Moldavsko na nebezpečném rozcestí

6. 8. 2010 / Karel Klimša

Vládnoucí koalici spadl kámen ze srdce. Možné kandidatury lídra komunistů, který stále požívá od občanů Moldavska největší důvěry, se bála jako čert kříže. Domnívá se, že další balvan na cestě k zabetonování své moci byl odvalen. Země se už více než rok zmítá v politické krizi, a ta začíná mít i své sociálně-ekonomické důsledky. Po řádných parlamentních volbách 5. dubna 2009, ve kterých s převahou zvítězila Voroninova PKRM, vyvolala opozice řádění v ulicích. Vypleněno bylo sídlo parlamentu i prezidenta. Důvodem se stalo obvinění, že volby byly zmanipulované a pravicové opozici vlastně bylo vítězství »ukradeno«. Prezident Voronin a vládnoucí komunisté ustoupili tlaku opozice (podporované Západem a zejména Rumunskem) a bylo nařízeno přepočítání hlasů. Žádné pochybení však Ústřední volební komise nezjistila. Parlament však ani ve dvou kolech nebyl schopen zvolit novou hlavu státu. Komunisté měli 60 mandátů a ke zvolení prezidenta scházel jeden hlas. Všichni opoziční poslanci byli pod takovým tlakem a dohledem, že nikdo z nich nebyl ochoten "riskovat". V souladu s ústavou byl následně parlament rozpuštěn a vypsány předčasné volby.

Ty proběhly 29. července. V mezidobí z PKRM odešel jeden z jejich významných představitelů -- expředseda parlamentu Marian Lupu -- přidal se k opoziční Demokratické straně (DP). Komunisté ve volbách opět zvítězili, ale získali jen 48 poslaneckých míst. Čtyři doposud opoziční strany -- Liberální demokraté, Liberálové, Demokraté a Aliance "Naše Moldova" - vytvořily za aktivní účasti některých západních ambasád vládní koalici !Aliance pro evropskou integraci" s většinou 53 mandátů. Problém ale zůstal, a dva pokusy o volbu prezidenta (10. listopadu a 7. prosince 2009) skončily opět neúspěchem. Vládnoucí koalici scházelo ke zvolení prezidenta na půdě parlamentu nikoliv jeden, ale osm hlasů.

Sedmého července 2010 proto vládnoucí většina rozhodla vyhlásit všeobecné referendum o změně článku 78 Ústavy tak, aby prezident republiky byl volen přímo, ve všelidovém hlasování. Termín referenda parlament stanovil na neděli 5. září. Komunisté vyslovili podezření, že pravicová koalice chce tímto krokem obejít povinnost rozpustit parlament a vyhlásit nové volby. "Pravicová koalice je schopna udělat cokoliv, aby se udržela u moci," řekl předseda PKRM Vladimir Voronin a vyzval k bojkotu voleb. Vládnoucí koalice takové úmysly popírá a hovoří o parlamentních volbách v listopadu. Čas dá odpověď.

Mezitím se stále více rozhořívá boj o to, kdo bude kandidátem za Alianci pro evropskou integraci. Zda bude jeden společný, anebo každá ze čtyř stran nominuje vlastního kandidáta. Úmysl kandidovat už deklaroval Marian Lupu (DP), který neúspěšně absolvoval - jako nominant AEI - dvě kola parlamentní volby. Připravenost ucházet se o nejvyšší funkci dal najevo i bývalý šéf tajné služby Valerij Pasat. K překvapení mnohých 3. srpna naznačil záměr kandidovat i předseda LDPM (Liberální demokraté) a premiér Vlad Filat. Na tiskové konferenci své strany prohlásil, že "Liberální demokraté nepřipustí, aby jim někdo vnucoval své projekty a své kandidáty, a do prezidentských voleb nominuje vlastního kandidáta". Neřekl, že bude kandidovat, neřekl, že nebude. "Rozhodne sjezd začátkem podzimu," konstatoval. Mnohá moldavská média však připomněla jeho nedávnou odpověď na otázku: "Koho by nejraději volil on do této funkce?". Odpověď zněla jednoznačně: "Občan Filat by dal hlas prezidentu Filatovi." Možnost kandidatury šéfa nejsilnější koaliční strany nejvíce rozladila dosavadního "společného kandidáta", exkomunistu Mariana Lupu. "Prohlášení premiéra je odklonem od zásad spolupráce v rámci Aliance pro evropskou integraci, dojednaných a schválených v srpnu a září 2009. Řekl bych dokonce, že jsou s nimi v přímém rozporu. Nebylo by to bez následků," citovala agentura ITAR-TASS M. Lupua.

K rozhodnutí ÚS se 3. srpna vyjádřil i lídr komunistů Vladimir Voronin. Už samotný fakt, že se poslanci vládní koalice obrátili na ÚS se žádostí o rozhodnutí ve věci jeho kandidatury, označil za důkaz obav a nejistoty. "Uplynul rok a důvěra lidí ve Voronina a PKRM je stále stejně vysoká. Rozhodnutí ÚS hodnotím jako veřejné přiznání politické paniky, která zachvátila vládnoucí koalici. Bojí se porážky v parlamentních volbách," řekl exprezident Voronin. Znovu zopakoval, že podle komunistů je referendum pouze trikem, jak se vyhnout předčasným parlamentním volbám -- přes všechny proklamace a ujištění. Prohlásil, že PKRM je v takovém případě připravena vyvolat masové akce protestů a občanské neposlušnosti a dosáhnout rozpuštění parlamentu. "Ve volbách zvítězíme. Máme skvělý tým a vynikající osobnosti, kvalifikované odborníky, schopné dobře řídit tuto zem i vykonávat prezidentský úřad," uvedl pro agenturu Novosti-Moldova Voronin. Za pravdu mu dávají i průzkumy veřejného mínění, které favorizují PKRM. V podobném duchu se 4. srpna v debatě na TV "Moldova 1" vyjádřil i známý politolog Igor Bocan: "Aliance za evropskou integraci dosud neprokázala, že je schopna řídit Moldavsko lépe, než komunisté, nebo alespoň tak dobře."

Naopak jistý vítězstvím prozápadní AEI je šéf parlamentu a úřadující prezident Mihai Gimpu: "Chtěl bych ujistit všechny investory, že Aliance zvítězí a dál povede Moldavsko po evropské cestě. Nacházíme se v Evropě a chceme být její pevnou součástí. Čím rychleji se přiblížíme k evropským hodnotám, tím rychleji dojdou naplnění i naše národní hodnoty, kterými nás obdařil Bůh. Nás, všechny Rumuny," cituje agentura INFOTAG zastupujícího prezidenta, který netajil a netají, že se cítí více Rumunem, než Moldavanem. Obavy mnohých v Moldavsku jsou namístě, a jsou zcela reálné. Moldavsko čeká pořádně "horký podzim".

Vytisknout