Americká rezoluce o Iráku, o níž si Washington přeje, aby o ní Rada bezpečnosti OSN hlasovala v pátek, poskytuje zbrojním inspektorům OSN obrovské nové pravomoci k vyhledávání iráckých zbraní hromadného ničení, pokud existují.

Rezoluce obsahuje celou řadu přísných podmínek pro Irák, jejichž porušení by mohlo vést k americké válce proti Iráku. Navzdory dvěma měsícům rozsáhlého vyjednávání existuje v rezoluci množství mlhavých a dvojznačných míst, a tedy hrozí množství zmatku.

Názory v USA, v OSN, v Evropě a v arabském světě se různí, zda tato rezoluce povede k míru, k zrušení sankcí a k návratu Iráku do mezinárodního společenství, anebo zda je to pouze seznam záminek pro válku.

Hlavní kontroverze vznikla ohledně varování Iráku, že bude čelit "vážným důsledkům", pokud poruší rezoluci. V této věci vznikla debata mezi Washingtonem a Paříží a Paříž prohrála.

Francouzi chtěli dvě rezoluce: jednu, která by definovala podmínky práce pro inspektory a druhou schvalující válku, kdyby Irák zablokoval práci inspektorů. Američané to odmítli. Mohou nyní zahájit válku bez další rezoluce.

Irák má týden od schválení nynější rezoluce na to, aby ji přijal nebo odmítl, ale přijme ji, protože ví, že její odmítnutí by znamenalo válku. Pak bude mít Irák třicet dnů na to, aby poskytl OSN podrobné informace o všech chemických, biologických či (vznikajících) jaderných zbraních, které má k dispozici.

Do čtrnácti dnů se mají do Iráku vrátit zbrojní inspektoři OSN. A zde vznikají závažné problémy.

Jeden irácký činitel konstatoval, že Bagdád bude s inspektory plně spolupracovat, protože nechce riskovat válku. Potíž je, že v textu rezoluce jsou ponechány záměrné nejasnosti. Hlavní nejasnost spočívá v tom, že není jasné, jak je definována překážka, jakou by Irák postavil do cesty inspektorům, a kdo bude rozhodovat, co je takovou překážkou.

Budou například takovou překážkou zamčené dveře, k nimž není hned možno nalézt klíč? O tom bude rozhodovat Hans Blix, hlavní inspektor OSN.

Právě takové drobnosti budou nesmírně důležité. Předchozí inspektoři v Iráku vyjadřovali podezření, že dopravní zácpy na ulicích cestou k skladištím chemických zbraní Iráčané vytvářeli záměrně.

Irák se domnívá, že nezahrne-li všechny své zbraně na požadovaný seznam, nebude to znamenat porušení rezoluce. Irák tvrdí, že nemůže být odpovědný za "každou zbraň, ukrytou v písku".

Irák se domnívá, že musejí existovat důkazy, že činitelé jeho vlády úmyslně dělali západním inspektorům potíže.

Britští čintelé s tím nesouhlasí a argumentují, že porušením rezoluce bude každý významnější chyba.

Inspektoři OSN nyní budou mít neomezený přístup v Iráku kamkoliv. Budou moci označovat operativně určité oblasti za bezletové zóny. Inspektoři budou moci odvážet důležité svědky do zahraničí. Mají podat Spojeným národům zprávu do 60 dnů. Je to velmi krátká doba, vzhledem k složitosti celého problému.

V minulosti se neshodli dva inspektoři OSN v Iráku, i když tam prováděli tutéž práci. Scott Ritter je přesvědčen, že irácké zbraně hromadného ničení byly zlikvidovány po minulé návštěvě inspektorů. Naproti tomu Richard Butler si myslí, že Iráčané od té doby vyrobili nové zbraně hromadného ničení. Ritter se domnívá, že Spojené státy chtějí využít záminky inspekcí k vyvolání vojenské konfrontace.