Voliči potrestali zabedněnost a lenost

29. 5. 2010 / Boris Cvek

Ve svém prvním, ještě rozechvělém hodnocení právě skončených sněmovních voleb chci zdůraznit můj základní dojem: voliči ukázali politikům, že už si konečně nedají všechno líbit. Nedávno jsme se v hospodě bavili o tom, že Ivan Langer se jako jednička olomoucké kandidátky ODS musí dostat do Sněmovny. A díky "kroužkování" se nedostal! A není sám! Zázrak. Kamarád mi psal nadšený mail... stále tomu nemůžeme uvěřit. Samotní voliči ODS ho tedy nemohli vystát. Nízký volební zisk dvou hlavních stran lze připsat podle mého názoru jejich zabedněnosti a lenosti.

ČSSD si myslela, že i po fatálním projevu Jiřího Paroubka po sněmovních volbách před čtyřmi roky jí bude stačit čtyři roky dělat pouze destruktivní populistickou politiku se slovníkem a ideovým arzenálem bývalého šéfa Restaurací a Jídelen. Ano, na mnohé voliče to zabralo, ale ti by asi nikdy pravici nevolili - naopak středové voliče, jakým jsem já, ČSSD díky Paroubkovi ztratila. To, že Jiří Paroubek rezignoval na post předsedy ČSSD, je to nejlepší, co během své politické dráhy učinil. Jeho poslední čtyřleté úsilí vedlo k devalvaci levicové politiky na populismus. Zjevně pro vytvoření silné levicové vlády nestačí mít za sebou drtivou většinu národa v partikulárních věcech, jako jsou kampaň proti americkému radaru či proti zdravotnickým poplatkům. ČSSD skončí nejspíše v opozici, kde bude muset začít uvažovat nad svým dalším vývojem, aby konečně vstoupila mentálně do 21. století (žasnu třeba, že ČSSD více nezvedá ekologická témata a vizi nové, spravedlivější společnosti, ale místo toho jen uvízla v defenzivě hodnot staré levice s prohnanými tvářemi Tvrdíka a Dimuna). Zdůrazňuji, že bych osobně rád volil moderní levicovou stranu.

ODS byla zachráněna pouze pomocí TOP09 (ostře ideologický program této strany, určený pro naivní voliče, připravené k obětem pro horních 10%, netřeba brát vážně, neboť se v ohebných rukou Kalouskových přizpůsobí kurzu ODS a druhé Topolánkovy vlády). Jaký to paradox! Strana, v jejímž čele stojí veřejný nepřítel českého státu a cizák - aspoň tak Schwarzenberga vnímal prezident Klaus ještě když ho váhal jmenovat do funkce ministra zahraničí za zelené - zachraňuje pravici. Není to velký políček pro klausovskou, nacionalistickou, úzkoprsou ODS, která žila po dlouhá léta mentálně v době kožené a železné, celá ušpiněná od prasáren kupónové privatizace? Výrazný volební úspěch TOP09 je podle mého názoru spojen zejména s ikonou Karla Schwarzenberga, jenž cestou přes Stranu zelených nyní zachraňuje ODS. A ODS, pokud nechce úplně zmizet z politické mapy, se bude muset (a zejména i po debaklu v její tradiční baště, totiž v Praze, kde ji Curyšan srazil na kolena) zamyslet nad tím, zda voliči nemají po 20 letech svobody na pravici větší nároky, než aby jim stačili komsomolci v modrém. Pád Ivana Langera musí být pochopen jako důrazné varování. Zachránce ODS Schwarzenberg by mohl, pokud se jeho a Kalouskova strana etabluje, převzít vedoucí postavení na pravici - v tom ohledu by byla příští pravděpodobná koalice ODS a TOP09 objetím milostným i objetím soupeřů na život a na smrt.

Konec KDU-ČSL ve Sněmovně předvídám už roky a konečně se uskutečnil. Díky Bohu. KDU-ČSL podle mého názoru doplatila na volbu rasisty a populisty Čunka za předsedu křesťanské konzervativní strany. Čunkova aféra poškodila zásadně druhou Topolánkovu vládu i atmosféru v celé společnosti. Uspíšila také odchod pravicového křídla v čele s politickým mágem Kalouskem, jenž byl potom užitečný v projektu záchrany ODS přes TOP09. Cyril Svoboda a jeho zbylí bratři a sestry už od Kalouskova odchodu připomínali jen dezorientované stádo bez politického práva na přežití. Naopak Kalouskovi a jeho druhům se povedlo něco, co jsem vůbec nečekal, a to totiž vyhrát volby pro pravici... i když je tu velký háček, a to Věci veřejné!

Když Paroubek po volbách 2006 tvrdil, že pravice má 100 poslanců a levice má 100 poslanců, lhal, neboť KDU-ČSL ani Strana zelených nebyly pravice, nýbrž mnohem víc politický střed. Stejně tak dnes mluvit o podivné rychlokvašce VV jako o pravici je přinejmenším předčasné. Uvidíme, jak se tato strana bude vyvíjet a jakou roli bude chtít hrát v konkrétních politických otázkách. Je to, podle mého názoru, strana, kterou volili ti, kdo chtěli potrestat všechny etablované politiky en bloc. Jestli tím však nevytáhli z klobouku jen nesourodého démona se sládkovskými sklony, to ukáže až čas. V zásadě bych si dovolil prorokovat, že nynější nesourodá skupina "přeběhlíků" ve Sněmovně se díky právě skončeným volbám jen rozroste a přejmenuje na Věci veřejné. Zdá se, že z toho mají strach samotní vůdci této strany, když chtějí hystericky a protiústavně své poslance nutit ke stranické poslušnosti pod pohrůžkou drakonických pokut. Je dost možné, že poslance za VV bude muset budoucí vláda korumpovat, aby vůbec nějakou agendu prosadila. Možná, stejně jako při rozkladu Strany zelených po minulých volbách do Sněmovny (jako tehdejší volič Strany zelených přeji zeleným současný debakl z celého srdce za jejich Zubovou a Jakubkovou), uslyšíme opět jméno Soukup v souvislosti s případným rozkladem Věcí veřejných. O "pravicové většině" ve Sněmovně tak nemá vůbec cenu mluvit, aspoň zatím ne.

Pokud jde o KSČM, s potěšením sleduji, jak ji pomalu likviduje biologický faktor. Po příštích volbách by tedy měla mít ještě méně a pak ještě méně... až se na ni zapomene tak jako, doufám, se během příštích čtyř let zapomene na KDU-ČSL. Holt, život je změna a politická strana, která tohle nechápe a sama se nevyvíjí, musí vymřít.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 28.5. 2010