V průběhu šesti let hospodaření této organizace se dařilo objekty nejen opravovat, a to velmi kvalitně, jak o tom svědčí vyjádření odborníků, dařilo se i hledat koncepční řešení. Díky dobrému hospodaření disponovala organizace naplněnými fondy, takže byla připravena řešit i nenadálé havarijní situace nebo mohla zaměstnancům navýšit plat o nenárokové složky, osobní hodnocení či odměny.

Ředitelka této organizace Marie Šindelková se mnohokrát snažila (dopisy jsou archivovány) o návštěvu u Vás, aby alespoň zčásti vyrovnala možnosti naší organizace s možnostmi, které byly otevřeny památkovým ústavům - čerpání z různých fondů, přidělování investičních prostředků -- a nakonec aby Vás informovala o záležitostech archeologických výzkumů na Křivoklátě. Nepřijal jste ji ani jednou -- to k tomu "vylamování otevřených dveří". Naši organizaci jste sloučil s Památkovým ústavem středních Čech a ji odvolal ke 31. 12. 2000 doporučeným dopisem, doručeným 27.12.2000 bez jakéhokoliv projednání.

Tento krok byl nám i sdělovacím prostředkům zdůvodněn jako naplňování Koncepce účinnější péče o památkový fond.

Dnes po půldruhém roce pod Památkovým ústavem, nyní Národním památkovým ústavem (v průběhu dvou let jsme byli dvakrát centralizováni), jsou objekty Státních hradů Křivoklátska na pokraji havarijního stavu, některé jejich části už v havarijním stavu jsou, téměř se zastavily práce stavební údržby. Práce, které neznamenají odstranění havarijních situací vůbec nepřicházejí v úvahu a ani vzniklé havárie nejsme schopni řešit včas, což pak vede k nárůstu finančních prostředků na jejich odstranění.

Vše podléhá oběžníkovému systému od objektu na pražská pracoviště, kde se cestou ztratí nejen osobní odpovědnost kohokoliv za cokoliv, ale často i dokument sám (faktura, návrh smlouvy, žádost o rozhodnutí, dopis a podobně).

Velká většina písemnosti zůstává bez odpovědi. Dříve jsme vykonávali veškeré činnosti, které souvisí se správou a opravami objektů sami s jednou účetní pro celou organizaci. Dnes tyto činnosti vykonávat nesmíme. Vedení středočeského ústředního pracoviště si tento systém na úseku správy majetku nastavilo směrnicemi, kterými si přidělilo pravomoci a uměle stanovilo svou potřebnost. Systém je zcela nepružný a v mnoha případech kontraproduktivní -- je například překážkou v komunikaci s odbornými odděleními ústavu, která dříve za Státních hradů Křivoklátska fungovala, dle našeho názoru velmi dobře, přímou cestou danou zákonem každému vlastníku a správci zapsané kulturní památky. Zřízením Národního památkového ústavu byly pravomoci jak na úseku správy objektů, tak ve výkonu odborné památkové péče téměř úplně centralizovány, což vede k jejich postupnému hroucení.

Za Státních hradů Křivoklátska měli všichni zaměstnanci této organizace osobní příplatky a dostávali odměny. Pod Národním památkovým ústavem mají všichni nižší platy, nenárokové složky platu a odměny nepobírají, protože ústav má údajně nulový fond odměn.

Všechna výše uvedená srovnání lze poměrně snadno dokladovat.

Ptáme se Vás, pane ministře, jak naplňujete Koncepci účinnější péče o památkový fond, kterou zpracovalo Vaše ministerstvo? Jak to, že nevoláte ke zodpovědnosti úředníky Vašeho ministerstva (například ředitele odboru památkové péče Jana Kaigla) za krizi, do které se dostala státní památková péče a kulturní památky spravované státem?

Díky své profesi jsme zvyklí hledat paralely minulosti a přítomnosti. Zřízení Národního památkového ústavu je paralelou více než zřejmou. Vznikla instituce socialistického typu, která přináší centralizaci moci, záměrnou nepřehlednost kompetencí a zodpovědnosti, kumulaci rozhodovacích pravomocí a investic do několika rukou. Tato koncepce má patrně za cíl zlikvidovat odbornou památkovou péčí naprosto nepružným systémem a postupně památkové objekty, vyjma několika "státem sledovaných staveb", které budou ozdobou a demonstrací této moci, zatímco ty na okraji jejího zájmu, či zájmu některých pracovníků, se budou rozpadat.

Jistě Vám byl nepohodlný příklad Státních hradů Křivoklátska, které jako samostatná organizace dokázaly řešit problémy na svěřených objektech, aniž k tomu potřebovaly nepružný aparát Památkového ústavu na úseku správy majetku, a proto musela být tato organizace zrušena.

Zákon ukládá všem vlastníkům kulturních památek, aby o ně řádně pečovali. Tvrdíme, že špatnou péčí o památky, kterou nelze svádět na nedostatek finančních prostředků, ale zejména na naprosto nesystémové hospodaření, dochází ze strany MK ČR k porušování zákona. A stejný systém vede ke ztrátě prestiže a fungování odborné památkové péče.

Marie Šindelková, kastelánka hradu Křivoklát

JUDr. Petr Zemánek, kastelán hradů Točník a Žebrák

Jiří Sobek, kastelán hradu Krakovec

Luboš Vokoun, správce Hamousova statku ve Zbečně

NPÚ, Státní hrady Křivoklátska, správa hradu Křivoklát

Tel./fax: 313 558 440, 120

Křivoklát, 6. 10. 2003

Pane ministře,

ředitel odboru památkové péče ing. arch. Kaigl mi zaslal písemnou pozvánku na jednání s Vámi na pátek 10. října 2003.

V telefonickém rozhovoru dne 13.srpna jste mi přislíbil, že přijmete všechny čtyři signatáře otevřeného dopisu a tak jsme to do této chvíle chápali a 14.srpna i presentovali sdělovacím prostředkům. Kolega JUDr. Petr Zemánek, vedoucí správy hradů Točník a Žebrák, ověřoval ve Vašem sekretariátu, zda nedošlo k omylu nebo zda snad pozvání neplatí pro všechny čtyři podepsané, bylo mu však potvrzeno, že k setkání jsem pozvaná pouze já.

Je sice pravda, že jsem z pověření svých tří kolegů dopis odeslala, ale nejsem stanovena mluvčí vedoucích správ památkových objektů pobočky Státní hrady Křivoklátska.

Nyní jsem svými kolegy pověřena požádat vás, abyste přijal všechny čtyři signatáře, jak jste přislíbil.

Děkuji Vám a jsem s pozdravem

Marie Šindelková

vedoucí správy hradu Křivoklát

správa Státních hradů Křivoklátska

Vážený pan

Pavel Dostál

ministr kultury České republiky

Otevřený dopis ministru kultury Pavlu Dostálovi

Pane ministře

Obracím se na vás jako občan České republiky. Ministr kultury Pavel Dostál

Ministerstvo kultury ČR

Maltézské náměstí 1

Praha 1

prostřednictvím

Generálního ředitele

Doc. PhDr. Jiřího Kotalíka, Csc.

Valdštejnské náměstí 3

118 01 Praha 1 -- Malá Strana

Křivoklát, 15.října 2003

Pane ministře.

V návaznosti na jednání, které proběhlo na ministerstvu kultury 10.října 2003 vás žádám o podání vysvětlení k poslednímu odstavci tiskové zprávy, které obsahuje několik zcela nepravdivých prohlášení.

Důrazně prohlašuji:

1. Marie Šindelková sama neučinila v bývalé příspěvkové organizaci žádná rozhodnutí, která by byla v rozporu se zákonem.

2. Marie Šindelková sama nezpůsobila státu škody ve výši téměř 500.000,- Kč