Návrh ministra Drábka je návratem k nevolnictví

6. 8. 2010 / Václav Adam

Proto například řada absolventů škol nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože nemá odpracovány potřebné měsíce (a za dobu studia se jim počítá pouze 6 měsíců). Tito lidé jsou často úplně bez prostředků a musí je živit rodiče, protože nárok na sociální dávku "hmotné nouze" má pouze ten, kdo nemá žádný majetek, který lze prodat a který není potřebný k hledání práce a kdo nemá žádné úspory, přičemž je povoleno mít hotovost do 1000 Kč. Posuzuje se příjem žadatele, jeho majetek a výdaje na bydlení. Od roku 2007 navíc začalo platit, že pro nárok na dávku hmotné nouze se počítají příjmy všech členů domácnosti, tedy pokud například mladý člověk nebydlí sám, ale u rodičů, vznikne mu nárok na nějakou dávku málokdy. (vycházím ze situace v roce 2006, kdy jsem žádal o dávku hmotné nouze, od té doby jsem už nikdy nežádal, tak nevím, zda se podmínky nezměnily, ale předpokládám, že nikoliv. A pokud ano, tak k větší přísnosti.)

Ministr Drábek se vyjádřil v České televizi, že člověk, který dobrovolně skončí v zaměstnání, se může opřít o standardní sociální systém (myslel tím tedy dávku v hmotné nouzi) a nikoliv o nadstandard, kterým je podle něj podpora v nezaměstnanosti. Dále bych ještě zmínil, že nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá ten, jemuž byl ukončen pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovní kázně (neomluvené absence, opilost na pracovišti apod.). Člověk, který sám podá výpověď, se tedy ocitne v podobné situaci.

A jak to bude u podnikatelů? I ti, pokud skončí podnikání, například z důvodu, že se jim přestane dařit, se mohou přihlásit na úřad práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti. Jak se bude u nich posuzovat ona dobrovolnost odchodu na úřad práce?

Když člověk skončí sám v zaměstnání, vedou ho k tomu obvykle velmi vážné důvody. Protože člověk jde do nejistoty, neví, kdy se mu podaří jinou práci sehnat. A podpora v nezaměstnanosti je časově omezená, pokud člověk nepatří ke starší generaci, činí pouze 5 měsíců. A v novém zaměstnání obvykle člověk musí začínat tzv. od nuly. Samozřejmě ideální je situace, kdy člověk končí v zaměstnání a už má zajištěnu práci jinde, ale to, obzvláště teď v době nedobré ekonomické situace, není moc reálné.

Proč tedy člověk končí v zaměstnání? Například proto, že nezvládá danou práci, nezvládá stres s danou prací spojený. Lidé v době ekonomické recese byli nuceni brát i práce, které neznali, které neodpovídají jejich kvalifikaci či jejich nátuře. A člověk nevěděl, do čeho jde. Dále je třeba zmínit, že zaměstnanci mohou být terčem šikany na pracovišti, například ze strany nadřízeného pracovníka. Proto jsou používány módní výrazy bossing či mobbing.

Na internetových stránkách www.job3000.cz jsem našel článek z 31.3. 2007 Šikany je v Česku dost (Mobbing, Bossing, šikana), kde se píše: "Pouze necelých dvacet procent odpovídajících na anketu pracovního serveru Job3000 dosud nezažilo bossing či mobbing. Vztahy na pracovištích se nezdají být dobré. Přitom teror ze strany nadřízeného (bossing) či ze strany spolupracovníků může skončit kromě ztráty zaměstnání i vážnými psychickými problémy. V extremních případech i sebevraždou."

Pokud má být člověk trestán horšími sociálními podmínkami v případě "dobrovolného" odchodu ze zaměstnání, zvýší to tlak na zaměstnance, oslabí postavení zaměstnance ve vztahu k zaměstnavateli a je to vlastně novodobé nevolnictví.

Už dnes je situace taková, že lidé často přecházejí nemoci, protože se bojí jít marodit, aby při případném propouštění nebyli první na řadě. Lidé se bojí ze stejného důvodu žádat i o dovolenou. Neproplácená práce přesčas je samozřejmostí (byla samozřejmostí i v době rekordního ekonomického růstu). Možná to chápu špatně, ale myslím si, že ministr práce a sociálních věcí se má z logiky své funkce zastávat těch slabších, tj. zaměstnanců. Ale je asi logické, že bývalý šéf hospodářské komory "kope" za někoho jiného.

Ministr Drábek je místopředsedou strany TOP 09. Vůbec návrhy této strany mi přijdou jako z jiného století. Možná je to pod dojmem toho, že jejich předsedou je kníže Schwarzenberg. A tak možná v této straně sní o znovuzavedení feudalismu.

Ale naštěstí je tu tradiční česká vynalézavost. A optimalizovat můžou nejen podnikatelé, ale také zaměstnanci. A jak budou asi Češi danou situaci řešit? No zase se začne říkat, jako za Rakouska-Uherska nebo Protektorátu, že "das tschechischen Volk ist eine simulanten Bande". Tedy zvýší se dlouhodobá nemocnost.

A nedoplatí na to nakonec nejvíce zaměstnavatelé? Protože člověk, který nebude moci dobrovolně (bez sankcí) odejít z práce, se pravděpodobně hodí marod nebo se bude snažit přimět zaměstnavatele, aby on inicioval jeho propuštění, tedy bude nekvalitně pracovat.

Anebo se psychicky zhroutí, přičemž nemám na mysli nějaké simulování. To totiž není tak neobvyklý jev, jen v okolí mého bydliště vím o třech případech, kdy se pracovník psychicky zhroutil. A zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Určitý návod jim dal premiér Nečas, který při pohřbu Milana Paumera prohlásil, že proti otroctví je morální použít jakékoliv prostředky. Jen by mě zajímalo, jestli nějaký ten šílenec pak třeba za vraždu zaměstnavatele nebo člena vlády dostane státní vyznamenání.

Vytisknout