Jak jsem poznal Milana Paumera já

7. 8. 2010

Ptal jsem se Milana Paumera, co by dělal, kdyby k němu přišlo malé děcko a začalo by si ho prohlížet, jak to děti u neznámých lidí dělají. "To by mělo smůlu," zněla lakonická odpověď. "Mám tomu rozumět tak, že byste třeba šestileté dítě zabil?" Zněla má další otázka. "Mělo by prostě smůlu," opakoval svou prvotní odpověď.

V době kdy jejich trojku naháněli v NDR vojáci a policisté po prozrazení na jednom malém nádraží, ležel s Paumerem Ctirad Mašín na kraji lesa ve škarpě, byla noc. V tom se na světlejším horizontu objevila postava vojáka. Byl od nich prý na dvě stě metrů. Voják tam jen tak postával a Ctirad prý řekl Paumerovi, aby se díval, jak umí střílet z pistole. A opravdu na jedinou ránu vojáka zastřelil. Paumer se přímo rozplýval Ctiradovým střeleckým uměním, píše Vladimír Kapal.

Kompletní článek ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 6.8. 2010