Proč jdu volit

27. 5. 2010 / Ladislav Stalmach

Už dlouhé měsíce přemýšlím nad tím, jak se k nastávajícím volbám postavit. V letech minulých jsem v místním tisku před volbami zastával názor, že než volit menší zlo, je lepší nevolit. I nyní se domnívám, že ten kdo se rozhodne nevolit, nevolí zlo, jak se říká a že má právo na svůj názor, který může zastávat z mnoha důvodů a že jím nikoho nepoškozuje.

Já ale letos volit budu. Rozhodl jsem se tak proto, že naše země se nachází v takovém stavu, že už musíme všichni, komu záleží na osudu nejen našem, ale především našich potomků, začít dávat najevo, že s dnešním stavem věcí nesouhlasíme a že chceme změnu.

Patřím ke generaci, která prožila jednu půlku života v "komunismu" a druhou ve "svobodě". Kdybych si mohl vybrat, chtěl bych se vrátit do doby před dvaceti lety. Ne z nostalgie k mládí, to bychom si asi vybrali všichni, ale proto, že se jako jeden ze statisíců, kteří v "sametovém" listopadu vyšli do ulic, cítím podveden. Uplynulých dvacet let bylo ve veřejném životě ve znamení všeho toho, co naši rodiče i učitelé nazývali nelichotivými jmény jako je hrabivost, ztráta charakteru a etiky, úplatkářství, lhostejnost k neštěstí druhých, či neúcta k životnímu prostředí.

V listopadu 1989 jsme neměnili režim proto, aby za deset let každý občan ČR dlužil více než sto tisíc korun a aby pár stovek lidí zbohatlo tak, že by tento dluh mohlo z poloviny uhradit. Neměnili jsme ho ani proto, aby politici místo práce pro vlast prosazovali jen takové zákony, které budou šité na míru opět jen těm zmíněným pár stovkám lidí. Režim jsme neměnili proto, abychom z náruče jednoho mocného ochránce přešli do náruče ještě mocnějšího ochránce, abychom měli v intelektuálních elitách místo absolventů VUMLu absolventy plzeňských práv, abychom měli v zemi tisíce bezdomovců a aby se k nim řadili postupně další, především díky legalizaci lichvy a nezájmu politiků o situaci nejchudších. Necinkali jsme klíči proto, aby se kouř z vysokých pecí vyměnil za kouř z miliónů aut, aby se rozjela soutěž ve spotřebě energií a materiálů.

Je toho hodně, v čem považuji dnešní dobu za horší než tu minulou, a proto říkám pojďme k volbám. Ale než k nim půjdeme, přemýšlejme, nevolme podle plakátů, které jsou jen byznysem reklamních společností a nemají pro nás žádnou vypovídací hodnotu. Jediné, co by mělo být našim vodítkem ve volbách by měly být programy stran. A dodržování tohoto programu bychom měli po vítězích voleb požadovat. A ani to nestačí. Zapojme se do veřejného života. Poukazujme na nešvary kolem nás. Braňme se jim. Navrhujme řešení. Nebuďme lhostejní k tomu co se děje kolem nás. Kvůli našim dětem.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 27.5. 2010