Chávez opět na tapetě

30. 5. 2010 / Daniel Veselý

Co se týče přístupu západních sdělovacích prostředků včetně progresivního mainstreamu (Guardian, Independent) a nevládních organizací (Amnesty International, Human Rights Watch) vůči latinskoamerickému integračnímu a emancipačnímu procesu v čele s Venezuelou, člověk se někdy neubrání pocitu, že se tu používá dvojí metr. Amnesty International byla již dříve silně kritizována za svou činnost týkající se dění na Haiti v roce 2004, konkrétně po převratu, během něhož byl komplotem Spojených států, Francie a Kanady svržen demokraticky zvolený prezident J.B. Aristide, který se dodnes v této zemí těší značné popularitě. Asi jsem nepozorně četl nebo mi unikly Golgovy články, které by pranýřovaly teror, jenž v zemi po převratu nastal a na němž se podílely i jednotky OSN (MINUSTAH), tedy teror, který byl ve své intenzitě a brutalitě mnohem horší než cokoliv, co se ve stejné době odehrávalo na Kubě nebo ve Venezuele.

Organizace Human Rights Watch pro změnu publikovala v roce 2008 studii, v níž Cháveze nařkla z dlouhodobého potlačování lidských práv ve Venezuele. Ozvalo se více než sto odborníků zabývajících se Latinskou Ameriku a studii odmítlo s tím, že její autoři vycházeli z pochybných a zaujatých zdrojů nemajících podstatný význam. To samozřejmě neznamená, že v případě zprávy, o níž Golgo píše, jde automaticky o lživé či podjaté informace. Amnesty International po venezuelské vládě požaduje, aby přestala pronásledovat ty, kteří její činnost kritizují, poté, co za poslední měsíce byly některé osoby uvězněny z politických důvodů. Jen v březnu byli uvězněni a obžalováni nejméně tři lidé.

Dejme ale také slovo někomu z druhé strany barikády -- třeba novinářce Evě Golingerové, jež vytrvale podporuje bolívariánskou revoluci a venezuelského prezidenta Cháveze a která v článku Political Prisoners in Venezuela? publikovaném na začátku dubna píše: "Urgentní akce Amnesty International zmiňuje Venezuelana Oswaldo Alvareze Paza, bývalého guvernéra státu Zulia, který byl zatčen a obviněn z "veřejného nabádání k trestné činnosti" a "šíření lživých informací". Paz se v roce 2002 zúčastnil puče namířeného proti venezuelské vládě a neustále a veřejně volá po násilném svržení Chávezovy administrativy. Ti, kdo stojí za Pazem, se zaštiťují koncepty svobody vyjadřování. Ale mohou občané svobodně vystoupit v televizi a veřejně obvinit prezidenta z obchodování s drogami a z terorismu, aniž by měli nějaké důkazy? (...) Představte si, že by bývalý guvernér obvinil prezidenta Baracka Obamu z terorismu a obchodu s drogami bez důkazu pro takováto nebezpečná tvrzení."

Golingerová pak uvádí druhou osobu, o níž se Amnesty International zmiňuje v souvislosti s porušováním jejích práv venezuelským establišmentem: "Soudkyně Maria Lourdes Afiuni byla obviněna z toho, že pomohla venezuelskému bankéři Eligio Cedenovi, který byl stíhaný a vězněný kvůli korupci a zpronevěře, k útěku přes soudní síň zadními dveřmi. (...) Soudkyně Afiuni byla poté zadržena a obviněna z úplatkářství. Chávez o případu veřejně hovořil jako o důkazu korupce v právním systému a vyzval úřad státního žalobce, aby podnikl patřičné kroky."

Dále Golingerová uvádí případ třetí osoby, o kterém referovaly New York Times coby důkazu o tom, že Chávez "potlačuje disent": "Článek pojednává o případu generála Raula Isaiase Baduela, bývalého ministra obrany a Chávezova spojence, který je v současnosti uvězněn kvůli korupci. Článek se pokusil vykreslit Baduela jako oběť prezidenta Cháveze, nicméně jeho autor opomněl uvést, že bývalý vojenský důstojník byl dopaden při činu, když ve svém úřadu odcizil více než 30 milionů dolarů."

Amnesty International podle Evy Golingerové ve své zprávě citovala také nemilé zkušenosti venezuelského opozičního lídra Richarda Blanca s Chávezovou vládou, aby dokázala existenci politické perzekuce ve Venezuele. Vzhledem ke skutečnosti, že venezuelská opozice se v minulosti dopouštěla řady faulů (puč v roce 2002 a ropná stávka tentýž rok, mediální manipulace a lži vůči venezuelské vládě, sabotování dodávek potravin, spolupráce se zahraničními "nevládními" organizacemi jako je NED při prosazování změny režimu atd.), domnívám se, že nelze odmítnout tvrzení Evy Golingerové jenom proto, že podporuje Chávezovu vládu, i když je zřejmé, že není nevinná jako nemluvně. Je třeba o těchto událostech dále diskutovat, analyzovat je a nenabízet jednostranné informace jen proto, že máme jako Fabiano Golgo jasno.

Pan Golgo by ale místo toho, aby peskoval jiné autory za to, že "nenabízejí konkrétní fakta", sám měl alespoň uvádět zdroje, z nichž při svých strohých filipikách proti Chávezovi a Castrovi vychází. Již jen proto, že se považuje za profesionálního novináře a na stránkách BL je mu věnován velký prostor.

Vytisknout