Princ Bandar bin Sultan, saúdský velvyslanec ve Washingtonu, konstauje, že je "rozhořčen" tvrzením, že dobročinné dary jeho manželky zřejmě skončily u dvou spolupracovníků organizace al Qaeda, kteří se podíleli na útocích z 11. září.

V Americe se nyní docela ostře kritizuje Saúdská Arábie, ještě předtím, než bylo dokončeno vyšetřování FBI.

Jde o nejnovější z celé řady krátkodobých veřejných kontroverzí od 11. září 2001, od té doby, co Spojené státy zjistily, že 15 z 19 únosců letadel pocházelo ze Saúdské Arábie a že operace organizace al Qaeda v Afghánistánu, v Pákistánu a jinde jsou zřejmě financovány právě z této země.

Zdá se, že kritika Saúdské Arábie je založena na amerických výzvědných informacích a na dalších informacích, prozrazených činiteli americké vlády, kteří jsou znepokojeni, že jejich vláda nedělá dost. Loni v létě byly prozrazeny v tisku explozivní utajované informace z poradní obranné skupiny Pentagonu:

"Saúdští Arabové jsou aktivní na všech úrovních řetězce terorismu, od plánovačů až k osobám, které terorismus financují, od kádrů až po řadové vojáky, od ideologů až po vůdce davů," pravilo se v této zprávě. Zpráva charakterizovala Saúdskou Arábii jako "jádro všeho zla, jako nejnebezpečnějšího oponenta", jemuž Spojené státy čelí na Blízkém východě. "Saúdská Arábie podporuje naše nepřátele a útočí na naše spojence."

Americký ministr obrany však tou dobou rychle zdůraznil, že tato zpráva neodráží oficiální americkou politiku. Po každé kritice Saúdské Arábie v USA následovaly uklidňující a vůči Saúdské Arábii vstřícné výroky od Bushovy vlády.

Americká vláda také bagatelizuje otřesnou situaci v oblasti lidských práv v Saúdské Arábii, tamější absenci demokratických svobod a svobodného tisku a útlak žen - což všechno byly hlavní důvody, proč Amerika svrhla v Afghánistánu Talibán.

Americký ministr zahraničí Colin Powell tento týden v Mexiku opět Saúdskou Arábii chlácholil. Znepokojení ohledně terorismu, uvedl, by nemělo vést Spojené státy k tomu, "abychom přerušovaly své styky se zemí, která nám byla a je dobrým přítelem".

Proč je však americká vláda tak neochotná ve válce proti terorismu se postavit proti Saúdské Arábii?

Proč se současná americká vláda zaměřuje na Bagdád, ne na Rijád? Proč, kdykoliv prezident Bush pohlédne na Saúdskou Arábii, nastaví jí druhou tvář pro políček?

Je velmi pravděpodobné, míní britský autor, že uplatňuje Bushova vláda dvojí měřítko. Je možné, že americká vláda ví velmi dobře, že Saúdská Arábie podporuje terorismus, ale nezasahuje proti ní, protože má jiné priority.

Jde především o ropu. Saúdská Arábie produkuje 17 procent denní americké spotřeby ropy a ovládá téměř 25 procent celosvětových zásob ropy. Americká závislost na ropě z Blízkého východu bude během následujícíh 20 let stoupat.

Saúdská Arábie je jedinou zemí, schopnou produkovat dostatečné množství ropy tak, aby světový trh ropy zůstal stabilní.

Jinou prioritou je Izrael. Bez americké ochrany a vojenské a finanční pomoci by Izrael nepřežil. Nepřátelství arabského světa vůči Izraeli lze neutralizovat předstíráním, že probíhá mírový proces.

To také znamená, že současná izraelská vláda, vedená Bushovým přítelem a spojencem Arielem Šaronem, může dál utlačovat Palestince téměř beztrestně. Proto Bush zdvořile v Texasu vyslechl Abdullahův mírový plán a přislíbil, že jednoho dne Palestinci dostanou svůj vlastní stát. Američané potřebují Saúdské Araby na své straně, má-li být intifada vůči Izraeli ochromována a mají-li být židovské zájmy v Izraeli a v Americe udržovány.

Jinou prioritou je Irák. Amerika má velké základny v Saúdské Arábii a bude je chtít použít při útoku na Irák. Kdyby se Saúdská Arábie, ochránce Mekky a dalších islámských svatyní postavila proti válce proti Iráku, celá oblast kolem Perského zálivu, včetně Egypta a Jordánska by je mohla následovat.

Američané se také obávají, že slabá saúdská monarchie by mohla být nahrazena něčím daleko horším - například islámským fundamentalistickým režimem, jaký uchvátil v Íránu moc v roce 1979.

Takže ze všech těchto důvodů vede Bush válku proti terorismu s jednou rukou svázanou za zády. Jen americký lid musí sám posoudit, zda je to politika skutečně poctivá a zda - jak prezident Bush neustále opakuje - slouží "věci svobody".