Paroubkova ČSSD je zcela legitimní politická strana

26. 5. 2010 / Boris Cvek

Nakonec jsem se, po dlouhém váhání, rozhodl volit ODS, a to i přes to, že moc nevěřím tomu, že mírně reformní proud Petra Nečase bude straně dominovat i po volbách, kdy už se všechny strany na dobrý dojem na voliče vykašlou.

Nicméně oceňuji debatu mezi Nečasem a Paroubkem, která proběhla v neděli na Primě a ukázala sociální i občanské demokraty jako standardní a hlavní politické proudy v této zemi.

Jiné strany, jak už jsem několikrát psal do Britských listů, nemají příliš smysl a politický vývoj by se měl odehrávat uvnitř obou hlavních proudů, nikoli zakládáním nových rychlokvašených stran typu VV a TOP09 (ostatně doufám, že jejich skutečný volební výsledek bude nakonec na hranici 5%).

Jestliže vznik TOP09 (a možná i VV) byl předvolební strategií ODS, jak získat voliče, bylo to velmi chybné rozhodnutí. ODS měla a bude muset projít sama vnitřní proměnou a sebereflexí, nechce-li dopustit své rozpuštění se v tříšti pravicových stran, mezi nimiž nakonec žádná nebude představovat skutečnou pravici (TOP09 je spíše ideologickou pravicí s dvěma podivnými "konzervativci" v čele, z nichž jeden svým celým životem představuje spíše zeleno-konzervativně-středovou pozici a druhý pragmatickou křesťansko-demokratickou politiku, schopnou se domluvit i s komunisty - otázka, proč se oba zbláznili, je opravdu dobrá, možná odpoveď může být zaslepená láska k Mirku Topolánkovi - a láska dělá divy!).

Pro ODS neexistuje žádné "externalizované" řešení v systému zakládání satelitů, ty ji totiž nakonec mohou pohltit a k žádnému skutečnému politickému vývoji tak jako tak nemůže tímto způsobem dojít. Pravicoví politici z ODS si prostě budou muset přiznat, že píle a statečnost, kterou chtějí po občanech, jim naprosto schází a nejraději by žili ve strnulém zápecním světě pražské radnice (pokud možno ze sociálních dávek).

Pokud jde však o volební výsledek a o to, zda čeští občané budou mít příští roky silnou, čitelnou vládu, schopnou realizovat svůj politický program, je celkem zřejmé, že opět (a od roku 1996 stále) směřujeme do volebního patu. Já osobně bych byl nejraději pro silnou (s většinou aspoň 110 poslanců ve Sněmovně), jednobarevnou vládu ČSSD nebo ODS.

Místo toho ovšem, domnívám se, budeme moci sledovat jeden ze scénářů, které se uskutečnily v roce 1998 (opoziční smlouva), 2002 (slabá stojedničková vláda) či 2006 (totální pat a vznik na přeběhlících postavené "většiny" až začátkem roku 2007).

Vytisknout