ODS se propadá do extremismu:

Roman Joch Nečasovým poradcem

7. 8. 2010 / Boris Cvek

pozn. ŠOK: Bylo to poté, co Britské listy upozornily na skandální aktivitu Institutu sv. Jozefa, který organizoval návštěvu a přednáškové turné několika americkým katolickým neonacistům...

A když se řekne Semín nebo Malý, hned se mi vybaví i poněkud civilnější Roman Joch z podivné organizace zvané Občanský Institut (kam po jistou dobu patři i Semín), který do médií proniká už delší dobu o poznání častěji a vždy budí rozruch svými homofobními, rasistickými, militaristickými a jinými názory jako z dob kolonialismu. Nedovedu si představit v rámci EU či USA, že by Joch mohl být politikem za nějakou stranu a zároveň by ji svými názory zcela nezdiskreditoval u většiny voličů.

A nejde jen o jeho ideologická východiska, jde i o to, že je formuluje vždy tak ostře, že znemožňuje jakýkoli konsensus se standardní konzervativní pozicí (ztělesněnou např. britskou Konzervativní stranou nebo německou koalicí CDU-CSU), o pozicích liberálních a socialistických ani nemluvě.

Jak jsem byl tedy překvapen, když jsem před chvílí dostal mail s odkazem na Deník Referendum, podle nějž Roman Joch bude poradcem premiéra Nečase, a to dokonce pro lidská práva!

Dovedu si představit jediného českého politika ze všech současných i minulých politiků po roce 1989, který by tohle dokázal udělat, a myslím tím Miroslava Sládka.

V bytostném zájmu premiéra Nečase a celé vlády by přitom mělo být distancovat se od jakéhokoli pravicového extremismu a tmářství, které jim budou podsouvány ze strany levice i bez ohledu na Jocha.

Navíc moderní pravice by měla mít o problematiku lidských práv aktivní zájem a nikoli ji chtít ubíjet arogantním myšlením z dob kolonialismu. Proto jsem i cenil od náhle téměř ultrapravicového Kalouska jeho slova o tom, že levicově orientovaná Anna Šabatová je nejlepší kandidátkou na ombudsmana pro TOP 09, protože je to statečná žena a o dané problematice mnoho ví, byť její názory nepadají do stejné části politického spektra jako názory TOP 09.

Bohužel právě ODS i při volbě ombudsmana zaujala jakési absurdní, úzkoprsé stanovisko a stála proti Šabatové, což nyní podle všeho chce vnutit i vládní většině.

Stejně tak pitomá glorifikace Mašínů (když jsem psal, že jsem na jejich straně, nemyslel jsem tím, že je třeba je hned fanaticky oslavovat ústy předsedy Senátu a předsedy vlády - v zásadě zde sdílím názor V. Klause mladšího) dává podnět si myslet, že ODS se odtrhla od svých liberálních kořenů a blouzní v jakémsi deliriu na pokraji agresivní nesnášenlivosti.

Mirek Topolánek s jeho žoviálním rozhovorem pro gay časopis LUI se v takovém světle jeví jako téměř levicový liberál. Kdysi, v roce 2002 při volbě předsedy ODS, jsem byl proti kandidátu Nečasovi právě proto, že jsem se bál, že ODS posune ke konzervativnímu katolicismu, ale pak jsem uvěřil, že taková karta je v rámci ODS vyloučena (vždyť ji nehráli ani lidovci, kteří se sebevražedně identifikovali jen s několika moralistickými poučkami). Dnes začínám mít obavy, že v ODS začíná bujet myšlení ještě horší, totiž falangistické, což ve mně vyvolává upřímný úděs. Brzy se v zákulisí této strany objeví třeba i Semín a Malý, neonacismus a antisemitismus. TOP 09 se tak stane jedinou opravdu pravicovou a zároveň moderní politickou stranou ve Sněmovně. Stále však nechápu, proč se ODS snaží být stranou pro bývalé voliče Miroslava Sládka a chce pustit z ruky svůj liberálně a středově zaměřený elektorát (včetně mne).