V žádném případě se nejednalo o jakékoliv znárodnění, ale pouze o zajištění zdravotní péče v místech, kde by z nějakého důvodu mohlo dojít ke zrušení lékařské praxe (odchod lékaře do důchodu, úmrtí lékaře atp.) nebo klíčové nemocnice v příslušné oblasti (bankrot akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným). V nehotovém fragmentu koncepce byla navrhována pouze možnost zachránit zanikající zdravotnické zařízení (nemocnici, lékařskou praxi) v zájmu zajištění dostupné lékařské péče.

V takovém případě je navrhováno, aby stát odkoupil takové zdravotnické zařízení a to jen v případě, že by se situaci nepodařilo vyřešit jiným způsobem. Toto řešení bylo zřejmě účelově interpretováno jako snaha o znárodňování a ne jako snaha o zajištění kontinuity zdravotní péče pro pojištěnce.

Háva uvedl, že o budoucí charakter zdravotnictví se v současné době vedou zásadní debaty. Podle něj existují dva základní pohledy na zdravotnictví. Buď se rozhodneme pro tržní zdravotnictví anebo pro zdravotnictví jako veřejnou službu občanům. Připravovaná koncepce nesleduje žádné cíle znárodnění, ani nechce zavádět tržní zdravotnictví, ale v souladu s evropskými tendencemi a s programovým prohlášením vlády ČR, vnímá zdravotnictví jako veřejnou službu občanům.

O českém zdravotnictví je známo, že nehospodaří efektivně a že každoročně dochází ke ztrátám až v desítkách miliard korun, uvedl Háva. Tyto ztráty podle něj ovšem na druhé straně přinášejí značné zisky některým subjektům, které ve zdravotnictví podnikají. Není tedy divu, že se tyto subjekty snaží zachovat současný stav, snaží se dezinformovat a zamlčovat informace o skutečném řešení problémů zdravotnictví v zahraničí, tak aby mohly snadněji manipulovat s veřejností.