Oficiálně je NATO organizací pro obranu. Ve skutečnosti je však organizací určenou pro intervence a vedení válek. Viděli jsme to ve válce proti Jugoslávii v roce 1999, první útočné válce NATO. Tato válka byla zvláště důležitá pro Čechy, Polsko a Maďarsko, protože ty se staly členskými státy NATO bezprostředně před započetím této války. Podle původního plánu měly být tyto tři nové státy přijaty v den padesátého výročí vzniku NATO, tedy 24. dubna. Ovšem Madeleine Albright trvala na tom, že tyto tři státy musí být součástí NATO před začátkem války. Dalším důvodem, proč chtěli mít tyto tři státy v NATO bylo, že pokud by obyvatelé těchto zemí viděli, jak funguje NATO v praxi, mohli by vůči vstupu svých zemí zaujmout jiný postoj.

V tomto článku v Lidových novinách argumentuje Ondřej Neff, že je sice hrubým nátlakem Ruska, že si dovoluje komentovat, co vysílá Česká televize, avšak že Rusové mají svou kritikou v podstatě pravdu, neboť veřejnoprávní Česká televize má vysílat i informace z jiných zdrojů, než jsou zaujaté filmy Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové o Čečensku. ČT by se měla editorsky více distancovat od aktivistické organizace Člověk v tísni.

Na nebezpečí zaujaté žurnalistiky Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové poukazujeme už přes dva roky i na to, že je nepřípustné, aby humanitární organizace, jako je Člověk v tísni, zároveň činily politická prohlášení a zároveň se zabývaly "novinářskou prací". (Viz například tato reakce Rady České televize na tři stížnosti Britských listů ohledně Člověka v tísni, že aktivismus této organizace "nevadí".) - Přirozeně, že se novinář musí zastávat slabých a bezbranných, nikdy se však nesmí stát pomocníkem při velmocenských hrátkách a politických kauzách, to jeho důvěryhodnost diskredituje. - Z Neffova článku v Lidovkách citujeme závěr (JČ):

Do okruhu druhého problému spadá otázka, jak dalece zvládá Česká televize svůj úkol veřejnoprávního média.

Petra Procházková s Jaromírem Štětinou mají na čečenský konflikt svůj vyhraněný názor. Jejich práce se ani netváří jako "objektivní žurnalistika", je to jasně žurnalistika angažovaná ve prospěch jedné strany konfliktu, tedy čečenských separatistů. Zmíněný dokument byl v plném rozsahu financován ČT a jí také patří vysílací práva.

Česká televize je spolu s Jaromírem Štětinou a Šimonem Pánkem spoluzakladatelem společnosti Člověk v tísni, která se v Čečensku zásadním způsobem angažuje - hlavně jako zdroj humanitární pomoci. Angažovaná žurnalistika bezesporu do kontextu svobodné společnosti patří, potud tedy nejsou žádné pochyby.

Ona totiž je ta angažovaná žurnalistika dobrý sluha, ale zlý pán. Jak s ní zacházet, je věcí profesionality. Jedno je ovšem jisté - k profesionalitě se musíme dopracovat sami, bez nápomoci v podobě zlobného poštěkávání ruských úředníků. Nejde tady o alibistickou "vyváženost zpravodajství" - jde prostě o to, že česká veřejnost nedostává k dispozici všechna fakta o čečenském konfliktu. ČT tak hluboce angažovaná v nadaci Člověk v tísni by měla být první, kdo by se měl postarat o alternativní pohled, doplňující právě ona dosud opomíjená fakta.

"Kontrola policie je důležitá. V České republice to bohužel není vůbec zvykem. Vůbec nejde třeba o to, že teď při pražském summitu budou nějací anarchisté protestovat proti NATO, ale je to jedna z nebezpečných situací, kdy může docházet k překračování pravomocí policie. A policie si na to potom zvyká."

"Poskytujeme právní pomoc v konkrétních právních případech. Lidé se na nás obracejí, jak už jsem řekl, v případech porušování dětských práv, domácího násilí, porušování otcovských práv a podobně. Nejkontroverznější jsou případy policejního násilí. Přijímáme případy, v nichž se občan nebojí vystoupit proti tomu, že na něm bylo pácháno násilí zejména na policejních služebnách. Samozřejmě, že to jsou velmi těžko dokazatelné případy. Všude ve světě jsou tímto jednáním postihovány menšiny - ať už to jsou lidé jiné barvy pleti, Romové, sociálně slabší skupiny, bezdomovci nebo osoby vyjadřující menšinové názory, účastníci demonstrací. Dosud se na nás nejvíce obraceli právě účastníci demonstrací a Romové. V nich je těžké vůbec vzbudit důvěru v právo. Takové případy řešíme po celé republice. V Brně jde třeba o případ Roma, který zahynul po pádu z okna policejní stanice v Králově Poli. Bez nás by tento případ vůbec nebyl dále vyšetřován. Jsem zmocněncem i v případu, kdy pět policistů v Karlových Varech bezdůvodně zbilo Roma, zavezli ho do lesa a močili na něj. S těmito policisty bude nyní soud. Očekáváme, že by možná poprvé po roce 1989 mohli být za takto závažný případ odsouzeni policisté."

Jihomoravská mutace Mladé fronty Dnes (škoda, že se na to nezmohl celostátní deník) publikovala rozhovor s Jiřím Kopalem z Občanských právních hlídek a z Ligy lidských práv. Hovoří v něm o snad nejdůležitějších tématech v dnešní České republice. Plný text rozhovoru je zde.

V sobotu 9. listopadu 2002 od 13:00

před hotelem Avion na ul. Česká

budou aktivisté skupiny Jídlo místo zbraní při NESEHNUTÍ Brno rozdávat zdarma jídlo sociálně potřebným spoluobčanům. Několik desítek občanů (převážně bezdomovců) dostane sojové kung-pau s indickou kaší. - (Toto je tisková zpráva sdružení Nesehnutí.)

Za rok činnosti aktivisté touto formou rozdali přímo v ulicích Brna přes 600 porcí teplého veganského jídla převážně občanům bez domova. Dobrovolníci skupiny Jídlo místo zbraní při NESEHNUTÍ Brno tak vedle konkrétní pomoci vytvářejí i příležitost pro setkávání lidí, kteří pomoc poskytují, s těmi kteří jsou jejími příjemci. Při své činnosti také prostřednictvím informačních letáků či panelů informují širokou veřejnost o situaci bezdomovců v ČR. Zároveň kritizují nevhodné přerozdělování veřejných finančních prostředků, tzn. např. zvyšování výdajů na zbrojení na úkor sociálních výdajů a investic do prevence vzniku sociálních problémů (např. bezdomovectví).

Za organizátory srdečně zvou

Pavel Alexa a Milan Štefanec

V sobotu 16. listopadu ve 14.30 se koná v Praze na náměstí Míru před kostelem mírová ekumenická bohoslužba. Boží cesty k míru jsou zcela jiné, než bombardování... Srdečně zve platforma Křesťané za mír.

Vedoucí představitelé Čínské komunistické strany schválili tento týden na přípravné schůzi před 16. stranickým sjezdem, který začne v pátek, že do strany budou přijati kapitalisté. 30 podnikatelů bude na nadcházejícím sjezdu Čínské komunistické strany delegáty. Stanovy strany schválí novou podstatnou změnu: od nynějška budou v Čínské komunistické straně i kapitalisté.

Schůze ústředního výboru Čínské komunistické strany tento týden schválila na návrh prezidenta Jianga Ze mina (76) změnu stanov, takže od nynějška budou moci být členem komunistické strany kapitalističtí podnikatelé.

Mezi novými členy Čínské komunistické strany je například Šen Wen Rong (56), jehož majetek dosahuje hodnoty 100 milionů liber. Šen Wen Rong žije podle svých slov i nadále skromně, ale je přesvědčen, že až se bude konat příští sjezd Čínské komunistické strany, mezi jeho delegáty bude ještě daleko více kapitalistů než dosud.

List Daily Telegraph poznamenává, že smlouva, v jejímž rámci mají být kapitalisté přijati do komunistické strany, umožňuje kapitalistům, aby v Číně podnikali tak, jako je to zvykem na Západě, ale zároveň jim zabraňuje, aby se někdy postavili proti vládě komunistické strany.

Tím, že Čínská komunistická strana přijme do svých řad kapitalisty, podřídí je stranické disciplíně. Naproti tomu kapitalisté získají přístup k vlivným státním činitelům.

(Podrobnosti v angličtině viz zde.)

na Českém vysokém učení technickém v Praze 6 - Dejvicích.

Konference si klade za cíl vzdělávat a informovat širokou veřejnost v oblasti otevřených technologií.