Potracené porodné

6. 8. 2010 / Martin Martínek

...a nemělo by je tedy napadnout, že si budou nakupovat něco dalšího. Proto i zde stát - jako laskavý otec - se snaží naučit své občany šetřit.

Kromě toho zazněla i další slova o tom, že přece není správné, aby nejbohatší Čech dostával porodné na své děti, když to vůbec nepotřebuje. Zkusme si to tedy rozebrat na několika konkrétních případech.

Co konkrétně znamená požadavek vyplácet porodné jen rodinám s nižším příjmem než 2,4 životního minima? Životní minimum pro tříčlennou domácnost (2 dospělí a dítě do 6 let) je dnes 7080 Kč na měsíc. Převedeno do čísel, pak 2,4 násobek životního minima představuje celkové příjmy na rodinu ve výši 16 992 Kč měsíčně.

Předpokládejme, že je dnes obvyklé, že v takové mladé rodině zpravidla oba – otec i matka – pracují. Pokud budou pracovat, pak je jisté, že na porodné ztrácejí nárok, leda by jejich plat byl blízko úrovně minimální mzdy. V současné době je výše minimální mzdy stanovena na 8 000 Kč měsíčně. Při minimální mzdě se fakticky neplatí daň ze mzdy a tak je tento příjem v podstatě čistým příjmem.

Za těchto podmínek pak na porodné „dosáhne“ jen několik procent rodičů. Všichni ostatní nemají vůbec nárok.

A nyní jak je to s tím „nejbohatším“ Čechem a porodným.

Dnes o porodné zpravidla žádá matka, která svoji žádost dokládá rodným listem dítěte. V žádost také uvede, jak jí má být tato dávka vyplacena a nejpozději do měsíce jí dostane.

Porodné je v současném systému státní sociální podpory dávkou, která není nikomu vnucována. Ani „nejbohatšímu“ Čechovi. Ten jistě, vědom si své sounáležitosti se společností a také tím, že takovou dávkou by možná dále navýšil zadlužení státu, jistě nebyl a není tím, kdo by si o takovou dávku zažádal. Proč by to vlastně dělal, když tyto peníze nepotřebuje?

Vést debatu o porodném tímto směrem – přes „nejbohatšího“ Čecha – totiž není ničím jiným než demagogií. Je to zcela vědomě vyřčená nepravda, která má zastřít zásadní fakt – porodné jako dávka při narození dítěte je současnou vládní koalicí fakticky zrušeno. Jeho dostupnost je natolik omezená, že pro naprosto převažující část - minimálně 90 % - rodin, které by ho jinak mohly dostat, se stane nedostupné.

Není to nakonec v naší praxi nic mimořádného. Všechno jde podle zákona, jen dostupnost a praktická realizovatelnost jeho ustanovení „jaksi“ pokulhává. Zažili jsme nakonec již mnohokrát. Třeba v případě kuponové privatizace, kdy se valné hromady investičních fondů konaly v místech či časech sotva dostupných svým akcionářům. Nakonec i ve sportce se dá vyhrát.... Ale povede se to jen málokomu.

Prostě to, co koalice navrhuje při vyplácení porodného, je fakticky jeho zrušením. A je minimálně přetvářkou tvrdit, že se vlastně nic nestane, že porodné jako dávka zůstává zachováno.

Nakonec i pro těch několik procent rodin, které mohou o porodné žádat, se situace podstatně změní. Dnes se o porodné dá žádat poměrně jednoduchou procedurou, jak bylo uvedeno výše. V nových podmínkách to bude znamenat dokládat k žádosti o porodné potvrzení o příjmech, případně daňová přiznání, dokazovat, že je to prvé dítě. Bude to nesporně administrativně mnohem náročnější a to je zřejmě opět důvod, jak dále omezit možnosti získat porodné.

Hlavně však taková rodina musí připojit čestné prohlášení, že se bez této podpory z veřejných rozpočtů neobejde. Těžko si představit větší ponížení a urážku pro rodinu, kde přišel na svět nový občánek... a společnost, do které přišel, mu vlastně sděluje, že otravuje, protože chce hned při narození nějakou podporu.

A nakonec – jak si tato koalice - když vysvětluje, že děti po sobě věci dědí - poradí s takovým faktem, že se někomu po prvním dítěti narodí dvojčata. I takové případy se stávají. Dostane taková rodina něco, nebo má prostě smůlu, protože se jí napodruhé narodila dvojčata? Anebo to bude na výjimku? Ale nějaký referent se třeba dá obměkčit. Nebo, že by sám pan ministr o tom rozhodoval? A zase se to bude složitě dokládat? Možná, že se pak bude i zvažovat, co z věcí po prvním dítěti se ještě dá použít a co již nikoli. A tedy „daj-li či nedaj-li“. Inu, zase se budou mít úředníci na sociálních úřadech čím zabývat...

Vytisknout