Hodnoty lidí v České republice

27. 5. 2010 / Jan Čulík

Sociolog Libor Prudký s kolektivem spolupracovníků vydal publikaci Inventura hodnot: Výsledky sociologických výzkumů hodnot ve společnosti České republiky (Academia, Praha, 2009). Jak název napovídá, kniha je přehledem sociologických výzkumných metod souboru hodnot ve společnosti a zároveň analýzou empirických sociologických výzkumů hodnotového systému občanů České republiky.

Když už v Britských listech planě diskutujeme o tom, zda jsou někteří čtenáři myšlenkově uzavření a xenofobní či nikoliv, není bez zajímavosti shrnout závěry této knihy (str. 287-312):

a) Hodnotové preference jsou podle autorů vyjádřením pořadí, váhy a skladby životních hodnot.

V současnosti je v ČR na prvním místě "rodina", na druhém místě "přátelé a známí", pak "volný čas" (preference spojené s hédonismem), na čtvrtém místě "práce" a za ní s velkým odstupem "politika" a "náboženství".

Tento soubor hodnotových preferencí podle sociologů prokazuje vysokou rezistenci vůči změnám, avšak od r. 1991 až do současnosti dochází k poklesu významu čtyř z těchto šesti sledovaných hodnot, s výjimkou "volného času" (=hédonismu) a "přátel a známých". Nejmarkantnější pokles je u hodnoty "práce". Druhý největší pokles je u hodnoty "politika".

Nejvíce vzrostla váha hodnoty "přátelé a známí", a pak hodnoty "volný čas". Nízkou vahou hodnoty "náboženství" patří Česká republika k nejateističtějším státům Evropy. Zatímco význam rodiny ve většině evropských států roste, v ČR klesá.

Nízkou váhu hodnoty "politiky" si ČR zachovává dlouhodobě.

Vývoj hodnotových tendencí ČR kopíruje vývoj těchto preferencí v ostatních evropských zemích, s výjimkou poklesu hodnoty občanské a politické angažovanosti a náboženství. Pokles váhy hodnoty "rodina" není velký, ale proti evropským trendům je patrný.

Životní trendy v ČR akcentují hédonismus. I vzdělání nabývá na hodnotě pouze jako nástroj pro získání hédonistického uspokojení.

b) Hodnotové orientace představují tu část hodnot, která se týká jejich zacílení a nástrojů k jejich dosažení. Ukazují na cesty, které jsou ceněny a uznávány jako využitelné k dosažení cílů.

Hodnotové orientace byly v r. 2007 v ČR tyto:

  • Příjemnost života (hédonistický typ) převažující nad skromností a altruismem v poměru 9 ku 0,5. K hédonistickým hodnotovým orientacím se hlásí 90 procent dospělé populace v ČR
  • Rovnostářské hodnotové orientace převažují před nerovnostářskými v poměru 7 ku 2,5.
  • Kolem 75 procent obyvatelstva ČR dává přednost snižování sociálních diferencí.
  • Xenofobní a nexenofobní orientace jsou v poměru půl na půl
  • Osobní odpovědnost a individualistické zaměření převažují před přenášením odpovědnosti na jiné a před spoluprací v poměru 7,5 ku 2.
  • Etatistické orientace a odmítání státního paternalismu jsou rozloženy půl na půl
  • Konformita převažuje nad vystupováním z řady v poměru tři ku dvěma
  • Váha sekulárního nad náboženským převažuje v poměru tři ku jedné.

Autoři charakterizují tento konglomerát hodnotových orientací jako "podivný", ale průkazný.

V letech 1997 -- 2007 došlo v hodnotových orientacích k podstatnému vývoji.

  • Největší nárůst zaznamenal hédonismus. R. 1997 se k hédonismu hlásily tři čtvrtiny populace, v letech 2005 a 2007 to bylo víc než 91 procent.
  • K nárůstu dochází i v konformismu. R. 1997 zaujímalo konformní postoje 48 procent obyvatelstva, r. 2005 63 procent, r. 2007 58 procent.
  • Rostla i orientace rovnostářská: R. 1997 se k rovnostářství hlásilo 61 procent obyvatelstva, r. 2007 68 procent.
  • Preferenci svobody před bohatstvím a bezpečím vyjadřovalo r. 1997 69 procent obyvatelstva, r. 2007 jen 61 procent.
  • Váha individualismu zůstala zachována, jak v r. 1997, tak r. 2007 se k individualismu hlásilo 75 procent obyvatel.

V české populaci došlo ke spojení individualismu a uzavřenosti, míní vědci. Poukazují na to, že v jiných zemích je individualismus spojen s odpovědností a s usilováním o svobodu. V ČR však vznikla zvláštní "česká" (?) podoba liberalismu: "Totiž: individualismus ano, svobodu ano, ale pro mě, každý se má starat sám o sebe a nikdo cizí mu v tom nemá překážet." Individualismus je spojen s xenofobií.

c) Hodnotové rámce. Víra v Boha je menší než víra v nějakou duchovní sílu, tuto náboženskou orientaci však má více než 60 procent dospělých.

  • Náboženskost se však zmenšuje.
  • Roste podíl populace, která vidí základ svých aktivit a hodnot ve vlastních činnostech, ze 71 procent r. 1997 na 78 procent r. 2007.
  • Zároveň roste míra fatalismu, v r. 1997 tvořili fatalisté asi 19 procent české populace, r. 2007 už 23 procent. - Totéž platí o nihilismu. R. 1997 bylo nihilistů 8 procent, r. 2007 třináct.

d) Normy chování. Během devadesátých let došlo k oslabení nepřijatelnosti přestupků. Více přijatelné než dříve jsou rozvod a potrat, homosexualita a eutanazie.

Nejvíc nepřijatelné je užívání kanabisových drog, pohlavní styk pod povolenou hranicí, řízení automobilu pod vlivem alkoholu a politicky motivovaná vražda.

Četné přestupky vůči slušnému chování populace považuje za nepřijatelné, ale dělá je. Jsou to: šizení na daních, úplatky, jízda načerno ve veřejných dopravních prostředcích, využívání státní podpory bez nároku na ni, řízení pod vlivem alkoholu, lhaní ve vlastní prospěch a nevěra.

Tyto přestupky jsou sice odsuzované, avšak velmi rozsáhle užívané. Co tedy ještě jsou a jak lze chápat normy, ptají se vědci? Jako to, co je nepřijatelné, anebo to, co je obvyklé?

V ČR "jasně vítězí hédonistická hodnotová orientace. Ta je úzce spojená s individualismem. Navíc dochází k zvláštnímu spojení individualismu a xenofobie i orientace na svobodu. Česká podoba liberalismu se ustaluje na individuálním prožitku, svobodě jako nebránění individuálnímu uplatnění a uzavírání se vůči vnějším okolnostem, vůči cizímu a odlišnému."

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 27.5. 2010