Otázka ratifikace Evropské ústavy

Francie se stále nerozhodla, bude-li ratifikovat ústavu referendem (hlasují všichni Francouzi) nebo parlamentní cestou (hlasují poslanci a senátoři). Všechny francouzské politické strany, ať už jsou pro Evropu nebo proti, čekají od Chiraka referendum. Položit otázku všem Francouzům je rozumné a pozitivní riziko. Ve velkých historických okamžicích je třeba umět brát určitá rizika, prohlásil například v tisku bývalý prezident a otec Evropské ústavy Valéry Giscard d'Estaing.

Chirac se ale obává odmítnutí, které by ho diskreditovalo, a dal by přednost ratifikaci parlamentem. Na konferenci prohlásil, že by bylo předčasné se rozhodnout pro jednu nebo druhou možnost, dokud nebyl schválen návrh ústavy. O ústavě se po prosincovém fiasku má začít jednat už tento víkend v irském Dublinu, a jednání by se měla zakončit na Evropské radě 17. a 18.června.

Další otázkou, která zneklidňuje Francouze, je vstup Turecka do Unie. Ve chvíli, kdy do Evropy vstupuje 10 nových členů, se Francouzi táží, kde Evropa končí. 70% Francouzů jsou proti vstupu Turecka, které má 70 miliónů převážně muslimského obyvatelstva a hranice s Irákem, Iránem a Kavkazskými zeměmi. Proti je Chirakova strana UMP, ale i centristé (UDF). Chirac byl ovšem vždy pro vstup Turecka.

Na konferenci Chirac dlouze vysvětlil, že vstup Turecka bude dlouhodobá záležitost. Jednání budou podle něho trvat alespoň deset let, a poslední rozhodnutí připadne evropským národům, které budou ratifikovat vstupní smlouvu. Odmítnout vstup Turecka by pro Chiraka znamenalo nahrávat zastáncům střetu civilizací (mezi Západem a islámem).

Zvýšení evropského rozpočtu

Francie odmítá zvýšit evropský rozpočet (podle bruselské komise bylo ovšem svého času zvýšení rozpočtu podmínkou úspěšného vstupu Řecka, Španělska a Portugalska) a zdůvodňuje tuto pozici stavem francouzských financí (4,1% HDP veřeného deficitu a 63% HDP veřejného dluhu). Chirac na konferenci potvrdil, že není možné vnucovat státům přísná rozpočtová opatření a zároveň po nich chtít nadměrné zvýšení jejich příspěvku do Evropy. Nepřeje si proto přispívat víc, než 1% HDP Evropské unie.

Ke snížení veřejného deficitu a dluhu počítá Chirac s návratem hospodářského růstu a s ovládnutím veřejných výdajů, které byly podle něho stabilizovány v roce 2003 a budou i letos. Na těchto dvou faktorech bude záviset další eventuální snížování daní -- jeden z hlavních Chirakových prezidentských slibů.