Jsem si vědom, že zveřejněním dokumentů o tom, že Otakar Motejl se v roce 1970 podílel na zrušení rehabilitačních rozsudků nad lidmi, kteří byli nespravedlivě odsouzeni v době stalinského teroru do vězení, může být Štěpán Kotrba obviněn, že se snad snaží ovlivnit, kdo se má či nemá stát kandidátem na českého prezidenta. Zejména proto, že Kotrba otevřeně přiznává, že má blízko k myšlenkám sociální demokracie, i když vůči této straně zastává zcela nedisciplinovaný, až anarchistický postoj. Britské listy se přirozeně s Kotrbovými postoji vůči sociální demokracii neztotožňují, i když považují interní informace, které Štěpán Kotrba zveřejňuje o situaci v této straně, za užitečné z hlediska veřejného zájmu.
Bez ohledu na možné Kotrbovy touhy o tom, kdo by měl či neměl být kandidátem na prezidenta, bylo však nemožné dokumenty o tom, že se Otakar Motejl v roce 1970 podílel na zrušení rehabilitačních rozsudků nevinně odsouzených lidí, nezveřejnit. Britské listy nemají preference ohledně toho, kdo by měl či neměl být budoucím českým prezidentem, měli jsme však tyto dokumenty zatajit?
Bylo by to etické? Jaké pocity by asi měli stařečci z klubu K 231 (organizace, existovala krátkodobě v roce 1968 a hájila zájmy lidí, nespravedlivě odsouzených v padesátých letech), kdyby viděli na Hradě člověka, soudce, osobu údajně nestrannou a spravedlivou, která se zkompromitovala zrušením rehabilitací nevinně odsouzených osob?
Prý má v České republice nějakého kostlivce ve skříni skoro každý. Je však přijatelné, aby byl člověk s tímto kostlivcem ve skříni prezidentem České republiky? Ať jsou jsou případné právní argumenty jakékoliv, zdá se vám etické, že se člověk, který se uchází o funkci prezidenta České republiky, byl ochoten se jako právník začátkem normalizačního období podílet se na "přezkoumávání" rehabilitačních rozsudků v tehdejší komunistické justici? Nebyl by slušný člověk dal od takové práce v letech 1969 - 1970 ruce pryč?
Jsem přesvědčen, že je to z etického hlediska nepřípustné. Jinak mě nezajímá, zda se stane kandidátem na prezidenta kdokoliv.
3. 12. 2002
"Všichni měli strach. Proto stačilo, když někdo řekl, že schvaluje atentát na Heydricha a to už byl rozsudek smrti," svědčila ve filmu Zdena Němcová německy britskému reportérovi a pak pokračovala česky: "Každou chvilku jsme slyšeli, že je z našeho okolí někdo popravený. Čili žili jsme ve stálém strachu a hrůze. Ale teď se začali vracet lidé z koncentračního tábora, zničení, kteří nám umírali na očích, ti nejlepší. Jsem věřící katolička, chodím do kostela. V životě jsem nikomu neublížila. Ale když jsme viděli ty naše oběti těch nejlepších lidí, pane redaktore, já snad bych byla i tenkrát sama schopna vraždit. My jsme ty Němce tak strašně nenáviděli, že jsme nenáviděli zvuk německého jazyka."
V úterý v 21 hodin vysílal "intelektuální" digitální televizní okruh BBC 4 čtyřicetiminutový dokumentární film dlouholetého reportéra BBC Charlese Wheelera o Benešových dekretech. Film striktně dodržel zásady nestrannosti: nejprve prezentoval na prostoru cca 18 minut postoj sudetoněmecké strany (do tohoto bloku byly implicitně zařazeny i názory Jiřího Peheho a Pavla Tigrida) a pak názory "české" strany (představované zejména lidmi, dodneška ztraumatizovanými nacistickým, německým útlakem). V závěru se pořad pokusil o shrnutí, analýzu a profesionální úsudek ohledně toho, co může znamenat problém vyhnání Němců z Československa a Benešových dekretů pro vstup dnešní ČR do Evropské unie. Dospěl k názoru, že nic moc. Viz níže: |
4. 12. 2002
Politujte Německo: většinou bývá karikováno jako země s militaristickými instinkty, avšak během posledních měsíců ji americký prezident Bush obviňuje z pacifismu. Z washingtonských vládních kruhů se šíří nepřímé hrozby, že vzhledem k tomu, že se nechce Německo podílet na zásahu proti Iráku, přijde zřejmě o trvalé křeslo v Radě bezpečnosti OSN. O německých pacifistických postojích a o frustraci americké vlády z nich se dočteme v úterním článku Jonathana Steela v deníku Guardian (viz zde).
|
4. 12. 2002
Spojené státy by neměly vést válku proti Iráku bez jednoznačné podpory Organizace Spojených národů, sdělil časopisu The Nation německý filozof Jürgen Habermas (podrobnosti v angličtině viz zde):
|
4. 12. 2002
Přešlapování okolo bezpečnostně rizikového umístění americké rozhlasové stanice RFE-RL je zdá se u konce. Americký vlk se nažere a česká koza zůstane snad celá. Díky iniciativě některých jednotlivců a díky kladnému stanovisku městské části Praha-Kunratice má přesun "Svobodky" z centra Prahy proběhnout do místa klidného - do rozestavěného areálu ZŠ Flora na sídliště Jižní město II. Starostka městské části Kunratice paní Ing. arch. Kabelová prý dokonce prohlašuje, že "místní spoluobčané vítají možnost umístění byť části RFE/RL na katastru jejich obce"... Nechápu, jak dospěla starostka k tomuto prohlášení a nechápu, co vlastně řekla o podstatě problému a jeho bezpečnostních aspektech svým spoluobčanům. Projednávalo změnu územního plánu či návrh dislokace RFE do Kunratic vůbec obecní zastupitelstvo? Stěhovat by se totiž měly ty nejnebezpečnější části stanice - redakce, vysílající do zemí s islámským náboženstvím. Minimalistický požadavek americké vlády na velikost objektu je podle nejmenovaného funkcionáře RFE-RL 20.000 - 30.000 m2 a na Jižním městě je k dispozici pouze 8 000 m2 ... Riziko teroristického napadení Jižního města je ale stejné, jako u objektu v centru Prahy, o němž ministr nedávno vnitra prohlásil, že nebezpečí stále trvá v neměnné intenzitě. Američané sice uznávají, že dislokace islamistické propagandy do centra Prahy je možná neúnosná a že v okolí Krčského lesa prý takové nebezpečí nehrozí. Situace je ale, zdá se, jiná. Bezohlednost amerického stanoviska je o to větší, že okolí je obytným územím pro nezanedbatelnou část Pražanů, kteří jsou tak ohroženi stejně, jako byli turisté na Muzeu a objekt ZŠ Flora je určen k účelu vysokého školství, nikoli opevněného objektu americké vysílačky. Ministerstvo zahraničí, které má na starosti stěhování RFE/RL, přitom ještě nedávno mlžilo, že nebezpečné vysílání přestěhuje mimo Prahu, nejlépe do některého vojenského újezdu. Nyní je pravděpodobně všechno jinak. |
4. 12. 2002
Z hľadiska chaosu okolo verejnoprávnych televízií, bolo asi škoda deliť Československo - v oboch našich krajinách je približne rovnaký. Neblahú tradíciu Slovenskej televízie, mať v priemere každý porevolučný rok nového riaditeľa, neporušili politici ani tentoraz. Zaujímavé bude sledovať výberové konanie na uprázdnený post, do ktorého prišlo enormné množstvo niekedy až bizarných prihlášok. Rozhodnú ale s najväčšou pravdepodobnosťou zas iné, než odborné kritériá.
|
3. 12. 2002
Pojem "exilová literatura" je naprosto běžný, ale přesto je občas - a to především v publicistické, ale i pedagogické praxi - používán ne zcela jednoznačně. Následující úvaha se bude zabývat obdobím od srpna 1968 do počátku 90. let, v němž byl počet novodobých českých exulantů neobvykle vysoký a ve kterém se proto česká exilová literatura rozvíjela s nebývalou intenzitou. Kvůli snadnější orientaci v rozmanitém a proměnlivém kontextu bude užitečné pokusit se hned v úvodu o vystižení jistých nepřesností v soudobém úzu a o pojmenování základních podob soudobé české exilové literatury:
|
29. 11. 2002
Ne mocí ani silou, Svátek chanuka, známý též jako svátek světel, připomíná světlo v znovuočištěném jeruzalémském Chrámu, zapálené po historickém vítězství v povstání Židů proti jejich násilné helenizaci Syřany za krále Antiocha Epifana. Židé tehdy povstali, aby svrhli Antiochovy modly. Vybojovali si ale svobodu... |
3. 12. 2002
"U cizinců, kteří přijíždějí v těchto dnech do České republiky, policisté na státních hranicích nalézají různé předměty, jako jsou například: dlažební kostky, pytle se šrouby, umělá krev, baseballové pálky, sekyry, tesáky, ozvučovací techniku, pistole na paintball, plynové pistole, spreje, plynové masky." Tak pravila 21. 11. 2002 poručice Bc. Klára Krejčí. Pokud by vás zajímalo, kdeže to Klára Krejčí pracuje, tak jako tisková mluvčí Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie. Není nad snaživé jedince. Záhadou zůstává, proč by žulové dlažební kostky museli importovat odpůrci NATO do Prahy, když je jimi Praha dlážděna a stačí jeden český, v Čechách vyrobený pajcr, česky páčidlo na jejich vydloubání z nejbližšího chodníku...
Naštěstí novináři měli víc soudnosti i rozumu než tisková poručice a tak největší perly PR odddělení vnitra zůstaly pouze zlatým hřebem policejních internetových stránek. [ŠOK] |
3. 12. 2002
To, že stoupenci mezinárodní svaté války proti Západu zatáhli do "války proti terorismu" Izrael, a to týden před tím, kdy Irák má vyhlásit, jaké má zbraně hromadného ničení, je opravdu děsivé. A ještě děsivější je to, že západní politikové nemají tušení, že nebojují proti teroristické organizaci, ale proti myšlence.
Je to velkým kacířstvím říci to v otevřených společnostech, takže, řekněme to jen tiše, ale za poslední čtyři roky se nahromadilo množství důkazů, že terorismus často - funguje. A funguje v globálním měřítku, argumentoval v neděli 1. 12. v týdeníku Observer jeho zahraničněpolitický editor Peter Beaumont: |
2. 12. 2002
Příjmy od čtenářů - sponzorů za měsíc listopad byly 5321 Kč a 70,97 euro, výdaje pouze 457 Kč, zůstatek vzrostl na 15 640 Kč a 70,97 eur. Není to mnoho... Všichni spolupracovníci Britských listů nyní pracují pro list dobrovolně bez nároku na odměnu či dokonce na režii své práce, kterou si hradí stále sami ze svého. Tento stav začíná být ale dlouhodobě neudržitelný, zvláště tehdy, když chceme čtenářům dodávat obrazové informace ve vysoké kvalitě, ojediněle i videa či zvuk. Britské listy např. pokrývaly proběhlý summit NATO a protesty v pražských ulicích několika dobrovolnými fotoreportéry. Výsledkem je rozsáhlé fotozpravodajství v galeriích. To vše bez nároku na rozpočet Britských listů, i když nákady se pohybovaly v tisících. Veškeré fotografie nabízíme v originálním rozlišení, což je na webu poměrně unikátní...
Pokuste se tedy zlepšit finanční situaci Britských listů i vy, kteří jste je doposud sice četli, ale nepřispěli. Zaplatíte si tak jen to, co využíváte stále solidárně zdarma - námi veřejně poskytovanou a vámi přijímanou službu - nezávislý zdroj informací i místo pro své diskuse. Většina ze čtenářů Britských listů nepatří mezi nemajetné, naopak. Jsou mezi vámi majitelé a ředitelé firem, poslanci, senátoři i vládní úředníci. Je slušné váš trvalý zájem o Britské listy podpořit, protože ony tu jsou pro vás a bez vaší spouúčasti nebudou. Za poslední měsíc poskytlo z průměrného denního počtu cca 5500 čtenářů (přibližně 3500 osob čte každý všední den BL na webu, cca 2000 osob dostává Britské listy emailem) finanční příspěvek na provoz BL cca 10 lidí. Výpisy z bankovního konta Občanského sdružení Britské listy budeme aktualizovat v následujících několika dnech, jakmile to bude časově a technicky možné. Trestní oznámení, které jsme podali na bývalého jednatele OSBL, Tomáše Pecinu, pro podezření ze zpronevěry, prošetřuje stále kriminální služba Policie ČR. Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558). Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 12. 2002 | Nechcete-li, aby se o něčem psalo, nedělejte to | Jan Čulík | |
4. 12. 2002 | Bylo možné o Motejlovi mlčet? | Jan Čulík | |
4. 12. 2002 | Otakaru Motejlovi: Jděte už konečně k čertu, pane Spravedlivý! |
Štěpán Kotrba | |
4. 12. 2002 | Pacifistické Německo štve Ameriku | ||
3. 12. 2002 | BBC: Vyhnání Němců je tématem minulosti | ||
3. 12. 2002 | Terorismus funguje | ||
3. 12. 2002 | EU rozšířila zákaz reklamy na tabákové výrobky | ||
3. 12. 2002 | Amnesty International kritizovala dokument britské vlády o Iráku | ||
3. 12. 2002 | O české exilové literatuře: Problém identity mezi domovem a cizinou | Martin Pilař | |
3. 12. 2002 | Investigace nebo propaganda? | Jan Čulík |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 12. 2002 | Habermas o Evropě, USA a o Iráku | ||
4. 12. 2002 | Je-li Saddám Husajn takové monstrum, proč jsme ho vyzbrojili a obchodovali s ním? | ||
3. 12. 2002 | Terorismus funguje | ||
2. 12. 2002 | Šaron se dostal do pasti: umožnil bin Ladenovi určovat scénář války proti terorismu | ||
29. 11. 2002 | Proč Američané tolerují saúdský terorismus? | ||
26. 11. 2002 | Z Jugoslávie se pašují zbraně do Iráku | ||
25. 11. 2002 | NATO: žádná vize v Praze | ||
22. 11. 2002 | Donald Rumsfeld o invazi proti Muži na Měsíci | ||
21. 11. 2002 | Generální tajemník OSN se střetl s USA ohledně Iráku | ||
20. 11. 2002 | Boston Globe: Američané nejsou schopni vybudovat globální impérium |
Summit NATO v Praze | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 11. 2002 | Summit - Havlův nedramatický epilog | Josef Trnka | |
25. 11. 2002 | NATO: žádná vize v Praze | ||
25. 11. 2002 | Nejistota: jaká bude budoucnost NATO a sjednocené Evropy? | ||
25. 11. 2002 | Ze summitu NATO: kdy se hodí francouzština | ||
25. 11. 2002 | Už se to láme... | Jan Čulík | |
22. 11. 2002 | NATO: Pražští vyděrači | ||
21. 11. 2002 | Zakázaná zbraň: slova | Fabiano Golgo | |
21. 11. 2002 | Svět, NATO a my | Petr Kužvart | |
21. 11. 2002 | NATO ztratilo nepřítele a hledá novou roli | ||
21. 11. 2002 | Falešné dredy aneb jak nevyšel pokus o policejní transparent |
Jindřich Lukáš |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 12. 2002 | Nával do televízneho kresla | Lubomír Sedláčik | |
3. 12. 2002 | Investigace nebo propaganda? | Jan Čulík | |
2. 12. 2002 | Zákon o ČT anebo jablko sváru? | Vladimíra Al-Maliki Levá, Lubomír Brožek | |
2. 12. 2002 | Veřejná služba a televizní prostituti | Jan Paul | |
28. 11. 2002 | Otevřený dopis pěti členům Rady ČT, kteří se zasloužili o setrvání Jiřího Balvína ve funkci generálního ředitele ČT | ||
28. 11. 2002 | ČT: zvykové právo a kamarádšoft | Jan Čulík | |
28. 11. 2002 | K dopisu FITESU a ARASU | Štěpán Kotrba | |
28. 11. 2002 | Situace je jiná než za Chmelíčka | Jana Dědečková | |
28. 11. 2002 | Nekvalitní dokument | Jana Dědečková |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
27. 11. 2002 | Nigérie: má být popraven novinář | ||
27. 11. 2002 | Feminismus, muslimský fundamentalismus a soutěž Miss World - už jen v třetím světě | ||
26. 11. 2002 | V Londýně nebo v Africe, soutěž Miss World je stále ponižující | ||
21. 10. 2002 | Sex nebo vztah? | ||
2. 10. 2002 | Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích | ||
29. 9. 2002 | Feminismus - zbraň ženské emancipace | Jean Bethke Elshtain | |
23. 9. 2002 | Feminismus jako "mediální bublina" | Eva Presová | |
22. 9. 2002 | Británie: další smrt malého dítěte, další selhání sociálních služeb | ||
17. 9. 2002 | Nečisté kšeftovanie s právami žien | Lubomír Sedláčik | |
16. 9. 2002 | Prostitutky: jsou terčem obrovské míry násilí |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 11. 2002 | Stávková pohotovost v SOŠ na Praze 3 | ||
20. 11. 2002 | Ve jménu (vysokoškolského) zákona | Topí Pigula | |
30. 10. 2002 | (Britské) univerzity "potřebují vybírat vysoké školné, mají-li obstát v mezinárodní konkurenci" | ||
11. 10. 2002 | NATOidní normalizace? Účast na politickém školení je zase povinná... | Václav Votruba | |
9. 10. 2002 | Škola včera, dnes... a možná ještě zítra | Darius Nosreti | |
23. 9. 2002 | Skandál se známkováním britských maturit | ||
3. 9. 2002 | Učitelé, zvedněte hlavu! Výzva k vyhlášení stávky | ||
2. 9. 2002 | Klubko zmijí aneb zneprůhlednění veřejné zakázky MŠMT na školení ICT koordinátorů |
Jan Wagner | |
30. 8. 2002 | Učitelé nemohou hradit škody po povodních ze svých platů | Radek Sárközi | |
8. 8. 2002 | Kritické myšlení |
Povodně a změna klimatu | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
2. 11. 2002 | Karlín volá o pomoc | ||
21. 10. 2002 | Prosba o pomoc | Jiří Svoboda | |
19. 9. 2002 | Co chcete vědět o ochranném systému metra a bojíte se zeptat | ||
16. 9. 2002 | IBC Pobřežní: Libor Ambrozek svým způsobem uspokojil Jaromíra Kohlíčka | Štěpán Kotrba | |
12. 9. 2002 | Akademicky trvalá udržitelnost | Topí Pigula | |
11. 9. 2002 | Co vlastně znamenaly nedávné záplavy | Eugen Haičman | |
11. 9. 2002 | Obavy se potvrdily: Dioxiny ze Spolany jsou v Labi | ||
9. 9. 2002 | Poučíme se? Tři katastrofální selhání českých vodohospodářů a nejen jich | Jan Zeman | |
9. 9. 2002 | Pražské metro: Subterra čerpá tam, kam ji poslalo město Praha | Štěpán Kotrba, Radek Mokrý |