Začátek podzimu je ve Velké Británii dobou výročních konferencí (sjezdů) hlavních britských politických stran. V pondělí začal v jihoanglickém letovisku Brighton výroční sjezd britských liberálních demokratů, třetí největší britské politické strany. Její šéf Charles Kennedy ve svém projevu v sále, kde bylo ticho, že by bylo slyšet upadnout špendlík, vyjádřil velké pochybnosti ohledně amerických plánů na invazi do Iráku.

Před invazí do Iráku varovala tento týden také britská anglikánská církev, jejíž nejvyšší představitel konstatoval, že taková válka je nemorální, pokud nebyly vyčerpány všechny prostředky na udržení míru.

Premiér Tony Blair sdělil v pondělí večer svému kabinetu, že politika "zadržování" Saddáma Husajna selhala, že irácký diktátor dále vyvíjí zbraně hromadného ničení a musí být "zastaven". Padesátistránkový dokument, obsahující důkazy v této věci, má být zveřejněn v úterý ráno v 8 hodin a má odstartovat parlamentní debatu k tomuto tématu.Blair zdůraznil, že je správné dále jednat o problému Iráku prostřednictvím OSN.

Charles Kennedy mj. ve svém projevu na konferenci uvedl:

Většina filmu se skládá z příběhů očitých svědků, Palestinců i Izraelců. Na filmu je neobvyklé to, že odhaluje do nejmenších podrobností každodenní ponižování a kulturní zostuzování Palestinců, včetně sekvence, kde izraelští vojáci rozmazali výkaly v místnosti plné obrázků, které namalovaly děti. Film byl uměřený, úzkostlivě se přidržoval faktů a byl férový: nejdelší interview bylo s mluvčím izraelské vlády. Každé slovo a každý obrázek zkoumali právníci co do přesnosti a také proto, aby zajistili, že film vyhovuje ustanovením britského Zákona o vysílání, vyžadující férové zacházení."

Proizraelská lobby zastrašuje novináře tak, aby zpravodajství vždy vyznělo ve prospěch Izraele, argumentuje britský novinář a televizní dokumentarista John Pilger.

Jistě, budou padat zásadní rozhodnutí a koncentrace moci bude v Kongresovém paláci neobvyklá. Jenže víme, že moc kapitálu nespočívá ve třech výjimečných dnech, ale ve všech běžných, všedních okamžicích, kdy nás kapitál vykořisťuje a utlačuje. Právě tehdy je nutné proti jeho diktatuře bojovat."

To řekli na závěr projevu na sobotním ANTI-NATO mítinku v Praze mluvčí spolupořadatelů, Organizace revolučních anarchistů ORA-S, kteří vydávají na internetu e-zin ALARM.

Mítinku, který začal v sobotu odpoledne na Těšnově a pokračoval pochodem po dálnici do Holešovic, se účastnilo několik set příznivců urbánního sociálního undergroundu. Sešli se zde příznivci klasických anarchistů z ČSAF, radikálové z FSA či radikální antifašisté z ANTI-FA, jejichž činnost je zaměřena skoro výlučně na monitoring a násilné akce proti neonacistům. Na akcích tohoto typu zajišťují jejich členové pořadatelskou službu, neboť jejich výcvik v sebeobraně je někdy profesionální. Akce se zůčastnily i skupinky apolitických či "rudých" skinheads, retro-hippies, radikální feministky z feministické skupiny 8. března, příznivci městské cyklistiky české odbočky CarBusters, někteří levicově orientovaní ekologové, protestující proti nadužívání individuální dopravy ve velkoměstech, pacifisté, ekologická občanská sdružení, sdružení za práva zvířat, libertinští komunisté, trockisté a další alternativní aktivity. Hovořilo se o odporu k militarismu, hovořilo se o právech lidí (ženy nevyjímaje :))), právech zvířat, o humanizaci společnosti. Hovořilo se o obyčejných lidech a jejich sociálním a etickém stressu. Poslouchala se hudba, za jejíž veřejné provozování se neplatí poplatky OSA. Lidé se bavili. A tak to má být.

Akce byla mj. premiérou nové fotografky Britských listů, Bětky Diringerové.

FOTOREPORTÁŽ z průběhu incidentu, ŠOK, DIR

Za necelé dva roky, co Britské listy začaly přinášet fotografický materiál z akcí, nashromáždilo se do dnešního dne v jejich on-line archivu 10 041 snímků. Vznikla tak unikátní kolekce fotografií událostí všedních i exkluzivních, galerie, jejíž autoři se rozhodli, že zpřístupní čtenářům nejen náhledy o velikosti zvíci poštovní známky, ale též plné rozlišení, většinou dostatečné i k ofsetovému tisku. Všichni autoři používají dnes již digitální fotoaparáty (většinou Sony a Olympus E-10 a E-20), a tak snímky dostáváte v pokud možno co nejdokonalejší tiskové kvalitě.

V případě, že pro své stránky chcete používat fotografie z archivu Britských listů, kontaktujte vždy autory o svolení. Obecně platí, že je dostanete k nekomerčním účelům obratem s podmínkou uvedení zdroje - jména autora a aktivního odkazu na galerii Britských listů. Pro komerční užití platí individuální dohoda, obecným měřítkem jsou ceny ČTK.

Ten jubilejní snímek s ID 10 000 patří nové kolegyni Bětce Diringerové a je z její fotoreportáže z demonstrace proti NATO. Gratulujeme a její galerii doporučujeme k prohlédnutí.

stránky OSN s českými dokumenty
k summitu v Johannesburgu

"Když pohlédnete na posledních šedesát - sedmdesát let historie vlastnictví tisku v Británii, naleznete stále silnější tiskové magnáty, kteří se snaží vnucovat své názory populaci. A vzniká také nesmírně složitý a podle mého názoru velmi nezdravý vztah mezi parlamentem a tiskem. Je také znepokojující, že tiskový magnát Rupert Murdoch žije někde v zahraničí - v New Yorku, v Los Angeles, v Hongkongu - a chce mít rozhodující vliv na to, zda se Británie bude více či méně integrovat do Evropy. Murdoch není legitimní účastník debaty. Kdyby se rozhodl žít v Británii a zajímat s o dlouhodobou budoucnost této země, třeba zasednout v Horní sněmovně, hovořit o otázkách, které zajímají tuto zemi, to je v pořádku. Ale sedět v zahraničí a pohlížet na své podniky v Británii čistě z ekonomické, finanční perspektivy, to je špatné. To škodí demokracii a škodí to i Británii. Křížové vlastnictví tisku a televize a možnost vytvářet značky a dělat pro ně reklamu křížovým způsobem v televizi a v tisku, to je nebezpečné. Historie politických obsesí mediálních baronů je ubohá. Například viz bulvární Daily Mail. Všechno, co kdy psal list Daily Mail za posledních sto let, bylo špatně. List Daily Mail například podporoval Hitlera, atd.

Chceme vytvořit režim, v jehož rámci se budou muset velcí mediální magnáti, kteří si budou přát zakoupit v Británii další sdělovací prostředky, podrobit nezávislému zkoumání, zda jsou ochotni šířit pravdu, pluralitu a vyváženost. A zda jsou také ochotni oddělovat zprávy a komentáře. V tom se situace v Británii neustále zhoršuje. Všechny britské noviny nám nyní servírují názory, a ty předstírají, že jsou to zprávy. To je naprosto šokující situace pro demokracii. Kdo tyto zásady nebude dodržovat, neměl by mít právo vlastnit televizní stanice a kupovat si další britský tisk."

"Britský filozof Roger Scruton dal vynikajícím způsobem do kontextu strašlivé události z 11. září 2001. Jeho kniha je zázrakem jasnosti a stručnosti. Jejích 200 stran obsahuje pozoruhodné množství informací."

Novou knihu kontroverzního, avšak nesmírně bystrého anglického filozofa, nadšeně recenzoval americký list Philadelphia Inquirer.

Johan Galtung o východiscích z "bezvýchodných" konfliktů, o neschopnosti národů a států učit se jinak než přes katastrofy, o tom proč Amerika v boji proti Zlu půjde do extrému a proč si Bush a Bin Laden jsou tak podobní.

"Před několika měsíci jsem spálil některé své výpočty a záznamy, protože si myslím, že svět dosud není připraven na jejich důsledky a bude mu lépe bez nich."

Civilní ochrana, která byla za socialismu otravnou a posledních 12 let zapomenutou nepříjemností, je náhle populární. Jsme připraveni na válku? "Ano a celkem dobře, jenže na tu minulou...," tvrdí cynicky odborníci.

Abychom pochopili, co se vlastně stalo v pražském metru o letošních povodních a proč budeme muset zaplatit miliardy korun za odstranění následků zatopení metra povodňovou vodou, musíme něco vědět. O tom, co vlastně metro umí. O tom, co v něm je a čemu slouží rozsáhlé prostory v jeho podzemí. O tom, kolik může stát systém, který možná dalších padesát let nebudeme používat a přesto může někdy zachránit statisíce životů. O tom, jak velkou odpovědnost má generální ředitel Dopravního podniku a jeho několik podřízených, jak a kdy se o ni dělí s primátorem Prahy, ministrem obrany a dalšími členy válečné či krizové správy státu. O tom, kolik stojí iluze naší bezpečnosti před následky ozbrojeného konfliktu, živelné pohromy či teroristického útoku a zda jsou tyto výdaje z kapes nás všech odpovídající významu těchto nebezpečí.

Metro přepravuje více než milion cestujících denně. Že může tento páteřní prostředek hromadné dopravy sloužit i k jiným účelům, ve sdělovacích prostředcích začalo probleskovat až v souvislosti s letošními povodněmi v Praze. Že jeho chodby a tunely propojují různé vojenské objekty či objekty civilní ochrany, přiznal až po povodních opatrně a mlhavě náměstek primátora Hejl, aniž by pro jistotu jmenoval kterýkoliv z nich mimo zaplaveného technologického centra 1 na stanici Malostranská, o němž již veřejnost ví, že v něm mohla být utopena celá vláda... Ačkoliv ty nejstarší objekty podzemního komplexu metra byly stavěny před téměř padesáti lety, všechny dodnes slouží svému účelu, a většina je proto tajná. Ucelený obrázek o "dalších funkcích" pražského metra však žádný sdělovací prostředek nepřinesl. Pokusíme se to trochu napravit, i když i my musíme některé informace pouze naznačovat.

Totožnost autorů tohoto materiálu a jejich kvalifikace je redakci známa, z pochopitelných důvodů je utajena. Editor materiálu není autorem. Většina informací není oficiálně ověřena a pravděpodobně je nikdo oficiálně ani nesdělí. Jejich případné doplnění vítáme na této e-mailové adrese, stejně jako fotografie podzemních prostor metra v době výstavby či v současném stavu a po verifikaci vlastními zdroji je začleníme do tohoto materiálu. Rozporné, nepravděpodobné, neverifikované nebo neverifikovatelné informace dáme k dispozici též, ale vyznačíme je kurzívou. Přesnou lokaci či některé dílčí technické parametry některých konkrétních objektů nebudeme z bezpečnostních důvodů zveřejňovat, i když budeme rádi, sdělíte-li je též.

AKTUALIZOVÁNO A ROZŠÍŘENO
20. 9. 2002 podrobnosti o TC-1, podzemní nemocnice v Krči, Areál smrti, stupně ohrožení, prostředky individuální ochrany

Na této adrese jsme zpřístupnili péčí Dominika Joe Pantůčka kompletní výpisy z konta Občanského sdružení Britské listy od jeho založení začátkem roku 2001 zatím do 16. září 2002. (Kompletní výpis za celé období se vám zobrazí, kliknete-li sem.) Zde jsou měsíční uzávěrky konta OSBL.

(Celá historie účtu Občanského sdružení Britské listy je také k dispozici v pravém sloupci titulní stránky BL pod nápisem "Občanské sdružení".)

Úplnou historii konta budeme zveřejňovat i nadále. Podle původních, publikovaných podmínek pro sponzorské dary Britským listům jsme anonymizovali jména přispěvatelů, kteří nepřispěli větší částkou než 10 000 Kč (nebo 1000 dolarů ze zahraničí) - takovou vyšší částkou nepřispěl nikdo.

Požadujeme, aby Tomáš Pecina, bývalý jednatel Občanského sdružení Britské listy, bezodkladně vypracoval finanční podklady a daňové přiznání za rok 2001, předal veškeré finanční podklady až do konce srpna 2002, kdy měl výlučný přístup ke kontu Britských listů, a zdůvodnil a vysvětlil, jak zacházel s penězi Občanského sdružení; dále aby odevzdal majetek Britských listů. Od založení konta OSBL v únoru 2001 až do 1. září 2002 k němu neměl přístup nikdo jiný než Tomáš Pecina. Předsednictvo OSBL se od něho dožadovalo informací o pohybech na kontě opakovaně a bezvýsledně. Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici finanční dokumentaci Britských listů, nemůže předsednictvo OSBL vypracovat daňové přiznání za rok 2001. Proto jsme byli nuceni na Tomáše Pecinu podat v této věci trestní oznámení. Druhé trestní oznámení byl Jan Čulík nucen podat na Tomáše Pecinu pro podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 trestního zákona proto, že si dne 1. srpna 2002 Tomáš Pecina svévolně vybral z osobní úvěrové karty Jana Čulíka, k níž měl přístup pro havarijní účely, částku 10 000 Kč, a vybrané peníze pravděpodobně použil pro svoji potřebu.

Dokud Tomáš Pecina nezpřístupní OSBL finanční dokumentaci a nevysvětlí pohyby na kontě, nerozptýlil podezření ze zpronevěry.

Považujeme tuto diskusi za ukončenou a nebudeme se vyjadřovat k různým dodatečným výrokům Tomáše Peciny, které jsou buď polopravdami anebo se doložitelně nezakládají na pravdě.