Porážku neutrpěly jen parlamentní strany

30. 5. 2010 / Zdeněk Jemelík

Nejhůře se v závěru předvolební kampaně projevila veřejnoprávní televize, která se zřekla postavení zdroje politicky neutrálních informací o programech, vedoucích osobnostech a vyhlídkách politických stran. Čím více se blížily volby, tím více se chovala aktivisticky. Jako pravidelný divák pořadů politického zpravodajství jsem nabyl dojem, že ČT se z počátku se spokojila jen s tím, že přiškrtila tok informací o malých stranách a místo na slunci přiznala vedle tradičních parlamentních stran pouze TOP 09, která po svém vzniku a ještě v kampani před neuskutečněnými volbami byla miláčkem médií. Později byla vstřícná i k Věcem veřejným. Přístupem k TOP 09 a Věcem veřejným jakoby předjímala oprávněnost jejich nadějí na vstup do parlamentu. Postupem času se ale její pozornost začala stále více soustřeďovat na podporu ODS a ČSSD. Ve volebním týdnu pak došlo i na zpochybňování TOP 09 a Věcí veřejných a na zobrazování pravého křídla spektra politických stran jako rozhádaného, tedy nevěrohodného společenství. Závěrečné povýšení Petra Nečase a Jiřího Paroubka do postavení jediných pravděpodobných předsedů vlády na pozadí předchozího nepříznivého popisu vztahů mezi středopravými stranami na mne působilo dojmem záměru vnutit voličům představu, že nejúčelnější je volit ČSSD.

Vedení České televize by se mělo vážně zamyslet nad způsobem, jímž se její pracovníci pokoušeli ovlivnit voliče a patrně by mělo přikročit i k obměně kolektivu komentátorů. Skutečnost, že se pokoušeli vést voliče někam, kam zjevně nechtěli, a se svým snažením neuspěli, by neměla zůstat bez následků. Vedení České televize by se mělo zamyslet i nad účelností svěření politického zpravodajství do rukou lidí, kteří tak katastrofálně špatně odhadli nálady voličů. Skutečnost, že jejich nejnadějnější "kůň" v dostihu o postavení předsedy vlády zmizel v politickém propadlišti do 48 hod. po jeho "dosazení na trůn" v Otázkách Václava Moravce v předvečer voleb, je nepřehlédnutelným důkazem špatného politického odhadu. Opakovaným opouštěním úlohy nadstranického, objektivního zdroje vyvážených informací by se Česká televize zpronevěřila poslání veřejnoprávní instituce, což by zjevně muselo přimět politickou moc k vynucení změny jejího vedení.

Zatímco média a veřejnoprávní televize zvlášť jsou v současné situaci v roli poražených, zvítězili voliči, kteří se nenechali jejich aktivistickým působením zmást a volili podle svého. Smazali hojně rozšířený dojem, že jsou nemyslící, snadno manipulovatelné stádo, podléhající populistickým slibům a následující toho, kdo jim nejvíc slíbí. Skutečnými vítězi se stanou ale pouze v tom případě, že TOP 09 a Věci veřejné naplní naděje, do nich vkládané, což není zdaleka jisté.

Vytisknout