Vedle finanční náročnosti kritizovala média údajné neetické chování tvůrců projektu: "V Česku žije dost lidí, pro něž levnější nákup není konzumní posedlostí, ale cestou, jak vyjít s rodinným rozpočtem" (Jaroslav Plesl, Lidové noviny 2.6.2003), "Když se babička trmácí ve vedru přes celou Prahu, jen aby koupila levné máslo, a najde kulisu, není to laskavý happening. A ukažte mi člověka, který ze sebe rád udělá blbce" (Pavel Brabec, Květy 12.6.2003). Trnem v oku kritiků se stala také spoluúčast České televize na projektu: "Dvacet korun měsíčně navíc bude žádat Česká televize i po mystifikovaných občanech, jejichž udivené tváře, rozpačitost, vztek z ponížení, lítost či stud z toho, že se nechali nachytat, vydaly navíc v šanc celému národu včerejší Fakta" (Jana Dědečková,
ceska-media.cz 3.6.2003).

Příspěvky, které hodnotily akci Český sen pozitivně, reflektovaly zejména sílu reklamy a konzumní způsob života: "Nikdo z těch, kteří v sobotu v Letňanech naletěli, už nebude konzumovat reklamu tak jako dosud a víc práce si dá rozhodně i s přemýšlením o jejím obsahu" (Martin Zvěřina, Lidové noviny 2.6.2003), "Nikoho nepobouří arogantně jednající politici, nikoho nerozpláče jeho vlastní bezmoc vůči jakémukoliv rozhodování o tomto státě, nikoho neuvede k nepříčetnosti česká malost. Ale konzum je náš současný bůh. Nejezděte, neutrácejte, netlačte se - vyzývaly plakáty na Český sen. Teď si ho sněme a snězme" (Lenka Lindaurová, Mladý svět 10.6.2003), "Ti, kteří naletěli na Český sen, by se měli zlobit hlavně sami na sebe. K tomu, aby člověk necestoval z Mělníka do Prahy za nákupem televize na solární baterie v ceně 500 Kč, nemusí být zrovna zpupný intelektuál" (Bohumil Doležal, ceska-media.cz 6.6.2003).

Vývoj hodnocení akce Český sen v médiích

Graf znázorňuje vývoj medializace projektu Český sen v období od 26.5.2003 do 23.6.2003. V grafu jsou vyznačeny také důležité události provázející medializaci kauzy, které jsou dále rozvedeny v textu.

Co se týče reakcí českých politiků, nejhlasitěji proti celé akci vystupovali politici ODS a KSČM. Mladá fronta DNES otiskla 5.6.2003 komentář místopředsedkyně PSP ČR a místopředsedkyně ODS Miroslavy Němcové, která kritizovala jak zesměšňování sociálně slabších spoluobčanů, tak částečné financování projektu z rozpočtu České televize: "Česká televize je veřejnoprávní instituce. Veřejnoprávní v lidštině znamená, že si Českou televizi každý z nás přímo či nepřímo platíme. Veřejnoprávní znamená, že Česká televize nebude vědomě klamat. Ani státní rozpočet, ani koncesionáře, ani zájemce o levný nákup. Ale jako by to nestačilo. ČT chce vyšší koncesionářské poplatky a vyšší podíl televizní reklamy". Miroslava Němcová také vystoupila 21.6.2003 v pořadu Duel Radiožurnálu, kde debatovala s autory projektu Vítem Klusákem a Filipem Remundou.

V kauze se výrazně angažoval také předseda KSČM Miroslav Grebeníček, který podal na projekt stížnost u Rady České televize: "Každý občan jako plátce daní, každý televizní koncesionář má právo znát odpovědi. Pokud byly veřejné peníze použity neoprávněně, pak má také právo znát, jak bylo naloženo s viníky....Skutečně, proč by ČT měla mít právo uvádět občany v omyl. Chápu, že se natáčí různé humorné scénky, ale projekt Český sen přesvědčuje, že může jít i o věci mnohem vážnější, které napálené občany rozhořčí, a to právem" (Miroslav Grebeníček, Haló noviny 6.6.2003).

Reakce TV NOVA opět rozvířila kontroverzní vztahy s veřejnoprávní Českou televizí, když odvysílala 8.6.2003 ve svém pořadu Střepiny reportáž, která ostře napadala autory projektu a Českou televizi: "Pomyslel ale někdo na to, že řada z těchto napálených lidí má prostě jen hluboko do kapsy? Někdo přišel o práci, někdo je invalida, někdo má malý důchod. Každou korunu proto obrací v ruce ne dvakrát, ale pětkrát. Dalo by se na to dívat i tak, že přijeli do Letňan právě proto, aby ušetřili pětasedmdesát korun, které pak jako poctiví koncesionáři pošlou složenkou České televizi". Reportáž na NOVĚ obratem vyvolala reakce v řadách novinářů, kdy byla označována za "komunisticky propagandistický útok na satirický projekt" (Jan Čulík) či "velmi demagogickou a účelovou reportáž" (Filip Rožánek).

Postupem času odeznívaly přímé reakce na celou akci a kauza Český sen se tak stala spíše jakýmsi doplňkem, perličkou vypůjčovanou novináři pro vtipnější argumentaci. S blížícím se termínem referenda o vstupu ČR do EU rostl počet sarkastických poznámek přirovnávajících Český sen s kampaní MZV pro vstup ČR do EU, např.: "Barvotiskové "náborové" reklamy do EU v kombinaci s poněkud nešťastnou akcí Český sen by mohly některé občany vést k obavě, zda se na ně zase nešije nějaká bouda" (Mladá fronta DNES 13.6.2003). Objevila se však i jiná přirovnání. Například komentátor Haló novin Jan Kadlec neváhal přirovnat mystifikaci Český sen k listopadu 1989: "Celý případ mi ovšem připomněl jiný český sen. Ten, který se odehrával v listopadu roku 1989. Tehdy také klamavá reklama vsugerovala většině národa představu o jakémsi novém, obrovském, ba dokonce celonárodním hypermarketu, o novém českém velkosnu" (Haló noviny 20.6.2003).

Z jakého úhlu lze na tuto kauzu dále nahlížet, dokládají následující grafy:

Vývoj medializace podle typu příspěvku

Komu byl dán v médiích prostor k vyjádření

Média informující o Českém snu nejčastěji

Graf znázorňuje média, která o projektu Český sen informovala v daném období alespoň ve čtyřech příspěvcích. Do grafu nebyly zařazeny odkazy na články zveřejněné na jiném než původním serveru (zejména odkazy na serveru ceska-media.cz). Do grafu dále nebyly zahrnuty upoutávky na online rozhovor s tvůrci projektu (na serveru blisty.cz).

Témata medializovaná v kontextu Českého snu

Zdrojová data analýzy jsou čerpána z elektronického archivu Newton I.T., který si nečiní nárok na absolutní úplnost. Jako podklad analýzy byly voleny příspěvky, které se bezprostředně týkaly kauzy Český sen. Záměrem ukázkové analýzy byl pokus přiblížit škálu pohledů na událost, která značně rozvířila názorovou hladinu novinářské obce prezentovanou nebývale vysokým počtem mediálních reakcí.