6. 11. 2002
Čečensko: Velký herec se stal rukojmím špinavé válkyPokud bude Čečenec Achmed Zakajev vydán z Dánska do Ruska, bude mučen a bude pravděpodobně popraven, varoval v deníku Independent britský herec Corin Redgrave:
Achmed Zakajev je herec, je jedním z nejlepších herců, jakého Čečensko kdy vytvořilo. V minulosti, když Čečensko bývalo autonomní republikou v sovětské Ruské federaci, byl také tajemníkem čečenského Svazu divadelníků a jeho přímým nadřízeným byl velký ruský herec Michail Uljanov. |
Seznámil jsem se se Zakajevem jako herec, píše dále Redgrave. Loni navštívil londýnské Národní divadlo, když jsem tam hrál v Pinterově hře No Man's Land. Sdělil mi prostřednictvím tlumočníka, že i když hru skoro neznal, v důsledku toho, jak jsem hrál, měl pocit, že porozuměl každému slovu. Národní divadlo v Grozném, kde kdysi Zakajev hrál Hamleta a Coriolana, je nyní hromadou trosek. Stejně jsou hromadami trosek všechny ostatní významnější budovy v čečenském hlavním městě, po ruském bombardování, které bylo divošštější a nelítostnější než dokonce i zničení Guerniky či Drážďan. Naposledy opustil Zakajev své město na nosítkách, byl v bezvědomí a těžce raněn. Jako tisíce jeho mladých spoluobčanů bojoval proti ruské invazi do tohoto města. Zakajev ale nebyl obyčejný voják. V důsledku jeho popularity a jeho organizačního talentu si ho povšiml Džokar Dudajev, šéf první čečenské vlády, která začala usilovat o nezávislost. Zakajev se stal v Dudajevově vládě ministrem kultury a když Rusové Dudajeva zabili, znovu ho ministrem kultury jmenoval Aslan Maschadov, když byl Maschadov v roce 1997 zvolen prezidentem. Tyto volby, které schválila Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, vedly k vyjednávání mezi Maschadovem a Borisem Jelcinem v Moskvě, při němž hrál Zakajev důležitou roli. Je nyní Maschadovův emisar a mluvčí v zahraničí. Z titulu této funkce zorganizoval Zakajev světovou konferenci čečenské diaspory, která právě skončila v Kodani. Muskva zuřila, že se tam tato konference konala, a pokusila se zastrašovat a vydírat dánskou vládu, aby tu konferenci zakázala. Kodaň to sice odmítla udělat, ale zatkla Zakajeva, kterého Moskva obviňuje z terorismu. Bude pravděpodobně vydán, i když mezi Dánském a Ruskem neexistuje žádná dohoda o vydávání osob. Pokud k tomu dojde, bude mučen a bude pravděpodobně popraven. V tom případě skončí veškeré naděje na mírové narovnání čečenského konfliktu. Zakajev ví, stejně jako jeho prezident, lépe než kdokoliv jiný, jakou škodu napáchal fundamentalistický terorismus jeho vlastní zemi. Terorismus umožnil Putinovi, aby se v roce 1999 dostal k moci, poté, co tři bomby v Moskvě a v Rjazani usmrtily 300 lidí. Tyto bomby a idiotské prohlášení Šamila Basajeva, že vznikl "nezávislý islámský stát Dagestán" umožnily Putinovi, aby zahájil druhou, ještě ničivější válku proti už zničenému Čečensku. Malá drobnost, že tyto bomby nastražila FSB/KGB, což se široce přiznávalo v oněch dnech, kdy Británie a Spojené státy se ještě zajímaly o stav lidských práv v Čečensku, už byla mezitím příhodně zapomenuta. Bylo by přece nezdvořilé připomínat po 11. září vedoucímu představiteli druihé největší jaderné mocnosti a majiteli druhých největších ropných rezerv na světě, že se dostal k moci tím, že v roce 1999 usmrtil 300 svých vlastních občanů a nedávno dokonce posílil svou popularitu u ruských občanů bizarním trikem, v jehož rámci onehdy v Moskvě udusil plynem dalších 117 svých vlastních občanů. Zjevně jsme zapomněli všechny ty protesty, kdy byl onen odvážný novinář Sergej Babitskij, který kritizoval válku své země v rozhlase Svoboda, zatčen a mučen ruskými jednotkami. Zapomněli jsme také na to, že Mary Robinsonové, tehdy komisařce OSN pro lidská práva, odepřely ruské úřady právo na vstup do Čečenska, když tam chtěla provést inspekci ve "filtračních táborech". Zapomněli jsme na vynikající knihy Anny Politskovské "Špinavá válka", i když ta kniha vyšla teprve loni a dostala nejvyšší cenu organizace Amnesty International. Jsme zapomnětlivými vězni války proti terorismu a falešné informace, že Čečeńci bojovali v Afghánistánu, otupily naše svědomí a naši paměť ohledně toho, co dělá Putinova armáda v Čečensku a co jeho policie nyní dělá každé osobě z Kavkazu, kterou zatkne v Rusku. Pokud by Británie či Amerika nebo jakákoliv jiná země byla schopna jednat dostatečně eticky, dávno by uznala Maschadovovu vládu jako jedinou legitimní představitelku čečenského lidu. Kdyby si Dánsko vzpomnělo na svou vlastní vznešenou a ne tak dávnou historii, ignorovalo by hrozby Ruska a jeho vydírání tak, jak kdysi ignorovalo vydírání gestapa. Více židů bylo zachráněno před zatýkáním v Dánsku než v mnoha jiných zemích - to je hrdý fakt, který připomněli i Čečenci na své kodaňské konferenci. Dánsko by se mělo rozpomenout na svou historii a Zakajeva by mělo propustit. |
Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 11. 2002 | Berezovskij financuje obhajobu čečenského emisara | ||
6. 11. 2002 | Čečensko: Velký herec se stal rukojmím špinavé války | ||
4. 11. 2002 | O "hodném teroristovi" Petry Procházkové | Jan Čulík | |
29. 10. 2002 | Rusové použili plyn BZ | ||
29. 10. 2002 | Takřka symbolické: selhala koncovka | František Roček | |
28. 10. 2002 | Čečensko potřebuje politiku, ne více ruských vojáků | ||
11. 9. 2002 | Výzva Tisíciletí v Evropě unavené z válek | Jaroslav Pour | |
2. 11. 2001 | Dohodli se Bush a Putin o možném užití jaderných zbraní? | ||
25. 10. 2001 | ČRo: Chattáb verbuje čečenské dobrovolníky do Afghánistánu |