Ministr práce: Kdo dá výpověď sám, nedostane podporu

6. 8. 2010

Dost dobře nechápu lidi (například pan Nečas nebo nyní pan Drábek), jak vůbec mohli a mohou dobrovolně vstoupit do instituce, jakou je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zdůrazňuji, právě ono sousloví: "práce a sociálních věcí". Jakýkoli jejich počin ve směru vyhovět onomu sousloví je v jejich rukou naprostým výsměchem. Pokud si dobře uvědomuji je ministr, člen vlády nebo exekutivy, chcete-li, vrcholným představitelem resortu, jehož náplň je zaměřena na všechny občany státu. Tedy jak na bohaté vlastníky výrobních prostředků, tak i na tu onu většinu námezdně pracujících, jejich rodiny, jejich děti, na osoby, které se ze zdravotních důvodů nemohou živit vlastní prací atd. atd., píše čtenář Richard Leibl

Pan novopečený ministr v článku, který byl dnes na serveru SEZNAM opět vymýšlí, kudy se nabourat do zákoníku práce. On nyní a před tím i "hodný a slušný" Nečas. Zákoník práce zřejmě považují oba ( a nejen oni dva) za dílo ďáblovo, možná si ho pletou i s komunistickým manifestem, který je zde zaháčkovaný a drží se a drží.

Páně Drábkovy záměry jasně souzní s toužebným přáním zaměstnavatelů. Zrušit zákoník práce jako naprostý přežitek dob minulých. Zbavit se konečné onoho přívažku, který tak výrazně omezuje příjmy zaměstnavatelů, neboť dává těm, kteří nemají nic, alespoň něco. Jakási jejich pomyslná práva, ale holenkové, už nežijeme v komunismu. Kapitalistovo srdce i pohled potěší každý námezdník, který s čepicí v ruce a v předklonu poníženě žádá a žádá a žádá. Bohužel, dokud je zde ona kniha ďáblova, může a může a může. Občas mu to také vyjde. Tak to tedy ne.

Naše novodobá panská koalice, zřejmě opojena svým vítězstvím, ukazuje zuby. Pro ty, co už nyní žijí na pokraji existenční katastrofy, to nevěstí nic dobrého.

Proč mne ani nepřekvapuje, že na tyto záměry Drábka, co by ministra "práce a sociálních věcí", nereaguje naše sociální demokracie. Zřejmě již zapomněla na své otce zakladatele, kteří právě za odstranění takovýchto zločinných praktik tehdejších bohatých nesli kůži na trh, nechávali se věznit, mlátit obušky na ulicích a mnozí za to i zemřeli. Je mi jich líto, když vidím jejich pokračovatele v současné době. Jejich oběti byly naprosto zbytečné.

Ano, nechápu Drábka a Nečase, že ještě vůbec trpí ve jméně oné instituce ona pobuřující slova, která by mohla někomu něco asociovat. Totiž slovo práce a slovo sociální. Fuj. Ale což ? Je docela dobře možné, že se jim podaří zákoník práce vykořenit z našeho právního systému. Aby se pak mohla slučovat odůvodněnost jejich funkce v onom ministerstvu s tak zprofanovaným souslovím, zřejmě zruší i to ministerstvo a nahradí ho jiným jménem. Jménem, které by již nepobuřovalo jejich vytříbený smysl pro blaho některých v tomto státě.

Dovoluji si navrhnout nový název, možná je to nyní pobouří, určitě ale jen navenek. Ve skutečnosti to už dávno plánují : GULAG ! Tentokrát tam nebudou posílat skutečné nebo domnělé nepřátele státu za pomoci naprosto nedemokratických a politicky účelových procesů. Udělají to naprosto demokraticky a svobodně. Prostě a jednoduše: Zruší zákoník práce a těm dole pak nezbude nic jiného, než na brány toho zařízení bušit svobodně a dobrovolně. To bude pak, pane ministře Drábku, konečně ona vámi tak kýžená pružnost na trhu práce. To je ale krásné sousloví : TRH PRÁCE.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 6.8. 2010