30. 4. 2004
Fotografie rakví s americkými padlými vojáky rozproudily v USA diskusitalo se něco, co se stát nemělo. Americké veřejnosti byly ukázány fotografie rakví s americkými padlými vojáky. Jedna velká fotografie šesti rakví zabalených do amerických vlajek se dostala i do kanadského tisku, kde ilustrovala článek Sheldona Albertse. Ve Spojených státech obnovily takové snímky rozdíly v názorech, zdali se mohou takové snímky ukazovat veřejnosti. Zveřejňování podobných snímků za války ve Vietnamu prý tu válku pomohlo prohrát. Z toho by tedy vyplývalo, že jsou takové snímky velezrádné. |
Uvolnění více než 350 snímků americkým letectvem, na nichž se ukazuje návrat padlých vojáků včetně pohřebních obřadů, odsoudil Pentagon jakožto hrubou chybu a rozhodl se nepropustit už ani jediný snímek. Někteří členové Kongresu, vojenský personál a pozůstalí po padlých vojácích ale schvalují zveřejnění snímků, poněvadž ukazují cenu, kterou Amerika platí za válku. Plukovník ve výslužbě Pat Lang prohlásil, že je zapotřebí, aby si všichni američtí občané uvědomili oběti, které podstupují jejich vojáci: "Nesmíme se ostýchat o tom mluvit. Válka není nějaká videohra, která se odehrává kdesi daleko. V těch rakvích jsou skuteční lidé, kteří ještě nedávno žili". Poprvé se objevily snímky rakví na základně amerického letectva v Doveru (stát Delaware) na internetové stránce aktivisty na ochranu prvního dodatku k americké ústavě Russe Kicka. Ten vyplnil žádost o uvolnění snímků podle zákona o svobodě informací. Sdělovací prostředky se potom předháněly ve snaze získat kopie fotografií a ty se nakonec dostaly na první stránky hlavních amerických novin. Již více než 700 vojáků zahynulo od začátku války proti Iráku a téměř všichni mrtví se vracejí do Spojených států přesDover, kde je největší americká vojenská márnice. Údajně ale touto márnicí neprocházejí pozůstatky zabitých civilních odborníků, kteří jsou pro svou činnost vybaveni zbraněmi lépe než armádní vojáci. Jejich odbornost jim přináší asi jeden a půl tisíce dolarů denně. Celkem působí v Iráku 25 smluvních soukromých bezpečnostních firem. Jednou z nich je "Sandline International" - čtyři její američtí členové byli zabiti a znetvořeni ve městě Fallujah. Přes Dover se tedy vracejí jen uniformovaní vojáci. Všechny generace úřadů se od války ve Vietnamu snažily získat kontrolu nad Doverem, protože snímky, které se odtud dostávaly do amerických sdělovacích prostředků, vedly k tomu, že se potom veřejnost od války odvrátila. Republikánský senátor Lindsey Graham označil obřady v Doveru za udržování památky na padlé a dodal, že zveřejňování fotografií vracejících se padlých vojáků je nevhodné: "Účelem Doveru je přijímat pozůstatky padlých a připravovat je pro přijetí jejich rodinami tak, aby se ke svým nejdražším dostaly co nejdříve". Členové rodin některých padlých vojáků ale požadují, aby byl zákaz zveřejňování snímků zrušen. Paní Jane Brightová, jejíž 24-letý syn Evan Ashcraft padl loni v červenci blízko Mosulu, řekla, že se věnuje mnoho úsilí tomu, aby se nedostaly na veřejnost absurdní aspekty této války. Jedním z nich byla skutečnost, že americká armáda ani nedovoluje rodinám pozůstalých, aby navštívily Dover. "Řekli mi, že nesmím být ani na místním letišti, na které byly Evanovy pozůstatky dovezeny, přestože se jedná o veřejné letiště", řekla paní Brightová a pokračovala: "Všechno se to udržuje velice pečlivě pod pokličkou, všechny zprávy o padlých i o zraněných". Ve stejném týdnu, kdy byly zveřejněny jiné snímky, byli propuštěni ze zaměstnání dva civilní zaměstnanci v Kuvejtu za to, že fotografovali rakve. Jeden ze snímků byl potom uveřejněn na první stránce novin "Seattle Times". |