návrh sloučit rozhlas a televizi veřejné služby: toto řešení je však zejména vzhledem k digitální budoucnosti médií bezpochyby rozumné, i když jistě bude složité. |
14. 11. 2003
Překlad vzpomínky Martina D. Browna na dobu před čtrnácti lety, který vyšel původně v angličtině na stránkách BlueEar.com
Alex M. Dunne se ptá, kde lidi byli, když padla berlínská zeď. Nebyl jsem tou dobou v Berlíně a navštívil jsem to město až o několik let později, ale před pádem komunismu jsem docela často a dlouho cestoval po střední Evropě, po Jugoslávii a po bývalém Sovětském svazu. Byl jsem svědkem dostatečného množství života v tomto regionu na to, abych si uvědomil, že většina toho, co se psalo v novinách na Západě o těchto zemích, o nesnesitelných podmínkách, o útlaku a o každodenním životě lidí v "Říši zla" byl naprostý nesmysl. |
14. 11. 2003
Ten článek Martina D. Browna je dobrý a chce se mi brečet, píše Sergej Magid. Vzpomínám na revoluci v Rusku v letech 1987-1990, když jsem ještě tam byl zúčastnil jsem se jí. Málokdo o této revoluci v Čechách ví (spíš o ní nikdo neví). Protože jsou teď tu jsou samí "noví Rusové" a z našinců už nikdo do Česka nejezdí. Vzpomínám na tu obrovskou radost a na euforii, které propukla, když jsme uviděli v televizi pád berlínské zdi. Téměř spontánně už šla po Suvorovské třídě v Petrohradě obrovská demonstrace pod vedením radikálné-antikomunistické organizace "Demokratický svaz". Viděli jsme, že s komunismem je opravdu amen. Vzpomínali jsme na ty bezejmenné sovětské vojáky, kteří byli popraveni komunisty v Berlině 7. června roku 1953, když odmítli střílet na Němce. Bylo jich víc než 20 a všichni zůstali v propadlišti dějin bez jmen a bez hrobů. Vzpomínali jsme i na ty sovětské vojáky v okupovaném Československu, kteří se pokusili kusili v letech 1968-1969 projít z Československa do Rakouska. Jednoho jsem znal. Jmenoval se Viktor. Doošel až na Šumavu a tam byl polapen československou pohraniční hlídkou a byl předán na pospas sovětským úřadům. Skončil v lágru v Mordovii. Pak emigroval do Kanady. Ten Brown má úplnou pravdu: žili jsme lidsky v nelidských podmínkách, a vzdorovali komunistům, jak se dalo. Proto na tom pádu berlínské zdi je možná tak trochu i náš podíl. Teď' už nemá žádný smysl zápasit s různými mýty o tom, že v "Říši zla" žili samí d'áblové. Nikdy a nikde jsem neviděl takový vývoj demokratického smýšlení, jak v době pádu berlínské zdi v ruském Petrohradě. Ale bohužel, jak to obvykle chodí v Rusku, zvítězili nakonec konzervativci a xenofobní nacionalisté. Paradoxní na tom je právě to, že komunistická strana SSSR byla vždycky pravicová a nacionalistická. To všechno sotva v Čechách někdo může pochopit. My jsme právě bojovali za levý směr, za který jsme považovali ústavní ideály Američana Jeffersona. Právě stejnou ústavu jsme chtěli v Rusku. A domnívali jsme se, že pád berlínské zdi to nám přiblíží. Hrozně jsme se zmýlili. |
14. 11. 2003
Pád "komunismu" v Československu nebyl náhlou událostí. Předcházel mu po celou řadu let docela soustředěný demokratizační boj českých a slovenských disidentů, členů Charty 77. Je možno spekulovat o tom, zda jejich úsilí nakonec mělo vůbec nějaký význam pro pád "komunismu" -- v Čechách jsou určovány vnitropolitické poměry téměř vždycky konstelací mezinárodněpolitických sil, na něž Češi nemívají skoro žádný vliv. Ať už je tomu jakkoliv, sledoval jsem už dlouho před pádem "komunismu" pečlivě vnitropolitickou československou situaci, která se sice ještě v roce 1988, kdy jsem se po letech mohl po nabytí britského pasu podívat znovu do Prahy (předtím jsem tam raději nejezdil, neboť mnou Stb strašila mé pražské přátele a kamarády a vyhrožovala jim, že jsem prý "agentem CIA") , zdála úplně stejná jako v sedmdesátých letech, kdy jsem se z Prahy vystěhoval do Británie. |
13. 11. 2003
Článek vyšel v časopise Západ, který redigovali v Kanadě Zdena a Josef Škvoreckých.
Přátelé z Prahy zklamaně píší, že v Československu i za Gorbačovovy éry zůstává všechno při starém. Listujeme-li však československými oficiálními novinami a časopisy z poslední doby, zjišťujeme, že to není tak docela pravda. V porovnání se sedmdesátými lety a první polovinou osmdesátých let, kdy československý tisk zněl neúprosně ideologickou řečí, dochází přece jen k jistému pohybu. |
14. 11. 2003
Reportáž Jana Čulíka z cesty do Prahy v prosinci 1988. Vyšla na jaře roku 1989 v čtvrtletníku Obrys. |
14. 11. 2003
Vyšlo na jaře 1989 v měsíčníku Západ, který v Kanadě redigovali Zdena a Josef Škvoreckých. Brzo po Novém roce 1989 nabyla situace v Československu značné dramatičnosti. 2. ledna 1989 oznámili mluvčí Charty 77 a dalších československých nezávislých skupin ONV v Praze 1 a československé veřejnosti, že se v neděli 15. ledna 1989 ve 14 hodin sejdou na Václavském náměstí v Praze ke krátké vzpomínce na Jana Palacha. Zároveň československé nezávislé iniciativy informovaly československou veřejnost, že se v sobotu dne 21. ledna 1989 po celý den bude konat vzpomínková slavnost u Palachova hrobu na hřbitově ve Všetatech, kam v sedmdesátých letech státní bezpečnost přesunula jeho pozůstatky z pražského vinohradského hřbitova. |
14. 11. 2003
Bludy církve o kondomech přispívají k šíření pandemie AIDS. Její boj proti potratům je chvályhodný.
Tento komentář vyšel ve středu 12. 11. 2003 v Lidových novinách ZDE |
3. 12. 2003
Jak Češi bojujíNový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Ovšem POZOR! - o milostných aférách českých hereček se v ní nedočtete, a ani neobsahuje žádné kuchařské recepty! A není v knize ani zmínka o starém seriálu televize BBC Červený trpaslík!! Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz. Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. |
13. 11. 2003
...Stejně jako Špidla se vyjádřili ministři Stanislav Gross a Miroslav Kostelka a policejní prezident Jiří Kolář. Od odposlechu se oficiálně distancovala BIS. Jenže, když jsem nalezl odposlouchávací zařízení ve své kanceláři, upozornil mě oficiálně dodaný expert, že odposlouchávací zařízení zřejmě instalovala jistá konkrétní tajná služba, ovšem nikoli oficiálně, ale jako "melouch". |
14. 11. 2003
Pane ministře.
Před půldruhým rokem existovala příspěvková organizace Státní hrady Křivoklátska, která spravovala hrady Křivoklát Točník a Žebrák, Krakovec a Hamousův statek ve Zbečně a která si přes zjevnou nepřízeň některých ministerských úředníků vedla velmi dobře. Nepřízeň se projevovala zejména tím, že jí nebyly přidělovány téměř žádné prostředky vyjma prostředků na mzdy, takže si musela na provoz a opravy objektů vydělat vlastními výnosy -- ze vstupného a nájmů. |
14. 11. 2003
Stavění a vyplutí Archy 24. 5. 2003Marie Šindelková
K návštěvě u ministra kultury Pavla Dostála ve věci Otevřeného dopisu 10. 10. 2003 ...Cítíme tuto tesanou loď jako útočiště všeho lidského, opravdového, v sobě pevného a přitom křehkého. Chceme být jedním z jejích přístavů, byť jen na chvíli a prostřednictvím vystoupení, která na ARŠE proběhnou. Archa je tady také proto, že chceme pro sebe uchránit zbytky své poctivé vzpurnosti proti způsobu zacházení s hrady Křivoklátska v posledních letech. Byli jsme zbaveni autonomie a možnosti podílet se svobodně na práci, kterou máme rádi, na místě, které jsme si vybrali a s jasnými cíli. Žádná diskuse, žádná snaha o objektivní posouzení. Bezmoc? Ne. Vše se zamlžilo, mnohé je zcela ztraceno, ale přesto... |
13. 11. 2003
Monitor Jana PaulaBritským listům se jako jedinému českému médiu podařilo získat zcela exkluzivní rozhovor s mezinárodně hledaným George Novotným, bývalým majitelem galerie Longa a poradcem Vladimíra Železného pro nákup výtvarného umění. Ve chvíli, kdy americké úřady nejsou schopny doručit George Novotnému spis od českého soudu, přineseme čtenářům podrobný rozhovor s mužem, který byl u nás v devadesátých letech minulého století nepřehlédnutelnou postavou českého obchodu s uměním a mnohé o něm prozrazuje. Celý rozhovor zveřejní Britské listy příští týden. |
12. 11. 2003
Prezident Komisie Romano Prodi čelí volaniam po rezignácii. Dôvodom je manifest, v ktorom žiada talianske stredo-ľavé politické strany, aby sa pred voľbami do Európskeho parlamentu (EP) v roku 2004 zjednotili. |
14. 11. 2003
Z knihy Povaha dnešní krize, East publishing, 1998, ISBN 80-7219-006-7, jejíž internetové vydání připravujeme k vydání v Knihovně Britských listů Vývoj střední a východní Evropy se po roce 1989 nebezpečně spojil s entropií, která se týká jak makropolitiky, tak mikropolitiky: rozpadají se státy i mravní kodexy. Samozřejmosti ztrácejí jména a banální pravdy se stávají mnohovýznamové. Lidé nervózně hledají nový energetický impuls, který by entropii zastavil. Rostou i řady malověrných: lidské dějiny jsou přece plné národů a států, které se ze své krize nikdy nevzpamatovaly. |
13. 11. 2003
Film & sociologie: negativní stereotypy v masové kultuřepozvánka na komentovanou projekci filmu Rules of Engagement - Krvavá volba, režie William Friedkin, 123 min., USA, 2000 Úterý 18.11.2003 od 18.00, Klub Avion, Heřmanova 25, Praha 7 (vedle NG - Veletržní palác) Vstup volný. Odlidšťuje Hollywood Araby ve svých filmech? Komentovaná projekce snímku, který si vysloužil označení "nejrasističtější film, jaký kdy byl v Hollywoodu natočen". Jak se vzájemně podporují stereotypy medií a zabavního průmyslu? Projekci komentuje a debatu po filmu vede Pavel Kumpan. Promítání volně navazuje na přednášku prof. Jacka Shaheena pro Opus arabicum dne 10. 10. 2003. Organizuje Multikulturní centrum Praha. |
13. 11. 2003
Nadcházející třídenní návštěva George Bushe v Británii je, zdá se, zdrojem značné kontroverze. Komentátor listu Guardian Jonathan Freedland se snažil zjistit, čí to byl nápad, pozvat Bushe do Londýna, a dospěl k závěru, že jediný, kdo může mít z návštěvy (předvolební) prospěch, je jen Bush sám:
|
13. 11. 2003
s úctou venované všetkým bývalým i súčasným utečencom Babie leto roku 1989 som zhodou okolností prežila vo východnom Berlíne. Do mesta na Spréve som plánovala priletieť vo "veľkom štýle". Nevyšlo to -- dva litre slivovice v krásnych brúsených fľašiach (zamýšľaný podarúnok) nevydržali cestovný nápor a rozliali sa na moje biele tričká. S čiernymi texaskami a obsahom parfumu Eden vytvorili batikovaný, neuveriteľne zapáchajúci chumáč. Z haly berlínskeho letiska som vychádzala v oblaku nezameniteľného odéru, sprevádzaná významnými a pohoršenými pohľadmi sporiadaných občanov NDR. |
13. 11. 2003
Reakce na článek Cathrin Schauer dostala v Německu cenu Žena Evropy
Pane Pavle, moc přesvědčivé argumenty jste nepřinesl, píše Jan Hošek: " Cathrin Schauer obdržela pred rokem v Německu cenu Žena Evropy. Jde tedy o osobnost známou a v Německu respektovanou." "Jak kým? Jásir Arafat obdržel Nobelovu cenu za mír. Jde tedy o mírumilovného člověka. Ale pár lidí asi bude mít odlišný názor... ;-))" Publikujeme diskusi mezi Janem Hoškem a Pavlem Kelly-Tychtlem. |
13. 11. 2003
"Ano, bolelo to," řekla Jessica Lynchová. "Bolelo to, protože bylo zjevné, že lidi si jsou ochotni ohledně mě vymýšlet historky. Ostatní čtyři lidé z mého vozidla tu už nejsou, aby mohli svědčit o tom, co se stalo. Takže já jsem jediná, která mohla říct, že jsem bojovala až do poslední chvíle, že jsem střílela. Ale já jsem nestřílela. Nebudu si přisvojovat zásluhy za někoho nebo za něco, co jsem neudělala." Vojínka Jessica Lynchová byla oslavována jako "hrdinka pro všechny Američany", když ji v březnu letošního roku vysvobodili v Iráku američtí vojáci stylem, který připomínal film "Saving Private Ryan". Bylo jí devatenáct, byla blondýnka, byla atraktivní a zjevně byla vhodným materiálem pro propagandu, konstatoval včera pořad britského rozhlasu BBC Radio Four Woman's Hour a pokračoval: Jak Jessica vystupovala v americké televizi v nejrůznějších talk shows, kde dělala reklamu své knize, byla to propaganda. Lynchová se však vyjádřila, že Pentagon udělal chybu, když z ní dělá "hrdinku", "která byla sice přemožena, ale při tom bojovala až do poslední chvíle." Shrnujeme základní informace a diskusi z tohoto pořadu. Základní informace a zvukový záznam v angličtině ZDE
|
13. 11. 2003
Movimiento Peronista Montenero (MPM) -- Perónistické montoneristické hnutí založili socialističtí příznivci Juana Dominga Peróna kolem roku 1970. Název pochází z argentinské historie. Původně se tak v 19. století nazývaly povstalecké jezdecké oddíly, bojující za nezávislost. Montoneros doufali, že se J. Perón vrátí ze španělského exilu a promění Argentinu v "socialistickou vlast". Perónova vláda v letech 1946-55 byla sice fašistická, ale provedla řadu progresivních reforem. |
13. 11. 2003
Tiemto ještě práva země české práv jiných zemí okolních vyššije jsú, že v jiných zemiech a cizích súdiech lidé dlúho k slyšení nepřicházejí a v mnohých letech o své pře rozsúzeni nebývají a žádný o své věci brzo konce nebéře, a kdo se o malú věc súdí, prvé ji na doktory a na řečníky - ty, ktož od lidí mluvie - utratí, než jí súdem dosáhne; ale v Čechách každý v jednom roce, a druhdy prvé, konec béře o svú při bez všech velikých nákladóv, beze všech daróv, poct a alafancóv, kterýchž žádný český súdce nechce bráti; a takové pocty a dary, by pak bohaty přieliš byly, za hanbu a za neslušnost, za potupu a za podezřenie sobě kmetové a súdce zemští pokládají.
Viktorín Kornel ze Všehrd, O právech, sudiech i o dskách země české knihy devatery: Předmluvenie (1499) Vysvětlivky: |
12. 11. 2003
Európska komisia prezentovala 11. novembra svoju Bielu knihu pre vesmír, ktorá poukazuje na významnú úlohu vesmírnej politiky v zvyšovaní konurencieschopnosti EÚ. Vesmírna politika sa stala kľúčovým komponentom implementácie EÚ politík, osobitne v oblastiach ako sú udržateľný rast, životné prostredie, doprava a informačná spoločnosť. Vesmírne zariadenia reagovali aj na rastúcu potrebu v oblasti bezpečnosti občanov a obrany. |
13. 11. 2003
Motto: Ktož jsú boží bojovníci a zákona jeho... Jistebnický kancionál Abych o vánocích 2003 neplnil opět veřejnou službu čtenářům Britských listů jako před třemi lety ve sněhu a zimě na Kavčích horách monitorováním manipulovaného davu "koncesionářů", zveřejňuji pro srovnání s původním textem 10 bodů "Výboru na obranu veřejnoprávních médií" s předstihem alternativní znění téhož textu. Tento text není určen k podpisu a militantnímu prosazování postulátů v něm obsažených, ale k zamyšlení a kritické reflexi. Komu patří které znění 10 bodů, je test pro inteligentní čtenáře. Veřejnoprávní média - média veřejné služby TÉMA BL
EU a sdělovací prostředky v postkomunistických zemích TÉMA BL
Digitalizace sdělovacích prostředků TÉMA BL
Televizní rebelie 2000-2001 FOTOREPORTÁŽ |
1. 11. 2003
Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v říjnu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 4902,60 Kč 15 osob. Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
15. 11. 2003 | Digitalizace na rozcestí - vidět dopředu znamená i vědět | Štěpán Kotrba | |
15. 11. 2003 | BBCi: internetové stránky společnosti BBC | Jan Čulík | |
14. 11. 2003 | Návštěva u Dostála: pocit absolutní beznaděje a studu, něco jako v případě domácího násilí | ||
14. 11. 2003 | O pádu komunismu: Jak jsem zažil dobu před čtrnácti lety | Jan Čulík | |
14. 11. 2003 | Kde jste byli, když padla berlínská zeď? | Martin D. Brown | |
14. 11. 2003 | Historie: Co vedlo k pádu komunismu: Vánoce v Praze roku 1988 | Jan Čulík | |
14. 11. 2003 | Z historie rozkladu komunismu v Československu: Pražská zima 1989 | Jan Čulík | |
14. 11. 2003 | Mravní pluralismus kapitalismu | Oskar Krejčí | |
13. 11. 2003 | Jessica Lynch a mýtus americké vojákyně | ||
13. 11. 2003 | Ještě jednou o českých reakcích na zprávu UNICEFU o dětské prostituci v ČR | Jan Hošek |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
15. 11. 2003 | Digitalizace na rozcestí - vidět dopředu znamená i vědět | Štěpán Kotrba | |
15. 11. 2003 | Sporné rozhodnutí parlamentní komise o budoucnosti veřejného rozhlasu a televize | Jan Čulík | |
15. 11. 2003 | BBCi: internetové stránky společnosti BBC | Jan Čulík | |
13. 11. 2003 | Deset bodů na obranu médií veřejné služby před Břéťou Rychlíkem a jeho přáteli... | Štěpán Kotrba | |
8. 11. 2003 | Ústup televizních revolucionářů bez boje | Štěpán Kotrba | |
30. 10. 2003 | ČT nebude ve svém přímém přenosu nijak komentovat vlastní obsah soudního jednání | ||
30. 10. 2003 | Navzdory vzniklé kontroverzi trvá Šámal na soudním mediálním představení | Jan Čulík | |
29. 10. 2003 | Zajímavá dramaturgie: Božská Ema pro sváteční večer na ČT 1 | Jan Čulík | |
29. 10. 2003 | Srba a ČRo: Mediální bublina roste | Štěpán Kotrba | |
27. 10. 2003 | K čemu povede "televizní přenos" procesu se Srbou | Tomáš Pfeffer |
Práva homosexuálů | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 11. 2003 | Festival MEZIPATRA 2003 | ||
2. 10. 2003 | Nepovedená koláž ČT: Homosexuální karneval-heterosexistický parlament | Věra Sokolová | |
9. 9. 2003 | Ještě jednou o "léčbě homosexuality" | Vojtěch Polák | |
9. 9. 2003 | Homosexualita a potraty: Objektivní fakta versus subjektivní interpretace | Pavel Mareš | |
5. 9. 2003 | O možnosti "léčit" homosexualitu: mýlí se pan Mareš | Vojtěch Polák | |
4. 9. 2003 | "Někomu pomůže, nikomu neublíží" | Josef Veger | |
3. 9. 2003 | O homosexualitě: Omyly pana Žaloudka | Pavel Mareš | |
28. 8. 2003 | Gayové nepotřebují registrované partnerství | ||
27. 8. 2003 | Jak se pletou odpůrci leseb a gayů | Petr Žaloudek / Fid | |
18. 8. 2003 | Malá provokativní poznámka nejen k homosexualitě | Aleš Kubeczka |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 11. 2003 | Jessica Lynch a mýtus americké vojákyně | ||
7. 11. 2003 | Ženská práva jsou lidská práva | ||
26. 9. 2003 | Nigerijka nebude ukamenována | ||
5. 9. 2003 | Pavel Mareš a potraty -- méně argumentů je někdy více | Pavel Urban | |
3. 9. 2003 | Náboženství je duševní choroba | ||
15. 8. 2003 | Odmítání interrupcí - žádný pokrok od roku 1588 | Anna Čurdová | |
30. 7. 2003 | Interrupce - odrhovačka o vraždě neviňátek | Anna Čurdová | |
10. 7. 2003 | Plávajúca potratová klinika | Sylvia Porubänová | |
4. 7. 2003 | Ústav pro čistotu rasy | Robert Pokorný | |
2. 7. 2003 | Interrupce ano, nebo ne? | Josef Veger |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 11. 2003 | Jessica Lynch a mýtus americké vojákyně | ||
7. 11. 2003 | Mohl by být Tony Blair kvůli válce Iráku pohnán před soud? | ||
3. 11. 2003 | Američané brzy spustí svou vlastní televizi pro Blízký a Střední východ | Martin Kloubek | |
3. 11. 2003 | Patnáct Američanů zahynulo v Iráku při sestřelení vrtulníku | ||
3. 11. 2003 | Iráčané mají dobrý důvod k povstání | ||
22. 10. 2003 | Human Rights Watch: Američané od května zabili v Iráku 20 nevinných civilistů | ||
21. 10. 2003 | Pentagon byl varován, že po válce v Iráku vznikne chaos | ||
20. 10. 2003 | Irák: Cesta k šílenství | ||
16. 10. 2003 | "George W. Bush je omezenec a podvodník" | ||
15. 10. 2003 | Poker ajatolláhov a Saddámovi teroristi |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 11. 2003 | Kouř | Jaroslav Hutka | |
2. 10. 2003 | Eliška | Jaroslav Hutka | |
23. 9. 2003 | Smrt sbližuje, v lidském popelu není rozdíl 80 let od narození Ladislava Fukse |
Štěpán Kotrba | |
19. 9. 2003 | Česká próza za poslední rok: Zklamání, frustrace a marketingová manipulace | Viktor Šťástka | |
17. 9. 2003 | Vynikající Hrabal v Českých Budějovicích - lidi z Prahy to neznali | Jan Čulík | |
17. 9. 2003 | Hrabal je v Budějovicích dobrý, ale město chce omezovat divadlům dotace | ||
17. 9. 2003 | Veb Járy Cimrmana na doméně AT | ||
28. 8. 2003 | Nové číslo Textů | ||
11. 7. 2003 | Jungmannovy Hudlice 230 let od narození slavného rodáka | Jaroslava Čajová | |
7. 7. 2003 | Prague Spring - Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí | Petr Fiala |