5. 11. 2002
Kde jsou hranice demokracieIrák je nedemokratická země, která krutě potlačuje lidská práva vlastního obyvatelstva. Je velkým nebezpečím pro země v regionu. Vzhledem k velmi vysokému riziku, že Irák tajně vyvíjí zbraně hromadného ničení, je nutné tvrdě zakročit. Politika usmiřování se nám již jednou krutě nevyplatila například s nacistickým Německem. Toto je stručný souhrn argumentů obhájců nutnosti vpádu do Iráku. Podívejme se na tuto argumentaci blíže.
|
Irák je nedemokratická země. To je jisté, zvláště z pohledu křesťanstvím, reformací a revolucemi odkojeného Evropana s jeho pissarovským, univerzalistickým pojetím exportu lidských práv. Je tomu tak ale pro Araba? Je tomu opravdu i pro potomka Mohammedova? Šarí'a v překladu znamená "cesta k napajedlu" tedy přeneseně cesta správným směrem. Je nedílnou součástí islámu a představuje jednotu náboženského a společenského řádu. Tento systém vnesl v průběhu staletí pořádek a spravedlnost do života společnosti, kde byla dříve samozřejmostí krevní msta, žena zde neměla jediné právo a otroctví bylo běžnou záležitostí. Šarí'a neuznává na rozdíl od židovských tradic Evropy lichvu... Je proto více zločinnou ekonomikou? Šarí'a dovoluje mít jednomu muži čtyři ženy, ale jen pokud je dokáže uživit. Je proto barbarským náboženstvím? Rozvodovost určitě nedosahuje šedesáti procent - už jen proto, že právo ženy na rozvod je značně omezeno nutností žádat u soudce, zatímco právo muže je vykonatelné okamžitě po trojím zopakování rozovodové formule. Povinností každého muslima je ale náboženská daň (zakát) - dávat peníze těm, kteří je potřebují. Zásada podle které nelze nikoho z komunity nechat umřít hladem. Je toto náboženskou povinností Evropana? Na nedemokratičnosti iráckého systému nic nezmění ani referendum, ve kterém se ze 100% oprávněných voličů vyjádřilo 100% pro svého milovaného vůdce. Jen mi tak blesklo hlavou, v čem je principiálně demokratičtější situace, kdy bratr nynějšího amerického prezidenta zakáže z titulu svého postu floridského guvernéra soudu kontrolu sporného výsledků voleb. Tímto zásahem se podle zásady vítěz bere vše stal George Bush americkým prezidentem. Čečenský terorista Šamil Basajev za války uvazoval těhotné matky do oken, aby zbránil útoků ruských jednotek. Na výtky Evropanů odpovídal: "A není vám divné, že tam v Evropě máte tolik potratů?" Argumentem per analogiam mu bylo, že Evropané umělými přerušeními těhotenství také zabíjí děti ještě nenarozené. Islám je dominantní náboženstvím ve 40 zemích světa, které vyznává přes miliardu muslimů, z toho 13 milionů muslimů v zemích EU... Je Japonsko demokratické? Je sice pravda, že v důsledku rozdělení volebních obvodů má hlas odevzdaný na venkově mnohonásobně vyšší váhu než stejný hlas ve městě. Neexistence rovného hlasovacího práva je přece jen drobná vada na kráse i u tak staré civilizace. Můžeme jí to ale zazlívat vzhledem k šógúnské tradici? A co takový Alžír? Když po prohraných volbách prozápadní vláda nechala pozavírat vítěze voleb (pravda, byli to muslimští "fundamentalisté"), žádná lobbistická skupina z Spojených států, jindy "demokracii" hájících, výrazně neprotestovala. Proč? Alžírská vláda není mezinárodně zpochybňována - a to, že je fakticky ve víru občanské války s tisíci mrtvých na obou stranách, není mediálně zajímavé. To Irán je stále líhní zla a je na řadě hned po Iráku. I když má demokraticky zvoleného prezidenta, kterým je umírněný muslim. Ale je to muslim, hrdý na svou zemi a na svou víru. Saudská Arábie, to je jiná káva. Demokracie? Ani náhodou! Spíš líheň mezinárodních muslimských teroristů (odkud že je bin Ládin a jeho nejvěrnější?). Světové centrum ortodoxní větve muslimské ideologie wahábismu. Neměli bychom též zvažovat intervenci i do Rijádu? Vždyť zbraní mají Saúdové víc než Irák! Peněz a ropy také... Kšeft ale prozatím kvete k obapolné spokojenosti. Kde je hranice mezi ještě demokratickou a už nedemokratickou zemí? A opravdu to zajímá mocné dneška, nebo jen profesory etiky či sociologie na západních univerzitách? Dobrá, jsou tu ještě ta "lidská práva", hájená nejen v Amnesty International. Masakry civilního kurdského obyvatelstva bojovými plyny v Iráku jsou neodpustitelným zločinem. Sice o nich víme již déle než deset let, ale teď je ta "správná doba" se jimi zabývat. A kdy bude ta "správná doba" se začít vážně zabývat masakrem na náměstí Nebeského klidu v Pekingu? Nebo třeba Tibetem? Nebo dalšími desítkami případů neviditelného i viditelného státního terorismu na celé planetě? Ale vždyť do Číny potřebujeme vyvážet a přijali jsme ji do WTO... A jak je to vlastně s chováním Turecka vůči řekům na Kypru či kurdské menšině? Zákaz používání rodného jazyka, vyčišťovací vojenské operace. Jak je možné, že když ubohý civilní Kurd uprchne z irácké "říše zla" do Turecka, je z něj rázem terorista? Nebude to tím, že Turecko je pevnou součástí jižního křídla NATO a stojí o přijetí do EU? Můžeme procházet světem křížem krážem jako slzavé údolí. Někdy je totalita a absence respektování lidských práv zásadní překážkou spolupráce (Kuba), jindy ne (Čína). Castro je také zločinec - už jen proto, že měl tu drzost odolávat embargu USA po půl století a odolává mu i dnes, dvanáct let po pádu východního bloku. Globální velmocenská politika je jednou maskovaná jako ochrana lidských práv kdekoliv, kde to ekonomické zájmy velmoci posílí, jednou otevřeně propagující své velmocenské ambice pomocí bombardérů a tříštivých bomb, jinde jako mlčící diplomacie, podporující ekonomicky výhodné obchodní kontrakty. Podle toho, jak se to morálce politiků hodí. K tolik citované "politice usmiřování" si dovolím jen podotknout, že Anglie s Francií jen velmi váhavě vyhlásily válku Německu až po obsazení Porůří, Rakouska, Československa a zahájení krvavé války v Polsku. Fakticky ale stále nehodlaly proti Německu jakkoliv zasáhnout, dokud nebyly ohroženy samy. V Iráku se jedná o zcela jinou kvalitu, tomu nikdy nebude dovoleno překročit své hranice. Ani jeden z oficiálně uváděných důvodů pro nutnou intervenci USA ale není dostatečně silný. Navíc se tímto vytváří silný precedens v účelové manipulaci mezinárodním právem i autoritou a nestranností zbrojních inspekcí. Kdo to bude příště? Na koho v budoucnu USA ukáží prstem a proč? Tímto povzdechnutím nad věrolomností a dvojznačností slov, úmyslů i činů nechci polemizovat o tom, zda Irák je či není skutečným potenciálním nebezpečím pro celý Blízký východ, možná i pro Evropu - zvláště pokud opravdu disponuje raketami středního doletu. Není ale i ideálním prostorem pro vyzkoušení zbrojních systémů tzv. hvězdných válek? Není ale i výzvou pro vybudování evropských sil rychlého nasazení a odůvodněním budované evropské armády? Je. Irák je ale i výzvou, abychom byli připraveni. Připraveni zasáhnout v případě nutnosti i silou. Dnešní mediální kampaň kolem Iráku je výzvou zamyšlení nad skutečnými hodnotami demokracie a nad naší vlastní morálkou. Protože nutnost není možnost či výhodnost... Nutnost teprve přijde. A možná to nebude v Iráku. |
Obsah vydání | 5. 11. 2002 | ||
---|---|---|---|
5. 11. 2002 | Bývalý britský špion David Shayler byl v Londýně shledán vinným | ||
5. 11. 2002 | Británie: rozložil se podivný proces s majordomem princezny Diany | ||
5. 11. 2002 | Rebelie v britské Konzervativní straně | ||
5. 11. 2002 | Totalita v nás | Eugen Haičman | |
5. 11. 2002 | Volba prezidenta? | G. Chadzitaskos | |
5. 11. 2002 | Kde jsou hranice demokracie | Petr Baubín | |
5. 11. 2002 | Brazílie: Ohňostroj pro rudou hvězdu | Nikola Bukajová | |
4. 11. 2002 | Golfový obchůdek Ivana Langera za peníze kampeličkářů | Radek Mokrý | |
4. 11. 2002 | Na Bagdád, paní Müllerová... | Milan Valach | |
4. 11. 2002 | O "hodném teroristovi" Petry Procházkové | Jan Čulík | |
4. 11. 2002 | Asociální chování "barevných" způsobuje jejich "ideologie resentimentu" | ||
4. 11. 2002 | NATO v 21. století a stará hašteřivá Evropa | František Roček | |
18. 6. 2004 | Inzerujte v Britských listech | ||
5. 11. 2002 | Hospodaření Občanského sdružení Britské listy za říjen 2002 | Jaroslav Štemberk |
Kuba a Fidel Castro | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 11. 2002 | Kde jsou hranice demokracie | Petr Baubín | |
12. 9. 2002 | Kubánská vláda, Johannesburg a ekologie | ||
9. 9. 2002 | Pyrrhovo vítězství Vladimíra Špidly | Zdeněk Jemelík | |
23. 8. 2002 | Castro: Zrekonstruovali jsme školy | Fidel Castro Ruz | |
22. 8. 2002 | Projev jakoby z jiného světa | Zdeněk Jemelík | |
31. 7. 2002 | Moncada 2002: Castrova lekce mezinárodnímu společenství | Zdeněk Jemelík | |
31. 7. 2002 | DOKUMENT: Fidel Castro, projev u příležitosti 49. výročí útoku na kasárna Moncada | ||
3. 6. 2002 | Embargo proti Fidelovi: potrestá to jen domácí Kubánce a bílé Američany | Fabiano Golgo | |
30. 1. 2002 | Na Castrově Kubě vězni umírají | ||
26. 11. 2001 | Výuka demokracie |