19. 2. 2003
I mezi Araby vládnou neshody ohledně IrákuZástupce Kuvajtu podal u Arabské ligy stížnost své vlády na způsob, jakým řídil libanonský zástupce, ministr zahraničních věcí Mahmud Hammud, jednání mimořádné schůzky ministrů zahraničních věcí k Iráku a také na způsob prezentace výsledků schůzky; viz. článek ze 17. 2. "Země Arabské ligy se ohledně Iráku neshodly" ZDE. Hlavním obsahem stížnosti byl způsob sestavení a distribuce závěrečného komuniké: pro sestavení komuniké nebyla určena zvláštní komise, komuniké bylo distribuováno těsně před ukončením zasedání bez možnosti o něm hlasovat. V reakci na hrozící krizi ochlazení libanonsko-kuvajtských vztahů se 18. 2. v Bejrútu na mimořádné schůzce setkali ministr Hammud a kuvajtský chargé d'affaires Fahmi, který spekulace o možném ochlazení vzájemných vztahů dementoval s odkazem na oficiální stanovisko kuvajtské vlády.
|
Zmíněné prohlášení nese jasný rukopis Sýrie, která identické stanovisko prezentovala již ústy svých zástupců v Radě bezpečnosti ve dnech 5. a 14. února (Sýrie je již jeden a půl roku jedním z nestálých členů RB, a tedy i jediným arabským zástupcem). Prohlášení je také v souladu se snahou egyptského prezidenta Husniho Mubaraka uspořádat ještě před koncem měsíce února mimořádné vrcholné zasedání Arabské ligy, jež by mělo prosadit jednotné protiválečné stanovisko arabských zemí. To potvrzuje i jeho současná návštěva Německa a Francie, evropských zemí, v jejichž podporu doufá. Na druhé straně arabského tábora se z důvodu obav o svoji pozici vůči Spojeným státům nachází Kuvajt spolu s dalšími zeměmi Perského zálivu a Saúdská Arábie, na jejichž území se nacházejí rozhodující vojenské základny pro případný útok na Irák Text prohlášení ze zasedání ministrů zahraničních věcí Arabské ligyVydaný v Káhiře 16 . 2. 2003Ministři zahraničních věcí zemí Arabské ligy se ve dnech 15. a 16. února setkali na svém mimořádném zasedání, na kterém se zabývali možnostmi mírového řešení irácké otázky, řešení, které by se opíralo o Chartu OSN, zvláště pak o rezoluci číslo 1441 RB OSN, a dále o usnesení č. 227 v úplném znění, které bylo přijato na vrcholného setkání představitelů arabských a islámských zemí uspořádaného v Bejrútu dne 28. 3. 2002. Na závěr jednání a diskusí byla vydáno prohlášení v tomto znění: 1. Arabská liga se zavazuje zachovat bezpečnost a integritu Irácké republiky a státu Kuvajt a jednotu jejich území a odmítají agresi proti nim. Odmítají ohrožení bezpečnosti a integrity jakékoliv arabské země a budou je považovat za ohrožení národní bezpečnosti všech arabských zemí, coby ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti. 2. Arabská liga potvrzuje nutnost zakázat svým členským zemím, aby poskytovaly jakoukoliv pomoci a jakékoliv výhody, které by podporovaly jakékoliv vojenské akce, které by vedly k ohrožení bezpečnosti a integrity Iráku a jednoty jeho území. 3. Arabská liga vítá pokračování spolupráce Iráku se (zbrojními, pozn.překl.) inspektory a vytvoření ovzduší vzájemné důvěry, které by se z jedné strany mělo zakládat na snaze Iráku umožnit inspektorům co nejrychlejší provedení jejich mise a její vyústění v zájmu všech zúčastněných stran; na druhé straně by inspektoři měli pokračovat ve svojí práci objektivně a nezištně, což jsou okolnosti, které umožní dosáhnout uspokojivých výsledků a usnadní překonání nesrovnalostí a těžkostí, které by při spolupráci obou stran mohly stát v cestě. Vyzýváme členy Rady bezpečnosti, aby poskytli inspektorům dostatečnou dobu pro uskutečnění jejich mise, kterou jim určila rezoluce číslo 1441. 4. Ministři vyzývají mezinárodní Radu bezpečnosti k uskutečnění rezolucí, které se k problematice vztahují, především článek 22 rezoluce RB č. 687, který hovoří o uvolnění sankcí uložených Iráku a potvrzují svoji podporu iráckému lidu, který trpí sankcemi uloženými jejich zemi již před více než desetiletím. Ministři dále vyzývají k uplatnění článku 14 téže rezoluce, který hovoří o přeměně území Blízkého východu na oblast prostou veškerých zbraní hromadného ničení, to je prostou zbraní jaderných, bakteriologických a chemických bez výjimky, bez výjimky Izraele, který jako jediná země oblasti vlastní všechny druhy těchto zničujících zbraní. 5. Arabská liga vyzývá k pokračování spolupráce svých členských zemí s členskými zeměmi RB, zeměmi EU, zeměmi Islámské konference a Hnutí nezávislých zemí v zájmu zintenzivnění mezinárodního úsilí zaměřeného na odvrácení nebezpečí války od Iráku a zastavení koncentrace vojsk zaměřené na Irák a celou oblast. 6. Arabská liga upozorňuje mezinárodní společenství na nebezpečí vojenské agrese namířené proti Iráku, proti iráckému lidu a proti jednotě iráckého území. Poukazuje na nebezpečné důsledky války v oblasti, která zažila utrpení mnoha válek a stále ještě trpí pokračováním izraelské politiky okupace a ničení namířené proti palestinskému lidu a jeho legitimním právům. Ministři poukazují na to, že volba války není pouze důkazem neschopnosti RB uskutečňovat své poslání, které spočívá v zachování mezinárodní bezpečnosti a míru, nýbrž důkazem neúspěšnosti mezinárodního řádu jako celku, který se musí opírat o Chartu OSN coby nezbytné východisko pro zachování mezinárodní bezpečnosti a míru ve světě. 7. Arabská liga odmítá veškeré záměry a politiku, které by si kladly za cíl vnutit oblasti změny a znamenaly by vměšování do vnitřních záležitostí zemí a národů oblasti a nerespektování jejich legitimních zájmů. 8. Ministři považují své mimořádné setkání za (ukončené, pozn. překl.) zasedání a pověřují generálního tajemníka Arabské ligy, aby pokračoval v kontaktech a aktivitách zaměřených na sledování vývoje irácké otázky a vyjadřují svoji připravenost uskutečnit další setkání vždy, když to bude nutné. Překlad textu prohlášení z arabského originálu podle syrské tiskové agentury Saná zveřejněného 17. 2. 2003 v deníku Tišrín |