|
19. 2. 2003
Hodně se spekuluje o tom, proč jsou mezi Evropou a Amerikou náhle takové rozdíly. Je to kulturou? Je to historií? Je to částečně proto, že se díváme na úplně jiné televizní zprávy, zdůraznil komentátor Paul Krugman v úterý v americkém listě New York Times:
Mnoho Američanů nyní obviňuje z ochlazení americko-evropských vztahů Francii. Chtějí dokonce bojkotovat francouzské výrobky. Ale postoj Francie není výjimečný. Minulou sobotu potvrdily obrovské demonstrace průzkumy veřejného mínění, které prokazují, že všechny hlavní evropské národy hluboce nedůvěřují Bushově vládě a dívají se na válku proti Iráku s velkou skepsí, bez ohledu na to, jaký názor zastávají jejich vlády. Největší demonstrace byly přitom v těch zemích, jejichž vlády podporují Bushovu administrativu. Nedůvěra vůči Spojeným státům v zahraničí nyní dosáhla takové úrovně, že dokonce i u našich britských spojenců se umístily Spojené státy jako nejnebezpečnější stát světa, před Severní Koreou a Irákem, píše americký komentátor. Proč to je?
Kompletní článek v angličtině je ZDE |
V úterý dopoledne se Nejvyšší soud ČR (NS) v Brně po 26 letech znovu zabýval trestním odsouzením členů legendárních pražských rockových skupin The Plastic People of the Universe a DG 307. Došlo k tomu na základě stížnosti pro porušení zákona ministra (české) spravedlnosti Pavla Rychetského a NS po jejím projednání rozsudkem rozhodl, že tito hudebníci, mezi nimiž byl i dnes již nežijící Milan Hlavsa a současný parlamentní poslanec Svatopluk Karásek, byli v roce 1976 za tzv. výtržnictví rozsudkem okresního soudu pro Prahu -- západ a potvrzeného středočeským Krajským soudem v Praze skutečně odsouzení nezákonně. NS ale překvapivě nerozhodl o tom, zda se tito muzikanti žalovaného výtržnictví opravdu dopustili, neboť vrátil věc okresnímu státnímu zástupci pro Prahu - západ k novému rozhodnutí o podání obžaloby.
Ačkoli se může zdát, že tento postup je jen jakási opatrnost soudů, nutno říci, že přísně právně vzato je to rozhodnutí zcela správné, poněvadž jen veřejnosti říká, že nyní konečně právo funguje tak, jak mělo fungovat i za dob bývalého československého totalitního režimu.
Naprosto stejný postup totiž u Nejvyššího soudu ČR v dubnu roku 1991 potkal také letech 1986 - 1988 nezákonně uvězněné a odsouzené vedení Jazzové sekce. Ani Nejvyšší soud totiž nesmí rozhodovat o vině či nevině obžalovaných, pokud ze strany obžaloby a případně už vyšetřujících orgánů došlo k vážným procesním chybám, které brání dalšímu řízení. Což je i případ "Plastiků" a DG 307. Celá tato kauza jen proto opět jen dalším důkazem někdejší komunistické justiční zvůle, jak o tom ostatně BL psaly už ZDE.
Jiným paradoxem ovšem je, že žalobce nyní bude muset žádat Poslaneckou sněmovnu o vydání poslance Karáska k tomuto de iure obnovenému trestnímu stíhání. A mnohem smutnějším paradoxem je pak fakt, že jeden ze soudců z tohoto případu z roku 1976 se opět snaží vrátit do justice, konkrétně na obvodní soud pro Prahu 6.
|
19. 2. 2003
Proč ignorují Spojené státy nebezpečnou jadernou konfrontaci mezi Indií a Pákistánem a soustřeďují se na Irák? Proč, když považují lidská práva za tak důležitá, financují útlak Alžířanů, Uzbeků, Palestinců, tureckých Kurdů a Kolumbijců? Proč se stalo nejnaléhavějším humanitárním úkolem bombardování Iráku a nikoliv nakrmení hladovějících, poskytování pitné vody či prevence nemocí? Proč je válka proti Iráku tak naléhavá, že má být financována rozpočtem, který je čtyřikrát větší než celkový americký rozpočet rozvojové pomoci?
Na Oxfordské univerzitě poskytl v sérii přednášek profesor David Harvey, jeden z nejvýznamnějších světových geografů, možná první vyčerpávající vysvětlení rozhodnutí americké vlády jít do války. V deníku Guardian ho v úterý shrnul George Monbiot. Spojené státy trpí problémem, který periodicky postihuje všechny úspěšné ekonomiky: přílišnou akumulací kapitálu.
Kompletní text (v angličtině) ZDE |
|
18. 2. 2003
Pohoršení! Slova francouzského prezidenta Jacquese Chiraka, která pronesl při pondělním zasedání Evropské unie zvedla vlnu nevole na východ od Rýna. "Kandidátské země propásly dobrou příležitost mlčet," řekl Chirac v Bruselu na adresu postojů zemí, které podporují americkou intervenci do Iráku. Měl Chirac raději mlčet?
|
|
19. 2. 2003
Tariq Ali, The Clash of Fundamentalisms: Crusades, Jihads and Modernity, Verso: London, 2002
"V Boha jsem vlastně nikdy nevěřil," začíná první kapitola knihy Střet fundamentalismů britského novináře a spisovatele pakistánského původu Tariqa Aliho. Je to jedna ze snůšky knih snažící se vypořádat s islámem, které světu přinesl pozářijový rok 2002. Na rozdíl od mnoha jiných se ale nejedná o pouhý úvod do islámu pro ustrašené střední třídy, snažící se nás uchlácholit mírumilovnými citáty z koránu, ale předkládá se nám zde ostrá kritika dvou fundamentalismů: náboženského a nacionalistického fanatismu na jedné straně a tržně ekonomického liberálního imperialismu na straně druhé. Na rozdíl od většiny ostatních se navíc Ali neobrací jen na západního čtenáře, ale také na muslimy samotné. Jako radikální neo-marxista ovšem není Ali pro každého stejně snadno stravitelný. V současnosti člen redakční rady časopisu New Left Review (Levicové listy) a autor několika románů prožil trockistické dětství v přední rodině pakistánské komunistické strany, strávil šedesátá léta bouřlivým aktivismem a v sedmdesátých letech se účastnil pozorovatelských misí dokumentujících americké válečné zločiny ve Vietnamu. Silně "proti-imperialistický" duch jeho knihy tedy není překvapením. Již od provokativní koláže na přebalu zobrazující George W s talibánským plnovousem a Usámu v obleku je čtenáři jasné, že ho nečeká pohodlná četba v bezpečí rodinného krbu ideálního západního světa. Právě pro svou kritičnost a nevybíravost je to ale kniha, která stojí za přečtení. Když začala v devadesátých letech vznikat, měla se jmenovat Mulláhové a heretici a kladla si ústřední otázku: Proč islám nikdy neprošel reformací a proč nedošlo v islámské světě k osvícenským revolucím, které přetvořily v posledních dvou set letech tvář světa kříže? |
|
19. 2. 2003
Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění poklesla v důsledku debaty o možné válce proti Iráku podpora pro britského premiéra Tonyho Blaira i pro jeho labouristickou vládu. Blairova osobní obliba poklesla na -20 procent, na nejnižší úroveň od benzínové krize před dvěma a půl lety. Za posledních 15 měsíců poklesla Blairova popularita o 62 procent. (55 procent občanů je nyní s Blairem nespokojeno, 35 procent je s ním spokojeno.) Zároveň průzkum veřejného mínění potvrdil, že sobotních protiválečných demonstrací se zúčastnil z 1,25 milionu britských rodin alespoň jeden člověk. Potvrzuje to tedy odhady, že počet demonstrantů byl skutečně něco mezi jedním a dvěma miliony osob. Veřejná podpora labouristické vládě poklesla z 43 procent před měsícem na nynějších 39 procent, avšak vláda stále ještě vede o osm procent před konzervativci. Nesouhlas s válkou stoupl na 52 procent; s válkou nyní souhlasí jen 29 procent britských občanů.
Tony Blair však na své podpoře války proti Iráku trvá. Na jeho úterní tiskové konferenci se ho zeptal jeden americký novinář, proč se mu nedaří přesvědčit britskou veřejnost: |
|
18. 2. 2003
Tony Blair se v úterý odmítl vyjádřit k tomu, jaký bude režim po porážce Saddáma Husajna - přestože argumentuje, že likvidace jeho režimu je "morální imperativ". Na středeční tiskové konferenci v Londýně se Tony Blair třikrát vyhnul konkrétním otázkám reportérů, zda bude režim v Iráku demokratický. Uvedl, že Irák bude "na cestě k demokracii", avšak že diskuse o tom, co se stane po vojenské invazi teprve probíhají. Jon Snow z Channel Four News se Blaira zeptal, zda bude mít právo šiitská většina na jihu Iráku zvolit si náboženskou vládu. "O budoucnosti Iráku se teprve bude jednat v OSN. Bude se muset řešit množství obtížných otázek," řekl Blair. Blair opakoval, že "územní celistvost Iráku" bude zachována, avšak odmítl odpovědět na otázku jednoho reportéra o přítomnosti 40 000 tureckých vojáků v severním Iráku. Nvzdory tomu, že o minulém víkendu Blair řekl veřejně, že odstranění Saddáma Husajna je "otázkou morálky", zdůraznil nyní, že likvidace Saddámova režimu není součástí politiky britské vlády a že to, zda bude či nebude Saddám Husajn svržen, závisí na nebezpečnosti jeho zbraní. Blair apeloval na to, co charakterizoval jen jako "tisíce demonstrantů", aby naslouchali svědectvím iráckých emigrantů o hrůze iráckého režimu a o tom, že je zapotřebí jeho režim svrhnout. Argumentoval, že protiváleční demonstranti "plně nechápou" podstatu Saddámova režimu. Poukázal na to, že podle jednoho průzkumu veřejného mínění nesouhlasí velký počet lidí s výrokem "Saddám je krutý tyran." "Je to selhání komunikace a pokud tomu tak, je, přebírám za odpovědnost," řekl Blair. Podrobnosti v angličtině ZDE
|
|
19. 2. 2003
Zástupce Kuvajtu podal u Arabské ligy stížnost své vlády na způsob, jakým řídil libanonský zástupce, ministr zahraničních věcí Mahmud Hammud, jednání mimořádné schůzky ministrů zahraničních věcí k Iráku a také na způsob prezentace výsledků schůzky; viz. článek ze 17. 2. "Země Arabské ligy se ohledně Iráku neshodly" ZDE. Hlavním obsahem stížnosti byl způsob sestavení a distribuce závěrečného komuniké: pro sestavení komuniké nebyla určena zvláštní komise, komuniké bylo distribuováno těsně před ukončením zasedání bez možnosti o něm hlasovat. V reakci na hrozící krizi ochlazení libanonsko-kuvajtských vztahů se 18. 2. v Bejrútu na mimořádné schůzce setkali ministr Hammud a kuvajtský chargé d'affaires Fahmi, který spekulace o možném ochlazení vzájemných vztahů dementoval s odkazem na oficiální stanovisko kuvajtské vlády.
|
|
19. 2. 2003
vybrala a přeložila Jana Malá Letos v lednu se konalo setkání několika arabských odborníků, týkající se terorismu v období po 11. září a o tom, k čemu nynější situace může vést, jak ve světovém měřítku, tak v arabských zemích. Účastnili se ji politologové Burhán Galjún (profesor na Sorboně), Júsef Salama (politický analytik) a Sádik Žalál Al-Azem (profesor filozofie na universitě v Damašku). Setkání se konalo v lednu tohoto roku a tato debata vyšla v libanonském listě "Al-Adáb". |
|
19. 2. 2003
 14. února média zveřejnila kratičkou zprávu, která na pozadí "velkých" informací České tiskové kanceláře téměř zanikla. Média se ten den věnovala tomu, že Bush a Husajn stanou bok po boku v muzeu voskových figur, nebo naprosto zdrcujícímu poznání, že Nicholson kašle na kult krásy, ale pohled do zrcadla ho šokoval... Politika se dotkla Iráku pouze v souvislosti tvrzení Hanse Blixe: Odzbrojení Iráku pomocí inspekcí je možné v krátké době. Německý kancléř, který prohrál volby, prohlásil ten samý den, že Německo, Francie a Rusko předloží společné stanovisko v Radě bezpečnosti OSN k Iráku.Mezitím ministr zahraničí státu, náležejícího do muslimské "osy zla" byl přijat nejvyšší hlavou křesťanské "osy dobra" k půlhodinovému rozhovoru. Diplomaticko - psychologický význam tohoto sdělení nechal česká ateistická média v klidu, a to i přesto, že Česká republika má křesťanského a dokonce křesťansko demokratického ministra zahraničí. Není to podivné? Co se stalo ve Vatikánu? A co se stalo v Evropě? O den později se světem přehnala vlna solidarity proti válce. Bez ohledu na "pozice" premiérů, prezidentů, ex-prezidentů, vlád či politiků, lid "v podhradí" válku nechce. |
|
19. 2. 2003
Přibližně 10 000 řidičů nezaplatilo v pondělí 17.2. - v první den, kdy bylo zavedeno mýto - za vjezd do centrálního Londýna poplatek pěti liber a do konce týdne obdrží vyrozumění o pokutě, konstatoval londýnský starosta Ken Livingstone. V důsledku nových poplatků nečekaně poklesl provoz v Londýně i v druhý den po jejich zavedení o 25 procent, což je zřejmě částečně způsobováno i tím, že jsou ve školách jarní prázdniny. Nicméně s potěšením a překvapením řidiči kvitovali, že notorické zácpy v londýnských ulicích zmizely. Více než 100 000 řidičů zaplatilo poplatek 5 liber, oněch 10 000 řidičů, co nezaplatili, to podle Livingstona zřejmě "zkoušeli" - domnívali se, že se systém chaoticky rozloží a nikdo na ně nepřijde. Reakce na zavedený poplatek byly vesměs pozitivní, avšak londýnský starosta chce počkat na vyhodnocení tohoto projektu až do Velikonoc. |
|
19. 2. 2003
"Už vám někdo do očí řekl, že jste ho zklamal?"
Vladimír Špidla: "Musím říci, že ještě ne. Nepamatuji se." Otázka deníku Právo z 15. 2.
To, oč sociální demokracie po desetiletí usilovaly, se totiž naplnilo a evropská levice ztratila nejen tradičního motivovaného voliče, ale i iniciativu při hledání řešení nových celospolečenských problémů, nových výzev. Začalo se sázet na taktiku volebních stran s kampaní zaměřenou na emoce, bez opory ve stranických aktivistech. Cíl se levici ztratil a kompas pozbyl smyslu. Cílem přestalo být uskutečňování programu, ale vítězství ve volbách. Je zbytečné poukazovat na to, že pravice také nemá program. Pravice ho nepotřebuje, vystačí s obranou před levicí a s předvolební mobilizací. Kompas byl nahrazen moderním radarem, který umožní vyhýbat se rizikům. ... ... Dnes Špidla v čele strany vadí všem, kromě těch, které těší jeho znemožnění. Není mužem do nepohody, naopak nepohodu vytváří. Muž, který v hlavním štábu dobře přitakával vrchnímu veliteli nemusí být ideálním vrchním velitelem. Dnes se v plné nahotě ukazuje jak nesmyslné byly teze o údajném blahodárném novém politickém stylu, vyznačujícím se kultivovanou slušností, neboť prý nastává jiný doba, jakási doba dolaďování správného kurzu v ustáleném světě nanejvýš s potřebou drobných pohybů kormidlem." ... |
|
19. 2. 2003
Všichni jsme přišli na svět nazí, bezejmenní, nemluvící, nechodící, bezzubí, bez osobních hříchů a také nevěřící. Víra není geneticky zakódována. V průběhu lidské ontogeneze se ovšem situace ve smyslu náboženské víry může různě měnit. V případě, že se dítě narodí v evropském regionu a jeho rodiče jsou křesťané, je pravděpodobné, že rodinná výchova a vliv prostředí ovlivní vývoj dítěte v křesťanském duchu. V případě, že takový novorozenec přijde na svět v některé arabské zemi, lze s jistotou předpokládat, že z něj bude vychován muslim. A opět jinému dítěti z jiné části světa bude vštěpována některá jiná z existujících věr. Z toho je patrné, že to které dítě nemůže samo v útlém věku rozhodnout, zda bude věřit v nějaké božstvo a které božstvo to bude. Případně, zda bude vůbec v něco božího věřit. Lidé nerozhodují, jestli, kdy, kde a komu se narodí. Z tohoto pohledu se jeví jako zcela nesprávné, je-li dítě křtěno hned po narození. Tím se mu totiž vnucuje určitá víra, se kterou se nemusí v dospělosti ztotožňovat. Jedná se tedy o akt určitého násilí.
|
|
18. 2. 2003
SLYŠENA JEDNA STRANA:Po dlouhé době jsme se konečně dočkali a velkoobchodní nabídka na službu ADSL je na světě. Český Telecom minulý týden dokonce vydal její upřesnění, kde došlo k mírnému snížení ceny u nejrychlejších variant. Po podrobnějším prostudování však i méně technicky zdatnému uživateli musí být jasné, že není důvod k radosti. Ačkoliv v těchto dnech probíhají hektická jednání mezi Českým Telecomem a alternativními operátory, ve vzduchu visí stále víc a víc otázek. Kdo všechno může za současnou krizi na českém telekomunikačním trhu, která se s příchodem velkoobchodní nabídky na ADSL ještě vyostřila? Chceme ADSL hned zítra, nebo se vyplatí počkat a podpořit snahu AO o vyjednání lepších podmínek, které by v důsledku vedli k daleko přijatelnější podobě ADSL pro nás obyčejné uživatele? Je velkoobchodní nabídka ČTc skutečně tak špatná? Může zasáhnout Český telekomunikační úřad? Jde ministru Mlynářovi jen o co nejrychlejší spuštění této služby, nebo mu záleží i na kvalitě a ceně této služby? Dokážou alternativní operátoři svojí jednotu, nebo si každý bude prosazovat pouze svoje obchodní zájmy?
Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny. |
|
18. 2. 2003
V těchto dnech zaslali anarchisté z ČSAF, FSA a ANTIFA odborovým svazům veřejný dopis, mající je informovat o smyslu protiválečné akce, kterou pořádají na náměstí Winstona Churchilla v sobotu 22. 2. 2003 a zároveň vyzvat odbory k účasti na ní. V dopise se píše:
Demonstrace má vyjádřit nedvojsmyslné a jasné odmítnutí plánů na válku proti Iráku, které jsou vyhlašovány stále hlasitěji a získávají podporu i českých politiků. Chceme jim připomenout, podobně jako to připomínají podobné akce po celém světě různým politikům jiných států, že pro tuto válku nemají od lidí, jež údajně zastupují, žádný mandát, že tuto válku rozhodně nemají žádné právo vést naším jménem.
O situaci v ČMKOS jsme psali už před týdnem: Budou čeští odboráři demonstrovat proti válce, nebo se budou pouze dívat z oken? > |
Odborářští vůdci se nebyli nedávno schopni se sjednotit ani na nějakém společném stanovisku k válce v Iráku, jak jsme psali již |
18. 2. 2003
Poznámky k analýze minulosti a otázkám současnosti levicového hnutíLevicové hnutí, pravděpodobně pouze v Evropě, je od roku 1989 ve značném chaosu. Přestože tradiční levicové strany v řadě států vládnou nebo silně ovlivňují mocenské struktury, nevytvářejí reálnou alternativu vývoje. Možná se už tyto strany staly jen strukturami pro zajištění moci ctižádostivých jedinců odlišnou rétorikou v neměnitelném systému. Pokud ale ještě usilují o své cíle z 20. století - boj za práva neprivilegovaných vrstev společnosti - měly by hledat odpovědi na otázky vzniklé rozpadem reálného socialismu.
|
|
19. 2. 2003
V minuleém článku ZDE jsem se zabýval úvahami o skutečnosti. Chtěl bych nabídnout zase trošku jiný pohled na tuto problematiku a zároven dokončit myšlenku.
Myslím si, ze jde o důležitou věc, poněvadž se domnívám, ze současné světové problémy jsou důsledkem pokřiveného chápání skutečnosti. |
|
18. 2. 2003
.....Za dlouhá léta bojů proti iráckému režimu se nikdo dosud nepokusil o jednu věc: o smysluplný politický proces, v jehož rámci by se rozložily jednotlivé složky režimu -- nikdo se nepokusil rozštěpit klan vládnoucí třídy. Mělo by se stát toto: 1. Saddámovi je nutno pohrozit trestním stíháním. 2. Zároveň je nutno mu poskytnout alternativu bezpečného úniku ze země: to může vést k rozkolu ve vládnoucím klanu. 3. Pošlete seznam cca 30 Saddámových poradců, kteří jsou persona non grata a požadujte, aby opustili zemi se Saddámem. To by mělo přesvědčit ostatní členy vládnoucí třídy, že nejsou všichni ohroženi -- jen ti, kdo byli nejsilněji odpovědni za zločiny režimu. 4. Podporujte tuto vládnoucí třídu, aby donutila Saddáma odejít do exilu a nabídněte jí v tomto případě mini Marshallův plán, pod podmínkou, že bude moc předána civilní prozatímní vládě. Takový politický proces by měl být podpořen hrozbou vojenské síly. Může stačit jen pár varovných výstřelů. To rozštěpí vládnoucí skupinu a dodá to lidem odvahy, aby vzali věci do vlastních rukou. Režim se už celou řadu let bolestně rozkládá a tento politický tlak by ten proces jen urychlil. Naproti tomu invaze by vyrvala záležitosti z iráckých rukou a rizikem by byly nedozírné následky. Velmi zajímavě na toto téma argumentuje irácký exulant Faleh A. Jabar, výzkumník na School of Politics and Sociology, Birkbeck College, University of London.
Kompletní článek (v angličtině) ZDE |
|
18. 2. 2003
Když se zhruba čtyřicetiletej chlap ráno probudí a nic ho nebolí, je pravděpodobně mrtvej. A prej jsou to nejlepší léta. Možná ano, ale nejčastěji to tvrdí šedesátníci. Čert jim věř, dědkům sklerotickejm. Já vím jedno: Je to všechno kolem dokola takové nějaké čím dál stejnější a stejnější.
|
|
18. 2. 2003
Daleko více než raket či jedovatého plynu může Irák použít proti Spojeným státům měny euro.
6. listopadu 2000 změnil Saddám Husajn měnu, kterou používal pro prodej své ropy. V listopadu 2000 měl Irák blokováno 10 miliard dolarů na bankovním účtu v New Yorku. Ta změna stála Saddáma hodně peněz, neboť euro mělo hodnotu jen asi 80 centů za dolar. O půl roku později se iráckému diktátoru podařilo proměnit celé toto konto na eura. Irák má druhé největší ropné rezervy na této planetě. |
|
19. 2. 2003
 Schůze Socialistické internacionály byla vždy příležitostí k výměně informací, zkušeností a místem pro stanovení koordinačního postupu ve společném zájmu, který se předpokládá za souladný. I tomuto účelu mělo sloužit i nedávné setkání v Římě (20. - 21. ledna 2003). Stručnou, nezávaznou, nic neříkající a hlavně bezkonfliktní informaci jsme si mohli přečíst v "soc.dem. příloze" Práva Pohledy. Zdálo by se, že v Římě o mnoho nešlo a přece například před sociálně demokratickými stranami stojí tak závažné rozhodnutí, jako je poměr ke krizi v souvislosti s Irákem. Mluvme přímo. Jedná se o otázku války, její nutnosti, možnosti předejití, stanovení cílů a hlavně zachování přijatých mezinárodně právních zásad, které jsou nám dány mezinárodním společenstvím a pro civilizované země bez výhrady závazné. |
|
19. 2. 2003
Konference SI, Řím, 20. - 21. 1. 2003Svět žije pod hrozbou války a to vyvolává strach po celém světě. Socialistická internacionála trvá na tom, že válka není nevyhnutelná. Musíme vykonat vše co je možné, abychom se vyhnuli válce, musíme dát naději míru.
Proto plně podporujeme generálního tajemníka OSN v pokračování snahy o spolupráci s členy Rady bezpečnosti ve snaze dokončit zbrojní inspekce OSN a v pokračování zajišťování požadovaných podmínek pro jejich úspěch k naplnění odpovědnosti OSN v rámci linie Kofi Annana. Toto je úvod rezoluce, kterou přijala konference Socialistické internacionály v Římě. Rezoluci formuloval Massimo D'Alema jako výstup z mezinárodní konference o demokracii a lidských právech v Iráku. Panelové diskuze k tomuto tématu se účastnili předseda komise SI pro Střední východ Thorbjorn Jagland z Norska, Yossi Beilin a Šimon Perez z Izraele, Felipe González a ministr vnitra palestinské autonomní samosprávy Hani Al-Hassan. Socialistická internacionála dle této rezoluce trvá na tom, že použití síly k udržení nebo posílení míru nesmí vycházet z jednostranného rozhodnutí o použití síly, ale z respektu k mezinárodnímu právu a z požadavku nebo vyjádření souhlasu Rady bezpečnosti OSN. Plný text dokumentu v češtině a angličitně BL |
|
19. 2. 2003
spracovala z pocitu vlastnej bezmocnosti a frustrácie nad súčasným vývojom a pre vlastné potešenie
Dejiny ľudstva sú dejinami vojen, ozbrojených konfliktov a bojov o moc. Síce sa kde-tu v histórii spomenú veľké myšlienky a veľké ideály, ako vznik demokracie v Grécku či osvietenské myšlienky, popri Trójskej vojne či bitke pri Waterloo však pôsobia nevýrazne až takmer nudne. Veľkí Muži dejín ľudstva nebudujú demokraciu a nepíšu knihy, ale prelievajú krv -- a väčšinou nie tú vlastnú. Čo viedlo a vedie Veľkých Mužov k tomu, aby vystavovali svoj život a životy státisícov riziku smrti? Ideály? Boj o moc, vplyv a slávu? |
|
19. 2. 2003
Prienik ruských Bondov do politiky a ekonomikyViktor Kovaľov
Z psychologického hľadiska by mal byť príslušník tajných služieb diplomat, novinár, spoločenský typ. Ak sa pripočítajú vynikajúce organizátorské schopnosti, stáva sa z neho dobrý vykonávateľ. To nie je námet z Jamesa Bonda, ale realita.
V prvej polovici 90. rokov prišli do ruskej politiky, ekonomických štruktúr a orgánov štátnej moci prví predstavitelia rozpadnutého sovietskeho KGB. Vynikajúci profesionáli a špecialisti "išli na odbyt" predovšetkým v podnikaní i v politických stranách. |
|
19. 2. 2003
Často sa cituje verš rímskeho básnika Terentiana „habet sua fata libeli“, čo znamená „knihy majú svoje osudy“. Lenže necituje sa začiatok „pro captu lectoris“ („podľa chápavosti čitateľa“ ). Na Hitlerovu knihu Mein Kampf sa vzťahujú oba verše. Jednak kniha vodcu Veľkonemeckej ríše mala svoje osudy, a jednak svoj význam malo jej pochopenie, či skôr nepochopenie jej čitateľmi.
Pomerne nedávno sa v Čechách i na Slovensku odohral škandál okolo vydania Hitlerovej knihy. Český vydavateľ sa ocitol pred súdom pre propagáciu fašizmu a značná časť slovenského nákladu bola zhabaná. Zástancovia vydania tejto knihy argumentovali zaujímavou okolnosťou. V čase, keď sa na túto knihu vzťahovala medzinárodná dohoda o copyrighte, jej autor nedovolil preklad do slovanských jazykov. Prečo teda nemohla vyjsť v spojeneckom vojnovom slovenskom štáte ani v okupovanom Protektoráte Böhmen und Mähren? |
|
19. 2. 2003
Hitler vo svojej knihe spojil dva protikladné prvky, ktoré sa do istej miery navzájom vylučujú. Je to nielen zveličenie schopností nemeckého národa, ale aj bielej „árijskej“ rasy, čo by mohlo nakoniec mať Hitlerom taký nenávidený „internacionalistický“ charakter. V tomto storočí prichádzajú za lepším životom do Európy príslušníci rôznych rás, takže hrozí strata jej bieleho charakteru.
|
|
19. 2. 2003
Zeman "zatroubil k útoku" na Špidlu a určil tak i "taktiku boje" svých přívrženců: Bývalý předseda vlády a ČSSD dementoval Škromachovy spekulace o své kandidatuře do přímé volby prezidenta. Není ale jasné, zda Škromach prezentoval pouze své doměnky, a nebo i jeho vyjádření je "domluvenou mediální hrou". "Chci jasně prohlásit, že za současného vedení ČSSD se zcela určitě přímé volby nezúčastním," řekl Miloš Zeman novinářům. Je tedy jasné, že možnou strategií těch, kteří si nepřejí na Hradě ani Sokola, ani Klause je jedině blokace třetího kola a následné odložení volby do doby po sjezdu ČSSD, který se koná v březnu. Představa, že z tohoto klání odejde Špidla vítězně, je poněkud iluzorní, což už přiznávají i lidé v jeho okolí. "Zůstal sám", konstatuje jedna jeho blízká spolupracovnice a dodává: "... a už to i pochopil."
Můžeme si vybrat: z amerického deště pod francouzský okap nebo pod britskou korunu: Francouzský prezident
Chirac v pondělí kritizoval kandidátské země za to, že v "dopise osmi" nekonzultovaly svůj "proamerický" postoj s EU.
"Upřímně řečeno mám dojem, že se (kandidátské země) chovaly s jistou lehkomyslností. Vstupovat do unie vyžaduje jistý respekt vůči ostatním, minimální slaďování názorů. Když při prvním obtížném tématu začnou vyjadřovat své názory bez sebemenší porady s celkem, do kterého chtějí vstoupit, tak to není zrovna odpovědné chování. V každém případě to není moc vychované. Myslím, že (kandidátské země) propásly dobrou příležitost mlčet" , prohlásil francouzský prezident. "Když jste v rodině, máte přece jen více práv, než když klepete na dveře," dodal.
Britský ministerský předseda Tony Blair řekl, že kandidátské země EU mají plné právo vyslovit své názory. Nebránil tím samozřejmě kandidátské země, ale "osu" Londýn-New York. Britský premiér řekl, že kandidátské země velmi dobře chápou potřebu solidarity mezi Evropou a USA. Podle jeho názoru ti, kteří hrají na rozkol mezi USA a Evropou, hrají nejnebezpečnější politickou hru, jakou je možno sehrát. Putin prohlásil, že pozice EU a Ruska vůči Iráku jsou blízké... Člen zahraničního výboru a šéf senátorů ČSSD Petr Smutný si myslí, že Chirac měl pravdu s kritikou lehkomyslného chování. Nesouhlasí však s obviněním z nevychovanosti. "Francouzský prezident nás zase nemusí tolik vyučovat," dodal. "Nezdá se nám vhodné, aby se francouzský prezident takto vyjadřoval o státech, které mají zájem o vstup do Evropské unie. Cítíme v tom vyjádření jisté nadřazenosti. Takhle bychom si spolupráci v Evropě nepředstavovali," řekl předseda senátorů ODS Jiří Liška. Problematické pro-americké lokajství:
"Dopis osmi" vyjadřující oddanost spojenectví s USA a pochopení pro jejich názor na iráckou krizi vyvolal v EU vážnou roztržku. O dva dny později zbývající kandidáti a tři balkánské země podepsaly "prohlášení deseti", které se ještě silněji hlásilo k americkým tezím. V některých zemích EU a zejména ve Francii vyvolaly tyto postoje vstupujících členů nevraživost, ba nepřátelství. Nevrle na ně reagovaly také instituce EU. Na pondělním summitu se diplomaté museli hodně snažit, aby konečný dojem nebyl tímto incidentem poznamenán.
Václav Havel si umí vybírat spektakulární příležitosti ke svému zviditelnění. Když nastoupil do funkce, omluvil se (jako občan Havel) sudetským Němcům za příkoří, kterých se jim dostalo ve spojitosti s odsunem; když po třinácti letech odcházel, kopl do otevřených dveří Evropské unie tak, že se málem přibouchly... Mnoho povolávaných, málo vyvolených...: Pokud Jan Sokol nezíská před prezidentskou volbou dostatečnou podporu vládní koalice, do boje o Pražský hrad by mohl zasáhnout sociálně demokratický senátor Richard Falbr. "Pokud se ukáže, že pan Sokol je neprůchodný, pak neodmítnu iniciativu senátorů, kteří s ní mohou přijít 48 hodin před samotnou páteční volbou," uvedl. Falbr si uvědomuje, že některé Sokolovy názory mohou být pro řadu sociálních demokratů jen těžko přijatelné. "Například jeho názor na odsun sudetských Němců, jeho názor na školné, jeho názor na potraty, na vyučování katechismu".
Cyber terorismus je účinnější než spektakulární útoky - nastala plíživá likvidace amerických spotřebitelských jistot: Zatím neznámý počítačový pirát se ve Spojených státech dostal k identifikačním číslům zhruba osmi milionů platebních karet. Tolik alespoň "oficiálně přiznávají" americké zdroje... Nové informace navíc potvrzují, že hacker má přístup nejen k číslům platebních karet vydavatelských asociací MasterCard a Visa, ale i k jiným. Hovoří se už i o kartách asociací Discover Financial Services a American Express.
Hacker prolomil bezpečnostní systém společnosti, která má za úkol zpracovávat transakce uskutečněné u obchodníků. Visa a MasterCard ve Spojených státech vedou karty k přibližně k 574 milionům účtů.
|
|
5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční. |
|
4. 2. 2003
Děkujeme všem, kteří dále podporují provoz Britských listů finančními dary. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. Za nesmysly, které vycházejí např. v Mladé frontě dnes, vydáte ročně cca 3000 Kč. Proč nepodpořit menší částkou, rozdělenou na drobné splátky, nezávislou žurnalistiku Britských listů? S finančním rozpočtem bychom mohli dělat daleko podstatnější práci než dosud.
Všichni spolupracovníci časopisu na něm pracují ve veřejném zájmu zadarmo, případně ho dotují z vlastních zdrojů, někteří velmi podstatně. Finanční dary nám umožní dělat více práce ve veřejném zájmu s větším počtem spolupracovníků a profesionálněji. Hledáme další spolupracovníky-dobrovolníky pro mediální monitor - samostatné vyhledávání, analýza a shrnutí, překlady z jazyků: španělština, portugalština, italština, francouzština; obory: politika v daném jazykovém okruhu či zemi; problematika EU a jejích institucí; sociální vědy; makroekonomika; vizuální kultura; litaratura; technologie - přehled; armáda - technologický přehled, strategie, koncepce. Frekvence spolupráce: dle dohody, minimálně však jednou týdně. Požadovaná kvalifikace: naprosto suverénní ovládání jazyka či rodilý mluvčí, terminologický přehled v daném oboru, nezávislost na vlivových skupinách, exkluzivita.
Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. |
|
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 19. 2. 2003 | Kauza Plastic People |
Karel Mašita | |
| 19. 2. 2003 | Popularita Tonyho Blaira a jeho vlády klesá | ||
| 19. 2. 2003 | NYT: Díváme se jinak na svět, protože máme jiné televizní zpravodajství! | ||
| 19. 2. 2003 | Střet fundamentalismů | Dominik Lukeš | |
| 19. 2. 2003 | Cesty k víře | Josef Veger | |
| 19. 2. 2003 | Co si myslí arabští politologové o současné situaci | ||
| 19. 2. 2003 | Alternativní pohled na skutečnost | Petr Vařeka | |
| 19. 2. 2003 | David Harvey: Američané jdou do války, protože potřebují odbyt pro svůj přebytečný kapitál | ||
| 19. 2. 2003 | Dokument: Rezoluce Socialistické internacionály k Iráku | ||
| 19. 2. 2003 | Protichůdný směr ČSSD a Socialistické internacionály | Miroslav Polreich | |
| Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 19. 2. 2003 | David Harvey: Američané jdou do války, protože potřebují odbyt pro svůj přebytečný kapitál | ||
| 19. 2. 2003 | Co si myslí arabští politologové o současné situaci | ||
| 19. 2. 2003 | Střet fundamentalismů | Dominik Lukeš | |
| 19. 2. 2003 | NYT: Díváme se jinak na svět, protože máme jiné televizní zpravodajství! | ||
| 18. 2. 2003 | Jak zbavit Irák Saddáma Husajna | ||
| 18. 2. 2003 | USA proti Iráku anebo USA proti EU? | Fabiano Golgo | |
| 18. 2. 2003 | Solidarita s demonstranty, zbitými a uvězněnými v New Yorku | ||
| 18. 2. 2003 | Irácká rizika | Miroslav Václav Steiner | |
| 18. 2. 2003 | Americký generál v.v. bude iráckým vojenským guvernérem Iráku | ||
| 18. 2. 2003 | "Svět ohrožuje srážka civilizací" prohlásil v USA kanadský ministerský předseda Jean Chrétien | ||
| Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 12. 2. 2003 | Saddám Husajn a "profesionálne ženy" | Lubomír Sedláčik | |
| 28. 1. 2003 | Muži jsou nemožní, prezidentka by pomohla | Marie Haisová | |
| 15. 1. 2003 | I na ženách se teď zkouší viagra... | ||
| 7. 1. 2003 | Z vězení v Afghánistánu do vězení v Americe | ||
| 27. 11. 2002 | Nigérie: má být popraven novinář | ||
| 27. 11. 2002 | Feminismus, muslimský fundamentalismus a soutěž Miss World - už jen v třetím světě | ||
| 26. 11. 2002 | V Londýně nebo v Africe, soutěž Miss World je stále ponižující | ||
| 21. 10. 2002 | Sex nebo vztah? | ||
| 2. 10. 2002 | Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích | ||
| 29. 9. 2002 | Feminismus - zbraň ženské emancipace | Jean Bethke Elshtain | |
| Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 12. 2. 2003 | Nemyslím, že by byl Jan Sokol špatným prezidentem | Vojtěch Polák | |
| 1. 2. 2003 | Schůzka nespokojených pedagogů - výsledky z jednání | Radek Sárközi | |
| 27. 1. 2003 | Čeští učitelé jsou na tom špatně, ale ani nevíme jak | Ivo V. Fencl | |
| 17. 1. 2003 | ŠKOLSTVÍ: Nízké platy učitelů odnesou především žáci | Radek Sárközi | |
| 14. 1. 2003 | České školství versus Charta učitelů z roku 1966 | Radek Sárközi | |
| 14. 1. 2003 | České a britské školství: Stačí srovnávat | Jaroslav Vávra | |
| 8. 1. 2003 | O čekání na důstojné učitelské platy, na důstojné hodnocení učitelů, ale nejen o tom | Jaroslav Vávra | |
| 3. 1. 2003 | Čeští studenti: "Skotská pohádka" | Jan Čulík | |
| 3. 1. 2003 | Platy učitelů | Radek Sárközi | |
| 14. 12. 2002 | Založení Učitelského odborového klubu - ASO | ||
| Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 5. 2. 2003 | Vysvědčení | Jaroslav Hutka | |
| 28. 1. 2003 | The significance of Jan Hus for Czech history | Kathryn Murphy | |
| 28. 1. 2003 | Zemřel profesor Alexander Stich | Jan Čulík | |
| 28. 1. 2003 | Sebrané spisy básníka Miroslava Holuba | ||
| 28. 1. 2003 | České postoje: Hus i Švejk jako obrana proti útlaku | Kathryn Murphy | |
| 27. 1. 2003 | Čulíkův "básník trapnosti" | Kathryn Murphy | |
| 22. 1. 2003 | Finančnice - na motivy K.J. Erbena | ||
| 21. 1. 2003 | O (české) literatuře v Britských listech | ||
| 20. 1. 2003 | Co číst a k čemu to vést | Jan Čulík | |
| 20. 1. 2003 | Třicet let bojů s Ladislavem Štollem aneb Jak s tím můžete žít? |
Martin Štoll | |
| Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 16. 2. 2003 | Redaktoři ČT se porvali s odvolaným ředitelem: "Sesadili jsme Balvína a teď mu můžeme dát ještě přes držku" | Jan Čulík | |
| 16. 2. 2003 | Ukradená televize aneb co na obrazovce nebylo | Petr Štěpánek | |
| 13. 2. 2003 | Monitor Jan Paula : Česká televize účelově zkreslila Romanův příběh | Jan Paul | |
| 30. 1. 2003 | Rybníček chce vybudovať konkurenciu Markíze, ale... Zrušil jedinú konkurencieschopnú reláciu! |
Jana Matúšová | |
| 18. 1. 2003 | Národní knihovna má problém s chápáním svého poslání v digitální době | Štěpán Kotrba | |
| 6. 1. 2003 | Inzerát (na dům, ve kterém už nechci bydlet) | Jiří Koubek | |
| 16. 12. 2002 | Digitální média veřejné služby III. | Zdeněk Duspiva | |
| 16. 12. 2002 | Soudnost, pane Berko, soudnost! | Štěpán Kotrba | |
| 13. 12. 2002 | "Pekařství " nebo "ČT"? | Jiří Koubek | |
| 13. 12. 2002 | KAUZA: Ostravská ČT | ||