19. 2. 2003
Popularita Tonyho Blaira a jeho vlády klesáPodle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění poklesla v důsledku debaty o možné válce proti Iráku podpora pro britského premiéra Tonyho Blaira i pro jeho labouristickou vládu. Blairova osobní obliba poklesla na -20 procent, na nejnižší úroveň od benzínové krize před dvěma a půl lety. Za posledních 15 měsíců poklesla Blairova popularita o 62 procent. (55 procent občanů je nyní s Blairem nespokojeno, 35 procent je s ním spokojeno.) Zároveň průzkum veřejného mínění potvrdil, že sobotních protiválečných demonstrací se zúčastnil z 1,25 milionu britských rodin alespoň jeden člověk. Potvrzuje to tedy odhady, že počet demonstrantů byl skutečně něco mezi jedním a dvěma miliony osob. Veřejná podpora labouristické vládě poklesla z 43 procent před měsícem na nynějších 39 procent, avšak vláda stále ještě vede o osm procent před konzervativci. Nesouhlas s válkou stoupl na 52 procent; s válkou nyní souhlasí jen 29 procent britských občanů.
Tony Blair však na své podpoře války proti Iráku trvá. Na jeho úterní tiskové konferenci se ho zeptal jeden americký novinář, proč se mu nedaří přesvědčit britskou veřejnost: |
"Nejsou to nové argumenty, takto argumentujete o Iráku už tři nebo čtyři měsíce. Přesto však průzkumy veřejného mínění ukazují, že vývoj jde proti vám. Proč si myslíte, že je tomu tak? Ztratil jste kontakt s voliči? Je to problém prezentace? Jsou špatné vaše argumenty? Proč si myslíte, že veřejnost, přestože slyšela vaše argumenty už mnohokrát, vás ve stále větším počtu nepodporuje?" zeptal se americký novinář. Tony Blair odpověděl: "Myslím, že odpověď je velmi jednoduchá. Zatímco ve vztahu ke Kosovu nebo Afghánistánu existoval bezprostřední casus belli, činy, které lidi viděli, proti nimž jsme museli jednat, v tomto případě je obtížnější přesvědčit lidi o spojitosti mezi státy, jako je Irák, chemickými, biologickými a jadernými zbraněmi a spojitostí s mezinárodním terorismem." V Americe Tonyho Blaira podpořil George Bush těmito slovy: "Pokaždé, když někdo prokáže odvahu, když jde o věc míru, lidé to nakonec pochopí. Zaprvé, co se týče velikosti demonstrací. To mám rozhodovat o politice podle veřejného mínění? Musím rozhodovat kvůli bezpečnosti. Tony Blair chápe, že je Saddám Husajn rizikem. Tony Blair vidí, že oslabené OSN není dobré pro světový mír. Je to odvážný vedoucí politik a jsem hrdý, že ho mohu nazývat svým přítelem. Jiný odvážný vedoucí politik, José Maria Aznar, přijede tento týden na náš ranč a těším se na to, že s ním budu mít dobré setkání. To jsou vizionáři. Vidí, že máme úkol. Jsem hrdý na to, že je mohu nazývat spojenci. Budeme spolupracovat v zájmu míru." Zajímavé je Bushovo orwellovské obrácení základních pojmů: jde do války a hovoří o "míru". Pozorovatelé poznamenávají, že že tato nepokrytá Bushova chvála může Blairovi v Británii jen uškodit. Britský rozhlas se zeptal jednoho pracovníka PR agentury, Barryho Delaneyho, který dříve působil jako poradce pro sdělovací prostředky v ústředí Labouristické strany. Ten konstatoval: "Myslím, že Blair prezentuje své argumenty velmi dobře. Ale s těmi argumenty je to potíž. Nutnost jít do války je velmi ošemetná, i v případě, kdy bychom byli sami terčem útoku. Neexistují žádné konkrétní důkazy. A Blairovým problémem je ona válkychtivá, téměř chuligánsky primitivní prezentace tohoto problému v Americe. Ta působí velmi špatně nejen na britské publikum, ale i na většinu ostatního světa, jak se zdá. Je nesmírně obtížné získat v takové situaci na svou stranu lidi, kteří mají neutrální názor." |