4. 12. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Otakar Motejl
4. 12. 2002

V obskurní ukázku formalizovaného práva, vítězícího nad smyslem právních předpisů, úmyslem tehdy ještě krotce reformního komunistického zákonodárce, ale i zdravého rozumu se vyvinul případ, který hýbe pověstí jednoho z dosud důstojných kandidátů na prezidenta, ombudsmana Otakara Motejla. Tehdy před více než třiceti lety nezvítězila spravedlnost, ale pokřivená logika komunistického práva v hlavě sice nestranického, ale precizně snaživého, formalistického právníka. Nikoliv pokora a úcta před oběťmi bývalého bezpráví, ale zpupná bolševická arogance vševědoucnosti, i když ta smrtelně nemocná chuděra spravedlnost stále ještě zvítězit mohla. Měli ji totiž v rukou tři "spravedliví", které tehdejší Federální shromáždění pověřilo, jako Pilát Pontský, úklidem. Psal se rok 1969 a 1970...

Zvětšte si ve zvláštním okně celý rozsudek Britským listům se podařilo shromáždit některé exkluzivní dokumenty, svědčící o poměrech ve zvláštním senátu, zřízeném Federálním shromážděním proto, aby napravil nejkřiklavější případy porušení zákonů, ke kterým došlo v souvislosti s vykonstruovanými procesy z padesátých let. Namísto rehabilitace perzekvovaných se tříčlený senát, v tomto případě za předsednictví dr. Otakara Adamce, ve kterém byl členem dr. Miloš Horák a dr. Otakar Motejl, pozdější předseda Nejvyššího soudu, současný ombudsman a Špidlův kandidát na prezidenta, zasadil o zrušení některých zprošťujících rozsudků soudů nižších instancí. Paradoxem historie bylo to, že obětí posmrtné "rehabilitace" zvláštního senátu v roce 1970 se stal mimo jiné František Klaban, otec současného čestného předsedy sociální demokracie Slavomíra Klabana, sociálně demokratický funkcionář, odsouzený spolu s dalšími osmi sociálními demokraty za vykonstruované zločiny vyzvědačství, velezrady a ohrožování zásobování v roce 1954. Otec čestného předsedy strany, jejíž výkonný předseda dnes navrhuje dr. Motejla za prezidenta. Ti lidé, odsouzeni do komunistických žalářů a věznění dlouhá léta, byli už krátce předtím Krajským soudem a posléze Nejvyšším soudem rehabilitováni, a po stížnosti předsedy Nejvyššího soudu "pro porušení zákona" rozhodoval tento zvláštní tribunál, "soud posledního odvolání". Rozhodl tak, jak rozhodl. Historie napíše jeho rozsudky krvavým písmem do dějin a ti tři soudci si budou muset srovnat se svým svědomím, pod co se dobrovolně podepsali.

Zvětšte si ve zvláštním okně celý dopis Otakar Motejl své názory z roku 1970 arogantně obhajoval ještě v roce 1994, tehdy jako předseda Nejvyššího soudu, v dopise, zaslaném jako odpověď synovi postiženého, Slavomíru Klabanovi. V dopise hovoří o "historické spravedlnosti", kterou patrně stavěl nad konkrétní pomoc a rehabilitaci umučených či uvězněných. Otec Slavomíra Klabana se díky neodvolatelnému, konečnému rozsudku tří "spravedlivých" z roku 1970 dočkal spravedlnosti in memoriam až po roce 1989...

Nechceme vás unavovat právním rozborem, jak to učinil před časem Petr Uhl na obranu současného šéfa své manželky v komentáři "Klaban kontra Motejl" 6. listopadu 2002 v Právu, kde Klabana nazval nevraživým nešťastným člověkem. Nechceme vás unavovat ani planým žvaněním Stanislava Grosse v článku podepsaném šifrou Alexandra Mitrofanova (alm), též v Právu. V tomto případě naštěstí neplatí, že "každý odpustí, neboť neví, kdy lze odpustit a která vina přetrvá - třeba věky". A tak namísto právních rozborů či komentářů necháváme hovořit samotné dokumenty, které snad ani Vladimír Špidla, Petr Uhl či ministr Gross nemohli vidět. Protože sebeumněji napsaný komentář by nedokázal hovořit tak přesvědčivě jako tři soudci, tvořící tehdy, před třiceti dvěma lety, "spravedlnost".

(Další případy "přezkumných rozsudků" zvláštního senátu z let 1969 - 70, ve kterém zasedal soudce Motejl, ještě stále prověřujeme.)

Sloupek

Jsem si vědom, že zveřejněním dokumentů o tom, že Otakar Motejl se v roce 1970 podílel na zrušení rehabilitačních rozsudků nad lidmi, kteří byli nespravedlivě odsouzeni v době stalinského teroru do vězení, může být Štěpán Kotrba obviněn, že se snad snaží ovlivnit, kdo se má či nemá stát kandidátem na českého prezidenta. Zejména proto, že Kotrba otevřeně přiznává, že má blízko k myšlenkám sociální demokracie, i když vůči této straně zastává zcela nedisciplinovaný, až anarchistický postoj. Britské listy se přirozeně s Kotrbovými postoji vůči sociální demokracii neztotožňují, i když považují interní informace, které Štěpán Kotrba zveřejňuje o situaci v této straně, za užitečné z hlediska veřejného zájmu.

Bez ohledu na možné Kotrbovy touhy o tom, kdo by měl či neměl být kandidátem na prezidenta, bylo však nemožné dokumenty o tom, že se Otakar Motejl v roce 1970 podílel na zrušení rehabilitačních rozsudků nevinně odsouzených lidí, nezveřejnit. Britské listy nemají preference ohledně toho, kdo by měl či neměl být budoucím českým prezidentem, měli jsme však tyto dokumenty zatajit?

Bylo by to etické? Jaké pocity by asi měli stařečci z klubu K 231 (organizace, existovala krátkodobě v roce 1968 a hájila zájmy lidí, nespravedlivě odsouzených v padesátých letech), kdyby viděli na Hradě člověka, soudce, osobu údajně nestrannou a spravedlivou, která se zkompromitovala zrušením rehabilitací nevinně odsouzených osob?

Prý má v České republice nějakého kostlivce ve skříni skoro každý. Je však přijatelné, aby byl člověk s tímto kostlivcem ve skříni prezidentem České republiky? Ať jsou jsou případné právní argumenty jakékoliv, zdá se vám etické, že se člověk, který se uchází o funkci prezidenta České republiky, byl ochoten se jako právník začátkem normalizačního období podílet se na "přezkoumávání" rehabilitačních rozsudků v tehdejší komunistické justici? Nebyl by slušný člověk dal od takové práce v letech 1969 - 1970 ruce pryč?

Jsem přesvědčen, že je to z etického hlediska nepřípustné. Jinak mě nezajímá, zda se stane kandidátem na prezidenta kdokoliv.

3. 12. 2002
"Všichni měli strach. Proto stačilo, když někdo řekl, že schvaluje atentát na Heydricha a to už byl rozsudek smrti," svědčila ve filmu Zdena Němcová německy britskému reportérovi a pak pokračovala česky: "Každou chvilku jsme slyšeli, že je z našeho okolí někdo popravený. Čili žili jsme ve stálém strachu a hrůze. Ale teď se začali vracet lidé z koncentračního tábora, zničení, kteří nám umírali na očích, ti nejlepší. Jsem věřící katolička, chodím do kostela. V životě jsem nikomu neublížila. Ale když jsme viděli ty naše oběti těch nejlepších lidí, pane redaktore, já snad bych byla i tenkrát sama schopna vraždit. My jsme ty Němce tak strašně nenáviděli, že jsme nenáviděli zvuk německého jazyka."

V úterý v 21 hodin vysílal "intelektuální" digitální televizní okruh BBC 4 čtyřicetiminutový dokumentární film dlouholetého reportéra BBC Charlese Wheelera o Benešových dekretech. Film striktně dodržel zásady nestrannosti: nejprve prezentoval na prostoru cca 18 minut postoj sudetoněmecké strany (do tohoto bloku byly implicitně zařazeny i názory Jiřího Peheho a Pavla Tigrida) a pak názory "české" strany (představované zejména lidmi, dodneška ztraumatizovanými nacistickým, německým útlakem). V závěru se pořad pokusil o shrnutí, analýzu a profesionální úsudek ohledně toho, co může znamenat problém vyhnání Němců z Československa a Benešových dekretů pro vstup dnešní ČR do Evropské unie. Dospěl k názoru, že nic moc. Viz níže:

4. 12. 2002
Politujte Německo: většinou bývá karikováno jako země s militaristickými instinkty, avšak během posledních měsíců ji americký prezident Bush obviňuje z pacifismu. Z washingtonských vládních kruhů se šíří nepřímé hrozby, že vzhledem k tomu, že se nechce Německo podílet na zásahu proti Iráku, přijde zřejmě o trvalé křeslo v Radě bezpečnosti OSN. O německých pacifistických postojích a o frustraci americké vlády z nich se dočteme v úterním článku Jonathana Steela v deníku Guardian (viz zde).
4. 12. 2002
Spojené státy by neměly vést válku proti Iráku bez jednoznačné podpory Organizace Spojených národů, sdělil časopisu The Nation německý filozof Jürgen Habermas (podrobnosti v angličtině viz zde):
4. 12. 2002

Přešlapování okolo bezpečnostně rizikového umístění americké rozhlasové stanice RFE-RL je zdá se u konce. Americký vlk se nažere a česká koza zůstane snad celá. Díky iniciativě některých jednotlivců a díky kladnému stanovisku městské části Praha-Kunratice má přesun "Svobodky" z centra Prahy proběhnout do místa klidného - do rozestavěného areálu ZŠ Flora na sídliště Jižní město II.

Starostka městské části Kunratice paní Ing. arch. Kabelová prý dokonce prohlašuje, že "místní spoluobčané vítají možnost umístění byť části RFE/RL na katastru jejich obce"...

Nechápu, jak dospěla starostka k tomuto prohlášení a nechápu, co vlastně řekla o podstatě problému a jeho bezpečnostních aspektech svým spoluobčanům. Projednávalo změnu územního plánu či návrh dislokace RFE do Kunratic vůbec obecní zastupitelstvo? Stěhovat by se totiž měly ty nejnebezpečnější části stanice - redakce, vysílající do zemí s islámským náboženstvím. Minimalistický požadavek americké vlády na velikost objektu je podle nejmenovaného funkcionáře RFE-RL 20.000 - 30.000 m2 a na Jižním městě je k dispozici pouze 8 000 m2 ... Riziko teroristického napadení Jižního města je ale stejné, jako u objektu v centru Prahy, o němž ministr nedávno vnitra prohlásil, že nebezpečí stále trvá v neměnné intenzitě.

Američané sice uznávají, že dislokace islamistické propagandy do centra Prahy je možná neúnosná a že v okolí Krčského lesa prý takové nebezpečí nehrozí. Situace je ale, zdá se, jiná. Bezohlednost amerického stanoviska je o to větší, že okolí je obytným územím pro nezanedbatelnou část Pražanů, kteří jsou tak ohroženi stejně, jako byli turisté na Muzeu a objekt ZŠ Flora je určen k účelu vysokého školství, nikoli opevněného objektu americké vysílačky.

Ministerstvo zahraničí, které má na starosti stěhování RFE/RL, přitom ještě nedávno mlžilo, že nebezpečné vysílání přestěhuje mimo Prahu, nejlépe do některého vojenského újezdu. Nyní je pravděpodobně všechno jinak.

4. 12. 2002
Z hľadiska chaosu okolo verejnoprávnych televízií, bolo asi škoda deliť Československo - v oboch našich krajinách je približne rovnaký. Neblahú tradíciu Slovenskej televízie, mať v priemere každý porevolučný rok nového riaditeľa, neporušili politici ani tentoraz. Zaujímavé bude sledovať výberové konanie na uprázdnený post, do ktorého prišlo enormné množstvo niekedy až bizarných prihlášok. Rozhodnú ale s najväčšou pravdepodobnosťou zas iné, než odborné kritériá.
3. 12. 2002
Pojem "exilová literatura" je naprosto běžný, ale přesto je občas - a to především v publicistické, ale i pedagogické praxi - používán ne zcela jednoznačně. Následující úvaha se bude zabývat obdobím od srpna 1968 do počátku 90. let, v němž byl počet novodobých českých exulantů neobvykle vysoký a ve kterém se proto česká exilová literatura rozvíjela s nebývalou intenzitou. Kvůli snadnější orientaci v rozmanitém a proměnlivém kontextu bude užitečné pokusit se hned v úvodu o vystižení jistých nepřesností v soudobém úzu a o pojmenování základních podob soudobé české exilové literatury:
29. 11. 2002

Ne mocí ani silou,
nýbrž svým Duchem,
praví Hospodin zástupů

Svátek chanuka, známý též jako svátek světel, připomíná světlo v znovuočištěném jeruzalémském Chrámu, zapálené po historickém vítězství v povstání Židů proti jejich násilné helenizaci Syřany za krále Antiocha Epifana. Židé tehdy povstali, aby svrhli Antiochovy modly. Vybojovali si ale svobodu...

3. 12. 2002
"U cizinců, kteří přijíždějí v těchto dnech do České republiky, policisté na státních hranicích nalézají různé předměty, jako jsou například: dlažební kostky, pytle se šrouby, umělá krev, baseballové pálky, sekyry, tesáky, ozvučovací techniku, pistole na paintball, plynové pistole, spreje, plynové masky." Tak pravila 21. 11. 2002 poručice Bc. Klára Krejčí. Pokud by vás zajímalo, kdeže to Klára Krejčí pracuje, tak jako tisková mluvčí Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie. Není nad snaživé jedince. Záhadou zůstává, proč by žulové dlažební kostky museli importovat odpůrci NATO do Prahy, když je jimi Praha dlážděna a stačí jeden český, v Čechách vyrobený pajcr, česky páčidlo na jejich vydloubání z nejbližšího chodníku...

Naštěstí novináři měli víc soudnosti i rozumu než tisková poručice a tak největší perly PR odddělení vnitra zůstaly pouze zlatým hřebem policejních internetových stránek. [ŠOK]

3. 12. 2002
To, že stoupenci mezinárodní svaté války proti Západu zatáhli do "války proti terorismu" Izrael, a to týden před tím, kdy Irák má vyhlásit, jaké má zbraně hromadného ničení, je opravdu děsivé. A ještě děsivější je to, že západní politikové nemají tušení, že nebojují proti teroristické organizaci, ale proti myšlence.

Je to velkým kacířstvím říci to v otevřených společnostech, takže, řekněme to jen tiše, ale za poslední čtyři roky se nahromadilo množství důkazů, že terorismus často - funguje. A funguje v globálním měřítku, argumentoval v neděli 1. 12. v týdeníku Observer jeho zahraničněpolitický editor Peter Beaumont:

2. 12. 2002
Příjmy od čtenářů - sponzorů za měsíc listopad byly 5321 Kč a 70,97 euro, výdaje pouze 457 Kč, zůstatek vzrostl na 15 640 Kč a 70,97 eur. Není to mnoho... Všichni spolupracovníci Britských listů nyní pracují pro list dobrovolně bez nároku na odměnu či dokonce na režii své práce, kterou si hradí stále sami ze svého. Tento stav začíná být ale dlouhodobě neudržitelný, zvláště tehdy, když chceme čtenářům dodávat obrazové informace ve vysoké kvalitě, ojediněle i videa či zvuk. Britské listy např. pokrývaly proběhlý summit NATO a protesty v pražských ulicích několika dobrovolnými fotoreportéry. Výsledkem je rozsáhlé fotozpravodajství v galeriích. To vše bez nároku na rozpočet Britských listů, i když nákady se pohybovaly v tisících. Veškeré fotografie nabízíme v originálním rozlišení, což je na webu poměrně unikátní...

Pokuste se tedy zlepšit finanční situaci Britských listů i vy, kteří jste je doposud sice četli, ale nepřispěli. Zaplatíte si tak jen to, co využíváte stále solidárně zdarma - námi veřejně poskytovanou a vámi přijímanou službu - nezávislý zdroj informací i místo pro své diskuse.

Většina ze čtenářů Britských listů nepatří mezi nemajetné, naopak. Jsou mezi vámi majitelé a ředitelé firem, poslanci, senátoři i vládní úředníci. Je slušné váš trvalý zájem o Britské listy podpořit, protože ony tu jsou pro vás a bez vaší spouúčasti nebudou. Za poslední měsíc poskytlo z průměrného denního počtu cca 5500 čtenářů (přibližně 3500 osob čte každý všední den BL na webu, cca 2000 osob dostává Britské listy emailem) finanční příspěvek na provoz BL cca 10 lidí.

Výpisy z bankovního konta Občanského sdružení Britské listy budeme aktualizovat v následujících několika dnech, jakmile to bude časově a technicky možné.

Trestní oznámení, které jsme podali na bývalého jednatele OSBL, Tomáše Pecinu, pro podezření ze zpronevěry, prošetřuje stále kriminální služba Policie ČR.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558). Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

2. 12. 2002
18. 6. 2004

Ceník reklamy na BL

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
4. 12. 2002 Nechcete-li, aby se o něčem psalo, nedělejte to Jan  Čulík
4. 12. 2002 Bylo možné o Motejlovi mlčet? Jan  Čulík
4. 12. 2002 Otakaru Motejlovi:
Jděte už konečně k čertu, pane Spravedlivý!
Štěpán  Kotrba
4. 12. 2002 Pacifistické Německo štve Ameriku   
3. 12. 2002 BBC: Vyhnání Němců je tématem minulosti   
3. 12. 2002 Terorismus funguje   
3. 12. 2002 EU rozšířila zákaz reklamy na tabákové výrobky   
3. 12. 2002 Amnesty International kritizovala dokument britské vlády o Iráku   
3. 12. 2002 O české exilové literatuře: Problém identity mezi domovem a cizinou Martin  Pilař
3. 12. 2002 Investigace nebo propaganda? Jan  Čulík

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
4. 12. 2002 Habermas o Evropě, USA a o Iráku   
4. 12. 2002 Je-li Saddám Husajn takové monstrum, proč jsme ho vyzbrojili a obchodovali s ním?   
3. 12. 2002 Terorismus funguje   
2. 12. 2002 Šaron se dostal do pasti: umožnil bin Ladenovi určovat scénář války proti terorismu   
29. 11. 2002 Proč Američané tolerují saúdský terorismus?   
26. 11. 2002 Z Jugoslávie se pašují zbraně do Iráku   
25. 11. 2002 NATO: žádná vize v Praze   
22. 11. 2002 Donald Rumsfeld o invazi proti Muži na Měsíci   
21. 11. 2002 Generální tajemník OSN se střetl s USA ohledně Iráku   
20. 11. 2002 Boston Globe: Američané nejsou schopni vybudovat globální impérium   

Summit NATO v Praze RSS 2.0      Historie >
26. 11. 2002 Summit - Havlův nedramatický epilog Josef  Trnka
25. 11. 2002 NATO: žádná vize v Praze   
25. 11. 2002 Nejistota: jaká bude budoucnost NATO a sjednocené Evropy?   
25. 11. 2002 Ze summitu NATO: kdy se hodí francouzština   
25. 11. 2002 Už se to láme... Jan  Čulík
22. 11. 2002 NATO: Pražští vyděrači   
21. 11. 2002 Zakázaná zbraň: slova Fabiano  Golgo
21. 11. 2002 Svět, NATO a my Petr  Kužvart
21. 11. 2002 NATO ztratilo nepřítele a hledá novou roli   
21. 11. 2002 Falešné dredy
aneb jak nevyšel pokus o policejní transparent
Jindřich  Lukáš

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
4. 12. 2002 Nával do televízneho kresla Lubomír  Sedláčik
3. 12. 2002 Investigace nebo propaganda? Jan  Čulík
2. 12. 2002 Zákon o ČT anebo jablko sváru? Vladimíra Al-Maliki Levá, Lubomír Brožek
2. 12. 2002 Veřejná služba a televizní prostituti Jan  Paul
28. 11. 2002 Otevřený dopis pěti členům Rady ČT, kteří se zasloužili o setrvání Jiřího Balvína ve funkci generálního ředitele ČT   
28. 11. 2002 ČT: zvykové právo a kamarádšoft Jan  Čulík
28. 11. 2002 K dopisu FITESU a ARASU Štěpán  Kotrba
28. 11. 2002 Situace je jiná než za Chmelíčka Jana  Dědečková
28. 11. 2002 Nekvalitní dokument Jana  Dědečková

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
27. 11. 2002 Nigérie: má být popraven novinář   
27. 11. 2002 Feminismus, muslimský fundamentalismus a soutěž Miss World - už jen v třetím světě   
26. 11. 2002 V Londýně nebo v Africe, soutěž Miss World je stále ponižující   
21. 10. 2002 Sex nebo vztah?   
2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
29. 9. 2002 Feminismus - zbraň ženské emancipace Jean Bethke Elshtain
23. 9. 2002 Feminismus jako "mediální bublina" Eva  Presová
22. 9. 2002 Británie: další smrt malého dítěte, další selhání sociálních služeb   
17. 9. 2002 Nečisté kšeftovanie s právami žien Lubomír  Sedláčik
16. 9. 2002 Prostitutky: jsou terčem obrovské míry násilí   

Školství RSS 2.0      Historie >
26. 11. 2002 Stávková pohotovost v SOŠ na Praze 3   
20. 11. 2002 Ve jménu (vysokoškolského) zákona Topí  Pigula
30. 10. 2002 (Britské) univerzity "potřebují vybírat vysoké školné, mají-li obstát v mezinárodní konkurenci"   
11. 10. 2002 NATOidní normalizace? Účast na politickém školení je zase povinná... Václav  Votruba
9. 10. 2002 Škola včera, dnes... a možná ještě zítra Darius  Nosreti
23. 9. 2002 Skandál se známkováním britských maturit   
3. 9. 2002 Učitelé, zvedněte hlavu! Výzva k vyhlášení stávky   
2. 9. 2002 Klubko zmijí
aneb zneprůhlednění veřejné zakázky MŠMT na školení ICT koordinátorů
Jan  Wagner
30. 8. 2002 Učitelé nemohou hradit škody po povodních ze svých platů Radek  Sárközi
8. 8. 2002 Kritické myšlení   

Povodně a změna klimatu RSS 2.0      Historie >
2. 11. 2002 Karlín volá o pomoc   
21. 10. 2002 Prosba o pomoc Jiří  Svoboda
19. 9. 2002 Co chcete vědět o ochranném systému metra a bojíte se zeptat   
16. 9. 2002 IBC Pobřežní: Libor Ambrozek svým způsobem uspokojil Jaromíra Kohlíčka Štěpán  Kotrba
12. 9. 2002 Akademicky trvalá udržitelnost Topí  Pigula
11. 9. 2002 Co vlastně znamenaly nedávné záplavy Eugen  Haičman
11. 9. 2002 Obavy se potvrdily: Dioxiny ze Spolany jsou v Labi   
9. 9. 2002 Poučíme se? Tři katastrofální selhání českých vodohospodářů a nejen jich Jan  Zeman
9. 9. 2002 Pražské metro: Subterra čerpá tam, kam ji poslalo město Praha Štěpán  Kotrba, Radek Mokrý