Násilnosti v Thajsku stojí a padají se sociálním konfliktem

28. 5. 2010 / Daniel Veselý

Podobně nečinný postoj k thajské krizi zaujala i drtivá většina západních médií. Mnoho příjemců zpráv žijících na Západě o thajských nepokojích získává filtrované, šikovně překroucené či přifouknuté informace. Výroky jako "boj za sociální spravedlnost" nebo "chudoba, diskriminace a arogance vládnoucích elit" z produktů mediálních agentur buďto zmizely, nebo nikdy neexistovaly. Málokdo z nás také ví, že současná thajská vláda v čele s premiérem Vedžadžívou se k moci dostala cestou puče, a je tudíž nelegitimní. Mainstreamové sdělovací prostředky přesto stojí za morálně a finančně zkorumpovaným thajským establishmentem společně se západními vládami, zatímco obyvatele této jihoasijské země dobré vyhlídky nečekají. Ale řada zdrojů, jako například prestižní web Asia Times Online či nezávislý publicista dlouhodobě se zabývající děním v jihovýchodní Asii Phil Cunningham se vůči přes dva měsíce trvajícím protestům červených košil sdružených v Jednotné frontě za demokracii proti diktatuře (UDD), jež požaduje návrat miliardářského magnáta Šinavatra Thaksina z exilu, rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb, staví dost kriticky. Cunningham dokonce členy hnutí nazval fašisty, když hovořil o násilné povaze jejich boje, nicméně zároveň prohlásil, že v zemi existují skutečné a hluboké sociální problémy a je zapotřebí je neodkladně řešit. Kritika se snáší především na hlavu Thaksina, jenž byl v minulosti odsouzen za korupci a krádež 1,4 miliardy dolarů, ale před vězením ze země uprchl. Thaksin v Thajsku zastával v letech 2001 až 2006 premiérský post, kdy byl při nekrvavém převratu svržen. Za masovými protesty podle thajské vlády (která ho srovnává s Hitlerem a Stalinem) a dalších kritických hlasů spojí právě Thaksin, kterého vláda obvinila z "terorismu", což podle thajských zákonů může být považováno za hrdelní zločin. Hnutí červených košil údajně dělá špinavou práci pro bývalého premiéra, jehož jediným cílem je vrátit se opět k moci, aniž by propastné rozdíly v thajské společnosti adresně řešil, jak uvádějí jeho odpůrci. Na druhou stranu třeba filipínský sociolog Walden Bello píše, že vedle nesporně negativních aktivit Thaksin ve funkci thajského premiéra splatil státní dluh u Mezinárodního měnového fundu (IMF), vykopl jeho zástupce ze země a zavedl univerzální zdravotnický systém a finančně podporoval zemědělský sektor. Proti červeným, z nichž překvapivě 70% žije v Bangkoku a přilehlých provinciích, stojí takzvaní žlutí, jejichž řady tvoří stoupenci vlády a finanční oligarchie sdružení v Lidové alianci pro demokracii (PDA). Žlutí před dvěma lety rovněž mohutně demonstrovali a v prosinci 2008 se jim dokonce podařilo obsadit mezinárodní letiště Suwanaphumi. Bylo by však krátkozraké poměřovat tento konflikt pouze bipolárním metrem, kdybychom zapomněli zdůraznit existenci propastného sociálního rozkolu v tamní společnosti. Slova bangkokského taxikáře týkající se současného konfliktu v Thajsku jsou dle mého soudu výstižná: "Bohatí lidé žijící v Bangkoku si myslí, že jsme hloupí a nedá se nám věřit ohledně naší demokratické volby. My víme, co děláme. Jasně -- říkají, že Thaksin je zkorumpovaný. Ale on je na naší straně a dokázal to. Bohatí a střední střída v Bangkoku v nás vidí nepřítele. Pokud si myslí, že jsme vyřízeni, měli by se znovu zamyslet. Tohle není konec, pouze konec začátku."

Vytisknout